26 C 152/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 000 Kč, představující žalovanému poskytnutou jistinu ve výši 8 000 Kč, společně s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od datum do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, kterou právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni.

3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili v souladu s § 115a o. s. ř. s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: Dne datum byla právní předchůdkyní žalobkyně vyhotovena smlouva o úvěru číslo na úvěr ve výši 8 000 Kč s RPSN 0 %, se sankcemi za opožděné platby v podobě poplatků a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, v níž je spotřebitel v prodlení, s předem určenou splatností celého úvěru ke dni datum, přičemž doba trvání úvěru byla sjednána na 30 dní. Tato smlouva měla být dle bodu číslo. úvěrové smlouvy uzavřena pomocí SMS zprávy s bezpečnostním heslem, přičemž jistina měla být poskytnuta bezhotovostní formou na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Tato úvěrová smlouva a taktéž formulář pro standardní informace obsahují v kolonce podpisu sdělení, že klient tuto smlouvu podepsal elektronicky v systému právní předchůdkyně žalobkyně na internetových stránkách webová adresa (formulář pro standardní informace, smlouva o úvěru číslo občanský průkaz žalovaného). Dne datum byla na účet žalovaného č. bankovní účet připsána částka 8 000 Kč od společnosti právnická osoba (viz zpráva právnická osoba, ze dne datum, potvzení o odeslání finančních prostředků). Dne datum zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby, kde jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 16 725 Kč, a to do tří dnů, na bankovní účet uvedený ve výzvě, tato výzva byla žalovanému odeslána společností právnická osoba, (předžalobní výzva, podací lístek).

6. Z článku číslo stanov žalobkyně veřejně dostupných v obchodním rejstříku se podává, že žalobkyně je oprávněna jednat prostřednictvím svého jednatele tím způsobem, že podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné či napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis osoba nebo osoby jednající jménem společnosti.

7. Z článku 9.4. zakladatelské listiny právní předchůdkyně žalobkyně veřejně dostupných v obchodním rejstříku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna jednat prostřednictvím svého jednatele tím způsobem, že podepisování za společnost se děje tak, že jednatel k vypsané nebo vytištění firmě společnosti připojí svůj podpis.

8. Z listin„ smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy číslo“ neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění, a to s ohledem na absenci řádného podpisu žalobkyně i právní předchůdkyně žalobkyně a neprokázání jiné formy uzavření této smlouvy a listin na ni navázaných. příjmení závěr potom soud učinil u listiny„ oznámení o postoupení pohledávek“, kdy na této zcela absentuje podpis nebo razítko právní předchůdkyně žalobkyně.

9. Právně soud věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

10. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní jako postupníkem a právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem byla uzavřena postupní smlouva, na základě níž by byla účinně postoupena žalobou uplatněná pohledávka, a to primárně z toho důvodu, že z předložené postupní smlouvy není patrno, kdo tuto podepsal, když zde zcela abstenuje v rozporu se stanovami žalobkyně i právní předchůdkyně žalobkyně označení firmy, za kterou je podpis na listině činěn, což má za příčinu nemožnost identifikace jednajících osob. Nadto, předložená příloha číslo která má obsahovat soubor převáděných pohledávek, tedy prokazovat, zda předmětná pohledávka za žalovaným byla předmětem postupní smlouvy či nikoliv, je v rozporu s čl. II odst. 1 postupní smlouvy taktéž nepodepsána, když zde podpis jednajících osob absentuje zcela. I kdyby soud shledal postupní smlouvu jako platně uzavřenou, v čl. II odst. 3 postupní smlouvy je stanoven předpoklad pozbytí účinnosti smlouvy při nezaplacení první části kupní ceny za předmět postoupení, přičemž žalobkyně nedoložila, zda k úhradě kupní smlouvy došlo či nikoliv, tedy soudu není známo, zda je samotná smlouva i nadále účinná. V neposlední řadě soud nemohl přihlédnout ke zhojení výše vytýkaného prostřednictvím tzv. notifikační listiny, když tato sic byla soudu předložena jako důkaz, nicméně i v tomto případě zde zcela absentuje podpis či jiný právně validní způsob identifikace osoby činící toto oznámení, navíc současně nebylo žalobkyní tvrzeno (ani prokázáno), kdo je oprávněným subjektem k jednání za postupitele, když tato listina byla dle předloženého podacího lístku odeslána jiným subjektem než žalobkyní nebo právní předchůdkyní žalobkyně. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že citovaná postupní smlouva není řádně uzavřena a tato skutečnost nebyla ani zhojena prostřednictvím notifikační listiny, a tedy nemohlo být také řádně postoupeno právo na aktivní věcnou legitimaci k úspěšnému vymáhání nároku žalobkyně.

11. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalované pohledávky na žalobkyni prokázáno v řízení nebylo. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nijak nereagovala na výzvu soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kdy byla vyzvána na doložení předmětných skutečností ohledně uzavření postupní smlouvy a listin na ni navázaných, musel soud rozhodnout v neprospěch žalobkyně, a tento nárok s odkazem na výše uvedené, zamítnout.

12. V řízení dále nebyl žalobkyní prokázán ani vznik závazkového vztahu mezi společností právnická osoba a žalovaným, když byla soudu předložena úvěrová smlouva, na níž absentuje podpis žalovaného, a žalobkyně na výzvu soudu učiněnou usnesením Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, svá tvrzení a důkazní návrhy nedoplnila a kontraktační proces soudu nijak neobjasnila.

13. Pročež soud z důvodů shora uvedených žalobu v plném rozsahu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, když žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, proto by mu v plném rozsahu vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jeho práva v řízení. Jelikož z obsahu spisového materiálu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.