26 C 141/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno 7 slov , IČO , sídlem adresa státního zastupitelství o náhradu škody a nemajetkové újmy <b>I. Řízení se zastavuje ohledně částky 5 297,84 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 1 139 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 2 221 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Nařizuje se České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně vrátit žalobci soudní poplatek 1 000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku z účtu Okresního soudu ve Zlíně.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve [obec] [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 1 139 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, přičemž částka sestávala z nemajetkové újmy 1 092 000 Kč za výkon vazby a nemajetkové újmy 47 415 Kč za nezákonné trestní stíhání.

2. Žalobce se rovněž po žalované, stejnou žalobou, domáhal zaplacení částky 11 597,29 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, tedy částky představující jeho ušlé příjmy za dobu vazby.

3. K oběma nárokům uvedl, že byl v období od [datum] do [datum] (728 dnů) vazebně stíhán pro zvlášť závažný zločin krádeže, spáchaný dílem ve stadiu pokusu, přečin poškození cizí věci, spáchaný formou spolupachatelství a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, spáchaný formou spolupachatelství. Jeho trestní stíhání započalo [datum], rozhodnutím policie ze dne [datum] bylo jeho stíhání rozšířeno o další 2 skutky, obžaloba byla podána [datum], k propuštění z vazby došlo [datum] na základě usnesení vydaného [název soudu], pobočka ve [obec] ve věci sp. zn. [spisová značka] a obžaloby byl pravomocně zproštěn [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek [název soudu], pobočka ve [obec], čímž bylo trestní stíhání ukončeno. Zproštěním obžaloby se tak obě rozhodnutí policie, jimiž bylo trestní stíhání zahájeno a rozšířeno, staly nezákonnými. Žalobce v souvislosti s nezákonným trestním stíháním uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 11 597,29 EUR za ušlý výdělek u svého zaměstnavatele spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [země], [anonymizováno], u něhož si před vzetím do vazby měsíčně, v období od [číslo], průměrně vydělal 485,92 EUR, čímž po dobu nezákonné vazby přišel za 728 dnů, tedy za 23 měsíců a 26 dnů, o zmiňovaných 11 597,29 EUR. Zároveň mu nezákonná, 728 dnů trvající vazba, zasáhla významně do života, protože byl omezen v pohybu i v kontaktu s rodinou a okolím, žil ve stresu a v nejistotě, snížila se mu společenská pověst a zasáhla mu do cti v souvislosti s medializací případu v novinách a na internetu, proto požadoval náhradu rovněž nemajetkové újmy ve výši 1 092 000 Kč za 728 dnů při denní sazbě 1 500 Kč. Nejen vazba, ale celé trestní stíhání významně zasáhlo do jeho osobního života. I přes zproštění, cítí, že v očích veřejnosti zůstane neočištěn a po zbytek života bude poznamenán na své pověsti, proto považuje za spravedlivé přiznání mu přiměřeného zadostiučinění ve výši 47 415 Kč za uvedenou nemajetkovou újmu v důsledku trestního stíhání trvajícího 29 měsíců a 4 dny (od [datum] do [datum]). Jeho výši stanovil s ohledem na stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. Cpjn 206/2010, jež za přiměřenou částku stanovilo 1 667 Kč/měsíc trestního stíhání, což v jeho případě odpovídá částce 47 415 Kč. Všechny uvedené nároky uplatnil u žalované podáním doručeným dne [datum], jež bylo prostřednictvím České pošty s.p. zasláno doporučeně dne [datum]. Žalovaná jeho nárok vede pod sp. zn. [spisová značka], avšak do dne podání žaloby o něm nerozhodla.

4. Žalovaná ve vyjádření vznesla námitku promlčení k nárokům na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné omezení osobní svobody žalobce rozhodnutím o vazbě ve výši 1 092 000 Kč a za nezákonné trestní stíhání ve výši 47 415 Kč, neboť žalobce tento nárok uplatnil až po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty. Potvrdila, že žádost žalobce o náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 1 140 343 (sestávající z náhrady za dobu strávenou ve vazbě 1 092 000 Kč, náhrady za dobu nezákonného trestního stíhání 48 343 Kč a škodu na ušlé mzdě 11 597,29 EUR) jí byla doručena [datum]. Uplatněnému nároku na náhradu škody na ušlé mzdě dne 15. 6. 2022 pod č.j. [spisová značka] částečně vyhověla a žalobci přiznala částku 123 590 Kč (odpovídající částce 4 995,55 EUR přepočtené k [datum]). Zbývající dva nároky na náhradu nemajetkové újmy zamítla pro jejich promlčení. K promlčení došlo v souladu s § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“), protože nárok žalobce uplatnil až [datum], tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty, jenž začala plynout od [datum], kdy se žalobce u jednání Vrchního soudu v Olomouci z vyhlášeného usnesení č.j. [číslo jednací] dozvěděl, prostřednictvím svého přítomného obhájce, že jeho trestní stíhání bylo pravomocně skončeno.

5. Nesporným učinila tvrzení o průběhu trestního řízení vedeného u [název soudu], pobočky ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], jež bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, [stát. instituce], Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], o zahájení trestního stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem spáchaný ve stadiu pokusu, přečin poškození cizí věc podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství, a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství. Usnesení si žalobce převzal dne [datum] [datum] byl žalobce zadržen na území [země] a dne [datum] vzat do předběžné vazby na základě příkazu Krajského súdu v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Stížnost žalobce podaná proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla zamítnuta usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec], pobočky ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Přípisem policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace jednání na zvlášť závažný zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství, a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byl žalobce vzat do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. a), c) tr. řádu. Usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno stíhání žalobce pro zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. b), c) tr. zákoníku. Dne [datum] podal policejní orgán návrh na podání obžaloby [číslo jednací] a dne 30. 9. 2019 podalo [stát. instituce] – pobočka ve [obec] obžalobu č.j. [číslo jednací] Hlavní líčení se u [název soudu] konalo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. [spisová značka], jímž byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) tr. řádu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce propuštěn z vazby, přičemž k propuštění došlo téhož dne. Dne [datum] se u [název soudu] konalo veřejné zasedání o podaných odvoláních a byl vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž bylo mj., zamítnuto odvolání státního zástupce podané v neprospěch žalobce. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Nesporným žalovaná rovněž učinila tvrzení žalobce o uplatnění svého nároku dopisem ze dne [datum], jenž jí byl doručen dne [datum].

6. Naopak předmětem sporu učinila zbývající výši nároku na náhradu škody spočívající v ušlé mzdě způsobené žalobci v souvislosti s jeho omezením osobní svobody v období od [datum] do [datum]. Tuto považuje za nedůvodnou s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., konkrétně § 28 až 30, které stanoví pravidla pro výpočet náhrady za ušlý výdělek, při jehož výpočtu se vychází z průměrného výdělku, jenž se dle ustanovení § 352 – 362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, určuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a 1. 10. daného roku. V případě nároku žalobce se tak jedná o výši ušlé mzdy počítané z jeho průměrné mzdy dosažené nikoliv po jeho propuštění z vazby, jak požadoval žalobce, ale naopak z průměrné mzdy dosažené žalobcem v období od ledna do března 2018. Vzhledem k tomu, že i po opakování výzvy žalobce mzdu za rozhodné období nedoložil, byla náhrada vypočtena dle § 30 zákona č. 82/1998 Sb., věta za středníkem, z částky 170 Kč za každý započatý den výkonu vazby, v daném případě za 727 dnů v období od [datum] do [datum], čemuž odpovídala částka 123 590 Kč. Zbývající nárok z žalobcem uplatněné částky 11 597,29 EUR nebyl přiznán z důvodu jeho nedoložení.

7. Žalobce vzal žalobu zpět ohledně částky 123 590 Kč na náhradě škody na ušlé mzdě, která mu byla žalovanou vyplacena, společně s požadovaným příslušným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, proto v této části bylo řízení zastaveno usnesením ze dne 22. 7. 2022, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]. Následně [datum] vzal žalobce žalobu zpět i ohledně části tohoto nároku ve výši 6 299,45 EUR včetně požadovaného úroku z prodlení, protože mu tato částka, odpovídající v přepočtu částce 149 372,56 Kč byla žalovanou [datum] vyplacena. Touto druhou výplatou má žalobce celý nárok na ušlé mzdě za uspokojený, proto na doplatku zbytku odpovídajícímu 320 EUR, včetně příslušenství, netrval.

8. Žalovaná potvrdila, že žalobce dodatečně doložil doklady o výši své mzdy vyplacené za období ledna až března 2018, proto mu [datum] na účet vyplatila zbývající důvodnou část uplatněného nároku na náhradu škody na ušlé mzdě ve výši 6 299,45EUR (odpovídající částce 149 372,56 Kč) pod č.j. [jednací číslo MSP]. Z původně požadované částky 11 597,29 EUR tak nebylo vyplaceno pouze 302,29 EUR, které nebylo žalobcem doloženo.

9. Soud vyhověl požadavku žalobce a v souladu s § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění (dále jen„ o. s. ř.“) řízení ohledně celé zbývající výše nároku na náhradu škody na ušlém zisku (mzdě) zastavil (výrok I.). Tímto byl vyčerpán celý nárok na náhradu škody žalobce vzniklé mu na ušlé mzdě specifikovaný v odstavci [číslo] odůvodnění.

10. Žalobce k námitce promlčení, vznesené žalovanou, zopakoval, že skutečně došlo k doručení nároku žalované až [datum] přesto, že zásilku k poštovní přepravě podal již [datum] a za doručení [obec] poště, s. p. zaplatil příplatek za urychlené doručení. Předpokládal, že k expresnímu doručení dojde již následující den, [datum], tedy v poslední den pro včasné uplatnění nároku, což se vinou pošty nestalo. V rámci reklamačního řízení mu bylo poštou sděleno, že expresní doručení znamená doručení zásilky adresátovi do 2 dnů od jejího podání. Žalobce i přes vznesenou námitku promlčení požádal soud o stanovení denní sazby žalobce ve vazbě pro zjištění výše nároku za nemajetkovou újmu za dobu strávenou žalobcem ve vazbě i výše zadostiučinění v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobce, která by žalobci náležela, pokud by byl jeho nárok uplatněn včas. Svůj požadavek odůvodnil zjednodušením situace žalobce při uplatnění nároku na náhradu škody vůči jeho zástupci, respektive z pojištění advokáta. Ke zbývající části nároku na náhradě škody na ušlé mzdě doplnil, že žalované doložil požadované doklady o výši mzdy v období od ledna do března 2018, přičemž jeho podání žalovaná zaevidovala pod sp. zn. [jednací číslo MSP].

11. Soud ke sporným otázkám (promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy) provedl dokazování zprávou Česká pošta, s. p. ze dne 10. 11. 202 a podacím lístkem, z nichž má za prokázané, že zásilka adresovaná žalované, s uplatněním nároků, jež jsou předmětem tohoto řízení, byla podána právním zástupcem žalobce [datum] na podací poště [PSČ] [obec a číslo], přičemž její podací číslo bylo RR828735729CZ; k doručení adresátovi (žalovaná) došlo [datum]. <i>12. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.</i> <i>13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.</i> <i>14. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> <i>15. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 89/1998 Sb., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.</i> <i>16. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.</i> <i>17. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 89/1998 Sb., nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.</i> 18. Žalobce vedle ušlého zisku (ušlé mzdy) uplatnil u žalované (v souladu s § 14 odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb.) svůj nárok dle § 31a odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb. na náhradu nemajetkové újmy. Z tvrzení procesních stran nesporně vyplynulo datum [datum], tedy den, kdy byl nárok u žalované uplatněn doručením zásilky obsahující uplatnění nároku žalobcem, adresované žalované. Jednalo se o nárok ve výši 1 139 415 Kč zahrnující nemajetkovou újmu 1 092 000 Kč za výkon vazby a nemajetkovou újmu 47 415 Kč za nezákonné trestní stíhání. Nezákonnost trestního stíhání žalobce v době od [datum] do [datum], v rámci něhož byla na žalobci vykonána vazba (v období od [datum] do [datum]), nebyly předmětem dokazování, když soud ohledně nich vzal shodná tvrzení stran za svá skutková zjištění. Trestní stíhání žalobce, jenž pravomocně [datum] skončilo plným zproštěním obžaloby (rozsudek [název soudu], pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s potvrzujícím rozhodnutím odvolacího [název soudu], pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) je třeba považovat za stíhání nezákonné, v jehož důsledku žalobci vznikla škoda tím, že trestní řízení bylo vůbec vůči němu zahájeno, vedeno a neskončilo jeho pravomocným odsouzením v důsledku zproštění obžaloby.

19. Předpokladem přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy však je jeho řádné a včasné uplatnění. Vzhledem k tomu, že pravidla, předpoklady i postup pro uplatnění předmětného nároku na náhradu škody komplexně upravuje zákon č. 89/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, jenž je lex specialis ve vztahu k obecné úpravě náhrady škody, včetně jejího promlčení, obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval soud včasnost uplatněného nároku žalobce u žalované, jakožto zákonem stanoveného příslušného úřadu dle § 6 zákona č. 89/1998 Sb., výlučně dle tohoto zákona, a to s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení.

20. Promlčecí lhůta obecně počíná běžet od dne, kdy se poškozený dozvěděl o dvou okolnostech. První okolností je, že poškozenému vznikla škoda. Poškozený musí mít povědomí o tom, že došlo k újmě na jeho majetku, přičemž se musí jednat o újmu jasného druhu a rozsahu, vyčíslitelnou v penězích. Druhou podmínkou je znalost příčiny škody, tedy vědomost o tom, kdo za škodu odpovídá. K počátku běhu promlčení doby v daném případě došlo [datum] v den, kdy se žalobce dozvěděl (prostřednictvím svého obhájce, jenž se zúčastnil veřejného zasedání odvolacího soudu) o svém pravomocném zproštění obžaloby (a tedy i skončení trestní stíhání). V tento den žalobce zároveň musel znát nejen subjekt, jenž za škodu mu způsobenou odpovídá (žalovaná), ale rovněž již musel znát výši nemajetkové újmy způsobené mu nedůvodným trestním stíháním, jež mu vznikla již v průběhu trestního stíhání, což ostatně koresponduje se shodným prohlášením procesních stran o datu počátku běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty. K uplynutí této lhůty tedy muselo dojít [datum], tedy jeden den před tím, než byla zásilka s uplatněným nárokem žalobce žalované doručena ([datum]). Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že si žalobce pro včasné doručení zásilky podané [datum] u doručujícího orgánu (Česká pošta, s. p.) připlatil službu„ expresní doručení“, jenž dle tvrzení samotného žalobce garantovalo, že se zásilka dostane do dispozice adresáta do 2 dnů od podání, jak se také v tomto případě stalo [datum]. Námitka promlčení uplatněná žalovanou je tak důvodná, proto soud žalobu v této části nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy zamítl (výrok II). Zamítnutí žaloby brání soudu se věcně zabývat výší promlčeného nároku, a to z důvodu zásady procesní ekonomie, která neumožňuje provádět dokazování nad rámec zjištění skutkových okolností nezbytných pro rozhodnutí. Navíc, s ohledem na zamítavý výrok by soudem vyslovený názor o výši nároku pouze v odůvodnění rozhodnutí nebyl právně závazný.

21. Výsledek řízení se odrazil v rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení (výroku III.) podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kterým soudu přiznal žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení na svou obranu ve sporu, odpovídající částce 2 221 Kč. Soud vycházel jednak z výroku II., kterým byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta pro promlčení nároku, i z výroku I., kterým bylo řízení o nároku na náhradu ušlého zisku (ve spojení v usnesením vydaným dne 22. 7. 2022 pod č.j. 26 C 141/2021-171) zastaveno pro zpětvzetí žaloby z důvodu úhrady žalovanou, nikoliv však v důsledku chování žalované po podání žaloby, ale v souvislosti s opožděným dodáním podkladů pro výpočet nároku žalobcem. Přiznané náklady žalované představují paušální náhradu za 3 úkony žalované v podobě sepisu vyjádření k žalobě, přípravy účasti na jednání a účasti u jednání [datum] dle § 1 odst. 1, 2 a 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, ve výši 300 Kč á úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky (celkem 3x 300 Kč) a náhradu cestovních výdajů za cestu k jednání na trase [obec] [obec] a zpět (celkem 186 km) při amortizaci 874,20 Kč (4,70 Kč x 186 km) a jízdném 446,80 Kč při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km při ceně motorové nafty 47,10 Kč/litr Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

22. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, lze i v případě zastavení části řízení rozhodnout o vrácení soudního poplatku účastníku, jenž jej hradil, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. V projednávané věci byly žalobou uplatněny 3 nároky na náhradu škody, přičemž řízení bylo zastaveno ohledně jednoho nároku na náhradu ušlého zisku, zpoplatněného dle položky 8a Sazebníku soudních poplatků částkou 2 000 Kč, ze které mohl soud žalobci maximálně vrátit částku 1 000 Kč, jak učinil ve výroku IV.