28 C 145/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 820 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyní žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do uvedeného data zápůjčku ani zčásti nesplatil.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává ze zbylé části jistiny zápůjčky ve výši 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje; vedle toho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. Pro případ, že by se soud neztotožnil se závěrem žalobkyně ohledně uzavření smlouvy, žalobkyně navrhla, aby soud posoudil věc jakožto bezdůvodné obohacení. Současně žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného.

4. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky přeložených listinných důkazů.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali prostřednictvím internetu smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit do [datum]. Z předložených listin nevyplynulo, že by k ujednání smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně sice soudu předložila listinu nazvanou [jméno] application info [číslo] prohlášení pro nového klienta, jakož i další dokumenty, tj. standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, faktura [číslo] avšak z žádného z těchto dokumentů nelze seznat shodnou vůli obou stran, být vázány smlouvou o zápůjčce, a proto soud dospěl k závěru, že k uzavření smlouvy mezi žalovaným a právní předchůdkyni žalobkyně nedošlo ([jméno] application info [číslo] prohlášení pro nového klienta, standardní podmínky úvěrové smlouvy, faktura).

6. Dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, připsána částka 6 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] (sdělení [obec] spořitelny ze dne [datum], potvrzení o provedené platbě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze [číslo] (smlouva o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). Dne [datum] zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky 15 270,10 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (předžalobní výzva, podací arch).

7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

8. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že z žalobkyní předložených listin nebylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy, která měla být smlouvou o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. I kdyby soud dopěl k závěru, že smlouva uzavřena byla, byla by přesto absolutně neplatným právním jednáním, neboť podle svého obsahu měla být totiž smlouvou o spotřebitelském úvěru a právní předchůdkyně žalobkyně by tak byla povinna před uzavřením smlouvy řádným způsobem ověřit úvěruschopnost žalovaného pod sankcí absolutní neplatnosti právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední činnosti (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 33 Cdo 201/2018); žalobkyně přitom v žalobě uvedla, že údaji k prokázání úvěruschopnosti nedisponuje, přičemž v případě shledání neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu navrhuje posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení.

9. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání poskytnutí částky 6 000 Kč na účet žalovaného, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, posoudil soud právní poměr mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel na svůj účet částku 6 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.).

10. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka (§ 1968 věta první o. z.). Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou zaslanou dne [datum], která se v souladu s 573 o. z. dostala do sféry žalovaného dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do 7 dnů od doručení výzvy, tj. do [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku 6 000 Kč dobrovolně neuhradil, vznikl žalobkyni ode dne následujícího rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky do zaplacení; žalobkyně se nicméně domáhala úroku z prodlení toliko ve výši 8,05 % ročně, jíž byl soud v souladu s dispoziční zásadou vázán.

11. S ohledem na uvedené shledal soud důvodným nárok na zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum].

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 6 962,03 Kč, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 8 981,36 Kč. Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 77,52 % v poměru k neúspěchu 22,48 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 55,04 % Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

13. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 55,04 % z částky 1 489 Kč, tedy částku 820 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.