26 C 157/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného zletilého dítěte

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 10. 2018, č. j. číslo jednací, na částku 4 000 Kč měsíčně, se od datum zvyšuje na částku 5 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do 25. dne daného měsíce.

II. Žaloba na zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci o částku 1 000 Kč měsíčně od datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci dlužné zvýšené výživné za období od datum do datum ve výši 7 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal zvýšení výživného z částky 4 000 Kč na částku 6 500 Kč zpětně od datum, kdy nastoupil do I. ročníku střední školy, s čímž se mu zvýšily náklady, protože školné zde činí 12 000 Kč ročně. Od poslední úpravy výživného v roce 2018 navíc uplynuly 3 roky, kdy u něj i u žalovaného, došlo ke změně poměrů zakládající zvýšení výživného.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože studium žalobce nepovažuje za navazující studium na ukončené vyučení na ulice anonymizováno škole, obor seřizovač strojů. Navíc zvýšení výživného brání změna v jeho výdělkových poměrech v důsledku prodělané mozkové příhody, pro kterou byl hospitalizován od anonymizováno do datum. Došlo k poklesu jeho mzdy na 30 440 Kč měsíčně a naopak ke zvýšení výdajů oproti době poslední úpravy, protože se po rozvodu odstěhoval do nájmu. Přesto žalobci nad rámec výživného pořídil v letech 2019 a 2020 počítačovou grafiku, monitor a učebnice za 7 500 Kč.

3. Soud provedl dokazování k otázkám, jež zůstaly v řízení mezi účastníky sporné: zda žalobce řádně pokračuje v přípravě na své budoucí povolání a zda na straně žalobce či žalovaného došlo ke změně poměrů, která by odůvodňovala změnu výživného naposledy stanoveného v roce 2018, a dospěl k těmto zjištěním:

4. Žalobce úspěšně ukončil dne datum studium na ulice průmyslové škole anonymizováno ve obec, obor tiskař na anonymizováno strojích, kdy složil závěrečné zkoušky a získal výuční list. Protože měl zájem o zvýšení své kvalifikace složením maturitní zkoušky, kterou v jeho oboru škola neumožňovala tak, aby nemusel znovu nastoupit do I. ročníku maturitního studia, zvolil pro své další studium právnická osoba, se sídlem ve obec, která nabízela dvouleté nástavbové studium zakončené maturitou v oboru podnikání, jež by mu umožnilo v budoucnu podnikat jako grafik. Žalobce proto od datum na tuto školu (anonymizována dvě slova škola, anonymizováno škola a právnická osoba, se sídlem ve obec), nastoupil a nyní je studentem I. ročníku prezenčního studia oboru podnikání, kde úspěšně ukončil 1. pololetí. Školné na této škole činí 12 000 Kč/školní rok, dalším nákladem jsou obědy, které vyjdou na 45 Kč/den. Do prvního ročníku mu matka zakoupila školní pomůcky a učebnice za 2 000 Kč (potvrzení o studiu, rozhodnutí o přijetí, potvrzení o zaplacení školného, výpis z vysvědčení za první pololetí, výpověď matky žalobce, vysvědčení o závěrečné zkoušce, výuční list). Žalobce trpí těžkou sociální fobií s depresivním syndromem, poruchou pozornosti, vývojovou dysfázií a dříve i anorexií. Kvůli svým obtížím byl v 10/ 2021 hospitalizován v Psychiatrické léčebně v obec. Se zdravotním stavem má zvýšené výdaje na terapie po 1 400 Kč měsíčně a výživového poradce 500 Kč měsíčně. Žalobce nosí brýle, přičemž jen za obruby matka zaplatila v 12/ 2021 částku 3 940 Kč (lékařská zpráva psychiatra MUDr. jméno příjmení, propouštěcí zpráva, stvrzenka). Rovněž mu matka platí stavební spoření 500 Kč měsíčně a provoz mobilního telefonu 797 Kč měsíčně (výpis z účtu stavebního spoření, vyúčtování anonymizováno za 12/ 2021). Žalobce se s žalovaným často nestýká, i jejich vzájemná komunikace vázne. Žalovaný platí výživné určené rozsudkem a mimo občasné nákupy věcí potřebných pro žalobce mu k narozeninám dává finanční hotovost kolem 1 000 Kč (shodné tvrzení).

5. Žalobce od poloviny roku 2020 žije ve společné domácnosti pouze s matkou jméno příjmení; do té doby s nimi bydlela i zletilá setra žalobce. Před rozvodem rodičů v roce 2018 se s matkou odstěhoval do nájmu, za který matka platila 10 000 Kč měsíčně. V té době zůstal v jejich bytě bydlet žalovaný, kde platil náklady na bydlení cca 4 000 Kč měsíčně a splácel hypotéku 7 500 Kč měsíčně. Jediným příjmem domácnosti žalobce je mzda matky, která v roce 2021 činila v průměru 39 000 Kč, navýšená až na 44 531 Kč měsíčně netto díky půlroční odměně vyplacené v 11/ 2021. Společně bydlí v bytě, který přešel po rozvodu rodičů do výlučného vlastnictví matky žalobce, která žalovanému vyplatila vypořádací podíl 750 000 Kč a převzala hypotéku, navýšenou o vypořádací podíl, na cca 9 500 Kč měsíčně. Kromě bytu vlastní matka žalobce také byt 2 + 1 v obec, který nepronajímá a osobní automobil, který si pořídila v roce 2020 za 250 000 Kč na půjčku se splátkami 3 100 Kč měsíčně. K vozidlu platí i povinné ručení. Za bydlení platí 4 963 Kč (+ rozhlas a televizi) a zálohy na elektřinu 1 340 Kč Zvýšené výdaje má s péčí o svého otce, který je v domově seniorů v obec, kam mu posílá balíčky s věcmi a každého čtvrt roku za ním jede, přičemž cesta ji vyjde na 4 000 Kč (výpověď matky žalobce, sdělení o příjmu zaměstnavatele anonymizována dvě slova obec, evidenční list, platební doklad SIPO).

6. Dne datum proběhla mezi žalovaným a matkou žalobce komunikace prostřednictvím SMS zpráv, ve kterých byl žalovaný informován o pokračování ve studiu žalobce na dvouletém nástavbovém studiu i o platbě školného. Zároveň byl požádán o příspěvek na školné, který přislíbil. Ještě před tím dne datum žalovaný v SMS zprávě potvrdil, že volal žalobci kvůli jeho dalšímu studiu a že spolu o tom hovořili (SMS komunikace).

7. Žalobce vyzval žalovaného k placení zvýšeného výživného v dopise ze dne datum, odeslaném dne datum, tedy před podáním žaloby (předžalobní výzva, podací lístek).

8. Žalovaný od září 2019 bydlí v nájemním bytě na adrese adresa žalovaného, zahrnujících nájemné 10 500 Kč a zálohu na spotřebovaná média 3 000 Kč (dodatek číslo k nájemní smlouvě). Do té doby bydlel v bytě, který v rámci vypořádání SJM připadl matce žalobce oproti vyplacení vypořádacího podílu 750 000 Kč a převzetí splátek hypotéky. Po přestěhování si musel koupit nové vybavení, které jej včetně stěhování vyšlo na 200 000 Kč. Nadále je zaměstnán u stejného zaměstnavatele právnická osoba, jako v roce 2018, ale od datum došlo k úpravě mzdy žalovaného, která byla nově stanovena ve výši základní hrubé mzdy 38 000 Kč. Průměrný měsíční příjem za období 9/ 2021 – 12/ 2021 byl zaměstnavatelem vypočten na 41 180 Kč netto, ale fakticky činí od 11/ 2021 průměrná čistá mzda cca 30 000 – 34 157 Kč, která mu byla vyplacena za 1/ 2022, protože od 11/ 2021 již nemůže pracovat přesčas kvůli přijetí nových zaměstnanců i kvůli svému zdravotnímu stavu (mzdový výměr, potvrzení zaměstnavatele, výplatní lístek). Žalobci zaslal dne datum částku 3 000 Kč, a stejnou částku uhradil i dne datum, na školné, které ve výši ½ bude hradit po celou dobu studia (výpis z účtu žalovaného). Jeho výdaje, kromě platby výživného pro žalobce ve výši 4 000 Kč, představují platbu za provoz mobilního telefonu 1 151 Kč měsíčně, internetu 709 Kč měsíčně, nájem garáže 750 Kč měsíčně + elektřina 1 500 Kč/rok, úrazové pojištění 200 Kč měsíčně, pojištění domácnosti 1 105 Kč/rok, penzijní připojištění 500 Kč měsíčně (vyúčtování vodafone za 11/ 2021, daňový doklad právnická osoba za 10/ 2021, výpisy z účtu žalovaného 10,12/ 2021, smlouva o životním pojištění, pojistná smlouva pro pojištění domácnosti, doklady o úhradě z účtu žalovaného).

9. Žalovaný byl ve dnech anonymizováno až datum hospitalizován na odd. neurologie pro velké bolesti hlavy (propouštěcí zpráva anonymizováno nemocnice anonymizováno právnická osoba). V březnu 2022 bude podstupovat operaci křečových žil v právnická osoba, která sebou ponese zvýšené výdaje. Žalovaný je vlastníkem 2 osobních vozidel, jednak značka automobilu P, reg. od roku 2007 a zn. Subaru anonymizováno, reg. od roku 2008. Vozidlo Peugeot zakoupil v roce 2019 za 35 000 Kč a vozidlo Subaru udržuje jako budoucí investici. Za obě vozidla platí povinné ručení (sdělení Magistrátu města Zlína).

10. Vyživovací povinnost žalovaného k tehdy nezletilému žalobci byla naposledy stanovena dohodou rodičů schválenou rozsudkem Okresního soudu ve obec ze dne 18. října 2018, č. j. číslo jednací, na částku 4 000 Kč měsíčně. V době rozhodnutí studoval žalobce příjmení ročník ulice průmyslové školy anonymizováno – anonymizována tři slova ve obec. Bydlel s matkou v pronajatém bytě, kde nájemné činilo 10 000 Kč měsíčně. Průměrný čistý měsíční příjem matky činil 29 095 Kč a náklady žalobce představovaly jízdné MHD, kredit do telefonu a stravenky. Žalovaný bydlel v bytě, který měl v SJM s matkou žalobce, a za který platil 6 000 Kč měsíčně a splácel hypotéku. Jeho čistý měsíční příjem činil 37 675 Kč (rozsudek).

11. Podle § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nabylo plné svéprávnosti.

12. Podle § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

13. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

15. Podle § 915 odst. 1 věta první o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

16. Skutková zjištění soud aplikoval na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

17. V řízení soud nejprve zkoumal, zda žalobce v souladu s § 911 o. z. není schopen sám se živit s ohledem na ukončení studia na ulice anonymizováno škole anonymizováno, obor anonymizováno na anonymizováno strojích a získání výučního listu, k datum. Soud konstatoval, že žalobce je třeba nadále považovat za osobu nezaopatřenou, tedy osobu odkázanou svou výživou na své rodiče a jejich vyživovací povinnost dle § 910 o. z., protože i přes vyučení pokračuje ve studiu se znaky přípravy na své budoucí povolání dalším, navazujícím studiem v denní formě, na škole anonymizována dvě slova škola, anonymizováno škola a právnická osoba, kam plynule nastoupil od datum. Současné studium oboru podnikání žalobci zvýší uplatnění na trhu práce, protože bude ukončeno maturitní zkouškou, čímž žalobce získá úplné středoškolské vzdělání. Žalovaný byl o pokračování ve studiu informován a neměl proti němu námitky, naopak již v srpnu 2021 uhradil poměrnou část školného, na které pravidelně žalobci přispívá ½, jak vyplynulo z dokazování (SMS zprávy, výpisy z účtu žalovaného, výpověď matky žalobce). Přestože je současné studium na soukromé střední škole pro rodiče žalobce větší finanční zátěží vzhledem k platbám školného, z dokazování vyplynulo, že žalobce neměl jinou možnost, protože pokračování ve studiu na své původní škole, jež by bylo i vzhledem ke zdravotním potížím pro žalobce jednodušším, nebylo možné v ukončeném ani jiném oboru (výpověď matky žalobce).

18. Soud při zkoumání druhého předpokladu pro zvýšení výživného rovněž dospěl k závěru, že na obou stranách účastníků řízení došlo ke změně jejich poměrů oproti poslední úpravě výživného z roku 2018, která odůvodňuje výživné zvýšit. Od poslední úpravy výživného již uplynuly 3 roky, v průběhu nichž žalobce ukončil své učňovské vzdělání a nastoupil k nástavbovému, maturitnímu studiu na soukromé střední škole, což u něj znamenalo výrazné zvýšení nákladů na školné ve výši 12 000 Kč ročně. příjmení zvýšených nákladů na studium, o které se rodiče žalobce dělí rovným dílem, vyžaduje jeho zdravotní stav další výdaje na speciality 1 900 Kč měsíčně a zdravotní pomůcky (jednorázový výdaj na obruby brýlí 3 940 Kč). Nyní je žalobce dospělým mužem, jehož náklady se zvýšily také přirozeným vývojem a tedy zvýšenými výdaji na stravu i ošacení. Všechny tyto skutečnosti odůvodňují zvýšení výživného. Rovněž náklady domácnosti žalobce, kterou nyní vede již jen se svou matkou, doznaly změny oproti roku 2018, kdy za bydlení matka platí nyní o cca 6 000 Kč více než v roce 2018 (dle SIPO cca 6 500 Kč měsíčně + cca 9 500 Kč měsíčně na hypotéku). Příjmová situace v rodině žalobce se rovněž zlepšila zvýšením mzdy matky žalobce oproti roku 2018 o cca 10 000 až 12 000 Kč měsíčně čistého, jež pokryjí navýšení bydlení a splátky půjčky na automobil, který si matka žalobce pořídila po rozvodu.

19. U žalovaného od roku 2018 došlo zejména ke změně bydlení, kdy se z původního bytu odstěhoval do nájmu, avšak bez výraznější změny výdajů, kdy nyní hradí 13 500 Kč měsíčně, oproti platbě částky cca 11 000 – 12 000 Kč měsíčně za příspěvek do fondu a splátky hypotéky v roce 2018. Změna bydlení sebou nesla zvýšené náklady na zařízení nové domácnosti, které financoval z vyplaceného vypořádacího podílu 750 000 Kč. Žalovaný i nadále pracuje pro stejného zaměstnavatele, přičemž u něj došlo v důsledku podnikové strategie a jeho zdravotního stavu k reálnému poklesu mzdy, prokazatelně od ledna 2022 o cca 3 000 Kč měsíčně (dříve 37 675 Kč, nyní 34 157 Kč), avšak v období od září do konce roku 2021 mu bylo prokazatelně na mzdě včetně přesčasů vyplaceno měsíčně v průměru 41 180 Kč. Všechny ostatní výdaje žalovaného jsou obdobné výdajům domácnosti žalobce (mobilní telefon, pojištění, povinné ručení).

20. Soud při rozhodnutí o změně pravomocného rozsudku o výživném vycházel z premise, že došlo ke změně poměrů, aniž by posuzoval, zda dosavadní výživné je či není přiměřené věku dítěte a možnostem rodiče. Nakolik se poměry účastníků změnily ve vztahu k poslední úpravě výživného, se odrazilo v konečném rozhodnutí soudu, když v řízení bylo prokázáno, že na straně žalobce jsou nepochybně dány podmínky, které by odůvodňovaly jeho požadavek na výživné v požadované částce 6 500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že však bylo zapotřebí posuzovat i změnu v poměrech u žalovaného, nemohl soud jeho vyživovací povinnost k žalobci zvýšit o požadovaných 62,5 % (tedy o více jak 2/3 oproti dosavadní výši). Brání tomu především skutečnost, že v příjmové stránce nedošlo u žalovaného k tak výraznému navýšení, jež by tak významné zvýšení vyživovací povinnosti„ uneslo“. K navýšení o cca 4 000 Kč měsíčně sice došlo na podzim 2021, avšak zdravotní stav a změny u zaměstnavatele žalovaného vedly naopak k reálnému snížení mzdy od počátku tohoto roku. Soud tedy dospěl k závěru, že především s ohledem na zvýšení potřeb a výdajů na straně žalobce lze vyživovací povinnost žalovanému zvýšit o částku 1 500 Kč měsíčně od datum, kdy žalobce nastoupil na novou školu, protože i přes platbu části školného žalovaným, příjem žalobce pramení pouze z dosavadního výživného od žalovaného ve výši 4 000 Kč měsíčně, kterým není schopen pokrýt ani polovinu svých reálných výdajů na bydlení, stravu, ošacení, dopravu, náklady na zdravotní stav, hygienické potřeby, spoření, provoz telefonu a internetu a tvorbu úspor. Všechny tyto zbývající náklady žalobce musí hradit jeho matka, se kterou žije ve společné domácnosti, která se na úhradě části těchto nákladů podílí v podobě osobní péče (vaření, praní). Zvýšením výživného o 1 500 Kč tak bude zachována zásada stejné životní úrovně dle § 915 o. z., když žalovanému z příjmu 34 000 Kč po zaplacení výživného a nákladů na bydlení zůstane cca 15 000 Kč, stejně jako žalobci, resp. jeho domácnosti, s příjmem matky a výživným (45 500 Kč) po zaplacení bydlení a hypotéky cca 15 000 Kč (30 číslo 15 250 Kč). Žalobě tak bylo zčásti vyhověno ve výroku I.

21. Žaloba ve zbývající části nebyla úspěšná, protože se v řízení žalobci nepodařilo prokázat, že změna v poměrech žalovaného umožňuje další navýšení vyživovací povinnosti o 1 000 Kč. Jednak toto navýšení neumožňují výdělkové a výdajové možnosti žalovaného, jednak je třeba zohlednit i volbu matky žalobce vzdát se dalšího možného příjmu z pronájmu své nemovitosti v obec. Soud proto žalobu v této části zamítl výrokem II.

22. Žalovaný v období od datum do vyhlášení rozsudku (resp. do splatnosti výživného za únor 2022; jež bude splatné až datum) nad rámec dosud stanoveného výživného 4 000 Kč žalobci nic na zvýšeném výživném nezaplatil, proto mu vznikl na zvýšeném výživném dluh ve výši 7 500 Kč (5x 1 500), k jehož zaplacení jej soud zavázal ve výroku III. v pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“).

23. Soud podle výsledku řízení rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že zavázal v řízení méně úspěšného žalovaného k náhradě nákladů řízení vzniklých žalobci v souvislosti s tímto řízením ve výši 8 800 Kč, sestávajících -) z odměny za zastupování advokátem dle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 42 600 Kč, za 6 úkonů právní služby po 7 100 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva, 2 x účast u jednání, z nichž jedno v rozsahu nad 2 hodiny), - z 6 režijních paušálů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč za shora specifikované úkony právní služby, v celkové výši 1 800 Kč. S ohledem na úspěch žalobce v rozsahu 60 % (1 500 Kč z 2 500 Kč), byl na nákladech řízení žalobci přiznán rozdíl mezi jeho úspěchem v řízení a úspěchem žalovaného v rozsahu 40 %, tedy 20 % z účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 44 400 Kč, odpovídající částce 8 800 Kč (výrok IV.). Žalovaný byl zavázán k zaplacení rovněž v pariční lhůtě, k rukám zástupkyně žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.