26 C 185/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za účasti vedlejšího účastníka: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno s., IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 1 764 501 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 764 501 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 30. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně a žalovaný nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejší účastnici náklady řízení ve výši 104 152 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce vedlejší účastnice.

1. Dne 27. 7. 2022 bylo návrhem žalobkyně zahájeno řízení o náhradu škody ve výši 1 764 501 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 6. 2022 do zaplacení.

2. V důvodech žaloby žalobkyně uvedla, že dne 1. 7. 2020 uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „spol. , právnická osoba, .“) kupní smlouvu, kterou převedla své spoluvlastnické a vlastnické právo k nemovitostem za kupní cenu 112 396 Kč, která jí byla vyplacena poštovní poukázkou. Kupující spol. , právnická osoba, . záhy tyto od ní zakoupené nemovitosti prodala kupními smlouvami za kupní cenu v celkové výši 1 876 897 Kč, tedy o 1 764 501 Kč vyšší, než za kolik je od ní zakoupila., právnická osoba, lednu 2021 se o prodeji náhodou dozvěděl její syn , jméno FO, . Protože věděl, že jeho matka dlouhodobě trpí psychickými problémy, obrátil se v jejím zastoupení na žalovaného s žádostí o právní zastoupení žalobkyně. Přestože nedošlo k uzavření písemné smlouvy o poskytování právního zastoupení, udělila žalobkyně žalovanému dne , datum, písemnou plnou moc k získání prodaných nemovitostí zpět do svého vlastnictví. Žalovaný tuto plnou moc přijal. Po celou dobu s žalovaným za ni jednal její syn, který žalovanému koncem března 2021 poskytl informaci, o které pozemky se jedná, prostřednictvím SMS zpráv (dne , datum, a , datum, ). Žalovaný synovi žalobkyně řekl, že na získání pozemků zpět je lhůta jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, tedy do , datum, , ale dál byl neaktivní. Dne , datum, jej proto syn žalobkyně kontaktoval prostřednictvím SMS zprávy, ale neúspěšně. Opakovaně se syn žalobkyně s žalovaným snažil spojit také dne 23. 6. 2021, 15. 7. 2021, 19. 10. 2021 a 16. 11. 2021. Žalovaný reagoval pouze jednou dne , datum, zprávou, že řešení věci není jednoduché a že hledá jiný způsob zneplatnění smlouvy. Syn žalobkyně se proto obrátil na jinou advokátní kancelář, která vyzvala žalovaného k náhradě škody způsobené žalobkyni v souvislosti s jeho výkonem advokacie. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval, přestože mu byla doručena 14. 6. 2022.

4. Uplatněná škoda 1 764 501 Kč představuje rozdíl mezi cenou, za kterou byly pozemky původně žalobkyní prodány a cenou, za kterou byly následně prodány společností , Anonymizováno, . Skutečná hodnota nemovitostí vyplynula rovněž ze znaleckého posudku č. 32/2022 vyhotoveného dne , datum, . Částka kupní ceny vyplacená dle smlouvy ze dne , datum, tak byla v hrubém nepoměru se skutečnou hodnotou prodaných nemovitostí, proto žalobkyně mohla do 30. 6. 2021 po spol. , právnická osoba, . požadovat zrušení této kupní smlouvy. Žalovaný, který ji v té době zastupoval, však její právo na zrušení smlouvy neuplatnil včas, proto jen jeho vinou došlo k marnému uplynutí této roční lhůty. Vzniklá škoda ve výši 1 764 501 Kč tedy představuje ušlý zisk žalobkyně, který jde k tíži žalovaného, jenž pro ni vykonával svou právní službu na základě plné moci ze dne 6. 4. 2021 vadně, v rozporu se zákonem o advokacii i soudní judikaturou, proto za vzniklou škodu plně odpovídá. Vedle škody je žalovaný povinen zaplatit také příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní výzvě ze dne 8. 6. 2022.

5. Žalobě bylo původně vyhověno platebním rozkazem vydaným dne 7. 10. 2022 a doručeným žalovanému dne 11. 10. 2022, proti kterému podal dne 24. 10. 2022 odpor, jenž do 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu (25. 11. 2022) doplnil vyjádření podaným dne 24. 11. 2022. Jednoznačně návrh žalobkyně odmítl a navrhl jeho zamítnutí z důvodu, že žalobkyni žádné právní služby neposkytoval, dokonce ji nikdy neviděl a nikdy s ní nemluvil. Smlouvu o právní pomoci s žalobkyní nikdy neuzavřel, a to ani ústně, pouze se její syn u něj v kanceláři ptal na jeho názor ohledně prodeje nemovitostí matkou pod cenou, a to v rámci toho, že po něm požadoval sepis darovací smlouvy pro jeho přítelkyni. Nejprve mu navrhl to řešit cestou zneplatnění smlouvy z důvodu zdravotního stavu žalobkyně, k čemuž však bylo třeba vypracovat posudek. Toto syn žalobkyně odmítl z důvodu nějakých problémů jeho matky s alkoholem. Na základě poskytnutých podkladů synovi žalobkyně sdělil, že je možné do 30. 6. 2021 žalovat na neúměrné zkrácení nebo na určení vlastnického práva s ohledem na uzavření kupní smlouvy distančním způsobem. Rovněž mu sdělil, že pokud by žalobkyně chtěla, aby ji v této věci zastupoval, že se potřebuje s ní sejít a zjistit od ní všechny důležité okolnosti prodeje a že by bylo nutné před podáním žaloby na neúměrné zkrácení nechat vypracovat znalecký posudek. Syn žalobkyně po něm chtěl, aby vystavil plnou moc, kterou by jeho matka podepsala. Předložení plné moci žalovaný bral jen jako návrh na uzavření smlouvy o právním zastoupení. Nikdy se s žalobkyní nedohodl na zastupování, protože nikdy nepodával za klienta žalobu, aniž by před tím s ním mluvil, a to s ohledem na riziko neúspěchu a vzniku finančních nákladů pro klienta s tím spojených. Plnou moc podepsanou žalobkyní mu syn žalobkyně zaslal naskenovanou e-mailem, nikoliv v originále. Takovou plnou mocí by se nemohl nikde prokazovat, a už vůbec ne při podání žaloby u soudu. Od této jediné návštěvy syna žalobkyně u něj v kanceláři jej syn žalobkyně několikrát telefonicky a e-mailem kontaktoval s dotazem, co by šlo s věcí jeho matky dělat. Vzhledem k tomu, že osobní schůzka s žalobkyní nebyla sjednána a požadovaný posudek či další informace nezbytné k zastupování mu nebyly dodány, nabyl dojmu, že žalobkyně žalobu nechce podávat. Dotazy syna žalobkyně po celou dobu považoval jen za nezávaznou konzultaci pro případ, že by k zastupování došlo, proto ani po něm nechtěl prokazovat jeho zmocnění od žalobkyně k uzavření smlouvy o zastupování. Celou situaci nevnímal tak, jak je žalobkyní prezentováno, tedy že by od ní převzal zmocnění k zastupování ve věci zneplatnění kupní smlouvy na základě ústně uzavřené smlouvy o právní pomoci za odměnu ve výši dle výsledku sporu.

6. Žalovaný zopakoval, že neznal výši neúměrného zkrácení, protože neměl k dispozici požadovaný znalecký posudek, na což syna žalobkyně upozornil s tím, že vypracování posudku stojí další výdaje cca 5 000 Kč. Rovněž jej upozornil, že by podání žaloby představovalo zaplacení vysokého soudního poplatku, proto by před podáním takové žaloby potřeboval od žalobkyně znát okolnosti prodeje. Potvrdil, že naposledy reagoval dne , datum, e-mailem, ve kterém naznačil další problém, jímž byl další přeprodej nemovitostí, který by bránil podání žaloby na neúměrné zkrácení. Navíc měl informaci, že předmětné pozemky byly žalobkyní prodány ještě před změnou územního plánu, což mohlo mít vliv na kupní cenu, za kterou je následně prodávala společnost , právnická osoba, .

7. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalovaného, že by s ní neuzavřel smlouvu o právní pomoci. Upřesnila své tvrzení, že smlouva byla uzavřena ústně a že při jejím uzavření ji zastupoval její syn , jméno FO, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí právních služeb žalovaným v souvislosti s neúměrným zkrácením žalobkyně společností , právnická osoba, ., a to soudní i mimosoudní cestou. Namítla, že ji žalovaný nikdy nevyzval, aby se za ním dostavila do jeho kanceláře, ani nepožádal jejího syna, aby toto setkání zprostředkoval.

8. Dne , datum, z vlastní iniciativy a se souhlasem žalovaného do řízení vstoupila , právnická osoba, . jako vedlejší účastník na straně žalovaného, který je jejím klientem na základě povinného pojištění uzavřeného dle § 24a zákona 85/1996, o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“) pro případy vzniku odpovědnosti za škodu při jejich činnosti. Zároveň sdělila, že jí byla žalovaným byla oznámena pojistná událost v souvislosti s podanou předmětnou žalobou dne 21. 3. 2023 a že při šetření pojistné události číslo , hodnota, dospěla k závěru, že nedošlo ke vzniku odpovědnosti žalovaného jako advokáta za vznik škody žalobkyni. Navrhla žalobu zamítnout v plném rozsahu z důvodu, že mezi žalovaným a žalobkyní smlouva o právní pomoci, na základě které by měl žalovaný v souladu se zákonem o advokacii povinnost žalobkyni zastupovat, uzavřena nebyla, a to ani písemně ani ústně. Dle jejích informací jednal žalovaný pouze se synem žalobkyně , jméno FO, , který se jej dotazoval na možnosti řešení situace, do které se jeho matka prodejem nemovitostí dostala. Namítla, že tvrzená plná moc z , datum, byla žalobkyní předložena pouze v podobě screeshotu obrazovky mobilního telefonu. Navíc z jejího obsahu není patrné, že by žalovaný zastoupení převzal, plnou moc podepsal či jiným způsobem akceptoval. Dokonce z šetření nevyplynulo, že by mu byla tato plná moc vůbec kdy doručena.

9. Žalobkyně k výzvě soudu u jednání dne , datum, doplnila svá žalobní tvrzení ohledně uzavření smlouvy o právní pomoci s žalovaným tak, že byla uzavřena ústní formou dne , datum, v advokátní kanceláři žalovaného. Při uzavření byla zastoupena svým synem , jméno FO, . Předmětem smlouvy bylo její právní zastoupení žalovaným ve věci neúměrného zkrácení při prodeji nemovitostí spol. , právnická osoba, ., případně i soudní cestou. Podmínky a výše odměny žalovaného upřesnit nedokázala. Zároveň její syn , jméno FO, po žalovaném požadoval, aby sepsal jeho přítelkyni darovací smlouvu. Na schůzce bylo dohodnuto, že si žalovaný kupní smlouvu ze dne 1. 7. 2020 opatří sám z dálkového přístupu do sbírky listin v katastru nemovitostí. Schůzka byla ukončena tím, že žalovaný předal jejímu synovi 2 vyhotovení generální plné moci, do které vepsal její iniciály s tím, aby ji podepsala. Plnou moc již nemá v držení, protože ji její syn zaslal žalovanému, o čemž svědčí jejich e-mailová korespondence. Kromě této záležitosti zastupoval její syn také svou přítelkyni ve věci uzavření darovací smlouvy, kterou žalovaný vyhotovil a vystavil za tuto činnost fakturu, která je zmíněna v jejich korespondenci.

10. Vzhledem k rozdílným procesním návrhům a tvrzením procesních stran ohledně (ne)vzniku smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným zůstalo v řízení sporným, zda žalobkyni vznikla újma ve výši , částka, v příčinné souvislosti s výkonem advokacie žalovaným. Soud ke sporným skutečnostem provedl dokazování, z něhož vyplynul tento skutkový stav:

11. Žalobkyně po svém synovi požadovala, aby jí u žalovaného zařídil doplatek kupní ceny za prodej nemovitostí pod cenou. K jednání s žalovaným jej měla zmocnit písemnou plnou mocí, na které si nechala ověřit podpis (výpověď žalobkyně). Tuto skutečnost však syn žalobkyně, jenž byl v řízení vyslechnut jako svědek, nepotvrdil. Vypověděl, že se o prodeji nemovitostí dozvěděl od známého. Matka mu na jeho dotaz prodej za tak nízkou cenu zdůvodnila tím, že si v té době myslela, že pozemky mají hodnotu, která jí byla nabídnuta. Poprosila jej, aby zjistil, co by se s tím dalo dělat. Náhodně na internetu proto vyhledal žalovaného, kterého požádal o vypracování darovací smlouvy pro jeho přítelkyni a o pomoc při řešení problému jeho matky. Před schůzkou mu poslal fotografie listů vlastnictví k pozemkům, o které by se mělo jednat. Žalovaný mu řekl, že je více možností, mluvil o lichvě a neúměrném zkrácení. Požadoval od žalobkyně plnou moc. Ohledně odměny mu žalovaný pouze řekl, že mu po odvedení práce zašle fakturu. Jeho zmocnění od matky od něj nepožadoval, navíc jej měl matkou udělené pouze ústní formou. Pak nějak vyřídil od matky plnou moc pro žalovaného, kterou naskenoval a zaslal žalovanému. Originál pak poslal žalovanému poštou. Šlo o 2 vyhotovení plné moci. S žalovaným pak zůstal v kontaktu hlavně kvůli dořešení darovací smlouvy. V této věci vše dopadlo dobře a žalovaný mu vystavil fakturu. Ve věci žalobkyně byl problém se s žalovaným spojit. Naposledy žalovaný reagoval e-mailem až v době, kdy uplynula lhůta 1 roku od uzavření kupní smlouvy. Obrátil se proto na současného zástupce žalobkyně, čímž spolupráci s žalovaným fakticky ukončil. Na hodnotu nemovitostí byl v roce 2022 vypracován posudek, který po něm žalovaný v roce 2021 požadoval, aby zjistil, o kolik byla matka zkrácena na kupní ceně (svědecká výpověď , jméno FO, ).

12. Žalobkyně prodala kupní smlouvou ze dne , datum, č. , Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, . pozemky v katastrálním území , adresa, , evidované v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, , Anonymizováno, 5; spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemcích v katastrálním území , adresa, , evidovaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ; spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemcích v katastrálním území , adresa, , evidovaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a to vše za kupní cenu , částka, . Kupní cena byla stanovena dohodou stran.

13. Společnost , právnická osoba, . následně takto nabyté nemovitosti prodala kupními smlouvami: č. , Anonymizováno, ze dne , datum, nabyvateli , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy šlo o spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, za kupní cenu , částka, ; č. , Anonymizováno, ze dne , datum, nabyvateli , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy šlo o pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za kupní cenu , částka, ; ze dne , datum, nabyvatelům , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 za kupní cenu , částka, a č. , Anonymizováno, ze dne , datum, nabyvateli , tituly před jménem, , jméno FO, spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, za kupní cenu , částka, .

14. Dne , datum, byl z mobilního telefonu syna žalobkyně , jméno FO, zaslán na mobilní telefon žalovaného náhled do katastru nemovitostí pro LV , Anonymizováno, pro k.ú. a obec , adresa, a dne , datum, podklady pro vypracování darovací smlouvy pro jeho přítelkyni , jméno FO, . Následně dne , datum, byl mezi , jméno FO, a žalovaným dohodnut termín osobní schůzky v kanceláři žalovaného na , datum, v 11:00 hodin. Dne , datum, sdělil , jméno FO, žalovanému, že se mu nedaří s ním spojit a dne , datum, odpověděl žalovaný, že se mu ozve. Na stejný mobilní telefon zaslala , právnická osoba, . zprávu o vyzvednutí zásilky s podacím číslem , Anonymizováno, adresátem dne , datum, (screenshot obrazovky mobilního telefonu , jméno FO, ).

15. V období od , datum, do , datum, proběhla mezi synem žalobkyně , jméno FO, z jeho emailové adresy , e-mail, a žalovaným z adresy , e-mail, , resp. , e-mail, , emailová komunikace, v níž dne , datum, žalovaný , jméno FO, sdělil, že u , tituly před jménem, Zábelové objednal znalecký posudek na nemovitosti. Reakcí byla zpráva od , jméno FO, ze dne , datum, o tom, že žalovanému zasílá ověřený podpis plné moci udělené žalobkyní s tím, že ji zítra pošle poštou a dotaz, zda chce žalovaný poslat obě plné moci nebo jen jednu. Následující den žalovaný sdělil, že má poslat obě. Plná moc vystavená na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře žalovaného byla dle svého obsahu generální plnou mocí, protože neobsahovala specifikaci zmocnění. Byla podepsaná žalobkyní, avšak nebyla datována. Ověření jejího podpisu bylo ze dne , datum, vyhotoveno , právnická osoba, ., přičemž zda bylo součástí listiny nebylo možné ověřit, protože se nejednalo o originál plné moci, ale pouze o screenshot obrazovky mobilního telefonu, jež byl jako příloha připojen k e-mailu od , jméno FO, , z něhož navíc nebylo možné zjistit komu a kdy byl zaslán. , jméno FO, dále až dne , datum, reagoval na sdělení žalovaného o zaslané faktuře ze dne , datum, dotazem jak dopadl krok v případu pozemků, a co se bude dít dál. Dne , datum, , jméno FO, v reakci na sdělení o provedeném vkladu darovací smlouvy se dotázal na informace o řízení ohledně neúměrného zkrácení ceny prodeje pozemků, které i přes urgence již týdny neobdržel. Následná zpráva je až z dne , datum, , v níž , jméno FO, mluví o podepsané dohodě o zastupování uzavřené s žalovaným před půl rokem a o tom, že se mu nedaří s žalovaným zkontaktovat. Žalovaného v ní vyzval ke sdělení jeho konkrétních kroků. Reakcí žalovaného byl email ze dne , datum, , že na něj nezapomněl, ale že případ pozemků není tak jednoduchý, neboť většina z nich byla již prodána třetím osobám, proto hledá jiný způsob zneplatnění smlouvy. Naposledy žalovaného kontaktoval , jméno FO, dne , datum, , kdy reagoval na výzvu žalovaného k zaplacení faktury za sepis darovací smlouvy a při té příležitosti se zeptal na postup žalovaného v případě pozemků s tím, že po jejich posledním telefonátu mu žalovaný přislíbil ke schválení zaslat nějaký postup právních kroků.

16. Ocenění pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2,, Anonymizováno, , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , nacházejících se v obci a k.ú. , adresa, , provedl, na žádost žalobkyně, dne , datum, , znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO: , IČO, , se sídlem ve , adresa, , ve znaleckém posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy jejich tržní cenu stanovil na částku , částka, . Dle obsahu posudku vycházel znalec ze stavu ke dni , datum, , z porovnávací metody, kdy jediným zdrojem pro srovnání byl portál , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Jako pozemky ke srovnání použil nejen pozemky stejného druhu „orná půda, trvalý travní porost, lesní pozemek“, ale v převážné míře pozemky stavební. Navíc znalec u všech pozemků vycházel z hodnoty celého pozemku, bez ohledu na to, že na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /2 a , Anonymizováno, žalobkyně při prodeji vlastnila pouze spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½. Tomuto odpovídal inzerát na portále Sreality.cz nabízející prodej pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 v k.ú. , adresa, o výměře , Anonymizováno, m2 za částku 1 697 600 Kč s tím, že jeho ¼ je dle územního plánu zahrnuta do plochy bydlení individuálního.

17. Dne 14. 6. 2022 byla žalovanému doručena předžalobní výzva odeslaná dne 11. 6. 2022, ve které byly ve shodě s žalobním tvrzením sděleny důvody uplatněného nároku na náhradu škody, který se opíral o plnou moc, kterou mu žalobkyně udělila dne 6. 4. 2021 v podobě generální plné moci, především pak řešení problému prodeje pozemků žalobkyní společnosti , Anonymizováno, pod cenou. Výše škody však nebyla ve výzvě specifikována (předžalobní výzva, podací lístek, oznámení o doručení zásilky žalovanému). Žalovaný v reakci na předžalobní výzvu a platební rozkaz dne 2. 1. 2023 nahlásil věc jako pojistnou událost, kterou specifikoval k rámcové pojistné smlouvě ČAK č. , hodnota, dne , datum, jako škodu vzniklou 30. 6. 2021 z důvodu nepodání žaloby na neúměrné zkrácení. S uplatněným nárokem žalobkyně ve výši 1 800 000 Kč nesouhlasil, protože ji nikdy neviděl a neuzavřel s ní smlouvu o poskytování právní pomoci. Jednal pouze s jejím synem, který od něj chtěl znát řešení smlouvy o prodeji nemovitostí. , právnická osoba, . zaevidovala nahlášenou škodní událost pod č. , hodnota, a dne 19. 9. 2023 ve svém stanovisku žalovanému sdělila, že zde nejsou dány důvody k výplatně pojistného plnění, protože nedošlo k výkonu advokacie pro žalobkyni, když žádný smluvní vztah mezi nimi nebyl sjednán a plná moc ze dne 6. 4. 2021 nebyla žalovaným akceptována (listiny z šetření pojistné události vedené , právnická osoba, . pod č. , hodnota, ).

18. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

19. Podle § 16 odst. 2 zákona o advokacii, při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

20. Podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

21. Podle § 24 odst. 4 zákona o advokacii, advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

22. Podle § 24a odst. 1 věta první zákona o advokacii, advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti.

23. Soud aplikoval zjištěný skutkový stav na výše citovaná ustanovení zákona o advokacii, který obsahuje speciální zákonnou úpravu odpovědnosti advokáta vůči klientovi za škodu, kterou mu způsobí v souvislosti s výkonem advokacie, protože je tato odpovědnost založena na principu objektivní odpovědnosti, tj. bez zřetele k zavinění, kdy jediný zprošťující důvod je uveden ve čtvrtém odstavci § 24. Podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii vzniká odpovědnost advokáta za škodu pouze při současném splnění všech předpokladů, jimiž jsou- výkon advokacie,- vznik škody,- příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody,jejichž existenci je povinen tvrdit a prokázat žalobce, jímž je ve sporu poškozený klient (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 2007/2009).

24. Prvním nezbytným předpokladem pro uplatnění odpovědnosti za škodu advokáta je existence platného právního vztahu mezi advokátem poskytujícím právní služby na jedné straně a klientem, jemuž jsou tyto právní služby poskytovány, na straně druhé. Důvodem vzniku odpovědnosti advokáta za újmu je totiž jeho pochybení při výkonu advokacie, kdy při poskytování právních služeb, nebo v souvislosti s tím, porušil určitou právní povinnost, ať již výslovně stanovenou v zákoně, či předepsanou advokátovi jeho stavovským předpisem. Nejčastěji se jedná o porušení povinnosti stanovené výše citovaným § 16 zákona o advokacii. Jak bylo zmíněno výše, existenci platného právního vztahu, na jehož základě došlo (v daném případě) v důsledku pochybení žalovaným ke vzniku škody žalobkyni, byla povinna tvrdit a prokázat žalobkyně.

25. Žalobkyně ohledně závazkového vztahu mezi ní jako klientem a žalovaným jako advokátem tvrdila, že k jeho vzniku došlo dne 3. 4. 2021, kdy došlo v advokátní kanceláři žalovaného ve , adresa, k uzavření smlouvy o právní pomoci ústní formou, za účasti žalovaného a jejího syna , jméno FO, , který ji při uzavření této smlouvy zastupoval. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí právní pomoci žalovaným ve věci jejího neúměrného zkrácení, k němuž došlo uzavřením kupní smlouvy se společností , právnická osoba, . dne , datum, . Ohledně odměny žalovaného bylo dohodnuto, že si ji žalovaný vyúčtuje ve výši dle výsledku sporu. Dokladem o uzavření smlouvy jsou 2 stejnopisy generální plné moci, které jí vystavil žalovaný a , jméno FO, na schůzce předal. K takto vymezenému tvrzení bylo provedeno dokazování výpovědí žalobkyně, výpovědí svědka , jméno FO, , zmiňovanou plnou mocí a komunikací mezi žalovaným a , jméno FO, prostřednictvím mobilního telefonu a emailu, avšak z nich tvrzení žalobkyně o vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu nevyplynulo, protože nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo k uzavření příkazní smlouvy o obstarání záležitosti žalobkyně, jímž mělo být zrušení kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2020. Jednak nebylo prokázáno, že by byl návrh na uzavření smlouvy o právním zastoupení (oferta) žalovaným akceptován, resp. ani to, zda jej žalobkyně vůči žalovanému vůbec kdy učinila.

26. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

27. Podle § 2431 o.z., obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou.

28. Podle § 436 odst. 1 o.z., kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

29. Podle § 441 odst. 1 o.z., ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

30. Podle § 441 odst. 2 o.z., zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

31. Skutečnost, že žalobkyně osobně nikdy s žalovaným nemluvila, nikdy se s ním nesešla, ani telefonicky či písemně s ním nekomunikovala, bylo v řízení nesporným. Žalobkyně to zdůvodnila tím, že po celou dobu za ni vystupoval její syn , jméno FO, na základě jí udělené plné moci. K tomuto tvrzení bylo prokázáno, že to byl , jméno FO, , kdo oslovil žalovaného nejprve dne , datum, tím, že mu zaslal náhled do katastru nemovitostí ohledně prodeje pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 v k.ú. , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , který dříve vlastnila žalobkyně, a následně mu dne , datum, zaslal podklady pro vypracování darovací smlouvy ve prospěch své přítelkyně , jméno FO, a dne , datum, si s žalovaným dohodl termín osobního jednání, které se uskutečnilo dne , datum, v kanceláři žalovaného. Schůzku dne , datum, potvrdil i žalovaný. Nicméně v ostatním tvrzení o samotném průběhu této schůzky a o jejím předmětu se však již účastníci rozcházejí. S ohledem na důkazní břemeno na straně žalobkyně tak bylo na ní, aby prokázala svou tvrzenou verzi o předmětu schůzky, dle které právě na ní došlo k uzavření tvrzené příkazní smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný, jako její právní zástupce, pro ni podniknout kroky k zneplatnění kupní smlouvy ze dne , datum, , a to v podobě podání žaloby vůči společnosti , Anonymizováno, , s, Anonymizováno, r, Anonymizováno, o. pro neúměrné zkrácení. Žalobkyně k tomuto tvrzení označila jako důkazní prostředky svou výpověď, svědeckou výpověď svého syna , jméno FO, a plnou moc. Svědecká výpověď o obsahu příkazní smlouvy však byla příliš obecná a nevyplynul z ní konkrétní obsah příkazní smlouvy, jež měla být s žalovaným uzavřena. Svědkem bylo pouze obecně konstatováno, že se mělo ze strany žalovaného jednat o pomoc žalobkyni s řešením jejího problému s prodejem pozemků, a to za odměnu, jejíž výše však byla ponechána zcela na žalovaném a na jeho vyúčtování po skončení zastoupení. O uzavření příkazní smlouvy měl dále svědčit screenshot plné moci vystavené žalovaným na hlavičkovém papíře jeho advokátní kanceláře, s vyplněnými údaji o žalobkyni jako zmocniteli. Vzhledem k tomu, že žalovaný potvrdil, že na formulář plné moci doplnil identifikační údaje žalobkyně a že ji předal , jméno FO, , mohl z ní soud vycházet při hodnocení důkazů, i přes absenci jejího originálu. Ovšem ani tato plná moc, ač ji žalobkyně podepsala, bez dalšího, tedy bez prokázané shody účastníků na obsahu příkazní smlouvy a oboustranné vůli k jejímu uzavření, nestačí k jednoznačnému závěru o vzniku a existenci smluvního vztahu mezi žalovaným a žalobkyní.

32. Přestože smlouva o právní pomoci je smlouvou neformální, kterou lze uzavřít jakoukoliv formou, tedy i formou ústní či konkludentně, ač je to neobvyklé, k jejímu uzavření mezi účastníky nedošlo. A to ani přes existenci plné moci udělené žalobkyní žalovanému. Vystavení plné moci žalovaným jako advokátem by totiž bylo možno považovat za konkludentní odpověď (souhlas) žalovaného na učiněnou nabídku žalobkyně jako příkazce na uzavření smlouvy o právním zastoupení pouze za předpokladu, že by již v samotném příkaze byly obsaženy všechny podstatné náležitosti příkazní smlouvy, tedy všechny okolnosti a podmínky, za nichž měl žalovaný žalobkyni zastupovat při obstarání její konkrétní právní záležitosti. V tomto směru však výpovědí svědka nebylo potvrzeno, že by se žalobkyně s žalovaným shodla na podmínkách poskytnutí právní pomoci. Žalovaný totiž k uzavření smlouvy vyžadoval od žalobkyně další informace, a to , Anonymizováno, ohledem na odlišné šance na úspěch při volbě různých možností právního postupu napadení platnosti kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2020. Jednak se jednalo o důvod spočívající ve zdravotním stavu žalobkyně, o němž mluvil i svědek, či o důvodu neúměrného zkrácení, pro nějž však bylo nezbytné znát reálnou hodnotu prodaných nemovitostí, zjistitelnou ze znaleckého posudku, jehož zadání žalovaný před uzavřením příkazní smlouvy po svědkovi požadoval. Skutečnost, že posudek nebyl žalovanému v této fázi předsmluvního jednání dodán, svědek potvrdil. Navíc zde zcela absentovala dohoda o odměně žalovaného podle § 3 a násl. zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), která, ač není podstatnou náležitostí příkazní smlouvy, je z hlediska příkazce významnou okolností pro rozhodnutí o uzavření smlouvy. Lze stěží uvěřit tvrzení žalobkyně, že by tuto část smlouvy zcela ponechala na vůli žalovaného, či že by byla ochotna zaplatit odměnu mimosmluvní dle § 6 a násl. advokátního tarifu, kdy hodnota jednotlivého úkonu by v daném případě činila cca , částka, .

33. Z obsahu komunikace mezi svědkem , jméno FO, a žalovaným prostřednictvím mobilního telefonu a emailu, se jeví vysvětlení průběhu jejich vzájemného jednání, podané žalovaným, přesvědčivějším; hlavním důvodem návštěvy , jméno FO, u žalovaného dne 3. 4. 2021 bylo uzavření dohody s žalovaným o obstarání sepisu darovací smlouvy pro jeho přítelkyni , jméno FO, a její následný vklad do katastru nemovitostí. Zastoupení bylo zakončeno vyúčtováním odměny žalovaným. V souvislosti s tím se , jméno FO, zajímal pouze o názor žalovaného na prodej pozemků žalobkyní za nevýhodnou cenu a na možnosti řešení. Tomu odpovídalo jednání žalovaného, který proto v této fázi po , jméno FO, nevyžadoval prokázání oprávnění k zastupování žalobkyně, protože se o uzavření smlouvy o právním zastoupení nejednalo. Za těchto okolností, a v této fázi předsmluvního jednání, se tak vyhotovení plné moci žalovaným nejeví jako jeho výslovné potvrzení o převzetí zastoupení žalobkyně dle § 2431 o.z., tedy jako vyjádření vůle žalovaného, že se obstarání záležitosti žalobkyně ujal, ale jen jako zjištění skutečné vůle žalobkyně, od níž do té doby neměl žádnou zpětnou vazbu, protože s ní do té doby o uzavření smlouvy nejednal. Z předložené emailové komunikace nevyplynulo, že by žalovaný po doručení emailu s naskenovanou plnou mocí, sjednání zastoupení potvrdil. V souladu s tímto závěrem je skutečnost, že tvrzená příkazní smlouva nebyla dosud ukončena výpovědí žalobkyně či žalovaného, ani nezanikla uplynutím doby či provedením příkazu, na které byla omezena.

34. Žalobkyně s žalovaným nikdy osobně, telefonicky ani písemně nejednala. Jednat za ni měl její syn , jméno FO, . Rovněž za ni měl jako její zástupce uzavřít s žalovaným smlouvu o právní pomoci, a to na základě příkazní smlouvy, kterou s ním měla výslovně za účelem zastupování při jednání s žalovaným v roce 2021 uzavřít. Potvrzením o tomto zmocnění měla být písemná plná moc s jejím úředně ověřeným podpisem, kterou synovi udělila. Písemná plná moc však v řízení nebyla žalobkyní předložena; její údajná existence vyplynula pouze z její výpovědi. Existenci příkazní smlouvy sice svědek , jméno FO, obecně potvrdil, avšak ve zbytku se s výpovědí žalobkyně zásadním způsobem rozcházel. Vypověděl, že jej sice matka zmocnila, avšak nikoliv konkrétně k jednání s žalovaným, ale obecně k tomu, aby za ni zařídil, co by se dalo dělat s prodejem předmětných pozemků pod cenou a aby jejich skutečnou cenu zjistil, přičemž ke zmocnění došlo formou ústní, protože písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem od matky neobdržel. Teprve následně na internetu vyhledal kontakt na žalovaného, kterého požádal o sepis darovací smlouvy pro přítelkyni a o pomoc s řešením problému své matky. Tyto zásadní rozpory vedly soud k závěru, že , jméno FO, dne , datum, ani s žalovaným nemohl smlouvu o právním zastoupení žalobkyně uzavřít, protože k tomu nebyl žalobkyní řádně zmocněn. Soud zde rovněž přihlédl ke skutečnosti, že pravdivost tvrzení žalobkyně měla být převážně prokázána výpovědí svědka, jenž je jejím synem, kterého žalobkyně v roce 2022 zmocnila také k jednání s jejím současným právním zástupcem. Oba tak mají stejný zájem na výsledku tohoto sporu, o čemž svědčí fakt, že svědek předmět sporu před podáním své výpovědi konzultoval se současným právním zástupcem žalobkyně, což jeho věrohodnost, a tedy důkazní sílu jeho výpovědi, výrazně snižuje.

35. Soud s odkazem na shora uvedené uzavírá, že žaloba je nedůvodná, když v řízení nebylo prokázáno, že by kdy mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o právní pomoci, na jejímž základě by žalovaný pro žalobkyni svou advokátní činnost vykonával. Pro naplnění předpokladů odpovědnosti žalovaného za tvrzenou škodu vzniklou žalobkyni tak nebyl splněn jeden ze základních zákonných předpokladů, proto bylo v řízení bezpředmětným zkoumat naplnění zbývajících dvou předpokladů odpovědnosti. Žaloba proto byla v plném rozsahu zamítnuta (výrok I.).

36. Z důvodu, pro který byla žaloba zamítnuta bylo nadbytečným provádět dokazování znaleckým posudkem na hodnotu předmětných pozemků ke dni 1. 7. 2020. Tento důkazní návrh žalobkyně proto soud zamítl.

37. Výsledek sporu se promítl do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení následovně:

38. Žalovaný, který byl ve sporu zcela úspěšný, měl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se tohoto nároku výslovně u jednání vzdal, proto soud o jeho nákladech rozhodl výrokem II. tak, že vyslovil, že žalobkyně a žalovaný nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

39. Jinak tomu bylo ohledně vedlejšího účastníka, jenž nárok na náhradu nákladů řízení uplatnil. Vzhledem k postavení vedlejšího účastníka, jenž v řízení vystupoval na straně žalované, je žalobkyně povinna vedlejšímu účastníku jeho náklady řízení nahradit, jak ji k tomu soud zavázal výrokem III. Náklady řízení vedlejšího účastníka tvoří odměna za zastupování advokátem dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 76 900 Kč, a to za 5 úkonů právní služby po 15 380 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne , datum, v rozsahu 3,5 hodiny a dne , datum, ), 2 režijní paušály dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za shora specifikované úkony právní služby, v celkové výši 1 500 Kč, náhrada za promeškaný čas cestou na jednání soudu v rozsahu 52 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, jízdné v podobě hotových výdajů vynaložených na dopravu k soudním jednáním na trase ze , adresa, (sídlo advokátní kanceláře) do , adresa, a zpět ve výši 2 x 1 498 Kč dle jízdenek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .s. a 21 % DPH z částky 83 600 Kč odpovídající výši , částka, .

40. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. je povinnost v rozsudku uložená splatná v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou.