26 C 165/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným:

1. Dražební právnická osoba s.r.o., IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M. sídlem adresa žalovaného 3. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o neplatnost veřejné dražby dobrovolné <b>I. Žaloba, aby bylo určeno, že opakovaná veřejná dražba dobrovolná elektronická [číslo] [spisová značka], konaná 1. žalovanou jako dražebníkem dne [datum], jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých pod názvem„ Bytový dům [obec] [část obce]“, tvořený nemovitostmi zapsanými v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území [část obce], a to pozemkem parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], byt. dům, pozemkem parc. [číslo] – zahrada, pozemkem parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č. p./č. e., garáž, je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit 1. žalované náklady řízení ve výši 13 605 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce 1. žalované.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit 2. žalovanému náklady řízení ve výši 13 525 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce 2. žalovaného.</b> <b>IV. Žalobce a 3. žalovaná nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení neplatnosti dražby nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území [část obce], a to pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], byt. dům, pozemku parc. [číslo] – zahrada a pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č. p./č. e., garáž (dále jen„ předmět dražby“), konané dne [datum] (specifikované ve výroku I. rozsudku), z důvodu chyb při provádění opakované elektronické dražby, spočívajících - v porušení § 25 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZVD“) tím, že 1. žalovaná jako dražebník neuzavřela s 2. žalovaným jako navrhovatelem dražby smlouvu o provedení opakované dražby do 10 dnů od doručení protokolu o provedené dražbě, - v porušení § 17 odst. 4 ZVD tím, že smlouvu o provedení dražby uzavřel 2. žalovaný jakožto insolvenční správce a nikoliv Ing. Bc. [jméno] [příjmení], jenž byl soudem ustanoven odděleným správcem k uplatňování majetkových práv žalobce jakožto dlužníka vůči věřiteli (spol. [právnická osoba]) a tudíž byl oprávněn nakládat s majetkovou podstatou k předmětu dražby, který zajišťoval pohledávky věřitele (spol. [právnická osoba]), jenž tyto pohledávky nabyl postoupením od původního věřitele (spol. [právnická osoba]), - v nevyhotovení řádné dražební vyhlášky k opakované dražbě konané dne [datum]; termín opakované dražby byl pouze oznámen, - v nezaslání dražební vyhlášky vlastníku předmětu dražby (žalobce) 1. žalovanou, - v nedoručení protokolu o provedení dražby vlastníku předmětu dražby (žalobci), - v opožděné registraci 3. žalovaného do dražby, kdy povinnost registrace byla stanovena do 16:00 hod. dne [datum], avšak 1 hodinu před konáním dražby nebyl do ní nikdo přihlášen. 2. 1. žalovaná navrhla žalobu zamítnout, a to pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, protože nespadá do okruhu osob oprávněných k podání této žaloby, taxativně uvedených v § 24 odst. 3 ZVD, a navíc provedením předmětné dražby nebylo zasaženo do jeho práv. Žalobce o svůj majetek, včetně předmětu dražby, přijde bez ohledu na platnost či neplatnost předmětné dražby, a to z důvodu zjištěného úpadku a prohlášeného konkurzu, tudíž se jeho právní postavení vyslovením neplatnosti dražby nevylepší. Žalobce by mohl být podstatným způsobem dotčen na svých právech pouze v případě porušení ustanovení zákona o veřejných dražbách sloužících k jeho ochraně, např. v případě vydražení předmětu dražby vyloučeného z dražení či vydražení z dražby vyloučeným dražitelem. Žalobce si tohoto nedostatku oprávnění musel být vědom, proto se spíše nabízí jako skutečný důvod k podání žaloby obcházení žaloby na vyloučení předmětu dražby ze soupisu majetkové podstaty, jež je nepřípustné (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2447/2010) . 1. žalovaná však potvrdila, že [datum] jako dražebník organizovala veřejnou dražbu dobrovolnou na návrh 2. žalovaného jako insolvenčního správce žalobce, jejímž předmětem byly nemovitosti specifikované ve výroku I., jež vydražila 3. žalovaná. S ostatním tvrzením žalobce nesouhlasila, protože důvody neplatnosti nejsou dány. Původní dražba se konala [datum], při níž nebylo učiněno ani nejnižší podání. Protokol o této dražbě doručila 2. žalovanému [datum], tedy do 10 dnů a již [datum] s ním uzavřela smlouvu o provedení opakované dražby, jejíž konání bylo řádně oznámeno [datum] na centrální adrese. Smlouva byla uzavřena s 2. žalovaným jakožto insolvenčním správcem žalobce ustanoveným soudem, jehož povinností bylo v rámci prohlášeného konkurzu na majetek spadající do majetkové podstaty žalobce, včetně předmětu dražby, zpeněžit a výtěžek zpeněžení rozdělit mezi přihlášené věřitele. To na rozdíl od působnosti žalobcem zmiňovaného odděleného insolvenčního správce, která se vztahovala výlučně na úkony specifikované v usnesení soudu, tedy na vedení incidenčních sporů a uplatňování majetkových práv vůči věřiteli [číslo] spol. [právnická osoba], které se zpeněžování majetku dlužníka (žalobce) netýkaly. Předmětná dražba se uskutečnila jako dražba opakovaná, pro kterou v zákoně o veřejných dražbách platí mírnější pravidla. V souladu s nimi o jejím konání nebyla vyhotovena dražební vyhláška, ale pouze oznámení o konání opakované dražby [datum], ve kterém bylo odkazováno na vybrané náležitosti dražební vyhlášky k dražbě konané [datum]. Pro rozeslání oznámení postačilo jeho zveřejní na centrální adrese, stejně jako v případě původní dražební vyhlášky. Povinnost doručit toto oznámení vlastníku předmětu dražby zákon neukládal. Zákon o veřejných dražbách navíc s takovým důvodem neplatnosti ani ve svém ustanovení § 24 odst. 3 ZVD, obsahujícím taxativní výčet důvodů neplatnosti, nepočítá. 3. 2. žalovaný rovněž namítl nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce k podání žaloby ze shodných důvodů jako 1. žalovaná, pro které navrhl žalobu zamítnout. Ustanovení ZVD o taxativní výčtu osob oprávněných k podání žaloby na neplatnost veřejné dražby dobrovolné prošlo několikrát přezkumem vyšších soudů, dokonce i testem ústavnosti, přičemž Ústavním soudem nebylo shledáno protiústavním, že dlužník v insolvenčním řízení aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na neplatnost dobrovolné dražby nemá. Ústavní soud dokonce ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1283/11 konstatoval, že úpadce nemůže být navrhovatelem dražby, kterou dochází ke zpeněžení jeho majetku, neboť řízení o nárocích týkajících se majetku patřícího do majetkové podstaty mohou být zahájena jen na návrh správce. Úpadce v důsledku prohlášení konkurzu na jeho majetek nemůže být účastníkem dražby, ani jejím navrhovatelem, tedy osobou aktivně věcně legitimovanou. [příjmení] závěr vyplývá i ze dvou usnesení Ústavního soudu, a to ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3776/19 a ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2790/20, podle nichž jsou dispoziční oprávnění dlužníka k jeho majetku během insolvenčního řízení výrazně omezena, neboť je zde zájem na co možná největším uspokojení věřitelů. O způsobu zpeněžení jeho majetku rozhoduje věřitelský výbor a zajištění věřitelé, jejichž pokyny je pak insolvenční správce vázán. Zpeněžil-li správce konkurzní podstaty majetek formou veřejné dražby dobrovolné, může se určení neplatnosti této dražby domáhat jen některá z osob vypočtených v § 24 odst. 3 ZVD. Úpadce nemůže být navrhovatelem dražby, kterou dochází ke zpeněžení majetku spadajícího do majetkové podstaty, neboť řízení o nárocích, která se týkají majetku patřícího do podstaty, mohou být zahájena jen na návrh správce a úpadce v nich ztrácí věcnou legitimaci.

4. Rovněž 3. žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce k podání této žaloby, která má jen obstrukční charakter, a to ze shodných důvodů, jak již bylo uvedeno 1. a 2. žalovanými. K okolnostem prodeje uvedla, že v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek žalobce, v rámci něhož udělil věřitel žalobce, spol. [právnická osoba], jehož pohledávka byla zajištěna nemovitostmi tvořícími předmět zástavy, pokyn k jejich zpeněžení. Na základě toho se dne [datum] konala řádná veřejná dražba, avšak v jejím prvním kole nebylo učiněno ani nejnižší podání. Na základě pokynu stejného věřitele se proto konala opakovaná dražba dne [datum], ve které 3. žalovaná vydražila předmět dražby za částku 64 000 000 Kč, kterou ve stanovené lhůtě uhradila, proto se na základě uděleného příklepu stala v katastru zapsaným vlastníkem. 3. žalovaná odmítla i ostatní námitky žalobce proti provedené dražbě pro jejich nedůvodnost, zejména pak námitku oprávněnosti odděleného insolvenčního správce k uzavření smlouvy o provedení veřejné dražby dobrovolné ve vztahu k předmětu dražby. Poukázala na to, že věřitel zajištěné pohledávky není vůči tomuto správci nijak povinován a pokyny týkající se zpeněžení majetku z majetkové podstaty jsou realizovány výlučně prostřednictvím insolvenčního správce. K ostatním námitkám podotkl, že omezení stanovená dražební vyhláškou a lhůty v ZVD uvedené mají zejména pořádkový charakter; dražebník je povinen přijmout plnění poskytnutá bezhotovostně a zaregistrovat účastníky dražby až do začátku konání dražby s tím, že jakákoliv anonymizace počtu účastníků dražby až do jejího započetí je běžnou součástí draženích pravidel, aby byly vyloučeny spekulace potenciálních účastníků dražby.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků (podpořená listinnými důkazy): - že se dne [datum] konala opakovaná veřejná dražba dobrovolná elektronická pod [číslo] [spisová značka], organizovaná 1. žalovanou jako dražebníkem, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých pod názvem„ Bytový dům [obec] [část obce]“, tvořený nemovitostmi zapsanými v katastru [anonymizováno] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území [část obce], a to pozemkem parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], [anonymizováno] dům, [anonymizováno] parc. [číslo] – zahrada, pozemkem parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č. p./č. e., garáž (oznámení o konání opakované dražby [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], print screeny průběhu registrace dražitelů a průběhu dražby), - že vlastníkem předmětu dražby, v době konání dražby, byl žalobce, přičemž předmět dražby byl zatížen zástavním právem pro pohledávku 24 000 000 Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávky až do celkové výše 12 000 000 Kč (výpis z katastru nemovitostí k datu [datum]), - že navrhovatelem dražby byl 2. žalovaný jakožto insolvenční správce ustanovený v insolvenční věci dlužníka/žalobce (usnesení [název soudu] ze dne 28. 5. 2021, č. d. [spisová značka]), přičemž provedení dražby navrhl z pozice insolvenčního správce dlužníka na pokyn zajištěného věřitele (spol. [právnická osoba]), - že 2. žalovaný uzavřel s 1. žalovanou jako dražebníkem dne [datum] smlouvu o provedení opakované veřejné dražby dobrovolné elektronické [anonymizováno] předmětu dražby, jenž byl zapsán do soupisu majetkové podstaty dlužníka/žalobce (smlouva o provedení opakované veřejné dražby dobrovolné elektronické [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]), - že 2. žalovaný na pozici insolvenčního správce vystřídal Ing. Bc. [jméno] [příjmení], jenž byl z funkce odvolán a byl ustanoven odděleným insolvenčním správcem k vedení incidenčních sporů a k uplatňování majetkových práv vůči věřiteli [číslo] spol. [právnická osoba] (usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. d. [spisová značka]), - že předmět dražby byl součástí majetkové podstaty dlužníka/žalobce, na jehož majetek byl prohlášen konkurz poté, co u něj byl zjištěn úpadek z důvodu platební neschopnosti a pro předlužení (usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.d. [spisová značka]), - že se dražby účastnili 2 osoby (print screeny průběhu registrace dražitelů a průběhu dražby), - že dražba byla ukončena udělením příklepu 3. žalované jako vydražitelce, dne [datum] (print screeny průběhu registrace dražitelů a průběhu dražby), - že cena dosažená vydražením odpovídala nejnižšímu podání 64 000 000 Kč (print screeny průběhu registrace dražitelů a průběhu dražby), - že se 3. žalovaná udělením příklepu stala vlastnicí předmětu dražby (potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí k datu [datum]) a - že elektronická veřejná dražba dobrovolná se konala opakovaně poté, co dne [datum] při dražbě nebylo učiněno ani nejnižší podání 77 840 000 Kč (dražební vyhláška [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

6. Mezi účastníky sporným zůstalo: - zda žalobci svědčí právo k podání předmětné žaloby, - zda 2. žalovaný byl oprávněn ohledně předmětu dražby uzavřít smlouvu o provedení dražby, když dle žalobce nebyl oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužníka/žalobce z důvodu váznoucího zástavního práva na předmětu dražby pro konkrétního věřitele (spol. [právnická osoba], jenž tyto pohledávky nabyl postoupením od původního věřitele (spol. [právnická osoba]), pro něhož byl soudem ustanoven oddělený insolvenční správce, - zda jsou dány důvody pro zneplatnění dražby: a) pro nesplnění lhůty pro konání opakované dražby, b) z důvodu nevyhotovení řádné dražební vyhlášky pro předmětnou opakovanou dražbu, c) z důvodu nezaslání dražební vyhlášky žalobci jako vlastníku dražené věci, d) z důvodu nedoručení protokolu o provedení opakované dražby žalobci a e) pro pochybnosti o splnění lhůty pro registraci do dražby 3. žalovanou.

7. Právní úprava veřejných dražeb je obsažena v zákoně č. 26/2000 Sb., který soud (v platném a účinném znění ke dni konání opakované dražby) aplikoval na zjištěný skutkový stav. ZVD obsahuje komplexní úpravu veřejných dražeb, včetně otázky účastenství a lhůt. Těmito otázkami se soud zabýval ex offo před posouzením důvodnosti jednotlivých námitek neplatnosti provedené dražby. <i>8. Podle § 24 odst. 3 ZVD, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.</i> 9. Ustanovení § 24 odst. 3 věta druhá ZVD obsahuje úpravu prekluze práva na určení neplatnosti dražby, pokud není uplatněno u soudu do 3 měsíců ode dne konání dražby, vyslovení jejíchž neplatnosti se žalobce domáhá. Optikou předmětné věci k zániku tohoto práva nedošlo, protože žaloba byla podána do 3 měsíců počítaných od [datum], dne [datum] (k uplynutí prekluzivní lhůty by došlo až dne [datum]).

10. Stejné ustanovení zároveň obsahuje taxativní výčet důvodů neplatnosti dražby a subjektů oprávněných k podání takové žaloby. Otázkou účastenství se soud zabýval rovněž ex offo, kdy vycházel z výše citovaného zákonného ustanovení, které aktivní věcnou legitimaci podmiňuje podstatným zásahem do práv žalobce provedenou dražbou. Tato podmínka musí být splněna u každého z taxativně vyjmenovaných subjektů k tomu, aby s nimi soud mohl v řízení o vyslovení neplatnosti dražby jednat jako s žalobci. Obě podmínky přitom musí být splněny současně. Soud však v projednávané věci dospěl k závěru, že žalobce, jako dlužník v insolvenčním řízení, nejenže nepatří mezi výše vyjmenované subjekty, když nebyl (ani neměl být) účastníkem předmětné dražby, jejím navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby ani osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby či osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, ale dokonce by ani nesplnil požadovanou podmínku zásahu do svých práv. Do práv žalobce provedenou dražbou totiž nemohlo být zasaženo podstatným způsobem, protože na majetek žalobce je vedeno insolvenční řízení, řešené formou konkurzu, jehož cílem je uspokojení věřitelů žalobce zpeněžením jeho majetkové podstaty, do které byly zahrnuty i nemovitosti tvořící předmět dražby, přičemž oprávnění žalobce nakládat se svým majetkem patřícím do majetkové podstaty přechází okamžikem zveřejnění prohlášení konkurzu na insolvenčního správce. Žalobce tudíž musí mít zájem na dosažení co nejvyššího zpeněžení majetkové podstaty, tedy zájem shodný s insolvenčním správcem a věřiteli, čehož bylo provedenou dražbou dosaženo, protože se podařilo za předmět dražby získat částku 64 000 000 Kč. Vydražení za tuto částku se nepodařilo v dražbě konané dne [datum], ani soudnímu exekutorovi, jenž předmět dražby neprodal ani za 39 000 000 Kč (jak vyplynulo z odůvodnění usnesení [název soudu] ze dne 12. 11. 2020, č.d. [spisová značka].

11. Pokud se žalobce cítil být omezen na svém právu ochrany svého vlastnického práva po prohlášení konkurzu na jeho majetek, měl možnost podat žalobu na vyloučení předmětu dražby ze soupisu majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení. Skutečnost, že takovou žalobu k ochraně svého vlastnického práva k předmětu dražby nepodal však nyní nelze nahrazovat podáním žaloby na určení neplatnosti dražby dobrovolné 12. Žalobce se změny v nedostatku svého procesního postavení pokusil dosáhnout i cestou podnětu k přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), z důvodu posouzení souladu § 17 odst. 4 a § 24 odst. 3 ZVD s články 36 a 11 Ústavy České republiky, tedy právem na spravedlivý soudní proces z důvodu nepřipuštění žalobce jako účastníka řízení a s právem na ochranu vlastnického práva žalobce k předmětu dražby. Soud důvody pro přerušení řízení a pro podání návrhu na zrušení zmiňovaných ustanovení ZVD neshledal, proto k podnětu žalobce nepřihlížel (§ 41a odst. 3 o. s. ř.). Důvodem byla četná konstantní judikatura nejvyššího a ústavního soudu týkající se účastenství insolvenčních dlužníků v řízení o vyslovení neplatnosti dražby, jíž je soud vázán, ze které vyplývá jednoznačný závěr, že mezi aktivně legitimované účastníky řízení nelze zahrnout insolvenčního dlužníka (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. 21 cdo [číslo], rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 953/2014, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2006/2020). Jak již bylo uvedeno, ustanovení § 24 odst. 3 ZVD z hlediska oprávněnosti žaloby podané dlužníkem byl přezkoumám ústavním soudem rovněž z pohledu jeho ústavnosti, přičemž bylo v různých senátech Ústavního soudu České republiky jednoznačně uzavřeno (rozhodnutí II. ÚS 2790/2020 ze dne [datum], III. ÚS 3776/19 ze dne [datum] a I. ÚS 1283/11 ze dne [datum]), že insolvenční dlužník nemá dle § 24 odst. 3 ZVD aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na neplatnost dobrovolné dražby, přičemž toto zákonné ustanovení bylo shledáno ústavně konformním. <i>13. Podle § 17 odst. 1 ZVD, dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby.</i> <i>14. Podle § 17 odst. 4 ZVD, vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.</i> 15. Žalobce tak není oprávněn k podání předmětné žaloby z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace, přičemž již jen tato skutečnost postačila soudu k rozhodnutí o zamítnutí žaloby výrokem I., aniž by se soud z důvodu procesní ekonomie dále musel zabýval existencí naplnění některého z taxativně vypočtených důvodů pro vyslovení neplatnosti dražby. Ze stejného důvodu se soud blíže nezabýval ani námitkou platnosti dražby dobrovolné provedené na základě uzavřené smlouvy mezi dražebníkem a insolvenčním správcem žalobce. Přesto konstatuje, že z listin založených do spisu vyplynulo, že insolvenčním správcem v insolvenční věci žalobce byl ustanoven 2. žalovaný, na něhož okamžikem zveřejnění prohlášení konkurzu na majetek dlužníka přešlo oprávnění nakládat s majetkem tvořícím majetkovou podstatu, včetně oprávnění k uzavření dohody s 1. žalovanou k provedení veřejné dražby dobrovolné, směřující ke zpeněžení předmětu z majetkové podstaty, zvláště pokud tak učinil na pokyn věřitele, jehož pohledávka byla zajištěna předmětem dražby. Stejné oprávnění neměl a nemohl mít oddělený insolvenční správce, který byl insolvenčním soudem ustanoven výslovně pro úkony specifikované v rozhodnutí o jeho ustanovení, jímž dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2021, č. d. MSPH 89 INS 863/2018-B-49, nebylo zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, ale pouze vedení incidenčních sporů nebo uplatňování majetkových práv pouze ve vztahu ke konkrétnímu věřiteli, spol. [právnická osoba], jak plyne nejen z výroku toho usnesení, ale i z jeho odůvodnění, vyjádřeného slovy„ k přezkumu pohledávky, kterou popřel a k vedení s tím souvisejících sporů a k uplatňování majetkových práv vůči věřiteli, který hlasoval pro jeho odvolání z funkce insolvenčního správce“.

16. Výsledek řízení měl odraz i v rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení ve výroku II. a III., kdy v řízení úspěšným žalovaným soud k náhradě přiznal jejich náklady účelně vynaložené na vedení tohoto sporu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve vztahu mezi žalobcem a 3. žalovanou soud rozhodl výrokem IV. tak proto, že se v řízení úspěšná 3. žalovaná práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

17. Výrokem II. soud zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení 1. žalované ve výši 13 605 Kč, sestávajících -) z odměny za zastupování advokátem dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 4 500 Kč za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání vyjádření ve věci samé, účast u jednání), - z režijního paušálu dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za uvedené 3 úkony po 300 Kč, v celkové výši 900 Kč, - z náhrady cestovních výdajů za cestu ze svého sídla k Okresnímu soudu ve [obec] při ujetí 600 km (z [obec] do [obec] a zpět) dne [datum] ve výši 4 644 Kč, sestávající z amortizace ve výši 3 120 Kč a jízdného ve výši 1 524 Kč (průměrná spotřeba 6,16 litrů/ 100 km, PHM natural 95 v sazbě 41,20 Kč/litr), - z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč za 12 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání, - a z 21% DPH z částky 10 044 Kč ve výši 2 361 Kč. Žalobce je povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce 1. žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. Výrokem III. soud zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení 2. žalovanému ve výši 13 525 Kč, sestávajících -) z odměny za zastupování advokátem dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 4 500 Kč za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání vyjádření ve věci samé, účast u jednání), - z režijního paušálu dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za uvedené 3 úkony po 300 Kč, v celkové výši 900 Kč, - náhrady cestovních výdajů za cestu ze svého sídla k Okresnímu soudu ve [obec] při ujetí 600 km (z [obec] do [obec] a zpět) dne [datum] ve výši 4 578 Kč, sestávající z amortizace ve výši 3 120 Kč a jízdného ve výši 1 458 Kč (průměrná spotřeba 5,9 litrů [číslo] km, PHM natural 95 v sazbě 41,20 Kč/litr), - z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč za 12 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání, - a z 21% DPH z částky 11 178 Kč ve výši 2 347 Kč. Žalobce je povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce 1. žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. Soud nerozhodoval o povinnosti k zaplacení soudního poplatku, od jehož úhrady byl žalobce v plném rozsahu osvobozen, protože poplatková povinnost, s ohledem na výsledek řízení, na žalované nepřešla.