28 C 1/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 48 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s úrokem v kapitalizované výši částka, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s úrokem v kapitalizované výši částka, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalované domáhala zaplacení částky částka zahrnující jistinu ve výši částka a souhrnný poplatek (úroky, odměnu za zpracování a doručení, administrativní činnosti) ve výši částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalované částka, které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka nejpozději datum, žalovaná uhradila pouze částku částka, zbytek úvěru nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne datum.

2. Žalobkyně se žalobou rovněž domáhala zaplacení částky částka představující jistinu spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum Kč do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právních předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalované částka, které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka nejpozději do datum, žalovaná uhradila pouze částka, zbytek úvěru nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne datum.

3. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka zahrnujícím úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, splatit ve 58 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne datum).

5. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka zahrnujícím úrok ve výši částka, poplatek ve výši za administrativní činnost ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, splatit ve 58 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne datum). 6. právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, podací lístek ze dne datum). Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do datum (předžalobní upomínka ze dne datum, podací lístek ze dne datum).

7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalované dle údajů o jejich příjmech a výdajích. V případě Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr byl uveden příjem žalované ve výši částka a průměrné měsíční výdaje ve výši částka. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byl u příjmu zaškrtnut výpis z účtu, výdaje byly ověřeny nájemní smlouvou. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že je rozvedená, žije v nájmu a má u společnosti právnická osoba půjčku v celkové výši 34 800 s měsíční splátkou ve výši částka. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů (příjmení zákazníka ze dne datum). Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

8. V případě Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka hodnocení bonity/žádost o úvěr byl uveden příjem žalované ve výši částka a průměrné měsíční výdaje ve výši částka. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva a u výdajů nájemní smlouva. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že je rozvedená, žije v nájmu a má u společnosti právnická osoba půjčku ve výši částka s měsíční splátkou ve výši částka. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů (příjmení zákazníka ze dne datum). Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, odměnu za administrativní činnosti a hotovostní inkaso splátek v celkové částce částka, a to v 58 týdenních splátkách ve výši částka a dne datum uzavřely smlouvu o úvěru ve výši částka a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek a hotovostní inkaso v celkové částce částka, a to v 58 týdenních splátkách ve výši částka.

12. Soud má za to, že v obou případech nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že v obou případech vycházela z informací získaných od žalované v Kartách zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované, a to pracovní smlouvou, výpisy z účtu a nájemní smlouvou. Tyto listiny však soudu nedoložila.

13. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, 1 As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobkyně byl povinen údaje uváděné žalovanou pečlivě prověřit. Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

14. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je neplatnost dotčených úvěrových smluv.

15. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

17. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

18. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Žalovaná v případě Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum obdržela částku částka, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku částka, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka.

21. V případě Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum obdržela částku částka, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku částka, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka.

22. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvách o úvěru.

23. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

24. Žalobkyně vyzvala žalovanou oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo odesláno dne datum a do její dispozice se dostalo ve smyslu § 573 o z. dne datum. Podle oznámení měla žalovaná zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 10 dnů, tj. do datum. Počínaje dnem datum je žalovaná v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. V případě smlouvy o půjčce číslo se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Soud uložil žalované povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky částka pouze za období, kdy byla žalovaná se zaplacením v prodlení od datum v požadované výši 8,05 % ročně. Ve zbytku žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

26. V případě smlouvy o půjčce číslo se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Soud uložil žalované povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky částka pouze za období, kdy byla žalovaná se zaplacením v prodlení od datum v požadované výši 8,05 % ročně. Ve zbytku žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

27. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním svého práva u soudu. Žalované žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.