26 C 62/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno s., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno 00 Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 13 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 359 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 291 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 313,53 Kč od 1. 10. 2024 do 31. 10. 2024, úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 18 650 Kč od 16. 8. 2025 do 14. 11. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 650 Kč od 16. 8. 2025 do 30. 11. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 13 650 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 650 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně 18 650 Kč od 15. 11. 2025 do 30. 11. 2025, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 295 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 13 650 Kč, představující nesplacenou jistinu úvěru na bankovním účtu č. , č. účtu, ze smlouvy o kontokorentu ze dne 3. 6. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 313,53 Kč od 1. 10. 2024 do , datum, , úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 18 650 Kč od 16. 8. 2025 do 14. 11. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 650 Kč od 16. 8. 2025 do 30. 11. 2025, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 13 650 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 650 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 12 % ročně 18 650 Kč od 15. 11. 2025 do 30. 11. 2025. Pohledávka z předmětné smlouvy byla převedena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze 2. 9. 2025.

2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.

3. Soud z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 6. 2022 smlouvu o kontokorentu, ve znění jejího dodatku ze dne 15. 6. 2022, a to k běžnému účtu žalované č. , č. účtu, (dále také “smlouva o kontokorentu“). Kontokorent byl žalované poskytnut s úvěrovým rámcem , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 19,90 % ročně. Žalovaná naposledy čerpala kontokorentní úvěr v květnu 2024, kdy ke dni 31. 5. 2024 činil konečný zůstatek na účtu mínus , částka, . Žalovaná byla povinna dle smluvního ujednání udržovat na běžném účtu pravidelný kreditní obrat , datum, připsána platba ve výši , částka, , dne , datum, platba ve výši , částka, . Dne , datum, byla na účtu žalované evidována příchozí transakce ve výši 1 291 Kč. Zůstatek na účtu žalované ke dni , datum, činil mínus , částka, . Dne 6. 11. 2024 byla žalované zaslána výzva k úhradě částky , částka, představující úrok po splatnosti z povoleného debetu nejpozději do , datum, . Žalovaná ničeho neuhradila, proto byla nesplacená část jistiny právní předchůdkyní žalobkyně převedena dne , datum, na zvláštní úvěrový účet. Upomínkou ze dne , datum, vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, nejpozději do 7 dnů s upozorněním na možnost vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li dlužná částka ve lhůtě uhrazena. Dne , datum, žalovaná uhradila žalobkyni na dluh ze smlouvy o kontokorentu částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu. Žádnou další platbu na úhradu kontokorentního úvěru ze strany žalované žalobkyně neeviduje (návrh na uzavření smlouvy, smlouva o kontokorentu, dodatek ke smlouvě o kontokorentu, sazebník, formulář pro informace o spotřebitelském úvěru poskytovaném ve formě možnosti přečerpání, výpisy z účtu č. , č. účtu, , potvrzení o zřízení účtu, rámcová smlouva, všeobecné obchodní podmínky, výpis poplatků, upozornění na neuhrazení dlužné částky, upomínka k úhradě ze dne 25. 3. 2025, výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, , poštovní podací arch).

4. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím informací sdělených žalovanou, která uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, její čistý měsíční příjem činí cca 25 000 Kč, její pravidelné měsíční výdaje činí 4 392 Kč měsíčně na bydlení, 3 860 Kč měsíčně na živobytí, výdaje na splátky stávajících půjček činí 4 506 Kč měsíčně. Příjmy a výdaje žalované byly ověřeny z výpisu z běžného účtu žalované za květen 2022, z kterého se podává, že náklady žalované činily v tomto období na bydlení 8 000 Kč, na stravu cca , částka, , na pohonné hmoty cca 630 Kč, na trafikové zboží 870 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v externím úvěrovém registru BRKI, kde nebyl zjištěn, Anonymizováno, k osobě žalované žádný negativní záznam. Z doložené výstupní zprávy IBL plyne, že žalovaná před poskytnutím úvěru žalobkyní čerpala 5 úvěrů; 8 úvěrů byla ukončeno předčasně. Dvě žádosti žalované o úvěr byly poskytovateli spotřebitelských úvěrů odmítnuty (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, manuální vstup Konsolidovaného blacklistu).

5. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, se podává, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil , částka, a konečný zůstatek na účtu žalované činil , částka, . Na účet žalované byla připsána dne , datum, platba ve výši 23 528 Kč představující příjem ze zaměstnání, dne , datum, platba ve výši , částka, označená jako čerpání půjčky, dne , datum, platba ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, . V tomto období bylo evidováno celkem , hodnota, výběrů hotovosti v celkové výši , částka, (výpis z účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, 6100 za období od , datum, do , datum, ).

6. Z mimořádného výpisu běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, se podává, že žalovaná čerpala úvěry u jiných poskytovatelů úvěrů v celkové výši , částka, ; na účtu je evidována řada plateb v celkové výši , částka, ve prospěch sázkové společnosti ifortuna.cz (mimořádný výpis z účtu č. , Anonymizováno, //, Anonymizováno, ).

7. Na žalovanou, jako povinnou, byly před poskytnutím úvěru vedena nalézací civilní řízení ve věci , spisová značka, , , spisová značka, , a nařízena exekuce pro dluhy vzniklé před poskytnutím úvěru – řízení vedené u soudu pod sp. zn. , spisová značka, (z úřední činnosti soudu – přehled řízení).

8. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy o kontokorentu z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2025 včetně příloh). Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dne 11. 9. 2025, a to na adresu trvalého pobytu (oznámení o postoupení pohledávky, poštovní podací arch).

9. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

16. Podle § 1887 lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen. Zejména pokud se jedná o pohledávku určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

17. Podle § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Soud aplikoval zjištěný skutkový stav na shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k těmto právním závěrům:

20. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, potom soud z provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou, jenž je předmětem tohoto sporu, postoupila ke dni 2. 9. 2025 na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, proto je žalobkyně v řízení aktivně legitimována k uplatnění nároku vůči žalované.

21. Účastníci v souladu s § 2665 o. z. a 2395 a násl. o. z uzavřeli smlouvu o kontokorentu., kterým žalobkyně umožnila žalované na jejím běžném účtu čerpat finanční prostředky do maximální výše 20 000 Kč, i když na svém účtu nebude mít dostatek finančních prostředků, a to za blíže sjednaných podmínek čerpání, úročení a splácení, včetně důsledků porušení těchto ujednání. S ohledem na svou povahu bylo smluvní ujednání spotřebitelskou smlouvou, pro kterou bylo třeba dodržet zákonné podmínky stanovené v zákoně o spotřebitelském úvěru, zejména v předsmluvní fázi v rámci prověření úvěruschopnosti žalované, jenž je lex specialis k obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku. Ohledně nároku žalobkyně má soud, vzhledem na shora popsaný skutkový stav, za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).

22. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně provedla řádné šetření úvěruschopnosti žalované, musela by nepochybně dospět k závěru, že vzhledem k množství poskytnutých jiných úvěrů a jejich celkové výši před uzavřením smlouvy o kontokorentu s právní předchůdkyní žalobkyně žalovaná nebude schopna úvěr splácet. Je evidentní, že vzhledem k počtu čerpaných úvěrů žalovaná své dluhy hradila jen za cenu postupného zadlužování, o čemž svědčí i skutečnost, že žalovaná následně po uzavření smlouvy o kontokorentu čerpala další úvěry v řádech desítek tisíc. O tom, že žalovaná nebyla dostatečně bonitní svědčí i skutečnost, že před uzavřením úvěrové smlouvy nevykazoval její běžný účet nulový zůstatek jen z důvodu, že dne 13. 5. 2022 čerpala žalovaná půjčku ve výši 2 438,87 Kč, z čehož je zřejmé, že samotný příjem ze zaměstnání žalované nestačil k pokrytí jejích výdajů, a dále také skutečnost, že žalovaná před poskytnutím kontokorentního úvěru právní předchůdkyní žalobkyně již čerpala a splácela dalších 5 úvěrů, přičemž dalších 8 úvěrů byla ukončeno předčasně a 2 žádosti žalované o úvěr byly poskytovateli spotřebitelských úvěrů odmítnuty. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně prověřila řádně výdaje žalované musela by nepochybně dospět k závěru, že žalovaná je osobou zadluženou, která je tedy osobou finančně nespolehlivou a nelze tudíž předpokládat, že bude schopna úvěr splácet. Pokud přesto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované poskytla, vymyká se takové počínání i jen běžné opatrnosti. Za výše uvedeného skutkového stavu nelze pokládat postup v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované za dostatečný a hodnověrně znázorňující reálné majetkové poměry žalované.

23. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalované, resp. žalobkyně ani po výzvě soudu s upozorněním na následky neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o splnění své povinnosti náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr ve sjednané lhůtě. Z daného plyne, že smlouva o kontokorentu jako spotřebitelská smlouva je neplatné, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z. K neplatnosti soud přihlédl bez návrhu, tedy ex lege dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by bylo potřeba, aby žalovaná na tuto neplatnost upozornila.

24. Žalobkyně však prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 18 650 Kč. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh uhradila částku 6 291 Kč, o tuto částku soud dluh ponížil a zavázal žalovanou k zaplacení rozdílu ve výši 12 359 Kč (118 650 Kč – 6 291 Kč).

25. Žalovaná je tak povinna vrátit poskytnutou částku žalobkyni jako vlastnici pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, a to dle možností žalované, v době přiměřené. S ohledem na chybějící stanovisko žalované, a s ohledem na výši bezdůvodného obohacení, jež má žalovaná žalobkyni vrátit, soud považoval lhůtu stanovenou v § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku, za lhůtu dostatečnou, protože žalovaná o povinnosti vrácení dluhu žalobkyni ze smlouvy o úvěry věděla, resp. mohla vědět již z předžalobní výzvy, jež jí byla zaslána , datum, (doručena dle § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání).

26. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat jakékoliv jiné plnění, které žalobkyně odvozovala z předmětné úvěrové smlouvy, neboť příslušenství sdílí osud věci hlavní podle § 510 odst. 2 o. z. Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení, jelikož zaslané výzvy žalované nelze pokládat za výzvy k zaplacení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, když tato skutečnost nastala až konstitutivním rozhodnutím soudu. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je taktéž proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaná není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Soud tedy v části specifikované ve výroku II žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť zde uvedené nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

27. Žalobkyně byla ve věci úspěšnější než žalovaná, kdy její úspěch představoval 73 %, proto má podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na částečnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 46 %. Náklady řízení žalobkyni byly přiznány ve výši 1 295 Kč, odpovídající 46 % z částky 2 815 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku (1 000 Kč), z odměny za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1) bod 2 vyhlášky 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), spočívající v odměně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby), přičemž za tyto 3 úkony náleží náhrada v rozsahu 3 x 400 Kč, náhrady hotových výdajů v rozsahu 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 6, písm. a) advokátního tarifu; 21 % DPH z odměny a paušálních nákladů (1 500 Kč) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 315 Kč. Soud při výpočtu nákladů řízení vycházel pro úkony učiněné před jednáním z vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože předmětem řízení bylo peněžité plnění do hodnoty , částka, , přičemž žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech u zdejšího soudu. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř (výrok III).

28. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu, neboť nejde o účelně vynaložené náklady (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4715/2017).

29. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. je povinnost v rozsudku uložená splatná v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).