26 C 70/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 740 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 740 Kč, úroky ve výši 1 826,82 Kč, úroky z prodlení ve výši 771,26 Kč, úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 092,03 Kč od [datum] do zaplacení, úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 7 092,03 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč zaplatit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 910 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek výši 3 000 Kč v 43 týdenních splátkách ve výši 370 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, když poslední platbu uhradil dne [datum] Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně částku 7 170 Kč (na jistinu částku 2 907 Kč, na úrok částku 910 Kč a na poplatky částku 3 352,03 Kč). Ke dni postoupení pohledávky [datum] činila dlužná částka ze smlouvy částku 8 740 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 7 092,03 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 647,97 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní, dokonce se bez omluvy nedostavil k jednání, stejně jako žalobkyně, která však svou neúčast omluvila prostřednictvím svého zástupce, proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jako o. s. ř.).

4. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti: [právnická osoba] se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč za poplatek ve výši 5 910 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 910 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku spolu s poplatkem v celkové výši 15 910 Kč splatit v 43 pravidelných týdenních splátkách v hotovosti ve výši 370 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy a splatnost poslední splátky byla dne [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,98 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky na zadní straně smlouvy. Žalovanému byla půjčka poskytnuta v hotovosti ještě před podpisem smlouvy o půjčce. Bylo sjednáno, že splátky žalovaného jsou určeny nejprve na poplatky a teprve po jejich splacení na jistinu úvěru. V případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky měl věřitel právo požadovat uhrazení celého dosud neuhrazeného dluhu. Věřitel ještě před uzavřením smlouvy o půjčce ověřil a vyhodnotil údaje žalovaného nezbytné pro posouzení jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] zákaznická karta žalovaného ze dne [datum], kopie listin důchody – výplatní doklad, platební doklad SIPO, nájemní smlouva vč. dodatku [číslo]). Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, když poslední platbu uhradil dne [datum] Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně částku 7 170 Kč (na jistinu částku 2 907 Kč, na úrok částku 910 Kč a na poplatky částku 3 352,03 Kč). Ke dni postoupení pohledávky [datum] činila dlužná částka ze smlouvy částku 8 740 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 7 092,03 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 647,97 Kč (přehled plateb, nesporná tvrzení účastníků). Dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] žalovanou pohledávku žalobkyni a tuto skutečnost oznámila dne [datum] žalovanému a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 8 740 Kč bez vyčísleného příslušenství (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě jeho závazku v celkové výši 12 283,06 Kč, včetně příslušenství do [datum] s upozorněním, že jinak bude nucena přistoupit k podání soudní žaloby (předžalobní výzva ze dne [datum]).

5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč za poplatek v celkové výši 5 910 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatkem v celkové výši 15 910 Kč splatit v pravidelných týdenních splátkách v hotovosti, avšak svůj závazek porušil. Věřiteli tak vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok zaplacení částky 12 960 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 627,26 Kč (úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]) a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 759,82 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]). [právnická osoba] postoupila výše uvedenou pohledávku žalobkyni, o čemž žalovaného vyrozuměla (výzva k plnění se základním skutkovým stavem a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum]).

6. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi původním věřitelem pohledávky a žalovaným závazkový vztah, který je třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peníze, přičemž žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úroky. Sjednání poplatku za úvěr podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jeho výši neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán jednoznačně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o úvěru a žalovanému muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla zcela srozumitelně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnutého úvěru. Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celého úvěru, včetně sjednaného poplatku. Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 20,98 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Věřiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný v tomto směru netvrdil nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ho v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovaného (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 8 740 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 2 089 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.