26 C 14/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: výživné neprovdané matky <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výživné ve výši 13 500 Kč za období od [datum] do [datum] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni výživné ve výši 36 000 Kč za období od [datum] do [datum] se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 3 702,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 225 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve [obec].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení výživného ve výši 18 000 Kč za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] ve výši 3 500 Kč měsíčně, tedy celkem částky 49 500 Kč.

2. S žalovaným mají společné dítě, syna [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], k němuž bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením, protože za žalovaného není provdána. Žalovaný je rovněž otcem jejího druhého syna [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. S žalovaným žili ve společné domácnosti do listopadu 2021, kdy se s dětmi odstěhovala. Výživné po žalovaném požaduje za dobu od tohoto odstěhování, i za dobu společného soužití, protože se žalovaný nepodílel na úhradě jejích potřeb. Navíc od začátku roku 2021 s dětmi většinu času trávila u své matky mimo jejich společný domov, protože žalovaný vyžadoval klid při přípravě na práci.

3. Žalovaný, kterému byla žaloba doručena [datum], ji navrhl zamítnout, protože před podáním žaloby mu žalobkyně neoznámila svůj záměr nárok uplatnit soudně, a navíc popsaný skutkový stav není pravdivý. Potvrdil, že jsou rodiči synů [jméno] a [jméno], přičemž nejsou sezdáni. V roce 2020 zakoupil rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], do kterého se společně s žalobkyní a dětmi v listopadu 2020 nastěhovali. Na pořízení a rekonstrukci domu si musel vzít hypoteční úvěr 3 476 273 Kč, který splácí pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 10 027 Kč. Od nastěhování do domu zde s žalobkyní vedli společnou domácnost až do [datum], kdy se žalobkyně i s dětmi, bez jeho souhlasu, odstěhovala. Žalobkyně mu odstěhováním znemožnila styk se syny, za kterými musí dojíždět více než 100 km, což jej každý měsíc stojí minimálně 2 400 Kč. Výživné pro žalobkyni od jejího odstěhování považuje za požadavek v rozporu s dobrými mravy, když k odstěhování došlo bez jeho souhlasu a proti jeho vůli. Navíc od svého odstěhování žalobkyně má příjmy v rozsahu 23 260 Kč až 21 260 Kč, tedy vyšší, než uvádí, a to nejen z rodičovského příspěvku ve výši cca 10 000 Kč, ale rovněž ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši cca 10 000 Kč měsíčně, přivydělává si doučováním němčiny, kterou fakturuje na svou matku, ve výši 6 000 až 8 000 Kč měsíčně a finančně ji podporuje biologický otec syna [jméno] ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nad to od něj dostává na obě děti výživné 4 000 Kč měsíčně. Požadavek na výživné za dobu od [datum] do [datum] považuje za nedůvodný, protože si nárokované výživné za tuto dobu žalobkyně odžila společným soužitím, když společně žili a hospodařili. Žalobkyně hradila potraviny a on náklady na bydlení v podobě záloh na elektřinu, vodu, splátek hypotéky. K tomu platil pohonné hmoty, dětem kupoval hračky a oblečení, podílel se na nákladech na výlety a volnočasové aktivity a minimálně dvakrát do měsíce zaplatil velký nákup potravin. K tomu žalobkyni přispíval měsíčně částkou 2 000 až 3 000 Kč, protože neuměla hospodařit s penězi. Jeho pravidelný příjem byl do února ze zaměstnání ve firmě rodičů, následně od března 2021 do května byl na úřadu práce a od [datum] začal podnikat. Jeho příjem z podnikání činí 20 000 Kč měsíčně, kdy v této částce jsou již zohledněny také zálohy na sociální pojištění ve výši 2 393 Kč měsíčně, zdravotní pojištění ve výši 2 588 Kč měsíčně a výdaje z podnikání 2 000 Kč. Pravidelně měsíčně platí zálohy na vodu 1 000 Kč a elektřinu 2 000 Kč, pohonné hmoty 4 500 Kč, pojištění rodinného domu 177 Kč, splátky hypotečního úvěru 10 027 Kč, splátky spotřebitelského úvěru, kterým refinancoval předchozí úvěr na pořízení osobního automobilu, ve výši 2 364 Kč a výživné na děti ve výši 4 000 Kč, které kvůli výdajům na dojíždění za dětmi snížil od března 2022 na 3 000 Kč. Také platí zákonné pojištění vozidla 4 831 Kč ročně. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že příjem žalobkyně je dostatečný a umožňuje jí se sama živit, kdy dokonce její příjem převyšuje ten jeho. Přesto její nárok na výživné uznal za částečně důvodný pro období od [datum] do [datum] ve výši 1 000 Kč měsíčně a za těchto 9 měsíců jí částku 9 000 Kč uhradil dne [datum] na její účet.

4. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalovaného, protože k odstěhování došlo po dohodě a se souhlasem žalovaného. Ke svým příjmům tvrzeným žalovaným se ohradila, že přestavují pouze částku na rodičovském příspěvku, protože pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] bude ukončen její výpovědí v březnu 2022 z důvodu časové náročnosti při péči o děti. Rovněž popřela, že by pobírala od biologického otce syna [jméno] nějaké příspěvky, stejně tak, že by příjem žalovaného měl činit pouze 20 000 Kč, protože v době společného soužití jí tvrdil, že jeho příjem je přes 60 000 Kč měsíčně. Stejně popřela příjem údajných 6 000 Kč za doučování němčiny. Z doučování své tety a syna známého si měsíčně vydělá tak 2 000 Kč. Dále potvrdila, že v domě žalovaného začala bydlet s dětmi od [datum] a že od žalovaného obdržela na svůj účet částku 9 000 Kč dne [datum], kterou však považuje za splátku vynaložených nákladů do společného bydlení. O svém požadavku na výživné s žalovaným před podáním žaloby osobně mluvila při mediaci ohledně dětí, nařízené soudem. Před tím jej k platbě vyzývala dne [datum] na jeho whats app, kde jej vyzvala k vrácení peněz svých a matčiných, k placení alimentů na ni a na děti, bez určení konkrétních čísel a dat splatnosti.

5. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] se narodil dne [datum] a jeho rodiči jsou účastníci tohoto řízení (rodný list). [příjmení] [jméno], jsou oba rodiči také syna [jméno], narozeného [datum], přičemž adresa trvalého pobyt všech je od [datum] v nemovitosti žalovaného na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] (lustrace ISZR). Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na popření otcovství žalovaného k nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného] z důvodu, že není jeho biologickým otcem, jímž je [jméno] [jméno] [příjmení] [datum narození], což je zřejmé ze skutečnosti, že nezletilý je mulat, tedy dítě jiného etnického původu než žalobkyně a žalovaný, přičemž o jejím návrhu dosud nebylo pravomocně rozhodnuto (spis Okresního soudu ve [obec], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně o stejný nárok na výživné neprovdané matky požádala žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ostravě dne [datum], která byla pro neurčitost odmítnuta usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], ke kterému byla postoupena, přičemž usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Dle spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] žalovaný podal první návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem ([jméno] a [jméno]) dne [datum], kterým se snažil docílit jejich návratu do místa původního bydliště ve [obec], protože k jejich odstěhování došlo dne [datum] bez jeho souhlasu. Ze spisu vyplynula zpráva orgánu sociálně právní ochrany dítěte – [stát. instituce] (dále jen„ OSPOD“) ze dne [datum], která rodinu účastníků monitorovala kvůli vyhroceným vztahům, které v létě 2021 řešila i policie, podle které se dle vyjádření žalobkyně s žalovaným rozešli a ona je s dětmi v [země], se souhlasem i vědomím žalovaného. V prosinci 2021 se OSPOD od žalobkyně dozvěděl, že se s dětmi od žalovaného odstěhovala až dne [datum]. Soud řízení o navrácení dětí do místa původního místa bydliště zastavil dne [datum] z důvodu nedostatku pravomoci, proto žalovaný již dne [datum] navrhl svěření dětí do střídavé péče rodičů. Soud o návrhu rozhodl dne [datum], kdy stanovil styk žalovaného s dětmi v rozsahu od soboty 10 hod. do 16 hod. a neděle 10 hod. do 16 hod. v každém sudém týdnu v kalendářním roce. Odvolací soud dne [datum] rozhodnutí potvrdil. Dne [datum] proběhlo u OSPOD jednání účastníků, u kterého potvrdili, že žalovaný na výživné dětí v prosinci 2021 zaslal částku 5 000 Kč, že žalobkyně pracuje u společnosti [právnická osoba] s příjmem 10 000 Kč měsíčně a má příjem 1 500 z výuky německého jazyka a že žalovaný v lednu 2022 zaslal na obě děti výživné 4 000 Kč a stejně chce učinit i v únoru 2022. U jednání Okresního soudu ve [obec] dne [datum] účastníci uzavřeli dohodu, podle které se žalovaný bude oprávněn stýkat s nezl. [jméno] od pátku sudého kalendářního týdne v rozsahu od 14.30 hod. do neděle 17 hod. a s nezl. [jméno] v pátek sudého týdne od 14.30 hod. do 19 hod. a v neděli sudého týdne od 14 hod. do 17 hod. a zároveň soud nařídil účastníkům účast na rodinné terapii v [anonymizována dvě slova] pro rodinné a partnerské vztahy ve [obec] po dobu 3 měsíců. Dne [datum] žalovaný opět požádal o rozšíření styku s dětmi. Rozhodnutí bylo vydáno dne [datum], kterým byl upraven styk [role v řízení] s nezl. [jméno] od pátku sudého kalendářního týdne 14.30 hod. do neděle 17 hod. Rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem dne [datum].

7. Účastníci se seznámili v červnu 2019 a z tohoto vztahu žalobkyně v prosinci 2019 otěhotněla. [příjmení] [jméno] se narodil [datum]. V té době již žalobkyně měla syna [jméno], narozeného [datum], ke kterému žalovaný dne [datum] prohlásil své otcovství. Dne [datum] se všichni 4 společně přestěhovali do domu žalovaného ve [obec], kde začali vést společnou domácnost, jejíž financování měli rozděleno tak, že žalobkyně platila jídlo a potřeby pro děti a žalovaný splácel hypotéku a platil zálohy na vodu a elektřinu (shodná tvrzení účastníků).

8. Žalovaný dne [datum] uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o hypotečním úvěru o výši 2 480 000 Kč na koupi pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v k. ú. [obec] u [obec] a rovněž na jeho rekonstrukci. Výše anuitní splátky byla sjednána na částku 10 027 Kč s úrokovou sazbou 2,29 % ročně a s celkovou splatností hypotéky do [datum] (357 měsíců), tedy celkem 3 476 272,90 Kč (smlouva o hypotečním úvěru). Žalovaný na hypoteční úvěrový účet č. [bankovní účet] v období od [datum] do [datum] hradil splátky pouze ve výši splatných úroků z aktuálně vyčerpané jistiny, tedy k [datum] bylo zaplaceno 1 104,29 Kč a od [datum] do [datum] ve výši 4 732,67 Kč/měsíc (sdělení [právnická osoba]). K [datum] činil nesplacený zůstatek úvěru 2 484 259,40 Kč (detail úvěrového účtu). Žalovaný uzavřel dne [datum] a [datum] s [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, který nejprve čerpal ve výši 51 000 Kč s úrokovou sazbou 10,90 % ročně a anuitní měsíční splátkou 978 Kč a následně necelých 100 000 Kč ke konsolidaci dluhů. Splátky obou úvěrů činily dohromady 2 364 Kč měsíčně a jsou hrazeny na úvěrový účet č. [bankovní účet] (sdělení [právnická osoba]). Dluh na tomto úvěru ke dni [datum] činil 144 906 Kč na jistině (výpis z úvěrového účtu). U [právnická osoba] má žalovaný veden také svůj běžný účet č. [bankovní účet] (sdělení [právnická osoba]). Žalovaný je osobou podnikající od [datum] mj. také v činnosti zástupců pojišťovny a makléřů (výpis z živnostenského rejstříku). Od [datum] do [datum] byl v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž podpora v nezaměstnanosti mu byla vyplácena po dobu 4 měsíců, konkrétně v měsících 2-4/ 2021 ve výši 10 637 Kč/měsíc a ve výši 8 578 Kč v květnu 2022 (zpráva Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka ve [obec]). Za zdaňovací období 2021 přiznal základ daně z ostatních příjmů 127 567 Kč, z toho příjmy ze samostatné činnosti činily 97 566 Kč (sdělení [anonymizováno] úřadu pro [územní celek]). Dle výpovědi žalovaného k zakoupení domu došlo v březnu 2020 poté, co mu na Vánoce 2019 žalobkyně oznámila své těhotenství. Dům začal rekonstruovat až do narození syna [jméno]. V domě společně bydleli asi od konce září 2020 do [datum], kdy žalobkyně se syny dům opustila. Jejímu odchodu předcházela hádka, protože krátce před tím slyšel, jak žalobkyně flirtuje po telefonu s [jméno] [jméno]. Když s tím žalobkyni konfrontoval, řekla mu [datum], že s dětmi chce vypadnout pryč. Pochopil to tak, že chce s dětmi nastálo odejít, s čímž nesouhlasil. Následně mu napsala na mobil, že je s dětmi u rodičů. Do března 2021 pracoval pro firmu jeho rodičů [právnická osoba] jako stavbyvedoucí. Jeho mzda činila 30 000 Kč hrubého. Kvůli konfliktům mezi žalobkyní a jeho matkou pracovní poměr ukončil a zaevidoval se na úřadu práce, kde byl do [datum], kdy začal podnikat jako makléř pro společnost x [právnická osoba] Odměna mu byla touto společností vyplácena jednou měsíčně na jeho účet a činila 20 000 až 30 000 Kč měsíčně, ze které ještě musel odvádět daň a zálohy. Pro tuto společnost pracoval do léta 2022 a od [datum] znovu nastoupil do firmy svých rodičů. Po odchodu žalobkyně s dětmi se musel dávat psychicky do pořádku, proto v lednu a únoru 2022 prakticky nepracoval. Po té došlo ve [právnická osoba] ke změnám, díky kterým se mu přestalo dařit, což se projevilo na odměně. Od března 2020 platil zálohy na elektřinu ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně a za rok 2020 mu vznikl nedoplatek ve výši 37 000 Kč, který sám uhradil. I v letošním roce přišla faktura na nedoplatek za rok 2021 ve výši 10 000 Kč, který dosud neplatil. Dále platil zálohy za vodu ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dalším jeho výdajem jsou hypoteční splátky a splátky spotřebitelského úvěru, který si musel vzít v létě 2021 nejprve ve výši 100 000 Kč, ze kterého zakoupil vozidlo Opel za 55 000 Kč a uhradil nedoplatek elektřiny ve výši 37 000 Kč a investoval do rekonstrukce domu, který na podzim 2021 navýšil o 50 000 Kč na refinancování předchozího dluhu. Splátky tohoto úvěru měsíčně činí 2 364 Kč. Po odstěhování se žalobkyně začala domáhat placení výživného na syny a chtěla vrátit peníze, které do domu investovala. Okamžitě jí začal na děti platit výživné a taky vrátil žalobkyni částku za elektrikáře, uhrazenou její matkou a jí dlužné peníze. V prosinci 2021 zaplatil žalobkyni výživné 5 000 Kč na obě děti a od dalšího měsíce už platil jen částku 4 000 Kč, na které se dohodli na OSPOD. Vzhledem k tomu, že se situace změnila a od ledna 2022 musel pro děti do [obec] jezdit několikrát měsíčně, někdy i zbytečně, když se s dětmi neviděl, rozhodl se na výživném žalobkyni platit pouze 3 000 Kč měsíčně na obě děti.

9. Žalovanému (dle výpisu z účtu), na běžný účet vedený [právnická osoba] č. [bankovní účet], byla v září 2020 vyplacena mzda od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši 16 101 Kč, stejně jako v říjnu ve výši 15 211 Kč, listopadu 20 669 Kč, prosinci 24 912 Kč, lednu 2021 ve výši 24 007 Kč a únoru 27 346 Kč. Rovněž uhradil splátku hypotečního úvěru ve výši 4 732,67 Kč měsíčně, stejně jako v následujících měsících až do prosince 2021, které byly od ledna 2022 navýšeny na 10 027 Kč měsíčně. V říjnu 2020 navíc mu na [anonymizováno] dávkách od ČSSZ bylo vyplaceno 6 454 Kč. V říjnu 2020 uhradil na pojištění domu částku 177 Kč a zálohu elektřiny ve výši 1 000 Kč. Stejné částky za pojištění a zálohy uhradil i v prosinci 2020 – červenci 2021, od srpna 2021 byly zálohy zvýšeny na 2 000 Kč měsíčně a tyto platil v srpnu 2021 – srpnu 2022. V lednu 2021 platil svému otci [jméno] [celé jméno žalovaného] částku 7 350 Kč za materiál na rekonstrukci domu. Od února 2021 rovněž začal platit zálohy za vodu ve výši 2 000 Kč měsíčně, které zaplatil i v březnu 2021 – květnu 2021, od června byly zálohy sníženy na 750 Kč, které zaplatil v červnu - srpnu 2021, od září 2021 došlo k navýšení záloha na 1 000 Kč, které zaplatil v září 2021 – srpnu 2022. V únoru mu na účet přišla vratka kupní ceny notebooku 29 990 Kč. V březnu – květnu 2021 podporu v nezaměstnanosti ve výši po 10 637 Kč. V dubnu 2021 mu na účet přispěla žalobkyně částkou 1 000 Kč, společnost [právnická osoba] mu vyplatila částku 3 000 Kč, dle žalovaného na úhradu poplatku u zkoušek, finanční úřad mu vrátil částku 10 785 Kč na zaplacených úrocích z hypotéky a otec mu poskytl půjčku 11 000 Kč na počítač. V květnu 2021 čerpal spotřebitelský úvěr 51 000 Kč, vrátil své matce částku 16 000 Kč za půjčku na notebook a věci na stavbu, uhradil za odpady částku 2 070 Kč městu [obec], obdržel odměnu od [právnická osoba] 34 566,51 Kč. V červnu 2021 obdržel podporu v nezaměstnanosti ve výši 8 578 kč, od žalobkyně částku 500 Kč a [právnická osoba] uhradil nedoplatek vodného a stočného ve výši 2 816 Kč. V červenci dočerpal spotřebitelský úvěr o částku 98 737,49 Kč, který začal splácet ve splátkách po 817,50 Kč, které se od srpna 2021 zvýšily na 2 364 Kč měsíčně, které platil i v následujících měsících, žalobkyně mu zaslala částku 505 Kč a od [právnická osoba] obdržel částku 22 008,60 Kč. V srpnu 2021 přes platební bránu Paypal zaslal 35 876,49 Kč, od žalobkyně obdržel částku 3 200 Kč, od [právnická osoba] částku 33 536,20 Kč a zaplatil nedoplatek elektřiny 35 876,49 Kč dne [datum]. V září 2021 mu uhradila žalobkyně částku 4 000 Kč a od společnosti [právnická osoba] obdržel částku 42 183,30 Kč. V říjnu 2021 žalovaný uhradil zálohy na elektřinu a vodu po 2 000 Kč a zaplatil pojistné domu a od [právnická osoba] obdržel částku 11 218,82 Kč. V listopadu 2021 čerpal krátkodobý spotřebitelský úvěr ve výši 4 000 Kč a od otce obdržel částku 8 651 Kč na zaplacení stavebního materiálu. V prosinci 2021 pracoval brigádně u [anonymizováno] asi dva dny, za které dostal vyplaceno 3 060 Kč, od svého otce ve třech platbách obdržel částku 62 000 Kč na vypořádání žalobkyně, od své babičky dar 75 000 Kč a 130 000 Kč, od [právnická osoba] částku 16 096,11 Kč, proto matce žalobkyně zaplatil dluh 100 000 Kč a žalobkyni 28 833 Kč. V lednu 2022 od své matky obdržel částku 73 000 Kč. V únoru 2022 zaplatil odměnu právnímu zástupci 8 000 Kč, výživné žalobkyni 9 000 Kč a výživné na děti 4 000 Kč. V březnu 2022 obdržel od [právnická osoba] částku 4 098,87 Kč a od své matky ve čtyřech platbách částku 24 500 Kč. V dubnu 2022 obdržel od [právnická osoba] jen částku 1 935,76 Kč, proto ho finančně podporovali rodiče, což byl důvod vkladu částek na účet přes bankomat. V květnu 2022 zaplatil za odpad městu [obec] částku 1 956 Kč a od finančního úřadu obdržel vratku úroků z hypotečního úvěru ve výši 35 325 Kč. V červnu 2022 obdržel od [právnická osoba] částky 768 Kč a 695,50 Kč. V červenci 2022 si na úhradu svých závazků na účet vložil částku 13 000 Kč od rodičů. V srpnu obdržel od nového zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] částku 12 000 Kč jako zálohu na mzdu. Mzda mu byla vyplácena od září 2022 ve výši 32 000 Kč hrubého.

10. Žalobkyni byly vyplaceny dávky státní sociální podpory v podobě rodičovského příspěvku 10 000 Kč/měsíc v období 8/ 2020 - 6/ 2022, přídavky na nezl [jméno] 500 Kč/měsíc v období 7/ 2020 - 7/ 2021 a ve výši 1 [číslo] v období [číslo] 2021, příspěvek na bydlení ve výši 4 379 Kč/měsíc za 7,8/ 2020, příspěvek na bydlení ve výši 4 711 Kč/měsíc za [číslo] 2020, porodné 10 000 Kč, přídavky na nezl. [jméno] 500 Kč za 9/ 2020 - 7/ 2021 a ve výši 1 [číslo] v období [číslo] 2021 (zpráva Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka ve [obec]). Žalobkyně od [datum] s dětmi bydlela v nájemní bytě o velikosti 1+2 na adrese [adresa žalobkyně], ve kterém nájemné společně se zálohami na služby činilo 12 170 Kč. Nájemní doba byla sjednána do [datum]. Pronajímatelem byla společnost [právnická osoba], [IČO] (nájemní smlouva ze dne [datum]). V období od [datum] do [datum] byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba], [IČO], kde její průměrný čistý měsíční příjem činil 6 010 Kč a na nemocenských dávkách jí bylo vyplaceno v lednu 3 566 Kč a v únoru 408 Kč (potvrzení zaměstnavatele). I po nastěhování do společné domácnosti ve [obec] několikrát do měsíce jezdila k matce do [obec], protože v domě nebyly vytvořené dostatečné podmínky pro bydlení s dětmi, a navíc žalovaný potřeboval klid na práci, kdy ji cesty vyšly cca na 1 000 Kč měsíčně. Dle výpovědi žalobkyně v době společného soužití s žalovaným náklady domácnosti činily 30 000 Kč a zahrnovaly jídlo 10 000 Kč, hypotéku 5 700 Kč, zálohy na elektřinu a vodu cca 3 500 Kč, benzín, náklady na děti, splátky spotřebitelského úvěru žalovaného, platby pojištění dvou vozidel. Na tyto náklady jim přispívala její matka pravidelně částkou 3 000 Kč měsíčně. V červenci 2021 přišla faktura na doplatek elektřiny 38 000 Kč, kterou hradil žalovaný ze spotřebitelského úvěru. Do dubna 2021 na syna [jméno] platil jeho biologický otec výživné 3 000 Kč měsíčně a také jeho mimořádné výdaje. Žalovaný si ale nepřál, aby s biologickým otcem byla v kontaktu, proto platit přestal. Společné soužití doprovázely časté hádky, proto se s žalovaným dohodli na ukončení vztahu s tím, že se s dětmi odstěhuje do [obec] nebo [obec] od [datum]. Z důvodu vulgárního chování žalovaného došlo k odstěhování již [datum]. Nejdříve se odstěhovala ke své matce do [země] a od [datum] bydlela v pronajatém bytě v [obec]. Kvůli vysokému nájmu 12 170 Kč se přestěhovala do bytu matky v [obec], kde jsou náklady [číslo] až 6 000 Kč měsíčně. Dalším pravidelným výdajem byla platba za mobilní telefon a internet ve výši 1 300 Kč měsíčně. Dne [datum] si v Německu koupila vozidlo [příjmení] [jméno] za částku 4 000 eur. Peníze jí půjčila matka. Na konci září 2021 vozidlo prodala za částku 125 000 Kč, ze které matce v hotovosti vrátila 100 000 Kč a za zbývající částku si záhy koupila vozidlo [anonymizována dvě slova] za 19 000 Kč, které již také prodala. Jiné vozidlo nevlastní. V březnu 2022 si u [anonymizováno] Financial [anonymizováno] spotřebitelský úvěr, který splácí v částkách 1 410 Kč měsíčně. K platbám na svůj účet upřesnila, že v červnu 2022 obdržela od matky 5 000 Kč za práci, kterou pro ni vykonala. V lednu 2022 jí matka na účet poslala 2 400 Kč jako odměnu za hlídání stavby a částku 1 500 Kč za doučování žákyně, rovněž jí matka přispěla na zubaře částkou 2 850 Kč a v únoru 2022 na nájemné a na benzín. V březnu jí matka poskytla příspěvek na děti 1 000 Kč a 3 600 Kč na nákup potřeb do jejího domu, v dubnu jí matka vrátila peníze za nákup věcí do jejího domu a v červnu jí matka zaplatila 4 100 Kč na cestu na soud. V červenci 2022 jí matka zaplatila za opravu čerpadla a v srpnu částku 6 300 Kč pro dělníky na stavbu jejího domu. Za bydlení od prosince 2021 do června 2022 platila různě, něco přes účet, něco v hotovosti, přičemž k těmto platbám používala všechny své tři účty. Platba nájemného jde vidět např. ve výpise z účtu u [anonymizováno] za den [datum] ve výši 7 450 Kč.

11. Žalobkyni byly vyplaceny (dle výpisu z účtu) na účet vedený u [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], k fúzi sloučením došlo k [datum]) č. [bankovní účet] dávky státní sociální podpory ve výši odpovídající zprávě úřadu práce (odstavec 9) a mzda od [právnická osoba] ve výši odpovídající sdělení zaměstnavatele (výše). V prosinci 2021 jí navíc přišla přes Paypal částka 2 424 Kč, částka 1 400 Kč za doučování němčiny a přeposlána částka 3 000 Kč z jiného účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] V lednu 2022 byla navíc zaúčtována splátka půjčky v celkové výši 10 069,02 Kč, platba od žalovaného 695 Kč, platba přes Paypal částka 2 409 Kč, a byla přeposlána částka 8 900 Kč z účtu žalobkyně u [právnická osoba] a částka 14 436 Kč z jiného účtu žalobkyně č. [bankovní účet]. V únoru 2022 byla navíc zaúčtována splátka půjčky ve výši 608 a 954 Kč, platba 1 400 Kč za doučování, nemocenská 6 922 Kč vyplacená Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a přeposlána částka 5 180 Kč ze svého účtu u [právnická osoba] V březnu 2022 kromě mzdy a dávek došlo k vyplacení částky 1 000 Kč za doučování [jméno] [příjmení], od Provident Financial částka 10 000 Kč, prostřednictvím Paypal platba 248 Kč a k přeposlání celkem částky 29 100 Kč ze svého účtu u [právnická osoba] V dubnu 2022 došlo navíc k vyplacení nemocenské 10 780 Kč od ČSSZ, k úhradě splátky půjčky ve výši 1 562,10 Kč, k zaplacení částky 1 410 Kč, platby za doučování [jméno] [příjmení] ve výši 1 000 Kč a [jméno] ve výši 2 000 Kč, k úhradě částky 17 994 Kč od žalovaného na odsouhlasené vypořádání majetku a k přeposlání částky 4 092 Kč z účtu u [právnická osoba] V květnu 2022 kromě plateb podpory, došlo k úhradě splátky půjčky ve výši 608 Kč, k platbě částky 5 250 Kč od matky žalobkyně a k přeposlání částky 1 700 Kč z účtu [právnická osoba]. V červnu 2022 jí kromě podpory bylo zaplaceno matkou 500 Kč pro syny, 1 000 Kč od [jméno] [příjmení], 2 000 Kč od [jméno], 5 000 Kč od [jméno] [příjmení] a 5000 Kč od [jméno] [příjmení] za nabourané dveře [anonymizováno]. Ve stejném měsíci uhradila matce 500 Kč a dne [datum] částku 1 410 Kč na účet č. [bankovní účet]. V červenci 2022 byla kromě podpory zaplacena částka 1 000 Kč od [jméno] [příjmení], přeposlána částka 13 327 Kč z účtu x [právnická osoba] a hrazena částka 5 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

12. Žalobkyni (dle výpisu z účtu) na účet vedený u [právnická osoba] [bankovní účet], bylo v prosinci 2021 zaplaceno žalovaným 28 833 Kč + v dalších dvou platbách 6 500 Kč a od své matky obdržela částku 3 525 ve dvou platbách. V lednu 2022 obdržela od matky ve třech platbách celkem částku 5 250 Kč, od žalovaného částku 4 000 Kč na výživné pro děti a od [jméno] [příjmení] částku 1 500 Kč. V únoru 2022 obdržela od své matky ve 4 platbách částku 6 400 Kč a od žalovaného ve 3 platbách částku 12 322 Kč na platbu výživného na děti a úhradu výživného žalobkyně ve výši 9 000 Kč. V březnu od své matky obdržela částku 3 600 Kč, od [jméno] [příjmení] částku 1 500 Kč a od společnosti [právnická osoba] částku 13 000 Kč. V dubnu 2022 obdržela od matky ve třech platbách částku 5 250 Kč, od žalovaného částku 6 000 Kč a od [jméno] [příjmení] částku 4 092 Kč. V květnu 2022 obdržela od žalovaného částku 3 000 Kč. V červnu 2022 od své matky obdržela částku 4 100 Kč a od žalovaného částku 1 770 Kč. V červenci 2022 obdržela od žalovaného ve dvou platbách částku 9 000 Kč a od své matky částku 3 675 Kč a v srpnu 2022, resp. do [datum], obdržela od své matky částku 6 300 Kč a od žalovaného částku 870 Kč.

13. Žalobkyně (dle výpisu z účtu) si na běžný účet vedený u m [právnická osoba] [bankovní účet], v prosinci 2021 přeposlala ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] v několika platbách celkově částku 6 953,22 Kč, dále ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] ve dvou platbách celkově částku 6 511 Kč a prostřednictvím platební brány Thepay.cz s. r. o. obdržela částku 20 000 Kč. V lednu 2022 si ze svého účtu u [právnická osoba] vyplatila ve dvou platbách částku 23 000 Kč a z účtu u [právnická osoba] částku 2 700 Kč. V únoru 2022 si ze svého účtu u [příjmení] [příjmení] a.s přeposlala částku 1 571 Kč z účtu u [právnická osoba] a v šesti platbách částku 8 310,60 Kč. V březnu 2022 si ze svého účtu u [právnická osoba] vyplatila v šesti platbách celkově částku 5 068 Kč a v dubnu z účtu u [příjmení] [příjmení] a.s ve dvou platbách částku 7 000 Kč a z účtu u [právnická osoba] ve dvou platbách částku 1 226,56 Kč.

14. Z ostatních provedených důkazů nebyly pro rozhodnutí zjištěny žádné relevantní skutečnosti, proto se jimi soud v odůvodnění nezabýval. <i>15. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.</i> <i>16. Podle § 921 odst. 1 o. z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.</i> <i>17. Podle § 922 odst. 2 o. z., výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.</i> 18. Zjištěný skutkový stav soud aplikoval na uvedená zákonná ustanovení a dospěl k tomuto právnímu závěru:

19. Žalobkyni se dne [datum] narodil syn [jméno], jehož otcem je žalovaný, který své otcovství určil souhlasným prohlášením. Otcovství žalovaného k nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo v řízení prokázáno shodným tvrzením účastníků a jeho rodným listem. Účastníci shodně potvrdili, že spolu sňatek neuzavřeli a oba jsou nadále svobodní. Žalobkyně i žalovaný mají kromě vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno] další vyživovací povinnost ke společnému synovi [jméno], narozenému [datum], k němuž žalovaný prohlásil své otcovství a jež dosud nebylo pravomocně popřeno. Žalobkyně svůj nárok uplatnila v souladu s § 920 odst. 1 o. z. v zákonem stanovené lhůtě, dne [datum], tedy do 2 let od narození syna [jméno], přičemž se výživného na svou osobu domáhala po žalovaném jako otci společného dítěte v souladu se stejným zákonným ustanovením, a to zpětně od [datum], tedy od narození syna, dle § 922 odst. 2 o. z.

20. Nárok žalobkyně je tak z hlediska příslušného zákonného ustanovení důvodný. Úkolem soudu v řízení však bylo stanovení jeho výše v období od [datum] do [datum], a to při zohlednění majetkových poměrů účastníků, jež by přiznání výživného na straně žalobkyně odůvodňovaly a na straně žalovaného umožňovaly v souladu s jeho možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry. Zároveň soud vycházel ze skutečnosti, že předpokladem pro vznik práva žalobkyně na výživné v tomto případě není její (ne) schopnost se sama živit, ale fakt, že v důsledku narození dítěte a péče o něj u ní mohlo dojít ke snížení příjmů v souvislosti s poklesem pracovních příležitostí, její flexibility apod., proto je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, podílel na její výživě tak, aby jí tyto její snížené příjmy kompenzoval.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v rozhodném období byla osobou, jejíž příjem byl převážně tvořen dávkami státní sociální podpory, konkrétně rodičovským příspěvkem a přídavky na děti. K těmto dávkám, jež po dobu společného soužití do [datum] činily v průměru 12 000 Kč měsíčně, si přivydělala doučováním jazyků cca 4 000 Kč měsíčně. V období společného soužití s žalovaným, tedy v období od [datum] do [datum], na společné náklady vynakládala v průměru měsíčně cca 12 000 Kč na potraviny, potřeby společných dětí, cestování a provoz mobilních telefonů. Oproti tomu žalovaný, ve stejném období, měl měsíční příjem (ze zaměstnání, nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti, podnikání) cca 18 000 Kč, ke kterému navíc čerpal na úvěrech cca 160 000 Kč, za prodej auta obdržel kupní cenu 55 000 Kč a na finanční podpoře od svého otce obdržel cca 27 000 Kč. Z těchto příjmů měsíčně vynakládal převážně na náklady na bydlení pro rodinu (hypotéka, spotřebitelský úvěr, zálohy na elektřinu a vodu, pojištění, odpady) nákupy potravin a pohonných hmot, cca 13 000 Kč. Navíc v daném období zakoupil nové vozidlo a uhradil dřívější dluhy. Rovněž investoval do rekonstrukce domu. Po porovnání uvedených majetkových poměrů na stranách obou účastníků soud konstatuje, že v období společného soužití, kdy účastníci společně hospodařili a vedli společnou domácnost v domě žalovaného na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], byly tyto poměry obou účastníků totožné. Účastníci si v uvedeném období rozdělili společné náklady tak, aby to bylo pro oba spravedlivé. Oba si byli navíc vědomi nutných investic do rekonstrukce domu, hrazených převážně z hypotečního úvěru, příjmů žalovaného a finanční výpomoci rodiny, a to jak žalovaného, tak i žalobkyně (jež jí byly na konci roku 2021, tedy po ukončení společného soužití, žalovaným jednorázově vráceny). V daném období tak uplatněný nárok na výživné není důvodný s ohledem na jeho faktické uspokojení ze strany žalovaného, a to placením společných nákladů rovným dílem s žalobkyní, při prakticky totožných příjmech.

22. V období od [datum] do [datum] se situace významným způsobem změnila v důsledku ukončení společného soužití účastníků po té, co se žalobkyně s dětmi ze společné domácnosti dne [datum] odstěhovala. V této souvislosti došlo k významné změně na výdajové straně žalobkyně tím, že si musela zajistit nové bydlení. Výdaje žalobkyně se tak zvedly o částku 12 170 Kč měsíčně na bydlení v pronajatém bytě do června 2022, přičemž toto navýšení bylo částečně vykompenzováno nižšími výdaji na nákup nezbytných potravin a drogerie do domácnosti již jen pro 3 osoby a zejména pak vyšším příjmem v podobě příspěvku na bydlení, zvýšení přídavků na děti, mzdou a výživným od žalovaného na děti tak, že průměrný příjem žalobkyně v uvedeném období činil cca 27 200 Kč měsíčně, oproti pravidelným měsíčních výdajům (náklady bydlení, nezbytné výdaje na děti, jídlo a drogerii, provoz mobilního telefonu, splátky spotřebitelského úvěru) v průměru ve výši cca 20 900 Kč. Mezi příjmy žalobkyně soud zohlednil pravidelné příspěvky od matky žalobkyně, jež v průměru dosahovaly měsíčně částky 5 000 Kč, protože tyto příjmy nebyly žalobkyní věrohodně vysvětleny, proto je soud posuzoval jako proplacenou odměnu za doučování jazyků. Oproti tomu příjmy žalovaného (brigáda, odměna z podnikání, záloha na mzdu a mzda) ve sledovaném období významně poklesly na 13 100 Kč, zahrnující rovněž vratku daně a přeplatku záloh na vodu. Příjmová stránka žalovaného v tomto období však byla významně posílena v souvislosti s finančními dary rodičů a dědictvím o částku cca 350 000 Kč, jež s pravidelnými příjmy ve sledovaném období, při rozpočtu na 9 měsíců, činila v průměru 28 500 Kč měsíčně. Soud však v této částce zohlednil fakt, že z takto mimořádně nabytých finančních prostředků vyplatil žalovaný žalobkyni a její matce částku cca 130 000 Kč, jimi investovanou do jeho domu a musel z ní také pokrýt výpadek v příjmech na úhradu pravidelných měsíčních závazků ve výši 10 000 Kč (9 x 10 000), čímž mu z mimořádných příjmů zůstalo cca 130 000 Kč (350 000 – 130 000 – 90 000). V daném období u žalovaného rovněž došlo k významnějšímu nárůstu nákladů s ohledem na navýšení pravidelných splátek hypotéky (jak bylo smluvně dohodnuto s věřitelem při uzavření smlouvy v březnu 2020). Tímto došlo ke zvýšení měsíčních výdajů žalovaného na cca 22 500 Kč měsíčně (zahrnující hypotéku, splátku spotřebitelského úvěru, pojištění, záloh na vodu a elektřinu, výživné, provoz mobilního telefonu, pohonné hmoty, nákup potravin a drogerie). Po porovnání provedených výpočtů tak soud dospěl k závěru, že majetkové poměry žalobkyně v tomto období představovaly na příjmech částku 27 200 Kč a na výdajích částku 20 900 Kč (rozdíl činí cca 7 000 Kč pro 3 osoby, tedy cca 2 400 na žalobkyni), oproti příjmům a výdajům žalovaného 28 500 Kč/22 500 Kč, jež představovaly rozdíl 8 000 Kč, jenž žalovanému umožní ve sledovaném období žalobkyni na pokrytí jejích výdajů přispět měsíčně částkou 2 500 Kč. Tato částka umožní účastníkům vyrovnat rozdíly v jejich majetkových poměrech.

23. Soud tedy z požadavku žalobkyně na zaplacení celkové částky na výživné v období od [datum] do [datum] ve výši 49 500 Kč (18 000 Kč v období do [datum] a 31 500 Kč v období od [datum] do [datum]) vyhověl žalobě co do částky 22 500 Kč v období od [datum] do [datum], tedy částky 2 500 Kč měsíčně. Zároveň soud započetl na tuto částku částečnou úhradu tohoto výživného zaplaceného žalovaným, po podání žaloby dne [datum], ve výši 9 000 Kč, když ohledně této částky bylo jednoznačně prokázáno, že byla žalovaným výslovně určena na výživné pro žalobkyni, které zaplatil ihned po té, co jej k zaplacení žalobkyně vyzvala formou žalobního návrhu (v řízení nebylo prokázáno doručení předžalobní výzvy se stejným požadavkem před podáním žaloby). Celkem tak bylo výrokem I. žalobkyni přiznáno výživné ve výši 13 500 Kč za období od [datum] do [datum] (22 500 – 9 000). Rozdíl ve výši 36 000 Kč proto byl výrokem II. zamítnut jako nedůvodný, kdy částka 18 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] byla žalobkyní„ spotřebována“ společným soužitím a částka 9 000 Kč, z částky 31 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], byla žalovaným zaplacena a na zaplacení zbývající částky 9 000 (částce 1 000 Kč/měsíčn) žalobkyni nárok nevznikl v důsledku porovnání majetkové situace účastníků (viz odůvodnění v odstavci 22).

24. Dlužnou částku 13 500 Kč za uplynulé období (do [datum]) soud uložil žalovanému k zaplacení v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“).

25. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., ve kterém soud zohlednil částečný úspěch žalobkyně ve věci, odpovídající 45 % uplatněného nároku (žalováno 49 500 Kč, přiznáno 22 500 Kč) oproti 55 % úspěchu žalovaného ve věci, což na nákladech řízení žalovaného představovalo 3 702,60 Kč, tedy 10 % z požadovaných 37 026 Kč, zahrnujících odměnu za zastupování ve výši 27 900 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.„) za 9 úkonů právní služby, dle § 11 (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, 2 úkony za účast u jednání dne [datum] v rozsahu převyšujícím 2 hodiny, stejně jako 2 úkony za účast u jednání dne [datum] a 3 úkony za účast u jednání dne [datum]) při sazbě 3 100 Kč/úkon, 9 x náhradu hotových výdajů v paušální částce 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 3 a. t., tedy 2 700 Kč a 21 % DPH odpovídající částce 6 426 Kč. Soud ve výroku III. uložil žalobkyni částku 3 702,60 Kč k úhradě rovněž v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného, dle § 149 o. s. ř.

26. Protože je žalobkyně dle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění, osvobozena od úhrady soudního poplatku a byla žalobou částečně úspěšná, uložil soud žalovanému v souladu s § 2 odst. 3 výše uvedeného zákona, výrokem IV. povinnost k zaplacení poměrné části soudního poplatku, odpovídající částce 225 Kč (položka 7 písm. a) sazebníku soudních poplatků jež činí 500 Kč a z ní 45 % odpovídající neúspěchu žalovaného ve věci).