28 C 145/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 820 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyní žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne datum Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do datum. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do uvedeného data zápůjčku ani zčásti nesplatil.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává ze zbylé části jistiny zápůjčky ve výši 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje; vedle toho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. Pro případ, že by se soud neztotožnil se závěrem žalobkyně ohledně uzavření smlouvy, žalobkyně navrhla, aby soud posoudil věc jakožto bezdůvodné obohacení. Současně žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného.

4. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky přeložených listinných důkazů.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně tvrdila, že dne datum si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali prostřednictvím internetu smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit do datum. Z předložených listin nevyplynulo, že by k ujednání smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně sice soudu předložila listinu nazvanou jméno application info číslo prohlášení pro nového klienta, jakož i další dokumenty, tj. standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, faktura číslo avšak z žádného z těchto dokumentů nelze seznat shodnou vůli obou stran, být vázány smlouvou o zápůjčce, a proto soud dospěl k závěru, že k uzavření smlouvy mezi žalovaným a právní předchůdkyni žalobkyně nedošlo (jméno application info číslo prohlášení pro nového klienta, standardní podmínky úvěrové smlouvy, faktura).

6. Dne datum byla na účet č. bankovní účet, vedený na žalovaného, připsána částka 6 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet (sdělení obec spořitelny ze dne datum, potvrzení o provedené platbě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze číslo (smlouva o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). Dne datum zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky 15 270,10 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (předžalobní výzva, podací arch).

7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

8. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že z žalobkyní předložených listin nebylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy, která měla být smlouvou o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. I kdyby soud dopěl k závěru, že smlouva uzavřena byla, byla by přesto absolutně neplatným právním jednáním, neboť podle svého obsahu měla být totiž smlouvou o spotřebitelském úvěru a právní předchůdkyně žalobkyně by tak byla povinna před uzavřením smlouvy řádným způsobem ověřit úvěruschopnost žalovaného pod sankcí absolutní neplatnosti právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední činnosti (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 33 Cdo 201/2018); žalobkyně přitom v žalobě uvedla, že údaji k prokázání úvěruschopnosti nedisponuje, přičemž v případě shledání neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu navrhuje posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení.

9. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání poskytnutí částky 6 000 Kč na účet žalovaného, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, posoudil soud právní poměr mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel na svůj účet částku 6 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.).

10. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka (§ 1968 věta první o. z.). Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou zaslanou dne datum, která se v souladu s 573 o. z. dostala do sféry žalovaného dne datum, v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do 7 dnů od doručení výzvy, tj. do datum. Jelikož žalovaný dlužnou částku 6 000 Kč dobrovolně neuhradil, vznikl žalobkyni ode dne následujícího rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky do zaplacení; žalobkyně se nicméně domáhala úroku z prodlení toliko ve výši 8,05 % ročně, jíž byl soud v souladu s dispoziční zásadou vázán.

11. S ohledem na uvedené shledal soud důvodným nárok na zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 6 962,03 Kč, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 8 981,36 Kč. Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 77,52 % v poměru k neúspěchu 22,48 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 55,04 % Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

13. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 55,04 % z částky 1 489 Kč, tedy částku 820 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.