26 C 59/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, , vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to k pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p., Anonymizováno, , Anonymizováno, , rod. dům, o výměře , Anonymizováno, m2 – zastavěná plocha a nádvoří a k pozemku p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3 o výměře , Anonymizováno, m2 – ostatní plocha, neplodná půda, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí uvedených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek tohoto prodeje bude rozdělen mezi žalobce a žalovanou podle výše jejich spoluvlastnických podílů tak, že žalobci připadne výtěžek ve výši ¼ a žalované výtěžek ve výši ¾.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou 6. 3. 2025 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I., protože ve spoluvlastnictví s žalovanou již setrvávat nechce. Nemovitosti nemůže užívat, když se jedná o rodinný dům obývaný žalovanou a její dcerou , jméno FO, . Od domu navíc nemá klíče. Společné užívání domu, vzhledem k jeho uspořádání, také není fakticky možné a charakter nemovitostí technicky i právně brání jejich rozdělení. Od roku 2017, kdy nabyl spoluvlastnický podíl, se s žalovanou a s tehdejší spoluvlastnicí , Jméno žalované, ml. pokusil dohodnout na způsobu hospodaření. Po dlouhém jednání uzavřeli dohodu, na jejímž základě nemovitosti užívá jen žalovaná a žalobci za užívání jeho podílu hradí náhradu. Původně byla zvažována i varianta odkupu žalovanou, k němuž nedošlo kvůli nedostatku financí. Situace se od října 2024 změnila, protože žalovaná přestala náhradu za užívání podílu platit a přestala s ním komunikovat. Vzhledem k tomu, že nemá zájem nemovitosti získat do svého výlučného vlastnictví, jediné možné řešení je jejich prodej ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.

2. Žalovaná, které byla žaloba doručena dne 7. 4. 2025 fikcí, se k ní nevyjádřila. K jednání konanému dne 28. 5. 2025 se bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání doručeno vložením do domovní schránky předmětného domu již dne 5. 5. 2025, který je adresou jejího trvalého pobytu. Tím byly splněny podmínky § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

3. Žalobce u jednání doplnil, že s žalovanou není v žádném kontaktu, ale že od jejích sousedů ví, že v domě bydlí. Ví to proto, že stejní sousedi projevili zájem o odkup části předmětných pozemků.Prokázaný skutkový stav:

4. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, o výměře , Anonymizováno, m2 – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3 o výměře , Anonymizováno, m2 – ostatní plocha, neplodná půda (dále jen „nemovitosti“ nebo jen „rodinný dům“). Podíl žalobce činí id. ¼ a jeho nabývacím titulem bylo prohlášení o vzniku práva přeměnou právnické osoby fúzí sloučením ze dne , datum, . Podíl žalované činí id. ¾ a jejím nabývacím titulem byla dohoda o vypořádání společného jmění ze dne , datum, a usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, o dědictví (důkaz – výpis z katatru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , list vlastnictví , Anonymizováno, , ke dni , datum, a , datum, ).

5. Žalobce je družstvem zapsaným v obchodním rejstříku u Krajského soudu v , adresa, , v oddílu , Anonymizováno, , ve vložce , Anonymizováno, od , datum, , se sídlem v , adresa, , s aktuálním předmětem podnikání v pronájmu nemovitostí, a to od roku 2015. Na základě projektu fúze sloučením ze dne , datum, došlo ke sloučení žalobce, družstva , právnická osoba, , IČO: , IČO, a družstva , právnická osoba, , IČO: , IČO, s přechodem jmění na žalobce jako právního nástupce k , datum, (důkaz – projekt fúze sloučením ze dne , datum, a výpis z obchodního rejstříku žalobce).

6. Před nabytím spoluvlastnického podílu žalobcem, žalovaná předmětné nemovitosti spoluvlastnila se svými dcerami , Jméno žalované, , narozenou , datum, a , jméno FO, , narozenou , datum, . Žalovaná byla většinovou spoluvlastnicí s podílem id. ½ a každá z dcer vlastnicí id. ¼, přičemž dcery své podíly získaly dědictvím po otci , jméno FO, , zemřelému dne , datum, , v dědickém řízení, jež skončilo vydáním usnesení Okresního sodu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalovaná svou id. ½ získala vypořádáním společného jmění manželů ze dne , datum, . Dohoda byla uzavřena mezi ní a mezi dcerami jakožto právními nástupkyněmi jejich otce a jejího bývalého manžela , jméno FO, , s nímž se rozvedla dne , datum, . Podle této dohody se každý z bývalých manželů stal spoluvlastníkem id. ½ na předmětných nemovitostech, jež nabyli do společného jmění za trvání jejich manželství. Hodnota podílu zůstavitele , jméno FO, byla stanovena na , částka, (důkaz – výpis z katatru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , list vlastnictví , Anonymizováno, ke dni , datum, , spis Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ).

7. Velikost spoluvlastnického podílu žalované se zvětšil na id. ¾ po smrti její dcery , jméno FO, dne , datum, , kdy zdědila její id. ¼, jak vyplynulo z usnesení o dědictví vydaného Okresním soudem ve , adresa, dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Hodnota podílu zůstavitelky , Jméno žalované, byla stanovena na , částka, . Ještě před tím však spoluvlastnický podíl druhé dcery , jméno FO, nabyl právní předchůdce žalobce, družstvo , právnická osoba, , IČO: , IČO, udělením příklepu soudního exekutora, jak vyplynulo z usnesení o přílepu ze dne , datum, , vydaného Exekutorským úřadem , adresa, , soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. j. , spisová značka, s právními účinky zápisu k , datum, , v exekuční věci vedené proti povinné , jméno FO, , zahájené usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Nejvyšší podání právního předchůdce žalobce činilo , částka, a vycházelo z ocenění podílu povinné provedené znaleckým ústavem , právnická osoba, , ve znaleckém posudku číslo , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, . Před oceněním došlo dne , datum, k prohlídce nemovitostí za přítomnosti žalované. Při tomto místním šetření bylo zjištěno, že se jedná o dům o dvou nadzemních podlažích, sestávající z jedné bytové jednotky o velikosti 4+1 a že jeho stavebně technický stav a údržba jsou podprůměrné. Dále bylo zjištěno, že pozemky leží v mírně sklonitém až sklonitém terénu, že tvoří jednotný funkční celek a jsou přístupné po veřejné komunikaci ve vlastnictví obce a přes pozemky ve vlastnictví státu. Cena rodinného domu podle cenového předpisu byl stanovena na , částka, a cena pozemků na , částka, . Porovnávací metodou tato celková administrativní cena , částka, byla metodou porovnávací snížena jen na , částka, . Důvodem bylo to, že předmětem ocenění byl pouze podíl id. ¼, k němuž neexistuje k porovnání žádná poptávka. Součástí posudku byly rovněž fotografie domu z místního šetření ze dne , datum, . Stav domu byl zjištěn náhledem na web mapy.cz k , datum, , kdy z vnějšího pohledu bylo zřejmé nejen zhoršení stavu domu, ale i větší zanedbanost okolních předmětných pozemků (důkaz – výpisy z katatru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , list vlastnictví , Anonymizováno, ke dni , datum, , usnesení o příklepu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , potvrzení o zaplacení nejvyššího podání ze dne , datum, , znalecký posudek číslo , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze spisu Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , spis Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , spis Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , náhleem do katastru a fotografií rodinného domu ze dne , datum, z webové stránky mapy.cz).

8. Právní předchůdce žalobce, družstvo , právnická osoba, , se u zdejšího soudu v minulosti domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, a to ještě za života , Jméno žalované, ml., dcery žalované. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Dle žalobního tvrzení byl dům přenechán k užívání žalovaným za finanční náhradu za spoluvlastnický podíl ve výši , částka, měsíčně, která byla hrazena od února 2018 do září 2018 za období od září 2017 do července 2018. Žalované byl v řízení ustanoven advokát ex offo dle § 30 odst. 1 a 2 o.s.ř., jenž potvrdil, že žalovaná a její dcera nemají finanční prostředky na odkup podílu žalobce. Řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí dne , datum, , protože se mimosoudně stranám podařilo dohodnout na pokračování stávajícího užívání nemovitostí žalovanými, na dobu neurčitou, za částku , částka, měsíčně (důkaz – spis Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ).

9. Žalovaná však ani po té své povinnosti vyplývající z dohody neplnila, protože od října 2024 náhradu za užívání neplatila. Žalobce ji proto vyzval dopisem ze dne , datum, k úhradě (důkaz – výzva k zaplacení dluhu).Právní hodnocení zjištěného skutkového stavu:

10. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

11. Podle § 1140 odst. 1 o.z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

12. Podle § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat …o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhdne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Předmětné nemovitosti – pozemek p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, o výměře , Anonymizováno, m2 – zastavěná plocha a nádvoří a pozemek p.č. , Anonymizováno, /3 o výměře , Anonymizováno, m2 – ostatní plocha, neplodná půda, zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , jsou doposud v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované; velikost podílu žalobce činí id. ¼ a žalované id. ¾. Žalovaná nabyla spoluvlastnické právo nejprve koupí pozemku a následnou výstavbou rodinného domu za trvání manželství s , jméno FO, , s nímž se dne , datum, rozvedla. Rozvodem došlo k zániku jejich společného jmění manželů, kdy celé předmětné nemovitosti spoluvlastnili bezpodílově. Dříve než došlo k vypořádání zaniklého společného jmění dohodou či zákonnou domněnkou o rozdělení majetku, dne , datum, , jméno FO, zemřel. K vypořádání proto došlo dohodou uzavřenou v dědickém řízení mezi dědici, tedy jeho dcerami , jméno FO, a , Jméno žalované, a žalovanou. Výsledkem dohody bylo rozdělení předmětných nemovitostí rovným dílem, kdy id. ½ získala žalovaná a druhou id. ½ její dcery. Každá z nich tedy id. ¼. A právě tuto jednu id. ¼ nabyla do svého vlastnictví žalovaná po smrti dcery , jméno FO, . Druhá id. ¼ zůstala ve vlastnictví dcery , jméno FO, , a to až do jejího vydražení právním předchůdcem žalobce, družstvem , právnická osoba, , IČO: , IČO, , v exekuční dražbě prováděné soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , s účinností ke dni , datum, . Na žalobce poté tento podíl přešel dnem , datum, , jako na právního nástupce původního vlastníka, na základě fúze sloučením.

15. Předmětné nemovitosti jsou po celou dobu trvání spoluvlastnictví účastníků, tedy nejméně od roku 2017, užívány výlučně žalovanou. Nemožnost užívat nemovitosti byla žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, družstvu , právnická osoba, , IČO: , IČO, , kompenzována žalovanou finanční náhradou ve výši , částka, měsíčně, která však byla placena pouze krátce po nabytí spoluvlastnikého práva právním předchůdcem žalobce, od září 2017 do července 2018, a poté až na základě nové mimosoudní dohody uzavřené v průběhu řízení vedeného u zdejšího soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, od konce roku 2018 do října 2024. Od této doby žalobci není náhrada placena. Žalovaná nejeví zájem o dohodu o hospodaření se společným majetkem s žalobcem, což je zřejmé i z jejího pasivního postoje k předmětnému řízení. Nastalá situace tak žalobce důvodně vedla k přesvědčení, že již dále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou, protože se nemohou shodnout na užívání a správě předmětných nemovitostí, ani na úhradách za jejich užívání žalovanou. Takový stav je pro žalobce neúnosný a s ohledem na opakovanost v chování žalované, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví dále setrvával. V řízení ani nevyšlo najevo, že by o zrušení spoluvlastnictví žalobce žádal v nevhodnou dobu či k újmě žalované, které byla po celé řízení zcela pasivní. Soud proto považuje žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví zcela namístě, proto jí vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil výrokem I.

16. Podle § 1144 odst. o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

17. Podle § 1144 odst. 2 o.z., rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

18. Podle § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Při rozhodování o způsobu vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví soud vycházel ze zákonem daných způsobů vypořádání dle § 1144 a násl. o.z.

20. Soud má v řízení za prokázáno, že rozdělení společné věci není možné. Shodli se na tom účastníci, kdy žalovaná se v tomto směru vyjádřila prostřednictvím své zástupkyně v řízení vedeném o stejné věci pod sp. zn. , spisová značka, , a stejný závěr vyplynul také ze znaleckého posudku vypracovaného v rámci exekučního řízení, ve kterém žalobce (resp. jeho právní předchůdce) podíl nabyl. Přestože k vyhotovení znaleckého posudku došlo již před 10 lety a k vyjádření žalované již před 7 lety, na stavebně technickém charakteru rodinného domu se nic z hlediska možnosti reálného rozdělení nezměnilo, jak je zřejmé z fotografie z roku 2023. Navíc se jedná o dům s jednou bytovou jednotkou, tudíž k zajištění bydlení pro více rodin bez příbuzenského vztahu by bylo třeba provést finančně nákladné stavební úpravy.

21. Pokud jde o předmětné pozemky, tak ty se nacházejí v mírně sklonitém až sklonitém terénu, jež je nevhodný jak pro zastavění, tak pro užívání jako zahrada, kdy na pozemku stojí dům nebo je neplodná půda. Oba navíc tvoří jednotný funkční celek a jsou přístupné z domu, jinak jen po veřejné komunikaci ve vlastnictví obce nebo přes pozemky ve vlastnictví státu.

22. Vzhledem k odhadnuté administrativní ceně celého podílu žalobce , částka, v roce 2015, odhadnutá tržní cena podílu na pozemcích představovala jen 15 % této celkové hodnoty (96 150/613 350 = 15 %), tedy z dosažené vydražené ceny , částka, tak cena pozemků činila , částka, . Při celkové výměře , Anonymizováno, m2 tak tržení hodnota pozemků činila , částka, /m2. Rozdíl v hodnotách obou pozemků je tak diametrálně odlišný, kdy hodnotu pozemku p.č. , hodnota, výrazně zvyšuje existence stavby rodinného domu oproti pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Při respektování zásady spravedlivého rozdělení spoluvlastnictví by tudíž nemohlo dojít k rozdělení obou pozemků dle velikosti spoluvlastnických podílů účastníků tak, že by byla žalobci do výlučného vlastnictví dána např. pouze z pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, část o výměře , Anonymizováno, m2 (1/4 z celkové výměry , Anonymizováno, m2). Při spravedlivém dělení by tudíž muselo dojít k rozdělení pozemků obou, tedy včetně stavby rodinného domu na jednom z nich se nacházející. Ten je však reálně nedělitelný, jak bylo rozebráno v odstavci 20.

23. První zákonný způsob vypořádání tak není možný, proto soud posuzoval možnost postupu podle druhého zákonného způsobu vypořádání, a to přikázáním podílu jednoho ze spoluvlastníků do výlučného vlastnictví druhého z nich oproti povinnosti výplaty vypořádacího podílu.

24. Z postoje žalobce jednoznačně vyplynulo, že o nemovitosti zájem nemá. O zájmu žalované o získání podílu žalobce za náhradu soud informace sice neměl, avšak i kdyby žalovaná tento zájem projevila, bylo třeba z její strany prokázat svou solventnost, tedy schopnost výplaty vypořádácího podílu žalobci. Aktuální informaci o solventnosti žalované soud sice také neměl díky její pasivitě, avšak vyšel ze zjištění plynoucích ze spisu , spisová značka, . Již v té době, tedy 7 let zpět, kdy žalované bylo 61 let, neměla prostředky na odkup podílu spoluvlastníka a dokonce neměla ani prostředky na úhrada nákladů na své právní zastoupení v řízení. Její starobní důchod činil , částka, měsíčně a náklady na bydlení cca , částka, . Byla bez úspor a ze zbývajících , částka, platila další nezbytné výdaje na jídlo pro ni a pro invalidní dceru, o kterou pečovala. Ač je obecně známo, že se průměrná výše důchodů zvýšila od roku 2018 nejméně o 50 % i přes tento nárůst nelze logicky předpokládat, že by žalovaná disponovala financemi k vyplacení čtvrtinového podílu žalobce, jež by odhadem činil 137 500 až , částka, . Výši hodnoty podílu soud pouze odhaduje, kdy vychází z informací znalce z roku 2015, který administrativní cenu stanovil na , částka, , což při nárůstu průměrné hodnoty nemovitostí v České republice o 120 %, dle zdrojů České národní banky, by v daném případě zvýšilo jejich cenu na , částka, . Schopnost žalovvané vyplatit podíl žalobce tak nebyla prokázána, přičemž se žalovaná sama svou neomluvenou neúčastí u jednání ochudila o poučení soudem v daném směru.

25. Po zhodnocení všech zákonných měřítek dospěl soud k závěru, že jediným možným způsobem vypořádání předmětných nemovitostí je jejich prodej ve veřejné dražbě s rozdělením dosaženého výtěžku dle stávajících podílů mezi oba spoluvlastníky (výrok II.).

26. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení výrokem III. podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je svou povahou zvláštní typ řízení tzv. iudicium duplex, které mohlo být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z účastníků jako dosavadních spoluvlastníků, přičemž v řízení jsou oba účastníci v pozici žalobce a žalovaného zároveň bez ohledu na jejich procesní označení a toho, kdo žalobu původně podal. Účastníci mohli v řízení měnit své původní návrhy na vypořádaní, aniž by tato změna byla soudem považována za změnu žaloby s nutností jejího schválení soudem. Soud v řízení navíc nebyl vázán návrhy účastníků na způsob vypořádání, tudíž volba konkrétního způsobu byla v konečném důsledku na jeho úvaze. Této zvláštní povaze řízení proto odpovídá rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, protože při něm nelze použít obecné pravidlo úspěchu ve věci (viz. Nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 404/22).