26 C 143/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Anonymizováno . Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 1 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 32 874 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 899 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 5 164 Kč, úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 28 063 Kč od 27. 2. 2024 do 27. 5. 2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 28 063 Kč od 28. 5. 2024, Anonymizováno, do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 063 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 1 877 Kč, náklady ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 137 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 699 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 28 063 Kč, úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 28 063 Kč od 27. 2. 2024 do 27. 5. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 28 063 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 063 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, částku 1 877 Kč, částku 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a 1 137 Kč. Svůj nárok odůvodnila uzavřenou smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , kterou poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, tak, že částku 27 500 Kč převedla na účet žalované dne , datum, a zbytek peněžních prostředků ve výši , částka, převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi, a to v souladu s ujednáním ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč od 20. 8. 2023, přičemž svůj závazek nesplnila a s úhradou splátek se dostala do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný dne , datum, . Před prohlášením úvěru za splatný upomínkami žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu, přičemž za každou upomínku v souladu s ujednáním si účtovala částku , částka, . Žalovaná v době prodlení dlužila žalobkyni částku , částka, , zahrnující nesplacenou jistinu ve výši 26 491 Kč a dlužné splátky ve výši , částka, . Tento dluh na splátkách sestával z dlužných úroků ve výši , částka, a dluhu na jistině ve výši , částka, . Celkem tedy žalovaná na jistině dlužila částku , částka, (26 491 plus , částka, ) a na úrocích částku , částka, . Žalovaná rovněž dlužila smluvní úrok, k jehož placení se zavázala ve výši 27,28 % ročně. Žalovaná za opožděně uhrazené splátky rovněž dlužila na smluvní pokutě částku , částka, v souladu se smluvním ujednáním dle článku IV. bod 2 písm. c), kdy za prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky se zavázala k zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , přičemž do okamžiku zesplatnění úvěru se dostala žalovaná do prodlení se 3 splátkami úvěru. Žalovaná rovněž byla žalobkyni dlužna na smluvní pokutě částku , částka, , sjednanou ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění podle článku IV. bod 2 písm. b) smlouvy o , Anonymizováno, z neuhrazených splátek podle článku IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, jež z částky , částka, za dobu od , datum, , tedy ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do sepisu žaloby , datum, , při sazbě 0,1 % denně činila 1 137 Kč.

2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím právního zástupce, ke kterému se nedostavila ani žalovaná, a to bez řádné a včasné omluvy, přičemž se ani nevyjádřila k žalobě. Soud proto za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, platné znění (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 18. 7. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla bankovním převodem částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně, tedy celkově částku 46 000 Kč, ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, přičemž splatnost první splátky byla sjednaná na 20. den následujícího měsíce od podpisu smlouvy o úvěru, tedy 20. 8. 2023. Zároveň bylo ujednáno, že žalovaná je povinna uhradit provizi za zprostředkování ve výši 2 500 Kč. Smlouvu i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalovaná osobně podepsala. Žalovaná zároveň ke svým osobním poměrům uvedla že její měsíční příjem činí 24 000 Kč, bydlí u rodičů a příjem celé domácnosti činí 78 000 Kč. Výdaje na bydlení určila částkou 3 000 Kč a uvedla, že splácí další úvěry ve splátkách celkem po , částka, měsíčně. Jako zaměstnavatele uvedla , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Pro ověření účtu žalovaná zaslala dne , datum, verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, , odpovídajícím číslu smlouvy, a to v souladu s článkem XII. bod 1 smlouvy o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpis z obchodního rejstříku, potvrzení o provedení transakce)., právnická osoba, článku II. písm. b) smlouvy o úvěru bylo mezi účastníky ujednáno, že zákazník dává tímto poskytovateli, pro případ, kdy poskytovatel zákazníkovi úvěr neschválí, výslovný pokyn k převodu peněžních prostředků v celkové výše spotřebitelského úvěru uvedené v žádosti, je-li předmětem úvěru standardně účelově úvěr nepřímý – finance, v případě, kdy neúčelový úvěr je zprostředkován zprostředkovatelem, kdy celková výše spotřebitelského úvěru bude poskytovatelem zákazníkovi poskytnuta tak, že část z celkové výše spotřebitelského úvěru uvedené v žádosti a provize zprostředkovatele, bude poskytovatelem zákazníkovi poskytnuta do 5 pracovních dnů od schválení žádosti ze strany poskytovatele na účet zákazníka a zbytek částky o celkové výši spotřebitelského úvěru bude poskytovatelem zákazníkovi poskytnuta do 5 pracovních dnů od schválení žádosti ze strany poskytovatele na účet zprostředkovatele, a to jako provize, kterou si zákazník sjednal se zprostředkovatelem, přičemž úvěr je zákazníkem čerpán okamžikem, kdy je žádost zákazníka ze strany poskytovatele schválena (smlouva o úvěru). Částka 27 500 Kč byla žalované zaslána dne 19. 8. 2023 na účet č. , č. účtu, a částka 2 500 Kč byla zaslána dne 19. 7. 2023 na účet č. , č. účtu, jakožto provize zprostředkovatele (smlouva o úvěru, potvrzení o provedení transakce). V článku IV. odst. 1 písm. d) smlouvy o úvěru si účastníci sjednali, že úvěr, či jeho část, tj. zbytek, se stane splatným v důsledku porušení povinnosti zákazníka dle smlouvy o úvěru tím, že je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti v tomto případě nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Neuhrazeným zůstatkem úvěru je tedy dosud neuhrazená část celkové výše spotřebitelského úvěru (jistiny), přičemž samotný okamžik zesplatnění úvěru nemá vliv na splatnost již splatných, ale v okamžiku zesplatnění úvěru neuhrazených či částečně neuhrazených, splátek, které jsou tedy i nadále splatné každá samostatně. V článku IV. odst. 2 smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že se zákazník poskytovateli zavazuje v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným dle článku IV. bod 1 smlouvy o úvěru zaplatit smluvní okutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. V článku IV. odst. 2 písm. c) smlouvy o úvěru se zákazník poskytovateli zavázal pro každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Smluvní strany se dohodly, že smluvní pokutu je poskytovatel oprávněn uplatnit vůči zákazníkovi jen do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatný (článek IV. bod 1 smlouvy o úvěru). Podle článku IV. odst. 2 písm. e) smlouvy o úvěru je smluvní pokuta podle článku IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru splatná bez písemné výzvy poskytovatele vždy ke konci každého kalendářního dne, ve kterém je zákazník v prodlení s úhradou neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokuta podle článku IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru je splatná bez písemné výzvy poskytovatele okamžikem prodlení zákazníka se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. V článku IV. odst. 4 písm. a) smlouvy o úvěru si smluvní strany dohodly, že poskytovatel má pro případ prodlení zákazníka splněním peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru právo požadovat po zákazníkovi náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, kdy se jedná o poplatky uvedené v sazebníku poplatků v článku IV. písm. b) smlouvy o úvěru. Podle článku IV. odst. 4 písm. b) smlouvy o úvěru – sazebník poplatků zahrnoval poplatek za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek 100 Kč (smlouva o úvěru).

5. Žalovaná řádně na úvěru uhradila, kromě verifikační platby první 4 splátky. Další platby splátek již nehradila, tedy splátky ve výši 1 150 Kč od splatnosti 5. splátky dne 20. 12. 2023. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení splátek splatných 20. 12. 2023, 20. 1. 2024 a 20. 2. 204, tedy celkem 3 upomínkami, kdy zároveň byla upozorněna, že pokud nebudou dlužné splátky uhrazeny do 30 dnů od odeslání upomínky, může dojít k zesplatnění úvěru (upomínka ze dne 26. 10. 2023, upomínka ze dne 26. 1. 2024 a upomínka ze dne 26. 2. 2024, čestné prohlášení, přehled odeslaných dávek z hybridní pošty).

6. Žalovaná ani po výzvě žalobkyně nezaplatila dlužné splátky, přičemž neuhradila ani další splátku splatnou dne 20. 1. 2024. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a dopisem ze dne 26. 2. 2024 oznámila žalované zesplatnění úvěru a zároveň ji vyzvala k , Anonymizováno, částky , částka, , smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč do 10 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná byla upozorněna na podání žaloby, pokud by k úhradě nedošlo. Výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 26. 2. 2024 prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (zesplatnění úvěru - předžalobní výzva, podací lístek).

7. K posouzení úvěruschopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že považovala příjmy žalované za dostačující. Při posuzování vycházela z výplatních lístků z pracovního poměru u společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, .r, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., ze kterého žalované plynul příjem za měsíc červen 20231 24 772 a za měsíc květen 2023 ve výši , částka, , což bylo doloženo také čestným prohlášením žalované (výplatní lístky, čestné prohlášení žalované). Výdaje žalované na bydlení měly dle žalované činit 3 000 Kč, jak vyplynulo z čestného prohlášení rodičů žalované jakožto vlastníků domu, ostatní výdaje tvořily náklady na úvěry. Výdaje vyplynuly jen z čestného prohlášení žalované o svých závazcích (prohlášení rodičů žalované ze dne 19. 7. 2023, posouzení úvěruschopnosti zákazníka, čestné prohlášení o závazcích spotřebitele). Žalobkyně k tvrzení o provedené lustraci žalovaného ohledně úvěruschopnosti předložila také negativní zápis z centrální evidence exekucí ze dne 19. 7. 2023 a z insolvenčního rejstříku ze dne 19. 7. 2023 (výpis z CEE, výpis z IR). Žalobkyně při stanovení výdajů žalované vycházela z normativních nákladů na bydlení podle nařízení vlády, kdy v obci , adresa, v roce 2023 činily tyto náklady na nájemní bydlení jedné osoby , částka, a životní minimum 4 860 Kč (posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výše normativních nákladů na bydlení, životní minimum).

8. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. I žalobkyně sama uvedla a doložila, že převážně vycházela z informací získaných od žalované, které pouze v některých bodech ověřila oproti dokladům (výplatní lístky za měsíce červen a květen 2023, prohlášení rodičů, čestné prohlášení žalované). K vyšší míře obezřetnosti však měla žalobkyni vést skutečnost, že žalovaná opětovně žádá o úvěr přesto, že dosud nesplatila jiné závazky z úvěrových smluv, jež splácí měsíčně ve splátkách po 1 800 Kč. Rovněž ji k tomu měla vést skutečnost, že žalované se nedostává finančních prostředků ani z tak vysokého příjmu, když její jediné výdaje na bydlení u rodičů je příspěvek 3 000 Kč a splátka 1 800 Kč měsíčně. Žalobkyně se ohledně dluhu žalované spokojila pouze s jejím tvrzením, doplněným o lustraci v rejstřících CEE a IR, jejichž vypovídací hodnota je nesrovnatelně nižší než lustrace v ostatních rejstřících, zejména v rejstříku BRKI (bankovní registr klientských informací, ve kterém se nachází každá fyzická osoba, která s bankou měla nebo aktuálně má uzavřenou úvěrovou smlouvu) a rejstříku NRKI (nebankovní registr klientských informací, ve kterém se nachází i údaje o právnických subjektech – obchodních společnostech, poskytujících nebankovní úvěrové produkty, jako je spotřebitelský úvěr). S ohledem na předchozí závazky, při dodržení obvyklé míry obezřetnosti, by žalobkyně platně nemohla žalované další úvěrové prostředky poskytnout, protože by je nemohla ze svého tvrzeného příjmu 24 000 Kč (i pokud by mzdu v takové výši pravidelně pobírala), uhradit, když by mu na splátky, po zaplacení reálných nákladů na bydlení a nákladů na pokrytí základních lidských potřeb jako je jídlo, dopravné, ošacení, hygienické prostředky, výdaje na mobilní telefon apod.., nezbývalo finančních prostředků, když těžko lze předpokládat, že by žalovaná na tyto výdaje platila pouze částku, z níž žalobkyně vycházela jakožto z částky životního minima stanovené pro jiné účely, tedy pro výplatu sociálních dávek. Při řádném posuzování bonity žalované, tedy nemohla žalobkyně shledat její schopnost daný úvěr řádně splatit s kladným výsledkem, a to i při tak vysokém tvrzeném příjmu žalované a nízkých výdajích, kdy muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaná, čerpající další úvěr není osobou, jež by její finanční prostředky dostačovaly na pokrytí svých základních potřeb, tudíž ani na úhradu svých závazků. Povinnost posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je stanovena poskytovateli úvěru zákonem pod sankcí neplatnosti pro případ, že by tak poskytovatel úvěru, před poskytnutím úvěru, řádně neučinil. Spotřebitelský úvěr by totiž měl být poskytnutý pouze v případě, pokud by z výsledku řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Ohledně zaplacení celkové částky , částka, vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má soud, s ohledem na popsaný skutkový stav, zato, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Tato povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je uložena zákonem poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučiní. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Toto však v daném případě nebylo splněno, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaná na svůj dluh ze 40 splátek uhradila pouze první 4. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by svou povinnost splnila, když aktivně nezjišťovala výdaje žalované a spoléhala se pouze na její tvrzení, normativní výpočet nákladů a prohlášení rodičů.

16. Soud tedy uvedenou smlouvu o úvěru shledal za neplatnou a úvěr tak byl žalované poskytnut na základě této neplatné smlouvy. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, ke které v důsledku daného porušení povinností žalobkyní došlo, je nutno chápat jako neplatnost absolutní podle § 588 o.z., k níž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalované jako spotřebitele, když není stanovena pouze na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, protože předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl poskytnutý úvěr řádně splácen, tedy aby tohoto by zavázaný spotřebitel vůbec schopen (viz judikatura Nejvyššího soudu).

17. V souladu s § 118 a odst. 2 o.s.ř. soud právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní na zaplacení částky uplatněné žalobou jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě neplatné smlouvy, poskytla žalované částku 27 500 Kč, na kterou žalovaná uhradila celkově částku 4 601 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit částku odpovídající rozdílu ve výši 22 899 Kč (27 500 – 4 601), tedy částku, se kterou mohla nakládat a jež jí byla vyplacena na její účet, žalobkyni, jako vlastnici pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř. tedy žalovanou zavázal k zaplacení částky 22 899 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I).

18. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat jakékoliv plnění, jež by z této smlouvy odvozovala. Z tohoto důvodu žalobkyni nevznikl nárok na úroky sjednané ve smlouvě o úvěru, které jako příslušenství sdílí osud věci hlavní podle § 510 odst. 2 občanského zákoníku, ani na poplatky, náklady či smluvní pokutu, ujednané v absolutně neplatné smlouvě. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení, jelikož zaslané výzvy žalované nelze pokládat za výzvy k zaplacení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, když tato skutečnost nastala až konstitutivním rozhodnutím soudu. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je taktéž proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaná není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Soud tedy v části specifikované ve výroku II. žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť zde uvedené nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

19. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, a to v rozsahu 60 %, proto jí byla náhrada nákladů přiznána, ovšem pouze ve výši 20 % odpovídající rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalované. Náklady řízení žalobkyni byly přiznány ve výroku III ve výši 699 Kč, odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 316 Kč, odměně za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátu za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), spočívající v odměně za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání žaloby, předžalobní výzva) po 500 Kč, režijním paušálu po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradě DPH 21 % ve výši 378 Kč. Z celkové částky nákladů řízení 3 494 Kč bylo žalobkyni přiznáno na nákladech řízení pouze zmiňovaných 699 Kč, Anonymizováno, odpovídajících 20 % požadovaných nákladů řízení.

20. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 ods.t 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moc rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.