26 C 322/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se zastavuje ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 7 258,74 Kč a smluvní pokuty ve výši 380 Kč.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 153,56 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 635 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou 18. 10. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s, Anonymizováno, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 6. 3. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 153,56 Kč, úroku kapitalizovaného na částku 7 258,74 Kč a smluvní pokuty ve výši 380 Kč, a to ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 13. 10. 2023 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti svůj závazek nesplnil a na úvěru a úrocích nic nezaplatil. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena, neúspěšně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. (dále jen „o.s.ř.“), se souhlasem účastníků, tuto věc rozhodl bez nařízení jednání; vyšel přitom z připojených listin.

3. Podáním ze dne 14. 4. 2025 vzala žalobkyně žalobu před prvním jednáním co do částky 7 258,74 Kč odpovídající kapitalizovanému smluvnímu úroku a částky 380 Kč představující smluvní pokutu z výše uvedené úvěrové smlouvy zpět.

4. Podle § 96 odst. 1, 2 věty první o. s. ř. soud řízení k této dispozici žalobkyně žalobou částečně zastavil, přičemž postupoval v souladu s § 96 odst. 3, 4 o. s. ř.

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující skutkový stav: , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , datum, /, Anonymizováno, , , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela 13. 10. 2023 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout bezhotovostně, na účet žalovaného č. , č. účtu, , částku 20 000 Kč, splatnou do 12 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků. Dle smlouvy o úvěru je smlouva platně uzavřena ve chvíli, kdy poskytovatel úvěru toto klientovi sdělí pomocí emailu nebo sms, alternativně zasláním platby na účet. Žalovaný měl být řádně identifikován pomocí jednorázové platby zaslané na účet právní předchůdkyně žalobkyně (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, dne , datum, , výpis z účtu žalobkyně, obchodní podmínky pro poskytování úvěrů). Na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 13. 10. 2023 připsána částka , částka, (výpis z účtu žalobkyně, sdělení , právnická osoba, . ze dne 7. 4. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 3 2024 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 3. 2024, podací arch). Žalovaný byl opakovaně upomínkou ze , datum, , ze dne 13. 1. 2024 a ze dne 13. 2. 2024 upozorněn na svůj splatný závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně (upomínka ze dne 14. 12. 2023, 13. 1. 2024 a 13. 2. 2024). Dne 1. 7. 2024 , Anonymizováno, právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 27 873,65 Kč, a to do 12. 7. 2024 s tím, že nebude-li dlužná částka uhrazena, bude předložena žaloba na zaplacení příslušnému soudu (výzva před podáním žaloby ze dne 1. 7. 2024, podací arch).

6. Soud má ohledně nároku žalobkyně, vzhledem na shora popsaný stav, za to, že žalobkyně, resp. společnost , Anonymizováno, jako její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Z důkazních prostředků předložených žalobkyní vyplynulo, že ze strany úvěrované nebyly poskytovány žádné informace, z nichž by bylo možné vyhodnotit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Poskytovatel úvěru proto ani nemohl splnit svou povinnost údaje sdělené žalovaným ohledně jejích majetkových poměrů ověřit. Žalobkyně ani po výzvě soudu nesdělila, na základě jakých informací společnost Zaplo před poskytnutím úvěru dospěla k závěru o schopnosti žalovaného úvěr ve výši 20 000 Kč do 12 měsíců od připsání částky na účet žalovaného splatit, ani zda provedla prověření žalovaného v dostupných informačních rejstřících (např. SOLUS, insolvenční rejstřík, CCB, NRKI, BRKI, CEE). Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nevynaložila vlastní iniciativu směrem k prověření bonity žalovaného. Důvody, které ji k tomu vedly nejsou zřejmé, avšak realita se záhy projevila tím, že žalovaný z poskytnuté částky nic nevrátil.

7. Povinnost k posouzení bonity žadatele o úvěr je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by toto řádné prověření neučinila. Zároveň zákon předpokládá, že spotřebitelský úvěr bude poskytnut pouze v případě, že z provedeného posouzení bude dosažen výsledek, v němž nebudou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Zákon tímto cílil na posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá i s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr ani splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Soud shledal s ohledem na shora popsané důvody uzavřenou smlouvu za neplatnou a konstatoval, že úvěrové prostředky tak byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V souvislosti s novelou § 87 zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., účinnou k 29. 5. 2022, bylo zákonodárcem stanoveno, že absence zjišťování tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu. Jedná se tak o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 občanského zákoníku.

12. Žalobkyně však prokázala, že je vlastnice pohledávky za žalovaným, protože fakticky žalovanému poskytla (resp. její právní předchůdkyně) peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Soud proto nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný z této částky na dluh žalobkyni nic nevrátil, zavázal jej soud k zaplacení celé částky 20 000 Kč (výrok I.).

13. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat jakékoliv plnění, jež by z této smlouvy odvozovala. Z tohoto důvodu žalobkyni nevznikl nárok na úroky sjednané ve smlouvě o úvěru, které jako příslušenství sdílí osud věci hlavní podle § 510 odst. 2 občanského zákoníku. Soud žalobkyni nepřiznal ani nárok na úroky z prodlení, jelikož zaslané výzvy žalovanému nelze pokládat za výzvy k zaplacení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, když tato skutečnost nastala až konstitutivním rozhodnutím soudu. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je taktéž proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaný není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Soud tedy v části specifikované ve výroku III. žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť zde uvedené nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 28 %, neboť žalobkyně byla úspěšná co do 64 % uplatněného nároku a neúspěšná v rozsahu 36 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 267 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 815 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 3 úkonů (převzetí a příprava, sepis žaloby, zaslání předžalobní výzvy) dle 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 advokátního tarifu ve výši á 300 Kč, tedy ve výši 900 Kč, a to vše včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč dle 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, včetně 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 2 267 Kč a s ohledem na její procesní neúspěch jí byly přiznány v částce 635 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).