26 C 86/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 91 568 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 13 919 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 919 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 919 Kč od [datum] do zaplacení, částku 17 649,80 Kč, úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 088 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 73 919 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 17 649,80 Kč a úroku ve výši 62,46 % ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 088 Kč. Žalobkyně svůj nárok dovodila ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), kterou uzavřela s žalovaným dne [datum] a na základě které mu poskytla na účet úvěr ve výši 60 000 Kč dne [datum]. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalovaného jeho schopnost úvěr splácet, přičemž také využila databázi [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaný oznámil dne [datum] žalobkyni, v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. o některých opatření v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií Covid-19, že chce využít ochrannou dobu podle tohoto zákona, která trvala od [datum] do [datum]. Za dobu trvání ochranné doby vzniklo žalobkyni právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené ČNB, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně sdělila žalovanému výši, počet a četnost plateb, které má žalovaný po skončení ochranné doby zaplatit. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru a do data zesplatnění celého úvěru nic neuhradil. Žalobkyni tak před zesplatněním celého úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 499 Kč u splátky [číslo] u které se žalovaný ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Rovněž prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovanému podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, a to u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení v délce 15 dnů. Také důsledkem prodlení žalovaného v délce více jak 65 dnů došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy, protože se žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné [datum]. K zesplatnění celého úvěru došlo po uplynutí ochranné doby dnem [datum] a tím podle bodu 6.4 smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 72 036,63 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění úvěru. Žalovaný byl od tohoto okamžiku povinen hradit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Navíc podle bodu 6.5 smlouvy, tím, že žalovaný novou jistinu v den zesplatnění neuhradil, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. Vedle toho, dle bodu 2.2 smlouvy, nadále běžely sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tedy i po zesplatnění úvěru. Celková dlužná částka tak činí novou jistinu ve výši 73 918 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (zahrnující původní jistinu úvěru 60 000 Kč, běžný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12 036,63 Kč, smluvní pokutu podle bodu 6.1 smlouvy ve výši 499 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč a úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle přílohy [číslo] ve výši 984 Kč, představující neuhrazené tři splátky pojistného obsažené ve splátkách [číslo]), smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 72 036,63 Kč za každý dne prodlení žalovaného s její úhradou od [datum] do data vyhotovení žaloby v celkové výši 17 649,80 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 60 000 Kč od [datum] ve sjednané sazbě 62,46 % ročně až do zaplacení jistiny, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 088 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože si u žalobkyně vypůjčil finanční prostředky v celkové výši 170 000 Kč, které řádně splácel do doby, než došlo od žalobkyně k bezprecedentnímu nátlaku k zaplacení údajných dlužných částek, jež vznikly v čase ochranné doby. V důsledku jednání žalobkyně se rozhodl od smlouvy odstoupit a vrátit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru se zákonným úrokem z prodlení. [příjmení] se s žádostí o pomoc na finančního arbitra, který řízení zastavil, protože žalobkyně podala u soudu tuto žalobu. S paní [jméno] [příjmení] za žalobkyni jednal již na konci roku 2019. [příjmení] [příjmení] mu nabídla poskytnutí úvěru 110 000 Kč, který může čerpat až do výše 200 000 Kč. Nejprve tedy vyčerpal 110 000 Kč bez písemné smlouvy, pouze před uzavřením smlouvy byl ověřen přes SMS kód. Z této částky uhradil 4 až 5 splátek po 5 000 Kč. Tento úvěr je předmětem sporu vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové. Předmětem tohoto řízení je další úvěr, který čerpal na základě nabídky paní [příjmení] z konce roku 2019, tedy o navýšení původního úvěru. Z částky 60 000 Kč, která mu byla vyplacena, dosud žalobkyni nic nevrátil. Namítl však, že smlouva je absolutně neplatná, protože žalobkyně před jejím uzavřením nezjišťovala ani neověřovala jeho schopnost úvěr splácet, pouze paní [příjmení] poslal e-mailem své daňové přiznání. V té době měl i jiné závazky, konkrétně půjčku u banky a splácel leasing a také jeho výdaje byly jiné, než bylo uvedeno na formuláři. Smlouvu nikdy osobně nepodepsal, pouze na tabletu podepsal souhlas se zpracováním svých údajů a tento podpis byl pravděpodobně přenesen na ostatní listiny. Za žalobkyni s ním jednala [jméno] [příjmení], která v té době neměla požadovanou kvalifikaci a certifikaci od ČNB, které získala až šest měsíců po uzavření smlouvy.

3. Žalobkyně odmítla, že by na žalovaného vyvíjela jakýkoliv nátlak v průběhu ochranné doby, pouze mu [datum] a [datum] zaslala informační SMS o blížícím se konci ochranné doby k [datum]. Odstoupení od smlouvy neakceptovala, protože jej žalovaný učinil až po uplynutí 14 dnů ode dne uzavření smlouvy, tedy v rozporu s čl. 7 smlouvy a § 118 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podal návrh na zahájení řízení k finančnímu arbitrovi, který však řízení zastavil podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o finančním arbitrovi. Před uzavřením smlouvy byly poměry žalovaného prověřeny na základě dokladů žalovaného o příjmech, výpisu z databáze NNKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení klienta. Z těchto dokladů vyplynulo, že žalovaný má celkový čistý měsíční příjem 29 200 Kč, jeho měsíční náklady činí 17 240 Kč a volné zdroje ke splácení po odečtení rezervy 1 000 Kč činí 10 960 Kč Smlouva, i předcházející dokumentace, byly podepsány tzv. biometrickým podpisem, známým jako„ dynamický biometrický podpis“, kdy se jedná o náhradu tradičního podepisování na papír za podepisování se na speciální zařízení pro snímání podpisu. Dynamický biometrický podpis je prostým elektronickým podpisem (bez přívlastku) v souladu s definicí v čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve vnitřním trhu, který byl v České republice aprobován prostřednictvím § 7 zákona č. 297/2016 Sb. jako platný podpis v rámci soukromoprávního jednání (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

4. Soud učinil předmětem dokazování sporná tvrzení účastníků ohledně -uzavření smlouvy, tedy zda byla žalovaným podepsána -uzavření smlouvy, tedy zda byla [jméno] [příjmení] oprávněna smlouvu uzavřít a -dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, a po provedeném dokazování zjistil tento skutkový stav:

5. Žalobkyně, prostřednictvím [jméno] [příjmení], jednala s žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru ve výši 60 000 Kč. Návrh na uzavření smlouvy byl žalovaným podepsán dne [datum] v 12:5 7:46 hod. za podmínek, podle kterých se žalovaný zavázal úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 3 607 Kč splatných k 22. dni kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, s úrokovou sazbou 62,46 % ročně (návrh na uzavření smlouvy o úvěru). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byly sjednány sankce v podobě zaplacení smluvní pokuty, nákladů a příslušenství či zesplatnění; konkrétně smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů (část B, čl. 6 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru), náhrady účelně vynaložených nákladů, které souvisí s prodlením ve výši 200 Kč u každé splátky, u které se ocitl v prodlení o délce 15 dnů (část B, čl. 6 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru), zesplatnění, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části v délce 65 dnů (část B, čl. 6 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru), smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (část B, čl. 6 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru). Žalovaný stejného dne před podpisem smlouvy v 12:5 7:09 hod. podepsal souhrn informací poskytnutých mu zprostředkovatelem úvěru, v 12:5 9:48 hod. přihlášku do pojištění schopnosti splácet úvěry s měsíčním závazkem k úhradě pojistného 328 Kč a v 13: 09:03 hod. souhlas s kopírováním a uchováním občanského či jiného průkazu totožnosti (prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, přihláška do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, souhlas s kopírováním a uchováním dokladů). Následujícího dne ([datum]) byl návrh smlouvy akceptován žalobkyní (návrh smlouvy o úvěru) a schválení úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], ve kterém byly uvedeny základní parametry úvěru (výše úvěru 60 000 Kč, celková částka k zaplacení 196 740 Kč, počet splátek 60, jejich výše 3 607 Kč a datum splatnosti 22. den v měsíci, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru, úroková sazba 62,46 %) a připojeno písemné vyhotovení smlouvy o úvěru a splátkový kalendář s uvedením splatnosti jednotlivých splátek, přičemž 1. splátka byla splatná dne [datum] (oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář). Oznámení bylo žalovanému doručeno [datum] (dodejka). Žalovaný před podpisem návrhu na uzavření smlouvy o úvěru podepsal dne [datum] v 12:5 7:30 hod. předsmluvní formulář, ve kterém byly přehledně uvedeny všechny informace vztahující se k podmínkám úvěru a ke smluvním stranám (předsmluvní formulář) a v 12:5 8:55 hod. listinu s názvem hodnocení klienta, ze které vyplynula analýza bonity žalovaného z údajů o jeho pravidelném příjmu 29 200 Kč z podnikání, výdajů 3 410 Kč (životní minimum), 5 130 Kč (splátka jiného úvěru u žalobkyně), 3 200 Kč (za bydlení), 5 500 Kč (odpočet nákladů na 2 děti) a 1 000 Kč (jako rezerva), přičemž bylo dosaženo hodnoty 10 960 Kč představující volné zdroje žalovaného. Žalovaný prohlásil, že poskytl plné a pravé informace a že je připraven, v případě potřeby, informace vysvětlit nebo doplnit a že si je vědom toho, že pokud neposkytne informace pravé, úplné nebo je na výzvu nevysvětlí či nedoplní, úvěr nebude poskytnut (hodnocení klienta). Při hodnocení bylo vycházeno z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet] za měsíc květen 2019, zahrnujícího platbu leasingu 8 777 Kč, na který byla dne [datum] vyplacena žalobkyní částka 60 000 Kč (výpis z účtu), a z daňového přiznání žalovaného za rok 2018 s dílčím základem daně 351 532 Kč (daňové přiznání). Dne [datum] došlo k vyplnění nebankovního výpisu klientských informací o poměrech žalovaného, přičemž bylo dosaženo skóre 477, představující u klienta nízké riziko nesplácení (výpis z NRKI). Ze stejného dne je i výpis z registru [příjmení], bez zjištěného záznamu o žalovaném (výpis z registru [příjmení]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 1. splátky úvěru splatné dne [datum] s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru (dopis ze dne [datum]). Znovu žalovaného upozornila na možnost zesplatnění v důsledku neuhrazené 1. splátky splatné [datum], 8. splátky splatné [datum] a 9. splátky splatné dne [datum] (dopis ze dne [datum]). K zesplatnění úvěru žalobkyně přistoupila dopisem ze dne [datum], kterým žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu ve výši 73 919 Kč, zahrnující původní jistinu úvěru 60 000 Kč, úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění ve výši 12 036,63 Kč, neuhrazenou smluvní pokutu 499 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč a úhradu za pojištění schopnosti klienta úvěr splácet ve výši 984 Kč), do 10 dnů od data odeslání (oznámení o zesplatnění úvěru). Před podáním žaloby byl žalovaný naposledy vyzván k okamžitému zaplacení dluhu s upozorněním na podání žaloby, pokud se tak nestane, přičemž k odeslání výzvy došlo dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). Žalovaný žalobkyni oznámil, že využívá ochrannou dobu z důvodu pandemie (oznámení o využití ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 ze dne [datum]), na základě čehož mu žalobkyně sdělila, že ochranná doba začíná dne [datum] a končí dne [datum] a připojila nový splátkový kalendář, dle kterého byla 1. splátka splatná [datum], 8. splátka splatná [datum] a takto vždy každá následující splátka vždy k 22. dni v měsíci až do 67. splátky splatné [datum], tedy se zohledněním skutečnosti, že splatnost 2. až 7. splátky se posunula na období od [datum] až [datum] (dopis ze dne [datum] s upravených splátkovým kalendářem).

6. Žalovaný (účastnická výpověď) potvrdil, že den před schůzkou s [jméno] [příjmení], v listopadu 2019, jí zaslal e-mailem výpis z bankovního účtu, daňové přiznání a potvrzení o zaplacení daně. Před podpisem se jej [jméno] [příjmení] ptala pouze na výši splátek, které by byl schopen platit, ale na jeho majetkové poměry se ho neptala. Ofotila si jeho řidičský i občanský průkaz a na tabletu jí podepsal svůj souhlas. Kolikrát a pod jaký text se na tabletu podepsal, si již nevybavil, pouze to, že mu SMS-kou na jeho telefon přišel kód, který [jméno] [příjmení] někam zapsala. Připomněla mu, že si musí na svém běžném účtu nastavit trvalý příkaz na splátky a že mu další informace přijdou na e-mail, kam mu přišla minimálně informace o výši splátek a o čísle účtu, na který má splátky platit. Další komunikace s žalobkyní probíhala prostřednictvím e-mailu, nějaké upomínky mu přišly i poštou. Na začátku roku 2020 jej [jméno] [příjmení] kontaktovala s nabídkou dalšího čerpání úvěru až do výše 200 000 Kč, což využil a na osobní schůzce s [jméno] [příjmení] požádal o částku 60 000 Kč. Ještě před schůzkou zaslal [jméno] [příjmení] daňové přiznání za rok 2019. Na schůzce nic víc k jeho majetkovým poměrům neprobírali. Něco na tabletu podepsal v místě, které mu [jméno] [příjmení] ukázala. I po této schůzce mu na e-mail přišly informace o výši splátek a o čísle účtu, aby si je mohl nastavit trvalým příkazem ze svého účtu. Splátky hradil pouze v období listopadu 2019 až března 2020 na úvěru ve výši 110 000 Kč. Potom využil ochranné doby do konce října 2020 kvůli pandemii. Nejdřív to chtěl řešit s [jméno] [příjmení], ale když jí v březnu 2020 volal, řekla mu, že musela pobočku zrušit a spolupráci s žalobkyní ukončit. Jednal proto přímo s žalobkyní prostřednictvím e-mailu. Po ukončení ochranné doby chtěl začít úvěr splácet podle dohody, ale byl kontaktován někým od žalobkyně, který po něm chtěl zaplatit víc, než byla sjednaná splátka. S tímto nesouhlasil, proto od obou smluv o úvěru odstoupil. Žalobkyně mu zaslala odpověď, kde s odstoupením nesouhlasila, proto věc řešil přes finančního arbitra, který však usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], řízení zahájené k jeho návrhu dne [datum], kterým se domáhal určení, že výše dlužné částky ze smlouvy o úvěru [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] o určení, že žalobkyni nevzniklo právo na sdílení negativního záznamu o žalovaném jako dlužníkovi v registru dlužníků, protože tyto informace o výši dlužné částky jsou nesprávné, zastavil z důvodu podání žaloby (usnesení finančního arbitra Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo]). [jméno] [příjmení] (svědecká výpověď) potvrdila, že žalovanému vyřizovala dva úvěry, jeden podnikatelský, jeden spotřebitelský. Každý z těchto úvěrů byl uzavřen v jinou dobu. Předmětem tohoto řízení je úvěr spotřebitelský, protože ohledně podnikatelského úvěru probíhá řízení u Krajského soudu v Hradci Králové, kam byla volána jako svědkyně. S žalovaným nejprve jednala o úvěru podnikatelském, kvůli kterému potřebovala dvě daňová přiznání, výpis z účtu a občanský průkaz. U spotřebitelského úvěru nebyly podmínky tak přísné, protože potřebovala mít pouze jedno daňové přiznání, výpis z účtu a občanský průkaz. Sjednání spotřebitelského úvěru bylo jednodušší, protože žalovaný podnikatelský úvěr splácel. Žalovaný jí před schůzkou ohledně spotřebitelského úvěru poslal e-mailem kopii daňového přiznání a doklad o tom, že daňové přiznání bylo finančnímu úřadu zasláno datovou schránkou. Smlouva se sepisovala na speciálním tabletu, který měla pro tento účel od žalobkyně k dispozici. Listiny se na tabletu podepisovaly biometricky tak, že nejprve vyplnila do tabletu údaje o klientovi a o předmětu smlouvy, a to postupně na jednotlivé listiny, které bylo potřeba na závěr podepsat, aby mohly být vyplněny údaje na další listině, jinak by ji systém nepustil. Takto vyplnila s žalovaným všech pět listin, které podepsal na tabletu speciální tužkou. Vše co žalovaný podepsal, mu poté přišlo na e-mail. Žalovaného se ptala na jeho poměry, další úvěry, výdaje na bydlení, investice, přičemž příjmy žalovaného byly vypočteny z daňového přiznání. Zjištěné a vyplněné údaje tablet poslal ke schválení. Lustraci žalovaného v rejstřících exekucí neprováděla. Na schůzce žalovaný podepsal pouze návrh na uzavření smlouvy a teprve po schválení zjištěných poměrů žalovaného mu přišlo oznámení žalobkyně o schválení úvěru, čímž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaný jí po schůzce poslal potvrzení o zadání příkazu k úhradě k platbám splátek úvěru. Na jaře 2020 žalovaného kontaktovala kvůli neuhrazení první splátky, ale žalovaný jí řekl, že má právo na odstoupení od smlouvy, což nebylo pravda, protože mu toto právo zaniklo uplynutím 14 dnů po uzavření smlouvy. Poté, co žalovaný nezaplatil dvě splátky, věc převzalo inkasní oddělení. Žalobkyni při jednání s žalovaným zastupovala na základě smlouvy o zprostředkování a certifikátu uděleného jí ČNB v prosinci 2018 po složení zkoušky na poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Certifikát má pořád platný, pouze dočasně zrušila spolupráci s žalobkyní v důsledku pandemie od března 2020, kdy žalobkyně ukončila svou činnost, čímž ztratila přístup do karet klientů a musela si najít jinou práci. Spolupráci obnovili asi za 4 měsíce, jen ji vykonává pod jiným osobním číslem, jak vyplynulo registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, které je [jméno] [příjmení] oprávněna za žalobkyni uzavírat od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] dosud (výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru vázaných subjektů, vázaných zástupců podle zákona o spotřebitelském úvěru). <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 161 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je-li spotřebitelský úvěr poskytnut osobou, která není oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, platí, že spotřebitelský úvěr není úročen a k jiným ujednáním o platbách na spotřebitelský úvěr se nepřihlíží.</i> <i>9. Podle § 118 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy.</i> <i>10. Podle § 23 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru může být samostatný zprostředkovatel být při provozování činností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4 zastoupen pouze pracovníkem nebo vázaným zástupcem.</i> <i>11. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1 až 4 zákona o spotřebitelském úvěru, pro účely tohoto zákona se rozumí b) zprostředkováním spotřebitelského úvěru: 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele.</i> 12. Soud zjištěný skutkový stav aplikoval na uvedená zákonná ustanovení a dospěl k těmto právním závěrům: Smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne [datum] (v den dojití oznámení o schválení úvěru žalovanému) podle § 2395 o. z. Smlouva byla uzavřena v režimu lex specialis zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k charakteru účastníků smlouvy v době jejího uzavření. Žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel úvěru, při uzavření smlouvy, jednala v souladu s § 23 zákona o spotřebitelském úvěru v zastoupení vázaným zástupcem, [jméno] [příjmení], [IČO], disponující oprávněním ke zprostředkování úvěru jiného než na bydlení dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, uděleného jí Českou národní bankou na základě zákona o spotřebitelském úvěru pro období od [datum] do [datum]. Žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Z provedeného dokazování, shodným tvrzením stran, dále vyplynulo, že žalovaný po skončení ochranné doby, tedy nejdříve dne [datum], od smlouvy odstoupil. Soud se zde ztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že odstoupení od smlouvy nemohlo být akceptováno, protože nebylo učiněno do 14 dnů od uzavření smlouvy, tedy do [datum], dle § 118 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nad rámec tohoto právního závěru soud předestírá, že i kdyby žalovaný od smlouvy odstoupil nejpozději do [datum], nebylo by odstoupení účinné, protože smlouva o úvěru nemohla být platná, jak bude odůvodněno níže. <i>13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>14. Podle čl. 3 bodu 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EI) [číslo] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ nařízení eIDAS“),„ elektronickým podpisem“ jsou data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepisování.</i> <i>15. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.</i> <i>16. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> 17. S odkazem na výše uvedené má soud v řízení za prokázáno, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] po té, co žalovaný, jenž učinil vůči žalobkyni návrh na uzavření smlouvy dne [datum], přijal oznámení žalobkyně o přijetí jeho návrhu. Smlouva byla uzavřena elektronicky, včetně podpisu jednajících stran, přičemž podpis žalovaného na smlouvě je třeba považovat za podpis platný, přestože byl učiněn elektronicky na speciálním zařízení tzv. signpad-u určeného pro snímání podpisu. Smlouva tedy, ač elektronicky, byla učiněna ve formě předepsané v § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, včetně podpisu smluvních stran, dle definice čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS a § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který tento typ podpisu aproboval jako platný typ podpisu v rámci soukromoprávního jednání. Smlouva, včetně podpisů smluvních stran v podobě dynamického biometrického podpisu (dále jen„ DBP“), tak splňuje podmínky stanovené § 562 odst. 1 o. z. pro prostý elektronický podpis (bez přívlastku), protože signpad snímá vlastnoruční podpis se zaznamenáním dat umožňujících analyzovat vlastnosti podpisu spojeného s typickým chováním podepisující se osoby (čas, tlak, velikost, zrychlení apod.), čímž umožňuje určení jednající osoby. Navíc již pouhým laickým porovnáním jednotlivých DBP žalovaného na všech 6 listinách podepsaných dne [datum] v rozmezí časů 12:5 7:09 hod. až 13: 09:03 hod. je zřejmé, že podpis žalovaného nemohl být na tyto listiny přenesen v podobě skicy (faksimilie), která je prostým naskenováním obrazu podpisu, protože každý z těchto 6 podpisů je v detailech odlišný, tedy žádný z nich není zcela identický, jak je typické pro faksimilii. <i>18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> 19. Soud, bez ohledu na shora konstatovaný závěr, že smlouva byla účastníky podepsána a tedy dne [datum] uzavřena, žalobě vyhověl pouze částečně, a i to z jiného než žalovaného právního důvodu, protože má za to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. A to zejména s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila výdaje žalovaného. Dokonce z dokazování vyplynulo (výpověď žalovaného), že ohledně jeho majetkových poměrů nebyly žalobkyní od žalovaného zjišťovány žádné informace, mimo jeho příjem zjištěný z předloženého daňového přiznání. Tvrzení žalovaného koresponduje s výpisem z jeho účtu (výpis z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum]), který měla žalobkyně od žalovaného k dispozici při uzavírání smlouvy, ze kterého vyplývá platba leasingové splátky ve výši 8 777 Kč ze dne [datum] placená trvalým příkazem (tedy pravidelně), aniž by se tento údaj jakkoliv objevil v analýze bonity žalovaného (hodnocení klienta), kde v řádku určeném pro výdaje – splátky (úvěry, zápůjčky, leasing…) je uvedeno 0 Kč. [příjmení] způsobem je zarážející údaj o výši platby za bydlení 3 200 Kč, údajně získaný od žalovaného, který nebyl nijak doložen např. výpisem z účtu či nájemní smlouvou, přičemž žalovaný ve své výpovědi popřel, že by žalobkyni takovou částku uváděl, když je částka za bydlení vyšší. V souladu s výpovědí žalovaného je zjištění soudu úřední činností z interního seznamu ISAS, dle kterého byl v době rozhodnutí u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 360/2021 veden spor mezi společností [právnická osoba] jako žalobkyní a žalovaným o zaplacení dlužného nájemního za bydlení v nemovitosti uvedené ve smlouvě o úvěru, v období od [datum] do [datum], podle něhož v době podpisu návrhu na uzavření smlouvy o úvěru žalovaný na nájemném včetně poplatku za služby platil 18 810 Kč měsíčně. Rovněž údaj o výdajích 3 410 Kč je zcela nereálný nejen díky samotné výši i jen pro samotného žalovaného, ale zejména vzhledem k tomu, že žalovaný měl vyživovací povinnost ke 2 nezl. dětem (daňové přiznání), aniž by se tato skutečnost odrazila v analýze bonity buď jako údaj o výdajích žalovaného či o platbě výživného. Všechny tyto okolnosti svědčí o tom, že pokud by byla analýza bonity žalovaného provedena způsobem předpokládaným zákonem o spotřebitelském úvěru, lze bezpodmínečně shledat, že žalovaný, při příjmu 29 200 Kč, po odečtení plateb na bydlení, leasing a splátky předchozího úvěru u žalobkyně, byl v záporných hodnotách (- 3 517 Kč), aniž by byly zohledněny výdaje na 2 děti a další běžné výdaje žalovaného na jídlo, dopravu, drogerii, ošacení, léky, atd. Z tohoto nového propočtu vyplývá, že žalovaný byl hrubě pod hranicí životního minima s reálnou nemožností splácení dalších finančních závazků (v daném případě ve výši 3 607 Kč měsíčně), což žalobkyně při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného vědět měla a mohla, a to navzdory skutečnosti, že žalovaný prohlásila, že úvěr je schopen řádně a včas uhradit a navzdory kladným výsledkům z lustrace v evidencích NRKI a [příjmení] (ač lustrace v evidenci NRKI byla provedena bez specifikace konkrétní osoby žalovaného). Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný v tomto případě na základě výše uvedeného schopnost splácet tento úvěr neměl, o čemž svědčí také skutečnost, že na svůj dluh nic žalobkyni neuhradil. <i>20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>21. Podle § 586 odst. 1 o. z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.</i> <i>22. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>24. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 26. Soud tedy smlouvu o úvěru, uzavřenou dne [datum], vzhledem k námitce neplatnosti vznesené žalovaným, k jehož ochraně zájmů byla tato neplatnost dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovena, do uplynutí 3 let od uzavření smlouvy, shledal za neplatnou. Úvěr tak byl žalovanému poskytnut na základě neplatné smlouvy. Soud v souladu s § 118a odst. 2 o. s. ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, na základě neplatné smlouvy, poskytla žalovanému výplatou na jeho účet částku 60 000 Kč, na kterou žalovaný nic neuhradil. Žalovaný je povinen tuto částku vrátit žalobkyni jako vlastnici pohledávky za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž splatnost pohledávky v daném případě není stanovena zákonem. Za den splatnosti je v tomto případě považován den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu po té, kdy byl žalovaný jako dlužník žalobkyní jako věřitelem požádán o plnění. Tímto dnem je den [datum], tedy den následující poté, kdy se žalovaný mohl seznámit s existencí dluhu a požadavkem žalobkyně na jeho vrácení na základě předžalobní výzvy, odeslané žalovanému doporučeně dne [datum], jelikož žádná z předchozích výzev žalobkyně nebyla žalovanému prokazatelně odeslána či doručena. Žalovanému tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky byla uložena nově rovněž povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle §§ 1968 a 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.), protože žalovaný v průběhu řízení opakovaně projevil ochotu vrátit jistinu úvěru žalobkyni, aniž by jakkoliv tvrdil, že by vrácení v jiné než zákonné (pariční) lhůtě bylo nepřiměřené jeho možnostem dle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.

28. Ohledně zbývající částky včetně příslušenství byla žaloba zamítnuta, jak je specifikováno ve výroku II., a to s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného, jež způsobilo neplatnost smlouvy o úvěru, kdy ostatní nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jež je neplatná, nemohly žalobkyni vzniknout.

29. Soud podle výsledku řízení, v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. (měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo), rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výroku III. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků řízení vzhledem k úspěchu a neúspěchu v řízení na straně obou ve stejném rozsahu cca 50 %, kdy předmětem řízení byla částka včetně příslušenství cca 130 000 Kč a vyhověno jí bylo co do částky cca 62 300 Kč (včetně příslušenství).