26 C 113/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 775 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 14 775 Kč, úrok ve výši 10 315,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 3 918,78 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 20,90 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném, v řízení zahájeném dne [datum], domáhala zaplacení částky 31 775 Kč s příslušenstvím (smluvními úroky a úroky z prodlení) s tím, že se jedná o nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] žalovaným podepsané dne [datum]. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně tvrdila, že ji před uzavřením smlouvy původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], která na ni postoupila pohledávku za žalovaným dne [datum] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), prověřila veřejně dostupného insolvenčního rejstříku a z informací poskytnutých žalovaným ohledně osobních a majetkových poměrů, z nichž provedla scoring klienta (interní matematický model zahrnující kritéria vycházející se statistických dat) a dospěla k závěru, že volné zdroje žalovaného jsou pro splácení dostatečné. Žalovaný přesto na dluh zaplatil pouze částku 8 000 Kč, která byla započtena na příslušenství a částečně na poplatky. Žalovaný se do prodlení dostal již se zaplacením první splátky 925 Kč splatné do [datum]. Žalovaný od splatnosti poslední splátky splatné dne [datum] již nic neuhradil, proto došlo k úročení smluvním i zákonným úrokem z prodlení celé nesplacené jistiny 25 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní, dokonce se bez omluvy nedostavil k jednání, stejně jako žalobkyně, která však svou neúčast omluvila prostřednictvím svého zástupce, proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jako o. s. ř.).

3. Skutkový stav byl zjištěn z listinných důkazů předložených žalovanou k žalobě takto: Právní předchůdkyně žalobkyně, na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“), žalovanému poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč (vyplacen dne [datum] v hotovosti) se sjednanou úrokovou sazbou 20,98 % ročně. Žalovaný se zavázal na úvěru celkem zaplatit částku 39 775 Kč, zahrnujíc kapitalizovaný úrok ve výši 2 275 Kč a poplatky 5 000 Kč a 7 500 Kč, v pravidelných, 43 týdenních splátkách ve výši 925 Kč, počínaje dnem [datum], se splatností dalších splátek vždy do konce týdenního období, až do [datum] (smlouva o úvěru). Na splátkách bylo zaplaceno celkem 8 000 Kč (tabulka úhrad) v nepravidelných platbách (dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 2 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 2 000 Kč a dne [datum] částka 1 000 Kč). Žalovaný stejného dne ([datum]) podepsal žádost o půjčku, ve které ke svým poměrům prohlásil, že je zaměstnán od roku 2003 u zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO], kde jeho čistý měsíční příjem činí 29 800 Kč. Bydlí s nezletilým synem v nájmu, za který platí 8 000 Kč měsíčně. Své další výdaje spočítal na částku 14 500 Kč (žádost o půjčku). Pohledávka ze smlouvy o úvěru ve výši 33 775 včetně příslušenství byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení celkové pohledávky ve výši 49 093,39 Kč do [datum] právním zástupcem žalobkyně v dopisem ze dne [datum], zaslaným dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek seznam pohledávek, potvrzení o úhradě, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek, předžalobní výzva, podací lístek).

4. Soud dále z úřední činnosti zjistil, že krátce před uzavřením smlouvy o úvěru bylo u zdejšího soudu vedeno několik řízení ohledně nesplacených finančních závazků žalovaného; konkrétně se jednalo o exekuční řízení vedené pod sp. zn. 24 EXE 3166/2016 ohledně nesplaceného dluhu za telekomunikační služby žalovaného ve výši 4 239 Kč s příslušenstvím a obdobný dluh byl po žalovaném vymáhán i v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 24 EXE 964/2017. Vedle těchto dluhů bylo u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn. 28 C 294/2021, ve kterém byl žalovaný pravomocným rozsudkem ze dne [datum] zavázán k zaplacení částky 10 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7 701,75 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vůči žalobkyni (společnosti x [právnická osoba]) z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému ve výši 15 000 Kč dne [datum], na který z celkové dlužné částky ve výši 25 440 Kč uhradil ze sjednaných 53 týdenních splátek po 480 Kč pouze částku 4 140 Kč (interní rejstřík ISAS). <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1887 o. z., postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.</i> 7. Právní hodnocení: Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, a dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni na základě vzájemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároku v tomto řízení. Postoupení pohledávky bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], v dopise ze dne [datum]. <i>8. Podle § 2395 „o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel úvěru před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 12. Soud vztah mezi účastníky řízení po právní stránce podřadil pod § 2395 o.z. a násl. ve spojení se zákonem o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.), protože smlouvu o úvěru vyhodnotil jako smlouvu spotřebitelskou podle § 419 a násl. o.z. Smlouva o úvěru, ač byla sepsána v písemné podobě a obě smluvní strany ji řádně podepsaly, byla soudem shledána za neplatné právní jednání podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak shora citovaný zákon o spotřebitelském úvěru požaduje. Tento závěr soud učinil v souladu s recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 4129/18 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by své zákonné povinnosti dostála, tedy že by ona, resp. její právní předchůdkyně jakkoliv aktivně ověřovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Naopak v řízení vyšlo najevo, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru vycházela pouze z informací sdělených žalovaným v žádosti o úvěr/karta zákazníka, aniž by si je jakkoliv ověřila či požádala žalovaného o jejich doložení. Informace o zaměstnání žalovaného, jeho čistém měsíčním příjmu 29 800 Kč, úhradě za nájemní bydlení 8 000 Kč měsíčně a ostatních výdajích 14 500 Kč tak zůstala pouze v rovině ničím nedoloženého tvrzení. A to za situace, kdy k vyšší míře obezřetnosti právní předchůdkyni žalobkyně mělo vést zjištění, že v té době měl žalovaný již jiný dluh po splatnosti ve výši cca 30 000 Kč, z úvěru poskytnutého mu již v roce 2007, od kterého nebyl schopen jej splatit ve sjednaných týdenních splátkách po 480 Kč týdně přesto, že dle svého tvrzení měl stálý příjem ze stejného zaměstnání, jímž odůvodnil svůj jediný příjem určený ke splácení předmětného úvěru. Při zachování profesní obezřetnosti, k odmítnutí žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru měla právní předchůdkyni žalobkyně vést i lustrace v neveřejných rejstřících [příjmení], NRKI, REPI, z nichž by pro ni bylo seznatelné, pokud by k lustraci vůbec přistoupila, že žalovaný byl zadlužen a nebyl v té době schopen dostát svým jiným závazkům. <i>13. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím hodnoty cizí věci, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>16. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>17. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 18. Právní předchůdkyně žalobkyně se tedy před poskytnutím úvěru žalovaného chovala nezodpovědně, pokud žalovanému za uvedených okolností další úvěr poskytla, proto je předmětná smlouva o úvěru neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o.z. S poukazem na závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 soud k neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti dle § 588 o.z. A jelikož bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně z neplatného právního titulu poskytla žalovanému v hotovosti částku 25 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 8 000 Kč, vyhověl soud žalobě ve výši tohoto rozdílu jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. ve výši 17 000 Kč (25 000 Kč mínus 8 000 Kč) – výrok I. na jistinu z poskytnuté smlouvy o úvěru. Žalovaný je tak povinen tuto částku žalobkyni jako vlastnici pohledávky vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost této pohledávky není stanovena zákonem, proto se za den doručení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl žalovaný žalobkyní poprvé vyzván prokazatelně k zaplacení plnění. Tímto dnem v daném případě je den [datum], odvíjející se od doručení oznámení od postoupení pohledávky, když doručení předchozích zásilek nebylo prokázáno. Žalovanému tak vedle povinnosti uhradit dlužné částky byla uložena nově povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 8,05 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I.).

19. Ohledně zbývajících částek uplatněných v rámci nároku byla žaloba zamítnuta, jak je specifikováno ve výroku II., a to s ohledem na absolutní neplatnost výše specifikované smlouvy o úvěru.

20. Žalobkyně byla v převážné části v řízení neúspěšná, proto ji soud nemohl přiznat náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že i žalovaný byl v řízení pasivní, proto ani žalovanému nemohly žádné náklady řízení vzniknout. Soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř. (výrok III.).