Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

26 C 8/2021

č. j. 26 C 8/2021-165

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-05 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZL:2022:26.C.8.2021.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 348 586 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 348 586 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 67 271 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.</b> 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení ceny díla ve výši 348 586 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, které pro ni provedl na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo. Zhotovené dílo žalované předal dokončené a jeho cenu vyfakturoval dne [datum] pod č. 2018 na částku 998 586 Kč, se splatností [datum], ze které mu žalovaná uhradila pouze částku 650 000 Kč v 6-ti splátkách v období od [datum] do [datum]. Žalovaná zbytek faktury ve výši 348 586 Kč nedoplatila ani po urgencích, přestože navrhla doplacení pouze částky 250 000 Kč, s čímž nesouhlasil. Žalovaná po zaslání předžalobní výzvy již úhradu odmítla z důvodu, že dílo bylo provedeno nekvalitně a opožděně.

2. Žalobce po výzvě soudu k doplnění žalobních tvrzení uvedl, že vzájemná spolupráce mezi účastníky započala v roce [rok] a tato konkrétní smlouva o dílo byla mezi nimi uzavřena v dubnu [rok]. Předmětem smlouvy byly stavební práce na zakázce žalované s názvem„ [anonymizováno] [obec]“, které měl žalobce provézt jako subdodavatel, kdy se jednalo o úpravu terénu, štěrkování a betonování dle stavební dokumentace investora, včetně dodávky potřebného materiálu dle stavební dokumentace. Cena díla byla dohodnuta ve výši v čase a místě obvyklé dle ceníku služeb žalobce za měrnou jednotku vyměřenou hodinovou sazbou korespondující s cenou sjednanou mezi žalovanou a investorem. Cena dodaného materiálu měla odpovídat skutečným nákladům vynaloženým žalobcem za nákup u svých dodavatelů. Splatnost ceny díla byla sjednána tak, že k ní dojde dle postupného uvolňování prostředků žalovanou v závislosti na provedení dílčích souvisejících úseků prací. Žalovaná cenu díla platila postupně na základě fakturace provedené na podkladě denních výkazů, zápisů ve stavebním deníku, faktur za dodaný materiál apod. Dílo bylo dokončeno tak, jak vyplývá ze stavebního deníku, který však má v držení žalovaná. Žalovaná jako generální dodavatel stavby toto dílo zhotovené žalobcem předala investorovi, přičemž vady díla žalovaná namítla až po splatnosti dlužné faktury s tím, že jejich opravu provedla na své náklady, a to v rozporu se zákonem, aniž by vady nejprve u něj řádně uplatnila.

3. Ohledně dalšího upřesnění tvrzení žalobce odkázal na smlouvu o dílo uzavřenou mezi žalovanou jakožto generálním zhotovitelem a investorem a na stavební deník. Zároveň navrhl, aby se tyto důkazy opatřil soud sám u žalované.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Odůvodnila to tím, že nikdy nárok žalobce na zaplacení žalované částky 348 586 Kč z faktury č. [rok] nepovažovala za důvodný a tento svůj názor nikdy nezměnila, na rozdíl od žalobce, který nejprve požadoval zaplacení částky 958 665 Kč (předžalobní upomínkou ze dne [datum]), tedy o 610 079 Kč vyšší (která byla vyúčtovaná fakturou č. 2018), kterou v upomínce ze dne [datum] již nepožadoval. Popřela, že by částečnou úhradou faktury č. 2018, původně znějící na částku 1 198 586 Kč, celý fakturovaný nárok uznala, protože k úhradě částky 650 000 Kč došlo z její strany omylem. Žalobce, kromě faktury č. 2018 a následné vzájemné komunikace, nedisponuje žádnou objednávkou, smlouvou, předávacím protokolem či jiným dokladem, z nichž by mohl dovodit potřebná žalobní tvrzení. Žalobce se snaží z holé faktury dovodit právní titul a zaměňuje fakturu za smluvní ujednání. Žalobce není schopen splnit své procesní povinnosti a tíží ho tak břemeno tvrzení i břemeno důkazní o existenci smluvního vztahu mezi účastníky, ze kterého by byl oprávněn fakturovat žalovanou částku a dovodit jeho obsah ohledně předmětu díla a jeho ceny. Je tak i v důkazní nouzi, protože ani, jako údajný zhotovitel díla, nedisponuje stavebním deníkem či jednoduchými záznamy o stavbě, ač by je měl dle zákona mít. Jím předložené listiny nesplňují náležitosti stavebního deníku specifikované v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon a v jeho prováděcí vyhlášce [číslo] Sb., o dokumentaci staveb.

5. Žalovaná potvrdila, že v rámci pokusu o nalezení mimosoudního řešení, v e-mailu ze dne [datum], navrhla žalobci na vyrovnání zaplatit 250 000 Kč, i za cenu mimořádných ústupků, protože tak činila v zájmu zachování dobrých obchodních vztahů. Tímto návrhem v minulosti chtěla řešit komplexně všechny vzájemné problémy z roku 2018. Rozhodně v tomto nelze shledat z její strany uznání nároku žalobce, vzneseného v tomto řízení.

6. Žalovaná považovala vystavení daňového dokladu č. 2018 za neoprávněné, stejně jako dřívější fakturaci pod č. 2018, kterou rovněž žalobci odmítla uhradit (viz e-mail ze dne [datum]) ze stejných důvodů, tedy pro chybějící údaje o odsouhlasených výkonech. Za zvláštní považuje, že se úhrady této faktury žalobce po ní nedomáhá. Částka 1 198 586 Kč, ponížená o zálohu 200 000 Kč, z faktury č. 2018, na níž omylem zaplatila 650 000 Kč (1 198 586 Kč – 200 000 – 650 000 = 348 586 Kč), byla a je dodnes stejně záhadná jako částka 610 079 Kč z faktury č. 2018, protože k ní neexistuje žádný soupis prací, předávací protokol ani jiný dokument, zakládající oprávnění takto fakturovat. Obsah faktury není ničím podložený, mohl být žalobcem„ vycucán z prstu“, když například u fakturace za„ kvalifikovaného pracovníka“ v počtu 1 714 hodin neexistují žádné denní výkazy s označením jmenného seznamu konkrétních pracovníků.

7. Žalovaná sice potvrdila, že s žalobcem spolupracovala na stavební akci„ [obec]“ a v rámci této zakázky mu za práce a dodávky uhradila celkem částku 2 957 089 Kč, čímž uhradila své veškeré závazky vůči žalobci, protože žalobcem předložené doklady od jeho poddodavatelů ani z poloviny nedosahují této výše, natožpak částky nad její rámec. Žalobce nikdy pořádně nevysvětlil skladbu fakturované částky a ani tyto doklady ji nevysvětlují, proto nemohou nahradit jeho chybějící žalobní tvrzení. Navíc z této částky uhradila žalobci část ve výši 650 000 Kč omylem, proto jej vyzvala dne [datum] k vrácení. Z této úhrady proto nelze dovozovat uznání zbytku fakturované částky. Práce žalobcem provedená na uvedené stavební akci byla nekvalitní, proto je musela prostřednictvím [právnická osoba] s.r.o., [IČO] opravit, aby jí nenarůstaly sankce jako hlavnímu zhotoviteli vůči investorovi, což může jednatel uvedené společnosti dosvědčit.

8. Žalobce po další výzvě soudu k doplnění žalobních tvrzení a k označení důkazů opět neuvedl podstatné náležitosti právního titulu svého žalobního nároku, když pouze zopakoval již dosud tvrzené, tedy že smlouva o dílo byla uzavřena ústní formou, předáním relevantní dokumentace investora a seznámením se s cenovým rozpočtem, vycházejícím z předchozí dlouhodobé spolupráce. Předmětem díla byla úprava terénu, vyštěrkování a betonování v rozsahu předané stavební dokumentace včetně dodávky stavebního materiálu potřebného ke zhotovení díla. Cena díla byla s žalovanou dohodnuta tak, že bude představovat cenu prací a dodávek fakturovaných mu jeho subdodavateli, navýšenou o marži do výše max. 20 %. Zároveň odkázal na obsah faktury č. 2018, která vychází z účetních dokladů jeho dodavatelů, kteří rovněž dílčí práce zajišťovali subdodávkami jiných subjektů, přičemž fakturace mezi nimi probíhala vždy za určité omezené časové období. Předmětná faktura dílo specifikuje, když zahrnuje dodávky: - štěrkodrtě [číslo] s dopravou, vyúčtované fakturami [číslo] za období 26. 6. až [datum] a [číslo] za období 16. 6. až [datum], vystavenými [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ SB“), - štěrkodrtě [číslo] s dopravou, vyúčtované fakturami [číslo] za období 11. 5. – [datum], [číslo] za období 26. 6. až [datum] a [číslo] za období 16. 6. až [datum], vystavenými [právnická osoba], - štěrkodrtě 0/4 s dopravou, vyúčtované fakturou [číslo] za období 24. 7. – [datum], vystavenou [právnická osoba] a fakturou [číslo] vystavenými [právnická osoba] [jméno], [IČO], - štěrkodrtě 4/8 s dopravou vyúčtovanou fakturou [číslo] za období 24. 7. – [datum], vystavenou [právnická osoba] a fakturou [číslo] vystavenou [právnická osoba] [jméno], [IČO], - štěrkodrtě [číslo] s dopravou, vyúčtované fakturami [číslo] za období 11. 5. – [datum], [číslo] za období 19. 6. až [datum], [číslo] za období 26. 6. až [datum], [číslo] za období 16. 7. až [datum], vystavenými [právnická osoba], - písku 0-4 s dopravou, vyúčtovaného fakturou [číslo] ze dne [datum], vystavenou [právnická osoba], - poplatek za skládku zeminy, vyúčtovaný fakturou [číslo] za období 23. 4. až [datum], vystavenou [právnická osoba], - zeminy včetně dopravy, vyúčtované fakturami [číslo] [číslo] [číslo] za období 11. 5. až [datum], [číslo] za období 21. 5. až [datum], [číslo] za období 29. 5. až [datum], [číslo] [číslo] za období 11. 6. až [datum] a [číslo] za období 19. 6. až [datum], vystavenými [právnická osoba], a fakturami [číslo] vystavenými [právnická osoba] [jméno], [IČO], - odpadní jímky s dopravou, vyúčtované fakturou č. 2018, vystavenou [právnická osoba] [příjmení], [IČO] (dále jen„ JG“), - betonové směsi CP20/S1, vyúčtované fakturami č. 2018, 2018 a 2018, vystavenými [právnická osoba], pronájem stojů: - Tatra Phoenix 8x8 ve dnech 11. 6. a [datum], vyúčtovaný fakturou [číslo] za dny 19. 6. a [datum] a fakturou [číslo] vystavenými [právnická osoba], - [příjmení] D5NXL vyúčtovaný fakturou č. 2018, vystavenou [právnická osoba], - Locust 903 vyúčtovaný fakturou č. 2018, vystavenou [právnická osoba], - Bagr otočný, vyúčtovaný fakturou č. 2018, vystavenou [právnická osoba], - [příjmení] 5t, vyúčtovaný fakturou č. 2018, vystavenou [právnická osoba], - traktorový bagr, vyúčtovaný fakturami [číslo] za období 21. 5. až [datum], [číslo] za období 29. 5. až [datum] a [číslo] vystavenými [právnická osoba], - válec, vyúčtovaný fakturou č. 2018, vystavenou [právnická osoba], - Grejder, vyúčtovaný fakturou [číslo] vystavenou [právnická osoba] [příjmení], [IČO], práci kvalifikovaných pracovníků: - vyúčtovanou fakturami [číslo] za období 21. 5. až [datum], [číslo] za období 29. 5. až [datum], [číslo] [číslo] za období 11. 6. až [datum] a [číslo] za období 19. 6. až [datum], vystavenými [právnická osoba], - vyúčtovanou fakturami č. 2018, 2018, 2018, 2018 a 2018, vystavenými [právnická osoba], - vyúčtovanou fakturou [číslo] vystavenou [právnická osoba] [příjmení], přípravné a dokončovací stavební práce, [IČO].

9. Žalobce pro případ, že by se soud nespokojil s takto doplněným tvrzením, navrhl, aby soud nárok na zaplacení posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo na jeho úkor, přičemž pro určení výše tohoto obohacení navrhl vypracovat znalecký posudek ustanoveným znalcem.

10. Soud ze shora uvedených žalobních tvrzení dovodil, že předmětem řízení je nárok žalobce jako podnikající fyzické osoby na zaplacení ceny díla po žalované jako obchodní společnosti (právnické osobě). Jde tedy o majetkový spor určující charakter řízení ovládaného zásadou projednací, v němž nesou procesní odpovědnost za zjištění skutkového stavu sami účastníci, kteří jsou povinni tvrdit rozhodné skutečnosti a ke svým tvrzením navrhnout důkazy k jejich prokázání, přičemž nesplnění těchto dvou povinností (povinnost tvrzení a povinnost důkazní) má za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci pro toho z účastníků, který by svoje povinnosti nesplnil. K zahájení řízení bylo zapotřebí podání žalobního návrhu (žaloby), pro kterou § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) stanoví povinné náležitosti, jimiž jsou mj. vylíčení rozhodujících skutečností a k nim označení důkazů, jichž se žalobce dovolává. Tato procesní povinnost žalobce je dále konkretizována ustanovením § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř., podle kterého jsou účastníci, k dosažení účelu řízení, povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, přičemž neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba, uvedenou je v průběhu řízení; zároveň jsou povinni plnit důkazní povinnost k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Vymezení skutkových okolností, které jsou pro právní posouzení této věci významné, vyplývá z obsahu právní normy, kterou bude na daný případ soud aplikovat.

11. Žalobce se v řízení po žalované domáhal zaplacení ceny díla 348 586 Kč s příslušenstvím v podobě sankčních zákonných úroků z prodlení od [datum] do zaplacení, vyúčtované fakturou č. 2018. Žalovaná potvrdila, že s žalobcem na stavební akci„ hřiště [obec]“ spolupracovala, avšak za dílo pro ni žalobcem provedené (jako subdodavatel) již zaplatila částku 2 957 089 Kč, včetně zálohy 200 000 Kč a částečné úhrady faktury č. 2018 35 650 000 Kč. Žalovaná těmito úhradami považovala všechny své závazky vůči žalobci za vyrovnané a pokud mezi nimi zůstaly jiné nedořešené problémy, chtěla je s žalobcem vyřešit mimosoudně v roce 2019 v podobě zaplacení částky 250 000 Kč, aby mezi nimi zachovala dobré obchodní vztahy. Pro úhradu této částky právní titul ale neviděla, pouze se chtěla s žalobcem usmířit, i za cenu mimořádných ústupků z její strany. Jiný neuhrazený nárok z jejich spolupráce, na označené akci, žalobci nevznikl. Žalovaná rovněž popřela, že by s žalobcem jakoukoliv formou uzavřela smlouvu o dílo na provedení prací vyúčtovaných fakturou č. 2018, navíc žádné takové práce od žalobce nikdy nepřevzala, ani nikdy nepotvrdila oprávněnost jejich účtování.

12. I s ohledem na toto stanovisko žalované tak na žalobci bylo, aby souladu s § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. splnil svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně uzavření smlouvy o dílo, obsahující náležitosti stanovené v § 2586 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce však i u jednání pouze zopakoval svá dosavadní tvrzení ohledně náležitostí smlouvy o dílo, když uvedl, že byla uzavřena s žalovanou ústní formou v dubnu 2018, když se shodli na podstatných náležitostech smlouvy, tedy že předmětem díla bude úprava terénu, vyštěrkování a betonování v rozsahu předané stavební dokumentace, dodávka stavebního materiálu potřebného ke zhotovení díla, jež bude dokončeno do [datum]. Splatnost ceny díla byla sjednána dle postupného uvolňování prostředků žalovanou v závislosti na provedení dílčích souvisejících úseků prací a cena díla měla odpovídat ceně v čase a místě obvyklé dle jeho ceníku služeb za měrnou jednotku vyměřenou hodinovou sazbou, korespondující s cenou sjednanou mezi žalovanou a investorem, přičemž cena dodaného materiálu měla odpovídat skutečným nákladům jím vynaloženým za nákup od svých subdodavatelů. Přestože dílo bylo dokončeno dle tohoto ujednání, jak vyplývá ze stavebního deníku, který má žalovaná v držení, a nemělo žádné vady, žalovaná z ceny díla, vyfakturované dne [datum] fakturou pod č. 2018 na částku 1 198 586 Kč, uhradila předem pouze zálohu 200 000 Kč, a až po splatnosti faktury, jež byla [datum], částku 650 000 Kč v 6-ti splátkách v období od [datum] do [datum].

13. Žalobce tak ani u jednání netvrdil všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti ohledně závazkového (smluvního) vztahu mezi účastníky, ze kterého uplatňuje vůči žalované svůj nárok na zaplacení. Tvrzení opět ponechal pouze v obecné rovině ohledně smlouvy o dílo, jež měla být mezi ním a žalovanou uzavřena, která, i s ohledem na předchozí dlouhodobou spolupráci mezi účastníky, neumožnila jeho nárok natolik specifikovat a identifikovat, aby nemohl být zaměněn s jiným smluvním vztahem mezi účastníky, tedy s jinou smlouvou o dílo, na kterou již bylo ze strany žalované údajně zaplaceno 2 957 089 Kč.

14. Soud proto žalobce u jednání vyzval, v souladu s § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., k doplnění žalobních tvrzení o vzniku smluvního vztahu mezi účastníky, konkrétně o tom, co bylo jeho předmětem, jaký byl rozsah díla, za jakou cenu mělo být provedeno, v jaké lhůtě, jakým způsobem bylo dohodnuto provádění díla, předání díla a vyúčtování jeho ceny. Žalobce však opět pouze odkázal na obsah faktury č. 2018, proto byl vyzván ke specifikaci jednotlivých fakturovaných položek tak, aby bylo zřejmé, co konkrétně jednotlivé položky zahrnovaly, jakým způsobem byly částky vypočteny a z čeho vyplývá nárok na jejich účtování, a to tak, aby mohly být soudem přezkoumány v rámci dokazování z listin žalobcem předložených k důkazu. Žalobce byl rovněž soudem vyzván, aby po doplnění tvrzení označil konkrétně důkazy, jimiž bude tato tvrzení prokazovat. Zároveň byl poučen o pro něj negativním výsledku řízení, pokud výzvě soudu nevyhoví. Žalobce namísto doplnění tvrzení označil listiny, z nichž by mělo jeho chybějící tvrzení vyplývat, a to smlouva o dílo uzavřená mezi žalovanou a investorem, stavební deník, projektová dokumentace, účetní dokumentace jednotlivých subdodavatelů, jež má v držení žalovaná, a navrhl účastnický výslech jednatele žalované.

15. Z výše uvedeného je evidentní, že se soudu za použití všech prostředků, které měl k dispozici, nepodařilo přimět žalobce ke splnění jeho povinnosti vylíčení všech pro věc rozhodujících skutečností tak, aby bylo možné na tato tvrzení ze strany žalované reagovat a aby mohly být soudem přezkoumány, v případě rozporu s tvrzením žalované, na základě označených důkazů, protože k neurčitým tvrzením žalobce nelze provést dokazování, když skutek, z něhož měl nárok na zaplacení plynout, nebyl žalobcem dostatečně a jednoznačně identifikován. Dokazování nebylo v daném případě možné provést ani listinami předloženými žalobcem, protože, bez dalšího tvrzení, nebylo možné v nich vyúčtované částky jednoznačně identifikovat a na položky ve faktuře č. 2018 aplikovat a přepočítat Soud se proto jimi v odůvodnění blíže nezabývá. Z obecných tvrzení sice vyplynulo, že žalobce svůj nárok odvíjel od ústní formou uzavřené smlouvy o dílo, která měla být uzavřena s žalovanou jako objednatelem na dílo spočívající v blíže neurčitých stavebních pracích prováděných jako subdodavatel na stavbě hřiště v [obec], přičemž se mělo jednat (pravděpodobně na této stavbě) o dlouhodobou spolupráci mezi účastníky, z níž již v minulosti žalovaná žalobci za jiné dílo, či jeho část, uhradila částku 2 957 089 Kč. Žalobce však i po opakovaných výzvách a poučení ponechal svá žalobní tvrzení pouze v obecné rovině, která neumožnila soudu v řízení dále pokračovat, protože k nedostatečně specifikovanému skutku nelze provádět dokazování. Soud proto musel žalobu v plném rozsahu zamítnout pro neunesení břemene tvrzení.

16. Soud zároveň zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování smlouvu o dílo mezi žalovanou jako generálním dodavatelem stavby a investorem, stavebním deníkem, projektovou dokumentací, výslechem jednatele žalované, účetní dokumentací jednotlivých subdodavatelů žalobce, výslechem jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a vypracováním znaleckého posudku znalcem na ocenění ceny díla, protože důkazy nelze nahrazovat chybějící žalobní tvrzení.

17. Soud nemohl vyhovět ani požadavku žalobce na posouzení jeho nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalovanou, která mu nezaplatila hodnotu fakticky provedených prací, protože od samého počátku řízení všechna tvrzení žalobce směřovala ke konkrétnímu právnímu titulu, a to ke smlouvě o dílo, ze které dovozoval svůj nárok na zaplacení ceny díla. Právní posouzení popsaného skutku, a tedy výzva soudu k jeho upřesnění, vyplývalo z § 2586 a násl. o.z., jež na popsaný neúplný skutkový stav dopadá, pouze žalobce nedostatečně doplnil chybějící podstatné náležitosti tohoto závazkového vztahu, od něhož nárok odvíjí. Tvrzení žalobce jednoznačně směřovalo k požadavku na zaplacení ceny díla po žalované, a pouze na žalobci bylo, aby podstatné náležitosti, jimiž jsou předmět díla, cena díla, splatnost díla a sjednání splatnosti ceny díla a jejího příp. vázání na jeho předání žalované, specifikoval tak, aby tento konkrétní smluvní vztah odlišil od obdobné předchozí spolupráce účastníků řízení. Za tohoto stavu nelze nárok žalobci přiznat z titulu bezdůvodného obohacení, neboť (i kdyby bylo prokázáno, že práce pro žalovanou provedl, o jaké konkrétní práce se jednalo a v jakém rozsahu), nešlo z jeho strany o plnění bez právního důvodu, když sám žalobce svůj nárok odvíjí od údajné smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou ústní formou někdy v dubnu 2018. V řízení se proto bylo třeba přidržet především norem na tvrzenou situaci výslovně dopadajících a nikoliv se snažit o„ nápravu“ chybějících tvrzení institutem bezdůvodného obohacení, jehož aplikace je vyloučena, je-li daný právní vztah regulován zvláštními zákonnými normami (§ 2586 a násl o.z.). Bezdůvodné obohacení má totiž pouze subsidiární charakter a uplatní se jen podpůrně, nelze-li poměr mezi účastníky posoudit podle jiných zákonných ustanovení. Institut bezdůvodného obohacení by bylo možné aplikovat teprve v situaci, pokud by nebyly splněny předpoklady tvrzeného nároku na zaplacení ceny díla, nikoliv tedy jako„ náhrada“ za neschopnost žalobce precizovat žalobní tvrzení ohledně primárně tvrzeného právního titulu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2028/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2750/2013).

18. Rovněž částečná úhrada faktury č. 2018 ze strany žalované nepředstavovala uznání zbytku dluhu z této faktury dle § 2054 odst. 2 o.z., když z žádných okolností, jež v řízení vyšly najevo, ať již ze vzájemné korespondence účastníků či ze stanoviska žalované, nelze dovodit zájem žalované o uznání zbytku dluhu.

19. Soud s ohledem na výsledek řízení rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zavázal v řízení neúspěšného žalobce k náhradě nákladů řízení vzniklých žalované v souvislosti s tímto řízením, k rukám jejího zástupce, v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, a to ve výši 67 271 Kč, sestávajících -) z odměny za zastupování advokátem dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 48 500 Kč, za 5 úkonů právní služby po 9 700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, porada s klientem, sepis a podání vyjádření k žalobě a účast u jednání dne [datum] (2 úkony) v délce trvání 3 hodiny a 10 minut), - z 5 režijních paušálů dle advokátního tarifu po 300 Kč za shora specifikované úkony právní služby, v celkové výši 1 500 Kč, - z cestovného ze sídla advokátní kanceláře do [obec] a zpět (600 km), při průměrné spotřebě motorové nafty 7,7 l [číslo] km, její ceně dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 47,10 Kč a amortizaci 4,70 Kč/km, v celkové výši 4 996 Kč, - z náhrady za promeškaný čas za cestu k/z soudního jednání v rozsahu 6 půlhodin (zástupcem požadované) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč, - z 21% DPH z částky 55 596 Kč ve výši 11 675 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.