26 C 69/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 37 679 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 679 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 084 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u podepsaného soudu dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 679 Kč s tím, že kontrolou odběrného místa elektřiny žalovaného na adrese obec a číslo (dále jen„ Odběrné místo“) bylo zjištěno, že žalovaný se bez řádně uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny připojil k elektroměru a odebíral elektřinu z distribuční soustavy spravované žalobkyní, čímž byla naplněna podstata neoprávněného odběru dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., v účinném znění. Ačkoli byla smlouva o dodávce elektřiny pro dané odběrné místo již ukončena, a to ke dni datum, při kontrole provedené dne datum bylo zjištěno, že odběrné místo je po neoprávněném připojení k síti pod napětím. Žalovaná částka 37 679 Kč podle žaloby představuje náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, stanovenou v souladu s příslušnými právními předpisy a cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu za dobu od datum do datum ve výši 31 139,60 Kč bez DPH, tj. 37 679 Kč včetně DPH. Uvedenou částku žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou číslo splatnou dne datum. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhu znovu dopisem ze dne datum a ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Dne datum provedla žalobkyně kontrolu Odběrného místa z důvodu, že Odběrné místo je bez platné obchodní smlouvy, kdy poslední právní vztah byl ukončen dne datum se stavem VT 24 819 kWh, NT 28 339 kWh. Elektroměr byl demontován dne datum se stavem VT 28 299 kWh, NT 31 273 kWh. (viz protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne datum, Zápis o provedené kontrole ze dne datum). Žalobkyně stanovila výši náhrady škody za neoprávněný odběr v trvání 133 dnů a stavu spotřeby změřené na elektroměru ve výši 6 414 kWh postupem dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. ve výši 31 139,60 Kč bez DPH (viz Podklady pro výpočet výše škody na č. l. 6). Dne datum uzavřeli žalobkyně a žalovaný uznání dluhu a dohodu o náhradě škody, kterou žalovaný uznal výši škody ve výši 31 139,61 Kč bez DPH a zavázal se uvedenou částku spolu s DPH zaplatit na účet žalobkyně v termínu stanoveném jako termín splatnosti na faktuře, kterou za způsobenou škodu žalobkyně vystaví. Pro případ neuhrazení faktury i přes zaslané upozornění byla žalobkyně oprávněna dlužnou částku vymáhat soudní cestou (viz uznání dluhu a dohoda o náhradě škody). Fakturou (daňovým dokladem) číslo ze dne datum, jejíž přílohou byl rozpis jednotlivých položek faktury, žalobkyně doúčtovala žalovanému spotřebu elektrické energie ve výši 37 679 Kč (31 139,61 Kč bez DPH) s datem splatnosti dne datum (viz faktura číslo ze dne datum). Žalovaný ničeho neuhradil ani na zaslané avízo ze dne datum s datem splatnosti dne datum (viz avízo číslo), ani na zaslané avízo ze dne datum s datem splatnosti dne datum, ačkoliv byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky (viz avízo číslo).

4. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (odst. 1 písm. a)). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2).

5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 1968 první věty o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

8. Podle § 1970 zákona o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Žalobkyně v řízení prokázala, že s účinností ke dni datum došlo k ukončení smluvní dodávky elektřiny do Odběrného místa, přičemž k demontáži elektroměru v Odběrném místě došlo až dne datum. V mezidobí došlo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., která je zákonem zakázána (§ 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.). Porušením tohoto zákazu žalovaný způsobil žalobkyni škodu, kterou žalobkyně stanovila v souladu s § 9 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, na částku 37 679 Kč vč. DPH. Dne datum žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše uznal, pročež se v souladu s § 2053 o. z. uplatní vyvratitelná právní domněnka, že dluh k okamžiku učinění tohoto prohlášení v uvedené výši existoval.

11. Splatnost vyčíslené škody za neoprávněnou distribuci a odběr elektřiny za období od datum do datum ve výši 37 679 Kč nastala v souladu s dohodou stran sporu ze dne datum na základě vystavené faktury (daňového dokladu) číslo dne datum; neuhrazením dlužné částky v termínu splatnosti se žalovaný dostal dne následujícího do prodlení (datum) a žalobkyni vznikl nárok domáhat se úhrady dlužné částky soudní cestou. Jelikož žalovaný dlužnou částku 37 679 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud při shledání oprávněnosti tohoto nároku svým rozhodnutím.

12. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku k datu splatnosti, tj. do datum, ode dne následujícího až do zaplacení vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 8,25 % ročně), který žalobkyně žalobou řádně uplatnila. Soud při shledání oprávněnosti tohoto nároku uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil vedle dlužné jistiny též požadovaný zákonný úrok z prodlení.

13. Soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

14. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal úhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady tvoří uhrazený soudní poplatek 1 884 Kč a dva režijní paušály po 100 Kč za předžalobní upomínku a písemné podání žaloby dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. v platném znění, celkem tedy dalších 200 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení tedy činí celkem částku 2 084 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit přímo žalobkyni (výrok II.).

15. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.