26 C 231/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 35 122 Kč s příslušenstvím částečně rozsudkem pro uznání <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč až do úplného zaplacení, splatných vždy do 20. dne daného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Řízení se zastavuje ohledně částky 1 150 Kč.</b> <b>III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč, úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 650 Kč od [datum] do zaplacení, částku 2 013 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč a částku 1 312 Kč, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 354 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a dále zaplacení částek 2 013 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 312 Kč. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 30 000 Kč zahrnující zesplatněnou část jistiny ve výši 28 564 Kč, dluh na úrocích ve výši 2 013 Kč, dluh na jistině (úmor) ve výši 1 436 Kč, poplatek 300 Kč za zaslání tří upomínek (á 100 Kč), částky 1 497 Kč (3 x 499 Kč) jakožto smluvní pokuty za prodlení s úhradou tří splátek a smluvní pokuty ve výši 1 312 Kč (0,1 % denně z částky 32 013 Kč za dobu od [datum] do [datum]).

2. Žalovaný dluh v podání ze dne [datum] uznal v rozsahu dlužné jistiny ve výši 26 350 Kč, když uvedl, že mu žalobkyně poskytla z výše uvedené úvěrové smlouvy částku 27 500 Kč, na kterou on následně uhradil splátku ve výši 1 150 Kč, rozdíl tedy představuje jím uznanou částku 26 350 Kč. Dále uvedl, že má za to, že je výše uvedená smlouva neplatná, když žalobkyně nezkoumala řádně jeho úvěruschopnost, zejména jeho výdaje. Současně s ohledem na své majetkové poměry požádal o úhradu dluhu ve splátkách ve výši 1 150 Kč měsíčně. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že jeho mzda ze zaměstnání činí 20 000 Kč, výdaje tvoří náklady na dopravu ve výši 1 000 Kč/měsíčn a náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč/měsíčn. Současně se omluvil z nařízeného jednání soudu.

3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1 150 Kč s odůvodněním, že předmětnou částku žalovaný po podání uhradil. Tato byla žalobkyní započtena ve výši 300 Kč na dlužné poplatky – upomínací náklady a ve výši 850 Kč na smluvní pokutu ve výši původního nároku 1 497 Kč, nově 647 Kč. Současně s ohledem na částečné uznání žalovaného soudu navrhla, aby ve věci rozhodl částečným rozsudkem pro uznání.

4. Dle § 96 odst. 1, 2 věty první o. s. ř. ve spojení s § 96 odst. 3, 4 o. s. ř. soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok II).

5. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru zapsaný do registru subjektů [obec] národní banky a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu, z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (z nichž částka 2 500 Kč činila poplatek za zpracování) a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] (datum poslední splátky) a zaplatit žalobkyni za poskytnutí úvěru úrok ve výši 27,28 % (RPSN 39,2 %). Žalovaný se zavázal dlužnou částku v celkové výši 46 000 Kč splatit ve 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Datum první splátky bylo stanoveno na den [datum]. Součástí Smlouvy byly učiněny v Příloze [číslo] i úvěrové podmínky a v Příloze [číslo] formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz výpis ze seznamu ČNB ke dni [datum], Smlouva ze dne [datum] vč. Přílohy [číslo] Přílohy [číslo] záznam o vložení dokumentu do systému, listina s výzvou k podepsání úvěrové smlouvy založená na č.l. 19, splátkový kalendář, shodná tvrzení žalobkyně i žalovaného). Žalobkyně zaslala dne [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 27 500 Kč (viz sdělením [právnická osoba], ze dne [datum], potvrzení o provedené transakci). K úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že jeho příjem činí částku ve výši 22 000 Kč, výdaje činí náklady na bydlení v měsíční výši 3 750 Kč, představující konkrétně platby za nájem, a splátky jiných úvěrů ve výši 654 Kč Tyto údaje byly osvědčeny výpisem z účtu žalovaného, ze kterého je patrno, že tento odeslal částku ve výši 3 500 Kč příjemci: [jméno] [příjmení], s názvem převodu„ Nájem“. Dále také výplatní páskou žalovaného od zaměstnavatele [anonymizováno] – [právnická osoba] za období [číslo], kde byla uvedena mzda za dané období v čisté výši 21 380 Kč a za období (nelze s jistotou určit pro nečitelnost) x [číslo], kde byla uvedena mzda za dané období v čisté výši 22 499 Kč (viz posouzení úvěruschopnosti zákazníka, detaily transakcí, výplatní pásky žalovaného, výdaje spotřebitele – čestné prohlášení, závazky spotřebitele – čestné prohlášení, listina s názvem datum vložení dokumentu do systému). Současně žalobkyně zjistila, že žalovaný není veden v registru Centrální evidence exekucí a v insolvenčním rejstříku (viz sjetina z [příjmení] a ISIR). Upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné splátky ve výši 1 149 Kč, s tím, že mu touto upomínkou byly naúčtovány náklady upomínání ve výši 100 Kč (viz upomínka pro smlouvu [číslo] ze dne [datum], listina se seznamem zásilek). Dopisem ze dne [datum] zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž mu bylo oznámeno, že celý dluh ze Smlouvy byl ke dni [datum] zesplatněn pro prodlení se splátkami žalovaného (viz zesplatnění a předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. podacího lístku). Žalovaný uhradil dne [datum] částku 1 150 Kč zasláním na č. ú. žalobkyni (viz shodná tvrzení žalobkyně a žalovaného) a ve zbylé části dluh částečně uznal. <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.</i> 14. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které poskytla žalobkyně žalovanému jistinu úvěru ve výši 27 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. V rámci dokazování bylo prokázáno, že žalobkyně částku 27 500 Kč žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet poskytla. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 26 350 Kč, když žalovaný na svůj dluh po podání žaloby uhradil částku 1 150 Kč, jakožto zbývající výši jistiny poskytnuté žalovanému je tedy zcela po právu, přičemž žalovaný navíc tento nárok žalobkyně ve smyslu §153a o. s. ř. uznal a žalobkyně vydání částečného rozsudku pro uznání navrhla. Soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání ohledně částky 26 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a žalovanému uložil, aby dlužnou částku a příslušenství žalobkyni splatil v pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč až do úplného zaplacení, splatných vždy do 20. dne daného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok I).

15. Ve zbytku soud shledal, že ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se totiž v souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti omezila pouze na údaje sdělené žalovaným, které mohou být značně ovlivněny záměrem žalovaného obdržet finanční prostředky„ za každou cenu“. Žalobkyně zejména pochybila, jelikož řádně nezkoumala výdajovou stránku majetkových poměrů žalovaného, když se spokojila pouze s doloženým výpisem z účtu s transakcí s názvem„ Nájem“ neznámého data a charakteru s výší platby 3 500 Kč, kdy jenom výše této platby měla žalobkyni vést k hlubšímu šetření, neboť se jedná o částku, které je vzhledem k současným cenám nájemného až neobvykle nízká. Žalobkyně také nezkoumala přechozí úvěrové zatížení žalovaného, když tento„ přiznal“ splátky v měsíční výši 654 Kč, aniž by bylo objasněn charakter těchto splátek. Současně nebyly prolustrovány rejstříky posuzující bonitu žalovaného, ačkoliv vzhledem k výši jistiny, nízkému příjmu a předchozímu úvěrovému zatížení žalovaného se toto řešení nabízelo jako nejvhodnější za účelem zjištění majetkové situace žalovaného. Rejstřík exekucí a insolvenčních řízení sice částečně výše vytýkané zahrnuje, nicméně jsou to řízení, která bývají až krajním prostředkem pro řešení komplikovaných majetkových situací dlužníků. Řádné zkoumání příjmů, výdajů a finančních prostředků po splatnosti jsou základem pro řádné a pečlivé zkoumání úvěruschopnosti žadatelů o úvěr. Lze shrnout, že samotné uvedené výdaje ve výši 3 500 Kč na nájem jsou na první pohled podhodnocené. Pokud by se od reálného měsíčního příjmu žalovaného následně odečetly reálné životní náklady na obživu, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon, náklady na zdravotní péči, předchozí finanční závazky, dopravu, zálohy na energie a vodu, nájem, a další nutné výdaje není možné bez dalšího uzavřít, že by žalovaný byl opravdu schopen splácet další finanční závazek, což žalobkyně, při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vědět jako profesionál ve svém oboru mohla a měla.

16. V posuzovaném případě porušení povinností žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je tedy dána již tím, že si údaje o nákladech a výdajích od žalovaného neobstarala a spoléhala se pouze na statistické údaje, aniž by zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 9. 2. 2023, č. j. 33 Cdo 2981/2022).

17. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené Smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

18. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

19. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěru založeného předmětnou Smlouvou, když příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 o. z.). Ze stejného důvodu soud žalobkyni nepřiznal ani zbývající úrok z prodlení. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je taktéž proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaná není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262).

20. Majetkové poměry žalovaného stran uložených splátek ve výroku I soud nezkoumal, když se splátkami navrženými žalovaným žalobkyně v podání ze dne [datum] souhlasila. Vzhledem k uvedenému postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty druhé o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku a příslušenství ve splátkách ve výši 1 150 Kč až do úplného zaplacení, splatných vždy do 20. dne daného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

21. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému (rozsudkem pro uznání) povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč až do úplného zaplacení, splatných vždy do 20. dne daného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 500 Kč, úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 650 Kč od [datum] do zaplacení, částku 2 013 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč a částku 1 312 Kč soud pro nedůvodnost zamítl (výrok III).

22. Návrhu žalobkyně na provedení důkazu, a to výslechu svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud nevyhověl, když skutkový stav stran navrženého důkazu byl soudem již dostatečně objasněn.

23. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 26 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do dne, kdy soud o věci rozhodl ([datum]) a částky 35 122 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum], v obou případech do dne kdy soud o věci rozhodl ([datum]). Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 36 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve 6 923,60 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 406 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 1 500 Kč (3× 500 Kč dle § 14 odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby), odměny za částečné zpětvzetí žaloby dle tarifní hodnoty 33 109 Kč ve výši podle § 7 bod. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy ve výši 2 460 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částky 957,60 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 2 354 Kč (34 % z 6 923,60 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.