Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

26 C 98/2022

č. j. 26 C 98/2022-86

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-13 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZL:2022:26.C.98.2022.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 320 Kč s příslušenstvím <b>I. Soud zamítá žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobkyni</b> <b>- částku 1 018 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 021 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 018 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 128 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 018 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 021 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 018 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 1 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 000 Kč (9 * 1 000 Kč) jakožto přirážek k jízdnému a částky 18 Kč, 30 Kč, 21 Kč, 18 Kč, 128 Kč, 18 Kč, 21 Kč, 18 Kč a 48 Kč jakožto ceny jízdného, a to spolu s příslušenstvím, za cestu žalovaného dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně bez platné jízdenky dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

3. Žalovaný a žalobkyně svou neúčast u jednání soudu neomluvili, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] se žalovaný přepravoval bez platné jízdenky vlakem [číslo], 800, [číslo], [číslo], 893, [číslo], [číslo], [číslo] a 533 společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], mezi stanicemi [obec] n. a [obec], [obec] a [obec], [obec] n. a [okres], [obec] n. a [obec], [obec] a [obec] hl.n., [obec] n. a [obec], [okres] a [obec] n. [anonymizováno], [obec] n. [anonymizováno] a [obec] u [anonymizováno] [obec] (Oznámení o závadách ze dne [datum] + potvrzení o nedodržení SPPO, oznámení o závadách ze dne [datum], potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], Oznámení o závadách + potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], Oznámení o závadách + potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], Oznámení o závadách + potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], Oznámení o závadách + potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], Oznámení o závadách + potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum] a Oznámení o závadách + potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum]).

5. Podle Tarifu [anonymizováno] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (dále jen Tarif [anonymizováno] drah ve smyslu následujících změn) je cestující povinen zaplatit jízdné v určené výši a neučiní-li tak, tak v souladu s Tarifem [anonymizováno] drah je cestující bez platného jízdního dokladu povinen zaplatit přirážku k jízdnému vždy ve výši 1 000 Kč (viz Tarif [anonymizováno] drah ze dne [datum] a ze dne [datum]).

6. Žalobkyně dále soudu předložila listiny vztahující se k postoupení předmětné pohledávky společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], kdy tato měla pohledávku včetně příslušenství postoupit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [země] (viz Rámcová smlouva o smlouvách budoucích ze dne [datum], postupní smlouva ze dne [datum], další postupní smlouvy, jež nelze vzhledem k absenci podstatných údajů dále identifikovat). Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel, dále měla předmětné pohledávky za žalovaným včetně příslušenství postoupit dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyni (viz Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vč. Příloh [číslo]). Soud vzhledem k právnímu hodnocení učiněnému níže, k těmto listinám v rámci skutkového hodnocení nepřihlížel.

7. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]).

8. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné relevantní skutkové zjištění. <i>9. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>10. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (dále jen jízdenka) platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>11. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč.</i> 12. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu vyplývajícího z předmětné smlouvy o přepravě osob, byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda na žalobkyni přešla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Smlouvou o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal). Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). <i>13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>14. Podle § 1887 o. z., postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.</i> 15. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] jako postupníkem, která poté postoupila pohledávky za žalovaným žalobkyni, byly uzavřeny postupní smlouvy, na jejímž základě by byly účinně postoupeny právě žalované pohledávky. Vzhledem k tomu, že podle citované rámcové Smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek (dále jen„ rámcová smlouva“) mělo být ke konkrétnímu postoupení jednotlivých souborů pohledávek dále užito dle terminologie rámcové smlouvy budoucích postupních smluv, a proto až ve chvíli sjednání a podepsání této budoucí postupní smlouvy měly být konkrétní soubory pohledávek převedeny na postupníka, přičemž tyto smlouvy, jež by postoupení pohledávek, které jsou předmětem tohoto sporu prokazovaly, soudu sic byly doloženy, ovšem nebylo žalobkyní nijak konkretizováno, která postupní smlouva má prokazovat postoupení každé jednotlivé pohledávky žalobkyně, a to i přes to, že žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] k tomuto vyzvána.

16. Soudu byly tedy doloženy pouze listiny s názvem„ smlouva o postoupení pohledávek“, ze kterých ovšem nelze prokázat a vyčíst, zda k převodu pohledávek, jež jsou předmětem tohoto sporu, skutečně došlo, když jednotlivé pasáže jsou v některých případech bez bližšího vysvětlení ze strany žalobkyně vyčerněny, a z doložených seznamů, jakožto příloh těchto smluv, sic obsahujících výčet jednotlivých dlužníků, nebylo prokázáno, že tyto obsahují taktéž pohledávky za žalovaným. K uvedenému soud připomíná, že podle ustálené judikatury nepřichází v úvahu, aby předložené listiny nahradily skutková tvrzení účastníků řízení, zejména pak skutková tvrzení podstatná. Procesní aktivita a odpovědnost účastníků řízení by tím byla popřena a přenášena na soud, což by bylo v rozporu se základními zásadami občanského sporného řízení, zásadou dispoziční, projednací, rychlosti a hospodárnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo 496/2013; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1396/2010).

17. Z toho důvodu má soud za prokázanou existenci smluvního vztahu vztahujícímu se k opakovanému úplatnému převodu pohledávek vůči třetím osobám z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu mezi postupitelem a postupníkem, nicméně již nikoliv, že předmětné pohledávky za žalovaným skutečně přešly na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] jakožto postupníka, tak, aby tato následně mohla tyto převést na žalobkyni.

18. Nadto z rámcové smlouvy vyplývá, že účinnost postoupení pohledávek v rámci příslušného seznamu byla vázána na zaplacení úplaty za postoupení takového souboru pohledávek, přičemž byla žalobkyně povinna tvrdit a prokázat, že k takovému zaplacení úplaty došlo. Žalobkyně však v řízení nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že úplata za postoupení žalovaných pohledávek byla zaplacena. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalovaných pohledávek ze strany žalobkyně prokázáno nebylo.

19. Zaplacení úplaty za žalované pohledávky pak soud nemohl usuzovat ani z oznámení o postoupení pohledávky vtělené do jednotlivých předžalobních výzev, neboť nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že tyto byly učiněny a dodány do dispoziční sféry žalovaného a tedy řádně doručeny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Jako notifikační úkon pak nemůže obstát ani žaloba, neboť ta nebyla učiněna postupitelem.

20. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala v souvislosti s § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), že na ni přešlo právo, které bylo v tomto řízení žalobou uplatněno, a proto výrokem I. rozsudku, z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, žalobu v plném rozsahu zamítl, aniž by se v odůvodnění tohoto rozsudku blíže zabýval otázkou, zda žalovanému dluh ze smluv o přepravě osob skutečně vznikl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, proto by mu v plném rozsahu vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění jeho práva u soudu. Jelikož z obsahu spisového materiálu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl výrokem II. rozsudku tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.