26 C 256/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobců: a) Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Anonymizováno Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 2. Anonymizováno Anonymizováno .s Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 3. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 o zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím I. 1. žalovaná je povinna zaplatit a) žalobci částku 300 000 Kč s úrokem ve výši 7,5 % ročně od 21. 10. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. 1. žalovaná je povinna zaplatit b) žalobkyni částku 300 000 Kč s úrokem ve výši 7,5 % ročně od 21. 10. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba se zamítá ohledně povinnosti 2. žalované a 3. žalovaného zaplatit a) žalobci částku 300 000 Kč s úrokem ve výši 7,5 % ročně od 21. 10. 2022 do zaplacení společně a nerozdílně s 1. žalovanou.IV. Žaloba se zamítá ohledně povinnosti 2. žalované a 3. žalovaného zaplatit b) žalobkyni částku 300 000 Kč s úrokem ve výši 7,5 % ročně od 21. 10. 2022 do zaplacení společně a nerozdílně s 1. žalovanou.V. 1. žalovaná je povinna nahradit a) žalobci náklady řízení ve výši 5 531 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.VI. 1. žalovaná je povinna nahradit b) žalobkyni náklady řízení ve výši 5 531 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.VII. 2. žalovaná a 3. žalovaný nemají s a) žalobcem navzájem právo na náhradu nákladů řízení.VIII. 2. žalovaná a 3. žalovaný nemají s b) žalobkyní navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobců na zaplacení částky , částka, s úrokem 7,5 % ročně od , datum, do zaplacení všemi žalovanými společně a nerozdílně, a to tak, že žalobce a) má nárok na ½ této částky, stejně jako žalobkyně b). Žalobu podanou dne , datum, , upravenou dne , datum, odůvodnili uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, s 1. žalovanou, které poskytli celkem , částka, s tím, že jim tuto částku vrátí do 60 dnů od data účinnosti smlouvy a zaplatí jim úroky 7,5 % ročně, splatné čtvrtletně. Úroky 1. žalovaná hradila pouze do července 2022. V říjnu 2022 je za ni zaplatila 2. žalovaná ze svého účtu. Dle žalobců zaplacením úroků dobrovolně převzala na sebe 2. žalovaná tuto povinnost ze smlouvy. 1. žalovaná jako vydlužitel, 2. žalovaná, jež povinnost platit úroky za 1. žalovanou převzala i 3. žalovaný jako vlastník 1. a 2. žalovaných, zůstali v prodlení se zaplacením , částka, od , datum, . Žalovaní svůj dluh nezaplatili ani poté, co byl k zaplacení ústně vyzván 3. žalovaný. Ani po jeho příslibu k úhradě do října 2023 k zaplacení nedošlo, proto byl znovu vyzván písemně výzvou, která mu byla osobně předána žalobci dne , datum, . Stejná výzva byla stejný den vhozena do poštovní schránky 1. žalované v místě jejího sídla. K zaplacení nedošlo, proto se žalobci rozhodli svůj nárok uplatnit vůči všem žalovaným touto žalobou.

2. Žalobci po výzvě soudu doplnili svá tvrzení, kdy uvedli, že jsou manželé a finanční prostředky byly zapůjčeny z jejich společného jmění. Přesto byla zápůjčka poskytnuta zvlášť žalobcem ve výši 300 000 Kč a zvlášť žalobkyní ve stejné výši. Při sjednání smlouvy osobně s 1. žalovanou nejednali, protože za ni jednal finanční zprostředkovatel. Dokladem o uzavření smlouvy je dlužní úpis, který oba po připsání zapůjčených peněz na účet 1. žalované dne , datum, obdrželi od paní , jméno FO, v listopadu 2018. Přestože byla účastníkem smlouvy o zápůjčce pouze 1. žalovaná, žalobu z opatrnosti podali vůči všem žalovaným, jež jsou personálně propojeny osobou 3. žalovaného, kterého považují za svého skutečného dlužníka. 1. žalovaná svůj závazek plnila od , datum, do , datum, , kdy jim pravidelně platila sjednané úroky. Fakticky je platila jen do , datum, , protože úroky splatné do , datum, za ni zaplatila 2. žalovaná ve výši 2x , částka, . K tomu jim 3. žalovaný řekl, že úroky již dál bude za 1. žalovanou platit 2. žalovaná. Žalobci proto mají za to, že touto úhradou se dle § 1936 a 1937 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)2. žalovaná stala ručitelem za dluh 1. žalované. Celkem bylo oběma žalobcům na úrocích zaplaceno , částka, , tedy každému , částka, . Předmětem řízení je nezaplacená jistina v celkové výši , částka, a úroky 7,5 % ročně z této částky od 21. 10. 022 do zaplacení.

3. Žalovaní, kterým byla žaloba doručena dne , datum, (1. a 2. žalovaná) a , datum, (3. žalovaný), se k žalobě nevyjádřili a z neúčasti u jednání konaných dne , datum, a , datum, se omluvili prostřednictvím 3. žalovaného kvůli jeho nemoci. O odročení jednání však nepožádali a v omluvě tvrzený důvod nedoložili, jak avizovali. Soud proto za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Žalobci u jednání dne , datum, upřesnili, že celou částku , částka, zaslali dne , datum, na účet 1. žalované č. , č. účtu, a platbu označili jako svou investici, protože z ní očekávali ujednaný výnos. Učinili tak na pokyn paní , jméno FO, , finanční poradkyně, která vystupovala jako zprostředkovatel při uzavření smlouvy o zápůjčce. Brali to tak, že paní , jméno FO, jednala za 1. žalovanou, se kterou smlouvu o zápůjčce uzavřeli. Jinou smlouvu s žalovanými neuzavírali. Bylo dohodnuto, že jim budou zapůjčené peníze vráceny v plné výši do 5 let, tedy do , datum, , protože smlouvu považovali za účinnou na druhý den od zaslání peněz. S paní , jméno FO, bylo dohodnuto, že jim vydlužitel bude platit úroky ve výši 7,5 % ročně do doby vrácení zápůjčky. První splátka úroků za dobu od , datum, do , datum, byla splatná , datum, , tedy poslední den čtvrtletí. Úroky činily , částka, pro každého z nich. Další splatnost úroků nastala , datum, , kdy úroky činily , částka, pro každého z nich. Úroky jim byly placeny v roce 2019 kolem 20. dne v měsíci následujícím po měsíci, kdy byly splatné. Splatné byly vždy k 31. 3., 30. 6., 30. 9. a 31.

12. Stejně tak v roce 2020 a 2021. V roce 2022 jim byly zaplaceny jen úroky splatné 31. 3., 30. 6. a 30.

9. Úroky od , datum, , resp. žalobou požadované až od , datum, , jim zaplaceny nebyly, proto v červenci 2023 kontaktovali 3. žalovaného, který úhradu přislíbil do , datum, , kdy byla splatná celá jistina. K úhradě nedošlo, proto 3. žalovanému u něj doma předali výzvu k zaplacení. Závazek přislíbil splnit do , datum, , což se nestalo, proto následujícího dne se s žalobou obrátili na soud. Po podání žaloby zaslali 2. žalované jako dlužníku a 3. žalovanému jako ručiteli dne , datum, výzvu ke sdělení výše pohledávky. Ručení 3. žalovaného dovodili z jeho postavení jako jediného statutárního orgánu 1. žalované, jež dle o. z. ručí za dluhy společnosti, navíc i jako její jednatel, celým svým majetkem.

5. Soud k tvrzení žalobců provedl dokazování jimi označenými a předloženými důkazy, z nichž zjistil tento skutkový stav:

6. Dne , datum, byla z běžného účtu žalobce č. , č. účtu, zaslána částka , částka, na účet 1. žalované č. , č. účtu, , specifikovaná svým označením jako jednorázová investice , jméno FO, , s variabilním symbolem , var. symbol, , jež odpovídal rodnému číslu žalobce. Stejného dne, ze stejného účtu, byla zaslána částka , částka, na stejný účet 1. žalované, přičemž specifikace platby byla provedena jejím označením jakožto jednorázové investice , Jméno zainteresované osoby 1/0, a variabilním symbolem platby , Anonymizováno, , jež odpovídalo rodnému číslu žalobkyně (výpis z účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, za období , datum, – , datum, ). 3. žalovaný dne , datum, podepsal, s legalizační doložkou, za 1. žalovanou jako vydlužitele, listinu s názvem „dlužní úpis ke smlouvě o zápůjčce , tel. číslo, ze dne , datum, . Jmenovitá hodnota úpisu činila , částka, . Úpis byl vystaven pro žalobce. Výnos zápůjčky byl stanoven v podobě úroku 7,5 % ročně, splatného čtvrtletně, k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí. Stejného dne podepsal 3. žalovaný, s legalizační doložkou, za 1. žalovanou jako vydlužitele, listinu s názvem „dlužní úpis ke smlouvě o zápůjčce , Anonymizováno, “ ze dne , datum, o stejném obsahu (dlužní úpisy č. , tel. číslo, a , Anonymizováno, ). Dne , datum, zaslala 1. žalovaná z účtu č. , č. účtu, na účet žalobce č. , č. účtu, částku , částka, s variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalobce a stejného dne stejnou částku s variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalobkyně. Dne , datum, zaslala 2. žalovaná z účtu č. , č. účtu, na výše uvedený účet žalobce částku , částka, s variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalobce a stejného dne částku , částka, s variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalobkyně (potvrzení , právnická osoba, ., organizační složka ze dne , datum, o provedení transakcí). Kromě výše uvedených plateb byla na účet žalobce č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , zaslána 1. žalovanou z účtu č. , č. účtu, , v 14 případech (dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ) částka , částka, . Dne , datum, byla na účet žalobce č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , zaslána 2. žalovanou z účtu č. , č. účtu, částka , částka, . Stejně tomu bylo i v případě plateb zaslaných pod variabilním symbolem , var. symbol, , kdy byly ve stejné dny zaslány na účet žalobce stejné částky ze stejných účtů jako to bylo u plateb pod variabilním symbolem , var. symbol, . Celkem tak byla zaslána na účet žalobce v období od , datum, do , datum, částka , částka, (vybraná část výpisu z účtu č. , č. účtu, za období , datum, – , datum, ).7. 1. žalovaná je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku od , datum, , přičemž jejím jediným jednatelem je od počátku 3. žalovaný. V období října 2018 (do , datum, ) byl 3. žalovaný jejím společníkem s podílem 50 %, a to společně s obchodní korporací , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jež je zapsána v obchodním rejstříku od , datum, , s obchodním podílem 50 %. 3. žalovaný celý svůj obchodní podíl splatil , datum, (výpis z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , Anonymizováno, vedeného , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, ).8. 2. žalovaná je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku od , datum, , přičemž jejím jediným jednatelem je od počátku 3. žalovaný. V období října 2018 za korporaci byl oprávněn jednat její předseda nebo člen představenstva k tomu písemně předsedou zmocněný. Společnost však v daném období neměla ustanoveného žádného předsedu ani člena představenstva, ale v období od , datum, do , datum, byl 3. žalovaný zapsán jako její statutární ředitel s oprávněním zastupovat společnost navenek a od , datum, jako její jediný člen správní rady se stejným oprávněním. Zároveň je od , datum, byl jediným akcionářem společnosti (výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , Anonymizováno, oddíl , Anonymizováno, , Anonymizováno, vložka , Anonymizováno, ).

9. Žalobci dne , datum, předali 3. žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky 2x , částka, a dlužných úroků 2x , částka, , a to do 7 dnů, s upozorněním na soudní vymáhání v případě, že nedojde dobrovolně k zaplacení. Znovu žalobci dne , datum, zaslali 3. žalovanému výzvu k zaplacení dlužné jistiny 2x , částka, a dlužných úroků 2x , částka, ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Úhradu požadovali do , datum, . Ve výzvě za dlužníka označili 2. žalovanou, 3. žalovaného označili za jejího ručitele. 3. žalovaný si výzvu do , datum, v odběrné lhůtě nevyzvedl (předžalobní výzva ze dne , datum, , výzva ze dne , datum, , obálka od doporučené zásilky).

10. Svědkyně , jméno FO, je zapsána v živnostenském rejstříku od , datum, pod IČO , IČO, s předmětem podnikání zprostředkování obchodu a služeb, poradenská a konzultační činnost. Svědkyně potvrdila, že na základě smlouvy o zprostředkování z roku 2016, uzavřené se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , nabízela a uzavírala se zájemci smlouvy o životním pojištění, hypotéky, investice a obdobné produkty, mj. také produkty společnosti , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, tedy 2. žalované. Jeden z produktů nabídla také žalobcům, kdy se jednalo o investici do dluhopisů společnosti , Anonymizováno, se splatností na 5 let. S žalobci uzavřela písemnou smlouvu o investici. Při jejím uzavření vystupovala za společnost , Anonymizováno, . Smlouvy předala 3. žalovanému. Po uzavření smluv každý z žalobců poskytl společnosti , Anonymizováno, částku , částka, výplatou na její účet, za což jim byl, po připsání peněz na účet, vydán dluhopis v této výši. Odměnou za to jim měl být vyplácen zisk ve výši 7 % ročně z poskytnuté částky, a to ve čtvrtletních splátkách, přímo na jejich účet. Svědkyně po předložení dlužního úpisu, na kterém je vydlužitelem 1. žalovaná, vyjádřila své překvapení s tím, že vlastně fyzicky dlužní úpisy žalobců nikdy neviděla (výpověď svědkyně, výpis z živnostenského rejstříku).

11. Soud dospěl k těmto právním závěrům:

12. Žalobce poskytl 1. žalované finanční prostředky ve výši , částka, dne , datum, bezhotovostně platbou ze svého běžného účtu dne , datum, , na účet 1. žalované. Učinil tak poté, co s 1. žalovanou, zastoupenou svědkyní , jméno FO, , uzavřel smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/212 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Na základě smlouvy 1. žalované přenechal celou zapůjčenou částku s tím, že byla splatná dle § 2393 odst. 1 o. z. do 5 let od účinnosti smlouvy. Účinnost smlouvy se odvíjela od vyplacení zápůjčky na účet vydlužitele. Tedy do , datum, byla 1. žalovaná povinna žalobci vrátit celou poskytnutou částku , částka, . Odměnou za zápůjčku byl podle § 2392 odst. 1 o. z. závazek 1. žalované zaplatit žalobci jako zapůjčiteli úrok ve výši 7,5 % ročně odpovídající částce , částka, ročně. Splatnost úroků byla stanovena dle § 2393 odst. 1 o. z. jako čtvrtletní, a to vždy k poslednímu dni čtvrtletí, tedy k 30. 9., 31. 12., 31. 3. a 30.

6. Úroky tak měly být placeny po částkách , částka, čtvrtletně. Uzavření smlouvy o zápůjčce a oprávnění , jméno FO, k jednání za 1. žalovanou vyplynulo nejen z obsahu dlužního úpisu potvrzeného úředně ověřeným podpisem 3. žalovaného jako statutárního zástupce vydlužitele, ale rovněž z výpovědi svědkyně , jméno FO, . Přestože svědkyně při výpovědi mluvila o společnosti , právnická osoba, ., jejíž produkt žalobci zprostředkovala, z dlužního úpisu a z výpisu z obchodního rejstříku 1. žalované je zřejmé, že svědkyně měla namysli společnost , právnická osoba, , jejímž společníkem, a to s 50 % podílem, byla v té době právě společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s níž měla svědkyně uzavřenou zprostředkovatelkou smlouvu na její produkty.

13. Žalobce opakovaně vyzval 1. žalovanou jako dlužníka (vydlužitele ze smlouvy o zápůjčce) k vrácení částky , částka, , splatné dne , datum, , protože mu z této částky nebylo ničeho vráceno. Soud vycházel z tvrzení žalobce. Na 1. žalované bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala opak, tedy že částku , částka, , nebo její část, žalobci vrátila. 1. žalovaná však byla v řízení zcela pasivní a tvrzení žalobce nijak nezpochybnila. Soud proto uzavřel, že 1. žalovaná žalobcem zapůjčenou částku nevrátila, a to ani zčásti, tudíž se žalobce důvodně po její splatnosti domáhal jejího vrácení. Tento závěr byl vyjádřen ve výroku I., kterým soud žalobě ohledně této částky zcela vyhověl, ovšem jen vůči 1. žalované, jež jako jediná z žalovaných byla dlužníkem žalobce ze smlouvy o zápůjčce.

14. Soud má v řízení dále za prokázáno, že mezi žalobcem a 1. žalovanou byly dostatečně určitě ujednány, a to přímo ve smlouvě o zápůjčce ze dne , datum, , úroky dle § 2392 odst. 1 o. z., a to jako povinnost 1. žalované, ode dne účinnosti smlouvy, jež nastala dne , datum, připsáním jistiny zápůjčky na její účet, platit žalobci úroky ve výši , částka, ročně, odpovídající 7,5 % z částky , částka, , a to vždy k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí (30. 9., 31. 12., 31. 3. a 30. 6.). Žalobcem bylo v řízení prokázáno, že úroky mu byly zaplaceny za období od , datum, až do , datum, v celkové výši , částka, . Úroky za období od , datum, do zaplacení částky , částka, uhrazeny nebyly, stejně jako samotná jistina, k níž tvoří úroky příslušenství. Námitka ze strany 1. žalované proti existenci nároku žalobce na tyto úroky, či námitka, že úroky byly zaplaceny, nebyla vznesena, proto soud i ohledně úroků vycházel z tvrzení žalobce a žalobě v této části vyhověl výrokem I. Žalobce úroky požadoval až od , datum, do zaplacení částky , částka, , nikoliv ode dne následujícího po jejich splatnosti (, datum, ), proto byl soud vázán jeho návrhem.

15. Soud rozhodl ohledně nároku žalobkyně obdobně jako u žalobce, protože z dokazování vyplynulo, že i žalobkyně uzavřela s 1. žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce částky , částka, , kterou 1. žalované poskytla bezhotovostně dne , datum, prostřednictvím účtu žalobce. Ohledně okolností sjednání smlouvy, poskytnutí dokladu o jejím uzavření v podobě dlužního úpisu podepsaného za 1. žalovanou jejím statutárním zástupcem (3. žalovaný), ohledně dohody o splatnosti a dohody o úrocích, soud odkazuje na právní hodnocení obsažené v odstavcích 11–13, jež platí i pro nárok žalobkyně. Soud jejímu nároku vyhověl výrokem II., ale opět jen vůči 1. žalované, jež jako jediná z žalovaných byla dlužníkem žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce.

16. Pokud jde o 2. a 3. žalované, musel soud žalobu vůči nim zamítnout (výroky III. a IV.), protože žalobci nebylo prokázáno, že 3. žalovaný za závazek 1. žalované ručil, ani že 2. žalovaná dne 20. 10. 2022, úhradou úroku splatného do 30. 9. 2022, převzala dluh 1. žalované ze smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 10. 2018. K převzetí dluhu je dle § 1888 odst. 1 o. z. potřeba dohody mezi dosavadním (1. žalovaná) a novým (2. žalovaná) dlužníkem, se souhlasem věřitele (žalobců). Existence dohody však nebyla žalobci prokázána, ani tvrzena. Žalobci převzetí dluhu pouze dovozují z jediné úhrady úroků 2. žalovanou, odpovídající ¼ sjednaného ročního výnosu, aniž by z okolností úhrady jakkoliv vyplynul úmysl 2. žalovaný převzít celý dluh 1. žalované, tedy úmysl vrátit žalobcům celou zapůjčenou částku 600 000 Kč se smluvními úroky splatnými od 1. 10. 2022. Úroky uhrazené 2. žalovanou žalobci převzali. Platbu považovali důvodně za úhradu svých úroků, a to dle § 1936 odst. 1 o. z. 2. žalovaná toto plnění založilo vůči žalobcům pouze právo na postoupení pohledávky v plněné výši dle § 1936 odst. 2 o. z.

17. Žalobci rovněž vůči 3. žalovanému neprokázali právní titul k úhradě jejich žalobního nároku. Povinnost k plnění nemůže 3. žalovanému založit personálního propojení žalovaných jeho osobou jako jediného jednatele 1. žalované a jediného statutárního ředitele, člena správní rady a jediného akcionáře 2. žalované. Je tomu tak proto, že všichni žalovaní jsou samostatnými subjekty práva, jež disponují vlastní způsobilostí právně jednat v právních vztazích. Na tom nic nemění skutečnost, že 1. a 2. žalované jako právnické osoby fakticky právně jednaly/jí prostřednictvím 3. žalovaného jako osoby fyzické. Z okolností ujednání smlouvy o zápůjčce, i z potvrzení o jejím uzavření (dlužní úpisy), jednoznačně vyplývá, že jediným dlužníkem žalobců je 1. žalovaná a že 3. žalovaný jednal za ni a nikoliv za svou osobu. Nelze souhlasit ani s tvrzením žalobců o ručení 3. žalovaného jako společníka 1. žalované za její předmětný dluh, celým svým majetkem. Ručení 3. žalovaného, a to na rozdíl od samotné obchodní společnosti, jež za své závazky odpovídá celým svým majetkem, je dle § 132 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, omezeno výší jeho nesplaceného vkladu, jež u 3. žalovaného činí 0 Kč. Ručení 3. žalovaného nezakládá ani jeho funkce jednatele, jež může za určitých okolností za dluhy společnosti odpovídat, pokud by se jednalo o škodu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením jeho zákonných povinností jednatele dle § 159 o. z., zejména pak s povinností vykonávat tuto funkci s péčí řádného hospodáře.

18. Soud podle výsledku řízení rozhodl o nákladech řízení účastníků. Žalobci měli v řízení postavení samostatných společníků dle § 91 odst. 1 o. s. ř. jednajících sami za sebe. Žalobou uplatnili svůj nárok vůči 3 žalovaným, jež v řízení rovněž měli postavení samostatných společníků. Žalobci byli v řízení úspěšní, a to zcela, pouze vůči jednomu z žalovaných, proto jim byla soudem náhrada nákladů řízení přiznána dle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 1/3 prokázaných účelně vynaložených nákladů řízení. Každý z žalobců požadoval na nákladech řízení nahradit zaplacený soudní poplatek ve výši 15 000 Kč, jízdné ve výši 47 Kč za cestu k jednání dne 3. 5. 2024 hromadným dopravním prostředkem, přičemž výše jízdného byla doložena jízdním dokladem a paušální náhradu dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení ve výši 1 500 Kč. Paušální náhrada sestávala z odměny za 5 úkonů v podobě podání žaloby podle § 1 odst. 3 písm. a), přípravy na jednání podle písm. b) a v účasti u jednání dne 3. 5. 2024 a 7. 6. 2024 podle písm. c) (přičemž jednání dne 3. 5. 2024 trvalo 2,5 hodiny, proto žalobcům za něj přísluší paušál 2x) po 300 Kč dle § 2 odst.

3. Náklady žalobce celkem činily 16 594 Kč, stejně jako náklady žalobkyně, z nichž 1/3 odpovídá částka 5 531 Kč, která jim byla dle výsledku řízení přiznána k náhradě. Soud výrokem V. a VI. zavázal k náhradě 1. žalovanou, a to v obecné pariční lhůtě, do 3 dnů od právní moci rozsudku, podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Jinak tomu bylo při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a 2. a 3. žalovanými, protože zde úspěch ve sporu patří žalovaným, kterým by proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo namístě přiznat náhradu nákladů řízení. Vzhledem k jejich pasivitě po celé řízení jim však náklady řízení nebyly přiznány, protože jim žádné v řízení nevznikly. Rozhodnuto proto bylo výroky VII. a VIII. tak, že 2. a 3. žalovaní nemají vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení.