26 C 6/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o přezkoumání rozhodnutí vydaného ministrem zemědělství stát. instituce České republiky dne datum rozhodnutí, číslo jednací

I. Žaloba, aby bylo rozhodnutí anonymizováno zemědělství stát. instituce České republiky ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, nahrazeno rozhodnutím, kterým se mění rozhodnutí stát. instituce země, anonymizována tři slova ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací tak, že se žádosti žalobkyně vyhovuje a přiznává se jí náhrada ve výši částka, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit účastníku Česká republika – Ministerstvo zemědělství náklady řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala změny rozhodnutí vydaného ministrem zemědělství dne 20. 3. 2019, číslo jednací, kterým jí zamítl rozklad a zároveň potvrdil rozhodnutí stát. instituce České republiky, Odboru anonymizována dvě slova ze dne 10. 12. 2018, číslo jednací (dále jen„ správní orgán“), kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o poskytnutí náhrady dle § 67 odst. 2 písm. b) a § 70 veterinárního zákona ve výši 255 392,92 Kč za utracená nebo poražená zvířata (dále jen„ napadené rozhodnutí“).

2. Žalobkyně se změny domáhala z důvodu nesouhlasu se závěry učiněnými v napadeném rozhodnutí, protože má za to, že postupovala zcela v souladu s nařízeným mimořádným anonymizováno opatřením ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka (dále jen„ anonymizováno“), kterým jí bylo, z důvodu výskytu a k zamezení šíření nebezpečné nákazy infekční rinotracheitidy skotu (dále jen„ příjmení“), mj. zakázáno připouštění všech IBR pozitivních samic a zároveň uložena povinnost vyřadit příjmení pozitivní zvířata s nejzazším termínem do datum. Žalobkyně v souladu se zákonnou úpravou nechala porazit příjmení pozitivní zvířata, jak jí potvrdila Krajská veterinární správa, za která dne datum požadovala náhradu v souladu s § 67 odst. 2 písm. b) a § 70 veterinárního zákona ve výši 255 392,92 Kč. Náhrada jí nebyla přiznána z důvodu, že MVO nezahrnovalo povinnost příjmení pozitivní zvířata porážet či utrácet, jako tomu bývá u jiných nákaz, a to s ohledem na specifika nákazy příjmení a dlouhodobost jejího zdolávání i cestou vyřazení pozitivních kusů ze stáda s dostatečným termínem (do datum) umožňujícím otelení březích krav či jejich využití k produkci mléka. Žalobkyně přesto trvá na svém závěru, že MVO jí byla uložena pouze opatření dle § 54 odst. 1 písm. a), b), d) a l) a § 54 odst. 2 písm. a) veterinárního zákona, která nebylo možné rozšiřovat, přičemž žádné z uvedených zákonných ustanovení neumožňovalo uložení povinnosti„ vyřazení pozitivních zvířat“. Dle výkladu žalobkyně byla uvedeným MVO uložena pouze povinnost spočívající v zákazu připouštění všech pozitivních samic a zákazu přemístění skotu z ohniska nebezpečné nákazy, s výjimkou jejich přemístění na jatka, přičemž povinnost„ vyřazení pozitivních zvířat s nejzazším termínem do datum“ jim byla uložena nezákonně, protože ji veterinární zákon neupravuje, na rozdíl od povinnosti porážky nebo usmrcení zvířat upravené v § 54 odst. 1 písm. c) veterinárního zákona, podle níž také žalobkyně postupovala. Žalobkyně, aby splnila uloženou povinnost, jinou možnost, než jejich přemístění na jatka, neměla.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby z důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí, které lze shrnout takto: žalobkyni nebyla náhrada za utracená zvířata poskytnuta proto, že usmrcení nebo nutná porážka zvířat nebyla žalobkyni v MVO ze dne datum nařízena. Pokud bylo žalobkyni uloženo„ vyřazení pozitivních zvířat s nejzazším termínem do datum“, jedná se o odborný pojem standardně a dlouhodobě používaný např. v Národním ozdravovacím programu od příjmení skotu v České republice, přičemž možností jak tuto povinnost splnit ve smyslu zootechnickém je vícero a volba je ponechána na chovateli. Jednak může chovatel okamžik vyřazení zvolit při standardní obnově stáda či zvolit export skotu. V obou případech ztráta chovateli nevzniká. Odeslání zvířat na jatka, které zvolila žalobkyně, je jednou z možností splnění uloženého MVO, za které však žalobkyni náhrada nenáleží, protože nutná porážka či usmrcení zvířat dle § 54 odst. 1 písm. c) veterinárního zákona nebyla v MVO uložena. Veterinární správa v MVO ze dne datum zvolila opatření v podobě vyřazení ze stáda jako„ jiné opatření odpovídající veterinárním požadavkům a poznatkům veterinární vědy“ dle § 54 odst. 3 veterinárního zákona, které automaticky nezahrnuje okamžité a bezvýjimečné utracení či poražení zvířete jako tomu bývá u nebezpečných nákaz, ale zohledňuje specifika příjmení, která umožnila žalobkyni po dobu 10 měsíců (do datum) otelení březích krav či využití zvířete k produkci mléka. Nařízené vyřazení ze stáda ve spojení se zákazem připouštění všech pozitivních samic de facto sledovalo omezení plemenitby v produkčním období zvířete dle § 54 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona. Námitku žalobkyně ohledně použití pojmu„ vyřazení ze stáda“, který veterinární zákon nezná, lze považovat za účelovou, protože se jedná o běžně užívaný zootechnický termín, jenž obvykle nebývá kodifikován, stejně jako např. zvolený termín„ připouštění pozitivních samic“, proti němuž však žalobkyně nebrojila. Při užití těchto pojmů v MVO se vycházelo z toho, že tyto, v dané oblasti běžně užívané zootechnické pojmy, jsou chovatelům hospodářských zvířat s potřebnou kvalifikací známy. Žalobkyně měla i jinou možnost jak vyhovět uloženému MVO a to cestou vydání individuální výjimky veterinární správou dle § 17 odst. 4 veterinárního zákona, jak vyplývá z navazujícího MVO ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka umožňující povolení vývozu pozitivních zvířat do členských státu EU a jejich regionů, které nejsou uvedeny v přílohách I a II rozhodnutí ustanovení právního předpisu EU (např. do Polska a na Slovensko) nebo do třetích zemí nepožadujících garance na příjmení, což vyvrací tvrzení žalobkyně, že jí uložené MVO neumožňovalo jiné naložení se zvířaty, než jejich přemístění na jatka. Není pravdou, že by veterinární správa žalobkyni na žádosti o náhradu potvrdila, že zvířata utrácet musela, když potvrzení se týkalo pouze toho, že žalobkyně splnila uložená MVO.

4. Dle připojeného správního spisu anonymizována dvě slova správa anonymizována dvě slova anonymizováno pro Zlínský kraj vydala dne datum rozhodnutí rozhodnutí pod č.j. spisová značka (dále jen„ rozhodnutí spisová značka“) podle § 15 odst. 1 písm. a), e), f), h) a i) a podle § 54 odst. 1 písm. a), b), d) a l) a § 54 odst. 2 písm. a) veterinárního zákona v souladu s § 67 a následujících a § 143 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu na místě v řízení navazujícím na výkon státního veterinárního dozoru, kterým žalobkyni jakožto chovateli v hospodářství s chovem skotu obec ulice, reg. č. hospodářství CZ číslo a hospodářství s chovem skotu obec, reg. č. hospodářství číslo (dále jen„ hospodářství žalobkyně“) nařídila mimořádná veterinární opatření z důvodu výskytu a k zamezení šíření nebezpečné nákazy infekční rinotracheitidy skotu (příjmení, IBR/IPV) a nařídila 1. Zákaz připouštění všech pozitivních samic.

2. Vyřazení pozitivních zvířat s nejzazším termínem do datum.

3. Zákaz přemísťování skotu z ohniska nebezpečné nákazy, s následujícími výjimkami: a) Přemístění na jatky; přesuny na jatky je chovatel povinen organizovat přímo na jatky samostatným dopravním prostředkem nebo jako poslední místo nakládky dopravního prostředku. b) Přemístění k výkrmu do členských států Evropské unie a jejich regionů, které nejsou uvedeny v přílohách I a II Rozhodnutí Komise č. 2004/558/ES, o realizace směrnice Rady 64/432 EHS ohledně dalších záruk pro obchod s hovězím dobytkem v rámci Společenství v souvislosti s infekční rinotracheitidou hovězího dobytka a schválením vymýcovacích programů navrhovaných některými členskými státy. Tato výjimka se nevztahuje na pozitivně vyšetřená zvířata. c) Přemístění do třetích zemí, které ve veterinárním osvědčení nepožadují garance na příjmení. Tato výjimka se nevztahuje na pozitivně vyšetřená zvířata. d) Přemístění kadáverů skotu do asanačního podniku.

4. Zákaz účasti skotu z ohniska nebezpečné nákazy na svodech a výstavách.

5. Přisunovat do ohniska nebezpečné nákazy skotu pouze z hospodářství se statusem úředně příjmení prostých. Přisunovaný skot musí být v době příchodu do ohniska nebezpečné nákaz v imunitě proti příjmení.

6. Zajistit očkování proti příjmení u veškerého skotu v ohnisku nebezpečné nákazy až do konce ozdravení v rozhodnutí blíže specifikovaným způsobem.

7. Provádět ověření účinnosti ozdravování chovu v hospodářství obec ulice reg. č. hospodářství CZ číslo sérologickým vyšetřením všech prvotelek provedeným nejdříve 1 měsíc po porodu.

8. Provádět průběžnou dezinfekci, desinsekci a deratizaci v ohnisku nebezpečné náklady v rozhodnutí blíže specifikovaným způsobem.

9. Zajistit zákaz vstupu nepovolaným osobám, s výjimkou osob pověřených chovatelem (zaměstnanci) do hospodářství ohniska nebezpečné nákazy za blíže stanovených podmínek specifikovaných v rozhodnutí.

10. Zajistit pro všechny pracovníky služeb (soukromý veterinární lékař, inseminační technik, opraváři, aj.) vstupující do ohniska nákazy odpovídající osobní ochranné pomůcky za blíže v rozhodnutí uvedených podmínek.

11. Zajistit písemnou evidenci pohybu osob (pracovníků služeb a kontrolních orgánů), kteří přišli do kontaktu se skotem, případně se pohybovali v prostorech ohniska nebezpečné nákazy způsobem uvedeným v rozhodnutí.

12. Zajistit zákaz vjezdu cizích vozidel do hospodářství ohniska nebezpečné nákazy za stanovených podmínek.

13. Předat za stanovených podmínek správnímu orgánu hlášení o aktuální nákazové situaci příjmení ve svých hospodářstvích. Nařízená mimořádná veterinární opatření pod bodem 1 a 2 byla odůvodněna odkazem na závěry pracovní skupiny pro Národní ozdravovací program od příjmení při Ministerstvu zdravotnictví. K nařízení MVO bylo přistoupeno proto, že dne datum byla ukončena účinnost časově omezených nařízených MVO žalobkyni, vydaných v rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí pod č.j. spisová značka, přičemž žalobkyně pro svá hospodářství do datum nezískala status chovu prostého příjmení a v jejím chovu se i nadále vyskytují pozitivní zvířata, konkrétně bylo zjištěno 191 pozitivních kusů z 2068 chovaných kusů skotu na místě dne datum úředním veterinárním lékařem MVDr. jméno příjmení, jež bylo písemně potvrzeno pod č.j. spisová značka.

5. Rozhodnutí č.j. spisová značka bylo následně změněno rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí pod č.j. spisová značka, vydaného podle § 54 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 54 odst. 2 písm. a) veterinárního zákona v souladu s § 67 a následujících a § 143 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu tak, že v bodě 3 písm. b) a c) byla doplněna podmínka předchozího souhlasu KVSZ uděleného na základě předchozí žádosti chovatele a zároveň vypuštěna věta„ Tato výjimka se nevztahuje na pozitivně vyšetřená zvířata“. Změna v rozhodnutí byla odůvodněna potřebou umožnění obchodování v rámci EU a vývozu do třetích zemí pozitivních zvířat na příjmení a potřebou rozšíření opatření o další vyšetření na příjmení za účelem zjištění aktuálního stavu této nákazy.

6. Rozhodnutí č.j. spisová značka předcházelo rozhodnutí vydané dne datum Krajskou veterinární správou anonymizováno veterinární správy pro územní celek pod č.j. spisová značka (dále jen„ rozhodnutí spisová značka“), obdobného znění s tím, že povinnosti uložené pod body 1 a 2 rozhodnutí pod č.j. spisová značka byly společně shrnuty v bodě 7 v podobě zákazu připouštění pozitivních samic skotu starších 84 měsíců s tím, že na konci produkčního období musí být tato zvířata vyřazena ze stáda. Účinnost MVO byla omezeno do datum MVO, nařízená rozhodnutím č.j. spisová značka, byla ukončena rozhodnutím Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Zlínský kraj ze dne 8. 1. 2018 pod č.j. spisová značka (dále jen„ rozhodnutí spisová značka“), kterým bylo konstatováno, že všechna opatření byla splněna, jak bylo ověřeno místním šetřením dne datum. Žalobkyně proto dne datum podala žádost o poskytnutí náhrady nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnou nákazou podle § 67 odst. 2 písm. b) a § 70 veterinárního zákona v celkové výši 255 392,92 Kč s odkazem na rozhodnutí spisová značka a spisová značka Krajská veterinární správa Státní anonymizováno správy pro územní celek dne datum potvrdila, že žalobkyně plnila výše uvedená MVO tím, že na jatka začala vyřazovat příjmení pozitivní zvířata od datum do datum. Žádost nebyla úspěšná, protože byla zamítnuta rozhodnutím stát. instituce, Odbor anonymizováno komodit ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (dále jen„ rozhodnutí číslo 2018 číslo“), a to z důvodu, že MVO bylo uloženo vyřadit z chovu všechna zvířata pozitivní na nákazu příjmení do datum, nikoliv utracení či poražení těchto zvířat. Žalobkyně zamítavé rozhodnutí napadla rozkladem, který odůvodnila stejně jako předmětnou žalobu. Ministrem anonymizováno bylo o rozkladu rozhodnuto dne 20. 3. 2019, číslo jednací tak, že byl zamítnut a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno, protože uložené MVO vedoucí k vyřazení příjmení pozitivních zvířat není nařízením jejich porážky či usmrcení ve smyslu § 54 odst. 1 písm. c) veterinárního zákona, nýbrž ve spojení se zákazem připouštění všech pozitivních samic šlo spíše o omezení plemenitby v produkčním období zvířete podle § 54 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona MVO umožnilo žalobkyni jako chovateli zohlednit ekonomické hledisko a zvolit okamžik vyřazení zvířete při standardní obnově stáda, stejně jako tomu bylo v době ozdravování stáda při ozdravovacích programech, jež probíhaly v letech 2012 až 2016 v rámci Národního ozdravovacího programu od příjmení skotu, jež byl součástí metodiky kontroly zdraví zvířat. Ozdravování v rámci ozdravovacího programu taktéž zahrnovala zákaz připouštění příjmení pozitivních zvířat v dostatečném časovém horizontu s jejich následným vyřazováním ze stáda, kdy se toto vyřazování fakticky týkalo především starších pozitivně na příjmení vyšetřených krav, které byly v daném hospodářství přítomny před zavedením plošného očkování proti příjmení. Vyřazování ze stáda je tedy odborný pojem standardně a dlouhodobě používaný, takže jeho význam musel být žalobkyni nepochybně znám. V rámci Národního ozdravovacího programu od příjmení měl každý chovatel skotu možnost dosáhnout statutu příjmení prostého hospodářství včasným plněním vlastního ozdravovacího programu tak, aby pro jeho hospodářství nemusela být MVO vůbec nařizována.

7. Podle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

8. Podle § 247 odst. 1 o.s.ř., žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

9. Podle § 247 odst. 2 o.s.ř., žaloba je nepřípustná, jestliže žalobce nevyužil v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky nebo jestliže jím uplatněné řádné opravné prostředky nebyly správním orgánem pro opožděnost projednány.

10. Podle § 250e odst. 1 o.s.ř., soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem.

11. Podle § 250e odst. 2 o.s.ř., soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.

12. Podle § 250i o.s.ř., soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

13. Podle § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád soudní, soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

14. Z obsahu správního spisu (číslo 2018) plyne, že napadené správní rozhodnutí (rozhodnutí Ministra anonymizováno stát. instituce České republiky ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací) nabylo právní moci dne datum, kdy bylo žalobkyni, stejně jako jejímu právnímu zástupci, doručeno přihlášením se do datové schránky (doručenky). Dvouměsíční lhůta pro včas podanou žalobu by tak uplynula dnem datum dle § 247 odst. 1 o.s.ř. Žaloba však byla podána včas dne datum, kdy byla doručena do datové schránky název soudu (spis název soudu sp. zn. spisová značka), jenž sice rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací žalobu odmítl z důvodu, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím v soukromoprávní věci, o němž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, avšak žalobkyně, v souladu s poučením, stejnou žalobu podala do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 1, dne datum, tedy do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí o odmítnutí žaloby, jež právní moci nabylo dne datum, který následně vyslovil svou místní nepříslušnost v usnesení ze dne datum a věc postoupil anonymizováno soudu ve obec. Za daného stavu tedy platí domněnka, že žaloba byla podána dnem, kdy původně došla název soudu dne datum.

15. Skutkový stav, že žalobkyně uplatnila dne datum nárok na poskytnutí náhrady nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnou nákazou z prostředků státního rozpočtu podle veterinárního zákona ve výši 255 392,92 Kč z důvodu splnění MVO nařízených jí v rozhodnutích spisová značka a spisová značka tím, že příjmení pozitivní zvířata začala vyřazovat na jatka v období od datum do datum, stejně jako obsah uvedených MVO, byl zjištěn Ministrem zemědělství Ministerstva zemědělství České republiky dostatečným způsobem, proto je soud přebírá za svá jeho skutková zjištění (§ 250e odst. 2 o.s.ř.).

16. Námitky žalobkyně směřovaly pouze do právního posouzení výkladu pojmu použitého v MVO„ vyřazení pozitivních zvířat s nejzazším termínem do datum“. Výklad tohoto pojmu zůstal mezi účastníky sporný i po té, co žalobkyně předložila listinu s názvem Infekční bovinní rinotracheitida (příjmení), kterou označila za metodiku vydanou Státní veterinární správou v březnu 2018, pode níž postupovala, když z ní dovodila, že vyřazením ze stáda se myslí vyřazení na jatka všech pozitivních zvířat bez výjimky, proto nikdy nežádala o povolení výjimky ze zákazu přesunu příjmení pozitivních zvířat do třetích zemí, které ve veterinárním osvědčení nepožadují garance na příjmení.

17. Soud ke sporné skutečnosti doplnil dokazování předloženou„ metodikou“, která stanovila postup eradikce nákazy v případě jejího zavlečení do prostého hospodářství, kdy 1. jsou nařízená MVO, v rámci kterých je kromě jiného zakázán přesun zvířat z/na hospodářství a zároveň je nařízeno vyřazení na jatka všech pozitivních zvířat, a to bez výjimky, kdy se ozdravovací program neprovádí. 2. je další postup eradikace závislý na velikosti hospodářství a předpokládané promořenosti stáda. V takovém případě se může postupovat podle a) radikálního způsobu v podobě vyřazení všech zvířat z hospodářství nebo b) eliminačního způsobu, za předpokladu, že zatím nedošlo k plošnému zamoření stáda infekcí, v podobě provedení intranasální vakcinace celého stáda živou markrovou vakcínou, přičemž vakcinovaná zvířata v budoucnu nesmí být přesunuta do zemí prostých nebo ozdravujících od příjmení. Současně s vakcinací může být provedeno i došetření zbytku stáda, přičemž všechna pozitivní zvířata musí být neprodleně vyřazena. 3. nejdříve 30 dnů od vyřazení posledního známého pozitivního zvířete musí být vyšetřeno celé stádo. Všechna pozitivní zvířata je nařízeno neprodleně vyřadit a po uplynutí 30 dnů od vyřazení posledního pozitivního zvířete znovu vyšetřit celé stádo. 4. nejdříve za 3 měsíce od negativního vyšetření dle bodu 3 musí být znovu prošetřeno celé stádo. Pokud jsou všechna zvířata negativní, mohou být MVO zrušena a stádo je uznáno za prosté příjmení.

18. Podle § 54 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění účinném do 20. 3. 2019 (dále jen„ veterinární zákon“), mimořádná veterinární opatření jsou, a) nařízení veterinárního vyšetření a očkování zvířat, b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem a pásem dozoru, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy, c) nařízení izolace nebo karantény, popřípadě porážky nebo usmrcení zvířat, d) omezení nebo zákaz přemísťování, prodeje, obchodování, volného pohybu, porážení a plemenitby zvířat a provádění pokusů na zvířatech, e) omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva, f) omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, honů, odchytu zvěře a lovu ryb, g) omezení nebo zákaz prodeje zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích anebo uzavření tržnice nebo tržiště, h) pozastavení nakládání se živočišnými produkty nebo krmivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů nebo krmiv, i) omezení nebo zákaz výroby, zpracovávání, přepravy nebo uvádění na trh zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení, j) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení k ) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, l) nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, kejdy, močůvky a odpadních vod, n) stanovení zvláštních podmínek pro ukládání, sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného odstranění a dalšího zpracování vedlejších živočišných produktů i mimo určený územní obvod (svozovou oblast), o) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace a dezinsekce, p) omezení nebo zákaz volného pohybu a styku osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob, r) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohniskovostí.

19. Podle § 54 odst. 2 veterinárního zákona, příslušný orgán nařídí mimořádná veterinární opatření a) při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření (ochranná a zdolávací opatření), b) při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktů, vody nebo krmiv, popřípadě jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produkty, (veterinární hygienická opatření), c) hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, (opatření k veterinární ochraně státního území).

20. Podle § 54 odst. 3 veterinárního zákona, odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být nařízena i jiná opatření odpovídající veterinárním požadavkům a poznatkům veterinární vědy.

21. Podle § 54 odst. 4 veterinárního zákona, příslušný orgán může nařídit mimořádná veterinární opatření také při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není považována za nebezpečnou (§ 17b).

22. Podle § 15 odst. 1 veterinárního zákona, byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány odpovídající mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen "ochranná a zdolávací opatření"), zejména a) vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení, b) zřízení ochranného pásma a pásma dozoru, v případě potřeby i dalšího pásma s omezením, c) utracení, popřípadě poražení zvířat nemocných, podle okolností i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu, d) soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech podle písmene b), e) stanovení pravidel pro přemísťování, přepravu a vyšetřování těchto zvířat v pásmech podle písmene b), jakož i pro nakládání s produkty těchto zvířat, f) neškodné odstranění, popřípadě další zpracování vedlejších živočišných produktů, g) zničení kontaminovaných krmiv, jiných kontaminovaných materiálů a látek, jakož i kontaminovaného zařízení, které nemůže být dezinfikováno, h) čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci prostorů, zařízení a dopravních prostředků, v nichž jsou držena nebo přepravována zvířata nemocná nebo zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu, i) očkování zvířat, j) zajištění náležité informovanosti osob v pásmech podle písmene b) o nařízených ochranných a zdolávacích opatřeních, k ) jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, zajištění informovanosti orgánů veřejné správy uvedených v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.

23. Podle § 67 odst. 1 veterinárního zákona se chovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze číslo k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně izolaci zvířat v hospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu.

24. Podle § 67 odst. 2 veterinárního zákona, náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) náklady na utracení nebo porážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů; v odůvodněných případech se poskytne i náhrada za neškodné odstranění jejich produktů, b) utracené nebo poražené zvíře, c) očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství a jeho zařízení (vybavení), d) nařízené očkování, e) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením, f) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před ukončením mimořádných veterinárních opatření a opětovným zástavem zvířat do hospodářství.

25. V příloze číslo k veterinárnímu zákonu je pod písmenem b) s názvem nákazy skotu zahrnuta pod bodem 6 infekční rinotracheitida skotu (příjmení, IBR/IPV).

26. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že závěr správního orgánu o tom, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů a ztrát vzniklých v důsledku provádění nařízených MVO ve výši 255 392,92 Kč za utracená nebo poražená zvířata je správný a správní orgán skutková zjištění správně aplikoval na shora uvedená zákonná ustanovení.

27. Dle zjištění správního orgánu, žalobkyně nezískala do datum pro svá hospodářství obec ulice, reg. č. hospodářství CZ číslo a obec, reg. č. hospodářství CZ číslo status chovu prostého infekční bovinní rinotracheitidy, přestože se zapojila do Národního ozdravovacího programu od příjmení (nesporná tvrzení účastníků). Správní orgán proto ex anonymizováno v hospodářstvích žalobkyně nařídil dle § 54 odst. 2 písm. a) veterinárního zákona ochranná a zdolávací MVO z důvodu potvrzeného výskytu nebezpečné nákazy skotu příjmení a jejího hrozícího šíření, a to s platností do datum rozhodnutí (rozhodnutí spisová značka), jež byla ukončena rozhodnutím spisová značka z důvodu uplynutí doby, na kterou byla MVO omezena. Přes provedená opatření se v hospodářstvích žalobkyně nepodařilo získat status chovu prostého příjmení, když se k datum nadále v chovu vyskytovalo z 2068 kusů skotu 191 kusů pozitivních (hospodářství obec ulice). Správní orgán (Krajská veterinární správa anonymizováno veterinární anonymizováno pro územní celek) proto znovu dne datum dle § 54 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona nařídila pro obě hospodářství žalobkyně mimořádná veterinární opatření rozhodnutím SVS/2018-0035, v nichž žalobkyni opět uložila obdobné povinnosti dle § 54 odst. 1 písm. a), b), a) a l) ve spojení s § 15 odst. 1 písm. a), e), f), h) a i) veterinárního zákona, jež byla dne 18. 5. 2018 změněna rozhodnutím spisová značka.

28. Soud z provedeného dokazování učinil závěr, že náhrada nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s plněním MVO, jež žalobkyně uplatnila v žádosti, o které bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím, se výlučně týkala dle § 67 odst. 2 písm. b) veterinárního zákona příjmení pozitivních zvířat vyřazených na jatka v období od datum do datum. Jak bylo prokázáno, k vyřazení zvířat došlo dle rozhodnutí č. spisová značka či spisová značka, aniž by tato obsahovala výslovný (jednoznačný) příkaz správního orgánu„ utracení či poražení zvířat nemocných či zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu“ dle § 15 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 54 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona. Takovou povinnost správní orgán neuložil žalobkyni v žádném z výše zmiňovaných rozhodnutí o nařízení anonymizováno, a to v podobě slovně vyjádřeného příkazu či odkazem na § 54 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona v záhlaví rozhodnutí. Příkaz k utracení či poražení nevyplynul ani z obsahu odůvodnění rozhodnutí. Žalobkyně jej sama dovodila vlastním výkladem povinnosti„ vyřazení pozitivních zvířat s nejzazším termínem do datum“ anonymizováno„ zákaz připouštění pozitivních samic skotu starších 84 měsíců; na konci produkčního období musí být tato zvířata vyřazena ze stáda“, uložené jí v rozhodnutích (spisová značka či spisová značka), kdy sama vyhodnotila, že jediným způsobem jak příkaz splnit je jejich vyřazení na jatka. Žalobkyně tedy za použití metody logického výkladu (argumentum a simile) si vypomohla pro ni nejpodobnější povinností citovanou v § 15 odst. 1 veterinárního zákona pod písm. c). Žalobkyně se natolik striktně chtěla držet v záhlaví rozhodnutí použitého odkazu na § 54 odst. 1 a 2 veterinárního zákona, že opomenula demonstrativní povahu ustanovení § 15 veterinárního zákona, jenž umožňovalo vedle konkrétních, v odst. 1 zmiňovaných, opatření, nařídit i jiná opatření než uvedená v obecném výčtu v § 54 odst. 1 veterinárního zákona, jak to vyplývá z § 54 odst. 3 veterinárního zákona, jenž je ustanovením obecným ke speciální úpravě ochranných a zdolávacích opatření obsažené v § 15 odst. 1 veterinárního zákona. Pokud žalobkyně odkazovala na metodiku Státní veterinární správy, kterou se při vyřazování příjmení pozitivních zvířat řídila, je třeba zdůraznit, že k vyřazování zvířat, za něž je náhrada žádána, docházelo ještě v době před vydáním této metodiky, navíc pro žalobkyni nezávazné, na rozdíl od individuálně nařízených MVO.

29. MVO v podobě„ vyřazení pozitivních samic ze stáda na konci produkčního období“ či„ vyřazení pozitivních zvířat s nejzazším termínem do datum“ bylo žalobkyni nařízeno dle § 15 odst. 1 ve spojení s § 54 odst. 3 veterinárního zákona individuálně právě s ohledem na specifika příjmení, protože se při uložení MVO vycházelo ze zkušeností získaných při ozdravovacích programech, jež probíhaly v letech 2012 až 2016 v rámci Národního ozdravovacího programu od příjmení skotu, jež byl součástí metodiky kontroly zdraví zvířat, a jehož se žalobkyně (neúspěšně) účastnila. V rámci tohoto programu byl pojem„ vyřazování ze stáda“ jako odborný pojem standardně a dlouhodobě používaný. Povinnost„ vyřazení ze stáda“, jež se v minulosti v ozdravovacích programech osvědčilo, byla žalobkyni uložena právo s ohledem specifičnost infekčního onemocnění příjmení nákazou, protože umožňovala žalobkyni zohlednit ekonomické hledisko tím, že si jednak sama mohla zvolit okamžik vyřazení zvířete např. cestou standardní obnovy stáda (u starších příjmení pozitivně vyšetřených krav), přitom do stanovené doby vyřazení (datum datum) mohla zvířata ekonomicky využít k otelení březích krav či k produkci mléka anebo skot přemístit (zpeněžit) mimo ohnisko nebezpečné nákazy do třetích zemí, které ve veterinárním osvědčení nepožadují garance na příjmení, přičemž k přemístění pozitivně vyšetřených zvířat byl nutný souhlas Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Zlínský kraj. Pokud žalobkyně zvolila vyřazení skotu na jatka, a to prakticky neprodleně (do 1 měsíce po nařízení MVO ze dne datum), učinila tak na základě svého rozhodnutí, za které jí náhrada nepřísluší.

30. Soud z výše uvedených důvodů uzavřel, že anonymizována tři slova Ministerstva zemědělství České republiky ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, kterým potvrdil zamítavé rozhodnutí Ministerstva zemědělství země, Odbor anonymizována dvě slova ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací o žádosti žalobkyně na přiznání náhrady za utracená či poražená zvířata ve výši 255 392,92 Kč, je správné, proto žalobu žalobkyně zamítl (§ 250i o.s.ř.).

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal ve výroku II. žalobkyni k náhradě částky 600 Kč (sestávající ze 2 režijních paušálů po 300 Kč) v řízení úspěšné země – stát. instituce České republiky jako účastnici na straně žalované, a to podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony (písemné vyjádření k žalobě a účast u jednání). Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.