26 C 62/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 208,76 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 560,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 648 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 575,76 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 015 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2 560,76 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 827 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 208,76 Kč a úroku z prodlení 10% ročně z částky 3 575,76 Kč od [datum] do zaplacení z titulu Smlouvy k službě [anonymizováno] účet, jež měla být mezi účastníky uzavřena dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Smlouvou se žalobkyně zavázala uhradit e-shopům kupní cenu za žalovanou, a žalovaná se zavázala, pokud od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zaplatit žalobkyni kupní cenu. V rámci smlouvy byla pro žalovanou zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet s limitem odložených plateb až 30 000 Kč. Žalovaná na základě smlouvy využila služby [anonymizováno] účtu v celkové ceně 3 575,76 Kč (platba částek 357 Kč dne [datum] a 421 Kč dne [datum] společnosti [webová adresa], platba částek 18 Kč dne [datum] a 219 Kč dne [datum] [právnická osoba]), zahrnující také využití služby„ [anonymizována dvě slova]“, jejímž prostřednictvím žalobkyně za žalovanou uhradila prostřednictvím [anonymizováno] účtu dne [datum] fakturu od [právnická osoba] [právnická osoba] ve výši 2 560,76 Kč, která byla žalované připsána do měsíčního vyúčtování. Celková částka 3 575,76 Kč byla navýšena o dlužné poplatky za prodloužení splatnosti ve výši 1 008 Kč (650 + 358 Kč) na 4 583,76 Kč, která byla snížena o platbu od žalované ve výši 375 Kč na dlužné poplatky. Žalovaná tak byla dlužna na poplatcích 633 Kč (1 008 – 375) a na jistinu 3 575,76 Kč, které žalovanou nebyly uhrazeny do splatnosti vyúčtování za prosinec 2019 do dne [datum].

3. Žalobkyně k uzavření smlouvy s žalovanou uvedla, že byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaná prostřednictvím těchto prostředků požádala o její uzavření s tím, že elektronický podpis byl připojen na základě unikátního kódu, který jí byl zaslán prostřednictvím SMS. Žalovaná tento kód vložila do formuláře na webových stránkách [webová adresa] Totožnost žalované dle žalobkyně vyplývala jednak z předložení jejího občanského průkazu a také z následného chování žalované, která na dluh ze smlouvy částečně plnila ze svého účtu č. [bankovní účet] dne [datum], kdy zaplatila částku 357 Kč jako část vyúčtování [číslo] za [anonymizováno] [rok]. Skutečnost, že smlouva byla uzavřena s žalovanou, vyplývá i z faktu, že žalovaná žalobkyni před uzavřením smlouvy poskytla informace o svých osobních a majetkových poměrech, konkrétně o svých příjmech, výdajích, o svém vzdělání, zaměstnání a rodinné situaci. Přestože byla smlouva s žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku, má žalobkyně zato, že byla uzavřena v písemné podobě, včetně podpisu žalované v souladu s § 561 a § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, protože je z ní zřejmý obsah ujednání, které lze uchovat a opakovaně zobrazovat a lze z ní určit osoby jednající za smluvní strany. Smlouva byla ze strany žalované podepsána elektronicky, protože i dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze v soukromoprávních vztazích elektronický dokument podepsat všemi úrovněmi elektronických podpisů, přičemž i prostý elektronický podpis má stejné účinky jako vlastnoruční podpis. V důvodové zprávě zákonodárce staví na jisto, že minimální míra důkazní pravděpodobnosti o tom, že jedná konkrétní podoba, je zachována i v případě prostého elektronického podpisu, a nelze proto takové jednání považovat a priori za neurčité, neplatné, resp. zdánlivé. To nepochybně plyne i z čl. 25 odst. 1 nařízení eIDAS, který stanoví, že elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Toto bezesporu platí pro jakoukoliv úroveň elektronického podpisu dle definice v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, proto bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Soud učinil závěr o skutkovém stavu pouze z listin předložených žalobkyní, která však k tvrzení o vzniku závazkového vztahu s žalovanou předložila pouze žalovanou nepodepsanou Smlouvu k službě [anonymizováno] účet ze dne [datum], dle které měla žalobkyně zdarma a bez poplatků zřídit žalované službu [anonymizováno] účet s celkovým finančním limitem až 30 000 Kč, v závislosti na vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmů žalovanou. Žalovaná měla být prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby oproti povinnosti hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím [anonymizováno] účtu, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání (článek I., bod 1.1, 1.2., 1.4). Smlouva měla nabýt platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami (článek III, bod 3.2, 3.8). Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky, o jejichž existenci měla být žalovaná informována a s jejich obsahem seznámena, jak měla potvrdit podpisem smlouvy (článek II, bod 2.1.), ve kterých bylo uvedeno, že může dojít k odložení platby zbývající části celkového vyúčtování [anonymizováno] účtu o jeden měsíc, a to i opakovaně, pokud je zaplaceno minimálně 10% z hodnoty vyúčtování nejpozději k 15. dni následujícího kalendářního měsíce, a to za poplatek za odložení splatnosti dle aktuálního ceníku, který je splatný v dalším kalendářním měsíci dohromady s dalším měsíčním vyúčtováním. Poplatek za odklad splatnosti dle ceníku žalobkyně činil pro 1. pásmo (1. až 20. den) z odložené stokoruny 4,5 Kč a poplatek z prodlení za 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč + 10% z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Dle všeobecných obchodních podmínek je služba [anonymizováno] účet poskytována jako bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě možnosti odkládání plateb ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Zřízením služby [anonymizováno] účet získává zákazník možnost platit pohodlně za zboží nebo služby v hodnotě aktuálního nevyčerpaného finančního limitu svého [anonymizováno] účtu. Bezprostředně po skončení každého kalendářního měsíce obdrží celkové vyúčtování svých nákupů a plateb uskutečněných v daném kalendářním měsíci se splatností 15. den následujícího kalendářního měsíce. Obecná pravidla uzavření smlouvy byla specifikována ve všeobecných obchodních podmínkách, podle kterých je třeba před uzavřením smlouvy provézt identifikaci zákazníka na dálku prostřednictvím zaslání kopie (scanu) jeho průkazu totožnosti a tzv. selfie fotografie obličeje zákazníka s předkládaným průkazem totožnosti. Dále vyžadováno provedení tzv. korunové transakce převodem 1 Kč z bankovního účtu zákazníka na účet žalobkyně a doložení dokladu potvrzujícího existenci bankovního účtu vedeného na jméno zákazníka. Podmínkou schválení žádosti o otevření [anonymizováno] účtu je rovněž pozitivní ověření úvěruschopnosti zákazníka. V rámci zachování písemné formy smlouvy je smlouva online zaslána společně s všeobecnými obchodními podmínkami zákazníkovi, který ji poté elektronicky podepíše verifikačním kódem zaslaným prostřednictvím SMS po dokončení registrace na stránce [webová adresa]. Po splnění těchto podmínek bude zřízen a aktivován [anonymizováno] účet zákazníkovi (smlouva k službě [anonymizováno] účet, ceník [anonymizováno], všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]).

6. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy popsaným způsobem předložila výstup ze svého interního systému, jenž zaznamenal zaslání SMS ze dne [datum] na telefonní číslo [tel. číslo] obsahující kód pro ověření [anonymizováno] účtu [číslo] a přehled vybraných faktur zákazníka vedeného pod označením [email]“. Dále žalobkyně k tvrzení, že jednala skutečně s žalovanou, předložila fotokopii občanského průkazu žalované a vyúčtování od [právnická osoba] [právnická osoba], vystavené na jméno žalované a na částku 2 560,76 Kč, které bylo uhrazeno žalobkyní dne [datum] (kopie občanského průkazu, vyúčtování), potvrzení o platbě). Vyúčtováním za prosinec 2019 žalobkyně vyúčtovala žalované částku 6 308,90 Kč, zahrnující platby pro [webová adresa] ve výši 421 Kč a 357 Kč, platby pro [webová adresa] ve výši 219 Kč a 18 Kč, poplatky z prodlení ve výši 1 008 Kč a smluvní pokutu 2 100,14 Kč, přičemž od celkové ceny 6 683,90 byla odečtena úhrada 375 Kč. Splatnost vyúčtování bylo stanoveno na 15. 1 2020. Žalovaná byla následně vyzvána k úhradě dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] ve lhůtě 7 dnů od data výzvy, přičemž k odeslání výzvy došlo prostřednictvím České pošty doporučeně dne [datum] (předžalobní výzva, poštovní podací arch).

7. Soud po zhodnocení provedeného dokazování musel v rámci právního hodnocení uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že smlouvu (Smlouvu k službě [anonymizováno] účet) s žalovanou uzavřela. Z žalobkyní popsaného postupu při uzavření smlouvy žalobkyně prokázala jen to, že na telefonní číslo [tel. číslo] byl zaslán SMS kód [číslo] pro ověření [anonymizováno] účtu a zaslána kopie (scan) občanského průkazu žalované. To, zda přímo žalované byl předložen návrh smlouvy, který opravdu žalovaná elektronicky (zasláním SMS kódu) podepsala, však prokázáno nebylo. Tento závěr nemohl soud učinit ani z důkazu prokazujícího splnění podmínky specifikované ve všeobecných obchodních podmínkách, kdy identifikace zákazníka na dálku měla proběhnout prostřednictvím zaslání kopie (scanu) jeho průkazu totožnosti zároveň s tzv. selfie fotografií obličeje zákazníka. Ze strany žalobkyně však byla doložena pouze kopie občanského průkazu žalované bez potřebného tzv. selfie obličeje, jež by vyvrátila pochybnost o osobě jednající, tedy pochybnost, že informace (o osobních a majetkových poměrech, telefonním čísle a čísle bankovního účtu) sdělila a listiny (kopie občanského průkazu) zaslala právě žalovaná a nikoliv osoba třetí, jež měla tyto informace a listiny k dispozici. Žalobkyně žádný důkaz o identifikaci žalované bez vší pochybností neposkytla, a to ani po poučení soudu. Na tomto závěru soudu nic nemění podmínky stanovené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ani čl. 25 odst. 1, čl. 3 bod 10 eIDAS, protože SMS kód zaslaný z telefonního čísla, ohledně kterého nebylo najisto ověřeno, že je činěn konkrétní osobou zákazníka, nemůže být postaven na roveň vlastnoručnímu podpisu učiněnému zákazníkem elektronicky nebo zaslanému ve formě scanu podepsané listiny (případně jako příloha e-mailu). Soud rovněž identifikaci žalované formou tzv. korunové transakce převodem 1 Kč z bankovního účtu zákazníka na účet žalobkyně a doložení dokladu potvrzujícího existenci bankovního účtu vedeného na jméno zákazníka, či tvrzenou částečnou úhradu dluhu ve výši 375 Kč z tohoto bankovního účtu, nepovažuje za natolik přesvědčivou, že by nahradila dostatečnou identifikaci zákazníka při uzavření smlouvy, protože z nich nevyplývá, že by tyto částky byly skutečně zaplaceny a kým. Současně žalobkyně neprokázala, že to byla žalovaná, kdo si objednal zboží a služby jí vyúčtované ve vyúčtování za [anonymizováno] [rok] a projevil vůli žalobkyni zaplatit kupní cenu prostřednictvím [anonymizováno] účtu. V tomto směru byly žalobkyní předložené objednávky zboží a služeb u společností [webová adresa] a [webová adresa] listinami z vlastního (interního) systému žalobkyně, z nichž přímo nevyplývá, že by si tyto služby či zboží objednala právě žalovaná. Na předložených objednávkách (zboží od společnosti [webová adresa]) je sice uvedeno jméno žalované, ale adresa [adresa žalované], kde je adresa žalované [adresa], [obec]. Na ostatních objednávkách je žalovaná identifikována pouze jménem a příjmením. <i>8. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého druhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaná skutečně projevila svou vůli s žalobkyní smlouvu uzavřít a zboží a služby prostřednictvím [anonymizována dvě slova] objednat a zaplatit, nebylo v řízení prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na základě které by žalobkyně poskytla žalované možnost čerpání finančních prostředků (formou objednaných služeb a zboží prostřednictvím [anonymizována dvě slova]) do výše 30 000 Kč. Soud proto nemohl žalobě vyhovět ohledně částky 1 648 s požadovaným příslušenstvím a v této části žalobu zamítl (výrok II), zahrnující objednávky zboží a služeb od společností [webová adresa] a [webová adresa], i ohledně požadovaných poplatků z prodlení a zákonných úroků z prodlení.

13. Jinak tomu bylo v případě částky 2 560,76 Kč, kterou soud v souladu § 118a odst. 2 o.s.ř. právně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla [právnická osoba] [právnická osoba] dne [datum] částku 2 560,76 (potvrzení o platbě) za žalovanou, která k její úhradě byla povinna, jak vyplývá z faktury – vyúčtování [číslo]. Žalovaná, ač byla žalobkyní k její úhradě řádně a průkazně vyzvána v předžalobní upomínce zaslané žalované doporučeně na její adresu trvalého pobytu dne [datum], ve stanovené 7 denní lhůtě tuto částku ani zčásti neuhradila. Žalovaná se tak uplynutím lhůty k zaplacení dostala do prodlení a kromě dlužné částky jí vznikla povinnost k zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně podle § 1968 a § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud v souladu s § 153 odst. 2. o.s.ř. tedy žalovanou zavázal k zaplacení částky 2 560,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak vyplývá z výroku I.

14. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 56 % uplatněného nároku oproti úspěchu žalované v rozsahu 44 %, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ovšem pouze ve výši rozdílu mezi úspěchy účastníků, tedy v rozsahu 12 % ([číslo]). Náklady řízení žalobkyni byly přiznány ve výroku III ve výši 827 Kč, odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1) bod 1 vyhlášky 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), spočívající v odměně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby), přičemž za tyto 3 úkony náleží náhrada v rozsahu 3 x 200 Kč, dále odměna za 2x účast u jednání podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 3 advokátního tarifu ve výši 2 x 1 000 Kč, náhrada hotových výdajů v rozsahu 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 2 x 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, jízdného ve výši 231 Kč za cestu k jednáni ze sídla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec] do [obec] a zpět k jednání dne [datum] (tam a zpět 40 km) při amortizaci 176 Kč (4,4 Kč x 40 km) a jízdném 55 Kč (40 km x průměrná spotřeba 4,9 litrů [číslo] km / 100 x cena Natural 95 27,80 Kč/litr), a jízdného 1 037 Kč za cestu k jednání ze sídla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec] do [obec] a zpět k jednání dne [datum] (tam a zpět 180 km) při amortizaci 792 Kč (4,4 Kč x 180 km) a jízdném 245 Kč (180 km x průměrná spotřeba 4,9 litrů [číslo] km / 100 x cena Natural 95 27,80 Kč/litr), náhradě za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč strávených při cestě k jednáním podle § 14 advokátního tarifu a 21 % DPH z částky 5 368 Kč odpovídající částce 1 127 Kč. Z celkové částky 6 895 Kč tedy bylo žalobkyni přiznáno na nákladech řízení pouze zmiňovaných 12 % požadovaných náhrad účelně vynaložených nákladů řízení, odpovídajících částce 827 Kč. Soud při výpočtu nákladů řízení vycházel pro úkony učiněné před jednáním z vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože předmětem řízení bylo peněžité plnění do hodnoty 50 000 Kč, přičemž žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech u zdejšího soudu (např. sp. zn. 36 C 24/2021, 46 C 296/2019, 36 C 160/2021). Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.