26 C 118/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 009 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 009 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 009 Kč, jakožto jízdného ve výši 9 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, a to spolu s příslušenství, za cestu žalovaného dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně bez platné jízdenky dne [datum].

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] se žalovaný přepravoval bez platné jízdenky vlakem [číslo] společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], mezi stanicemi [anonymizováno] a [obec] (viz potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne [datum], oznámení o závadách ze dne [datum]).

5. Podle Tarifu [anonymizováno] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (dále jen Tarif [anonymizováno] drah ve smyslu následujících změn) je cestující povinen zaplatit jízdné v určené výši a neučiní-li tak, tak v souladu s Tarifem [anonymizováno] drah je cestující bez platného jízdního dokladu povinen zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (viz Tarif [anonymizováno] drah ze dne [datum], ve znění změny [číslo] s účinností od [datum], změny [číslo] s účinností od [datum], změny [číslo] s účinností od [datum] a změny [číslo] s účinností od [datum]). Při přepravní kontrole, o níž bylo sepsáno potvrzení o nedodržení [anonymizováno], které žalovaný vlastnoručně podepsal, byla žalovanému pověřenou osobou v souladu s přepravními podmínkami uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 9 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (viz potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne [datum], oznámení o závadách ze dne [datum]).

6. Žalobkyně dále soudu předložila listiny vztahující se k postoupení předmětné pohledávky společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], kdy tato měla pohledávku včetně příslušenství postoupit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [země] (viz Rámcová smlouva o smlouvách budoucích [číslo] ze dne [datum]). Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel, dále měla předmětné pohledávky za žalovaným včetně příslušenství postoupit dne [datum] žalobkyni, a to včetně přílohy [číslo] obsahující seznam převáděných pohledávek (viz Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum], Příloha [číslo]). Soud vzhledem k právnímu hodnocení učiněnému níže, k těmto listinám v rámci skutkového hodnocení nepřihlížel. <i>7. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>8. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (dále jen jízdenka) platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč.</i> 10. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu vyplývajícího z předmětné smlouvy o přepravě osob, byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda na žalobkyni přešla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Smlouvou o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal). Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

11. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] jako postupníkem, která poté postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, byla uzavřena postupní smlouva, na jejímž základě by byla účinně postoupena právě žalovaná pohledávka. Vzhledem k tomu, že podle citované rámcové Smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek (dále jen„ rámcová smlouva“) mělo být ke konkrétnímu postoupení jednotlivých souborů pohledávek dále užito dle terminologie rámcové smlouvy budoucích postupních smluv, a proto až ve chvíli sjednání a podepsání této budoucí postupní smlouvy měly být konkrétní soubory pohledávek převedeny na postupníka, přičemž tato smlouva, jež by postoupení pohledávky, které je předmětem tohoto sporu prokazovala, soudu nebyla doložena, a to i přes to, že žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] k tomuto předložení vyzvána. Z toho důvodu má soud za prokázanou existenci smluvního vztahu vztahujícímu se k opakovanému úplatnému převodu pohledávek vůči třetím osobám z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu mezi postupitelem a postupníkem, nicméně již nikoliv, že předmětné pohledávky za žalovaným skutečně přešly na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] jakožto postupníka, tak, aby tato následně mohla tyto převést na žalobkyni.

12. Nadto z rámcové smlouvy vyplývá, že účinnost postoupení pohledávky v rámci příslušného seznamu byla vázána na zaplacení úplaty za postoupení takového souboru pohledávek, přičemž byla žalobkyně povinna tvrdit a prokázat, že k takovému zaplacení úplaty došlo. Žalobkyně však v řízení nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že úplata za postoupení žalované pohledávky byla zaplacena. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalované pohledávky ze strany žalobkyně prokázáno nebylo.

13. Zaplacení úplaty za žalovanou pohledávku pak soud nemohl usuzovat ani z oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, neboť nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že toto bylo učiněno a dodáno do dispoziční sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Jako notifikační úkon pak nemůže obstát ani žaloba, neboť ta nebyla učiněna postupitelem.

14. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala v souvislosti s § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), že na ni přešlo právo, které bylo v tomto řízení žalobou uplatněno, a proto výrokem I. rozsudku, z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, žalobu v plném rozsahu zamítl, aniž by se v odůvodnění tohoto rozsudku blíže zabýval otázkou, zda žalovanému dluh ze smlouvy o přepravě osob skutečně vznikl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, proto by mu v plném rozsahu vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění jeho práva u soudu. Jelikož z obsahu spisového materiálu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl výrokem II. rozsudku tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.