26 C 51/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 034,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 999,06 Kč, úrok ve výši 693,96 Kč za dobu od datum do datum, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 13 999,06 Kč od datum do datum, úrok ve výši 15 % ročně z částky 13 999,06 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 999,06 Kč od datum do zaplacení, částku 1 035 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 991,06 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku rozsudku, a to ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ve výši 15 000 Kč ze dne datum (dále jen„ smlouva“), uzavřené formou dodatku číslo k rámcové smlouvě o vedení účtu č. bankovní účet. Žalovaný porušoval podmínky smlouvy, proto došlo datum k zesplatnění kontokorentu a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné jistiny ve výši 13 999,06 Kč s příslušenstvím předžalobní výzvou, na kterou nereagoval.

2. Žalobkyně upřesnila, že žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že dne datum mu byly naúčtovány úroky z kontokorentu za měsíc červenec ve výši 230,78 Kč, které nemohly být uhrazeny inkasem z účtu, na němž nebylo dostatek finančních prostředků. Stejně tak v následujících měsících, kdy se navíc zůstatek na účtu dostal do záporné hodnoty mínus 1 035 Kč. Před poskytnutím kontokorentu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, ale i vlastním šetřením v BRKI a NRKI, z nichž vyplynulo, že žalovaný závazky nemá, a že jeho průměrný čistý měsíční příjem v době uzavření smlouvy činil 18 533 Kč Smlouva o vedení účtu, i smlouva o kontokorentu, byly uzavřeny prostřednictvím internetového bankovnictví. Předmětná smlouva byla uzavřena jako dodatek číslo dne datum ke smlouvě rámcové, pomocí SMS kódu zadaného do internetového bankovnictví. Žalovaný se ke svému internetovému bankovnictví přihlásil datum v 15:39 hodin a požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 15 000 Kč a následně v 15:42 hodin návrh smlouvy podepsal zadáním hesla do aplikace.

3. Žalobkyně a žalovaný se jednání nezúčastnili. Žalobkyně svou neúčast předem omluvila, na rozdíl od žalovaného. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, kterému byla žaloba společně s předvoláním k jednání doručena datum na adresu jeho trvalého pobytu. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil tento skutkový stav:

4. Žalobkyně pro žalovaného vedla běžný účet č. bankovní účet, zřízený na základě rámcové smlouvy číslo ze dne datum, uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, a to prostřednictvím kódu vloženého žalovaným do aplikace pod číslo. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru formou kontokorentu přes své internetové bankovnictví dne datum a stejného dne byl mezi účastníky uzavřen dodatek číslo k rámcové smlouvě. Před uzavřením dodatku žalovaný svou totožnost doložil občanským průkazem číslo. Dodatek podepsal vložením SMS kódu číslo do internetového bankovnictví, čímž došlo k uzavření smlouvy. Smlouvu byl žalovanému poskytnut rámec 15 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat na svém běžném účtu č. bankovní účet, a to za podmínky, že dojde ke splacení kontokorentu do 1 roku od data prvního čerpání a že k datu měsíční splatnosti úroků bude na běžném účtu dostatek peněz k jejich zaplacení. Úroková sazba byla sjednána na 18,9 % ročně (rámcová smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, dodatek číslo kopie občanského průkazu žalovaného). Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro používání kontokorentu, jež v části týkající se splacení kontokorentu stanovily pro případ nedovoleného překročení výše kontokorentu okamžitou splatnost kontokorentu. Placení úroků za daný kalendářní měsíc byl sjednán ve formě automatického strhávání prostředků z běžného účtu, ke kterému byl kontokorent sjednaný. V případě, že na běžném účtu nebude možné úroky strhnout, bude o tyto zaúčtované úroky čerpání kontokorentu navýšeno. Za případ porušení smlouvy bylo ujednáno prodlení s úhradou jakéhokoliv závazku a pro tento případ bylo dohodnuto právo banky požadovat předčasné splacení kontokorentu ve formě zesplatnění, tedy prohlášení svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný s žádostí o jeho předčasné splacení. Z výpisu z běžného účtu žalovaného a přehledu čerpání a splácení kontokorentu vyplynulo, že limit kontokorentu sjednaný datum činil 15 000 Kč, přičemž naposledy k čerpání tohoto kontokorentu došlo datum. Kladný zůstatek účet vykazoval naposledy datum, přičemž za duben 2022 bylo požadováno na úrocích 218,83 Kč. Žalovaný se dostal dnem datum do záporného zůstatku na účtu, jež byl navýšen do zesplatnění k datum na – 1 035 Kč, přičemž výše nesplaceného úvěru k tomuto datu činila 13 999,06 Kč a výše nesplaceného úroku za období od dubna 2022 do datum činila 693,96 Kč. Záporný zůstatek na účtu žalovaného vyplynul z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet, kdy počáteční stav na účtu ke dni datum činil 7 101,89 Kč a konečný zůstatek ke dni datum - 1 035 Kč. Kontokorent, jež nebyl žalovaným splácen, byl ke dni datum převeden na zvláštní účet žalobkyně ve výši 13 999,06 Kč (podmínky pro používání kontokorentu, přehled čerpání splácení kontokorentu, výpis z běžného účtu žalovaného).

5. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení dluhu na kontokorentu ve výši 14 693,02 Kč a na běžném účtu ve výši 1 035 Kč do datum s upozorněním, že v opačném případě dojde k uplatnění nároku žalobou. Žalovanému byla výzva zaslána datum (předžalobní výzva, poštovní podací arch).

6. Podle výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum do datum byla žalovanému na tento účet 2x vyplacena mzda od společnosti právnická osoba, a to dne datum ve výši 16 600 Kč a stejně tak dne datum (výpis z účtu).

7. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač proto na účtu není dostatek finančních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 86 odst. 1 o.z. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud aplikoval zjištěný skutkový stav na shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k právnímu závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne datum smlouva o vedení běžného účtu, na základě které vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet číslo bankovní účet, ke kterému smluvní strany uzavřely datum dodatek číslo na jehož základě žalobkyně umožnila žalovanému, za výše sjednaných podmínek čerpání, úročení a splácení, včetně důsledků porušení těchto ujednání, na tomto účtu čerpat finanční prostředky až do výše 15 000 Kč, i když na účtu nebude mít žalovaný dostatek vlastních finančních prostředků. S ohledem na obsah dodatku, jedná se o spotřebitelskou smlouvu, pro kterou bylo třeba dodržet zákonné podmínky stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, a to zejména v jeho předsmluvní fázi, v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyní zjištěné poměry žalovaného, a to z registrů a z účtu žalovaného, poskytovaly dostatečnou záruku, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.

15. Žalovaný, ač využil plně své právo na čerpání peněžních prostředků, své povinnosti řádného splácení plnil pouze do datum, od kdy na svém účtu již neměl dostatek finančních prostředků pro provedení sjednaného inkasa úroků a poplatků poskytnutého kontokorentu. Stejná situace nastala i v následujících měsících, proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnila a po žalovaném požadovala vrácení dlužné částky z poskytnutého kontokorentu ve výši 13 999,06 Kč, společně s úroky ve výši 693,96 Kč za dobu od datum do datum. Žalovaný po zesplatnění úvěru datum na úvěr nic nezaplatil, proto nadále dluží žalobkyni částku 13 999,06 Kč, společně s úrokem za období od datum ve výši 693,96 Kč a rovněž dlužnou částku na svém běžném účtu ve výši 1 035 Kč, kterou žalovaný nedorovnal ani po zaslané předžalobní výzvě a jejíž výše vyplývá z výpisu z běžného účtu. Soud tak žalobě ohledně těchto nároků vyhověl ve výroku I. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k placení úroků ve výši 18,9 % ročně, avšak v důsledku nedostatečných prostředků na svém účtu nemohla být prováděna inkasa sjednaného úroku, který je žalovaný povinen hradit až do zaplacení čerpané jistiny úvěru. Soud proto žalobě vyhověl i ohledně tohoto smluvního příslušenství a žalovaného zavázal rovněž k zaplacení úroku ve výši 18,9 % ročně z dlužné částky 13 999,06 Kč za období od zesplatnění datum až do zaplacení, když od datum byla výše požadovaného úroku žalobkyní snížena na 15 % ročně. Žalovaný v důsledku prodlení s úhradou dlužné částky, a to po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně, je rovněž povinen hradit zákonný úrok z prodlení vyplývající z § 1970 o.z., od datum do zaplacení z dlužné pohledávky 13 999,06 Kč, tedy od okamžiku doručení předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky. Výše úroku z prodlení byla stanovena žalobkyní v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O zbývající části předmětu sporu tedy bylo rozhodnuto rovněž kladně (výrok I.).

16. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení s ohledem na výsledek řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč na zaplaceném soudním poplatku a 2 x 100 Kč na nákladech nezastoupeného účastníka za podání žaloby a předžalobní výzvu v souladu s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku, stejně jako dlužná částka, k zaplacení které byl žalovaný zavázán ve výroku I. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.