28 C 156/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 530 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 010 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 020 Kč s úrokem v kapitalizované výši 11 825,50 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 19 661,24 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 982,52 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 661,24 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 151,24 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 900 Kč zahrnující jistinu ve výši 6 854,15 Kč a souhrnný poplatek (úroky, poplatek za hotovostní inkaso splátek, poplatek za administrativní činnost) ve výši 2 045,85 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 349,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 465,23 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 854,15 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 854,15 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému 10 000 Kč, které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč nejpozději [datum], žalovaný uhradil pouze částku 8 500 Kč, zbytek dlužné částky nesplatil i přes zaslanou upomínku.

2. Žalobkyně se žalobou rovněž po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 630 Kč zahrnující jistinu ve výši 12 807,09 Kč a souhrnný poplatek (úroky, poplatek za hotovostní inkaso splátek, poplatek za administrativní činnost) ve výši 3 822,91 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 476,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 517,29 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 807,09 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 807,09 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému 13 000 Kč, které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 620 Kč nejpozději [datum], žalovaný uhradil pouze částku 5 990 Kč, zbytek dlužné částky nesplatil i přes zaslanou upomínku.

3. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč zahrnujícím úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný celkem uhradil 8 500 Kč (přehled plateb).

5. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 620 Kč zahrnujícím úrok ve výši 1 820 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 390 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný celkem uhradil 5 990 Kč (přehled plateb). 6. [právnická osoba] pohledávky za žalovaným na základě mlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]).

7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V případě smlouvy o půjčce [číslo] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka byl uveden příjem žalovaného ve výši 18 000 Kč a průměrné měsíční výdaje ve výši 5 800 Kč zahrnující nájem ve výši 2 000 Kč a výdaje na domácnost 3 800 Kč. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva, výdaje byly ověřeny ústřižkem SIPO. Žalovaný v Kartě zákazníka uvedl, že nemá žádné půjčky. Podpisem Karty zákazníka stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

8. V případě smlouvy o půjčce [číslo] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka byl uveden příjem žalovaného ve výši 26 000 Kč a průměrné měsíční výdaje ve výši 10 000 Kč zahrnující nájem ve výši 4 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 4 800 Kč a splátky úvěrů ve výši 1 200 Kč. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva, výdaje byly ověřeny ústřižkem SIPO. Žalovaný v Kartě zákazníka uvedl, že má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 200 Kč. Podpisem Karty zákazníka stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek a hotovostní inkaso v celkové částce 7 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek a hotovostní inkaso v celkové částce 9 620 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 390 Kč.

12. Soud má za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že v obou případech vycházela z informací získaných od žalovaného v Kartách zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, a to pracovní smlouvou a ústřižkem SIPO. Tyto listiny však soudu nedoložila.

13. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, 1 As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobkyně byla povinna údaje uváděné žalovaným pečlivě prověřit. Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

14. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je neplatnost dotčených smluv.

15. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

17. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

18. Podle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

20. Na plnění žalovaný v případě smlouvy [číslo] obdržel částku 10 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku 8 500 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč.

21. Na plnění žalovaný v případě smlouvy [číslo] obdržel částku 13 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku 5 990 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 7 010 Kč.

22. Jestliže jsou smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvách.

23. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

24. Žalobkyně vyzvala žalovaného oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo odesláno dne [datum] a do sféry jeho dispozice se dostalo ve smyslu § 573 o z. dne [datum]. Podle oznámení měl žalovaný zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 10 dnů, tj. do [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. V případě smlouvy [číslo] soud uložil žalovanému povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky 1 500 Kč pouze za období, kdy byl žalovaný se zaplacením v prodlení od [datum] v požadované výši 8,05 % ročně.

26. V případě smlouvy o půjčce [číslo] soud uložil žalovanému povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky 7 010 Kč pouze za období, kdy byl žalovaný se zaplacením v prodlení od [datum] v požadované výši 8,05 % ročně.

27. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 010 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení.

28. Žalobu pak jako nedůvodnou zamítl v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 020 Kč s úrokem v kapitalizované výši 11 825,50 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 19 661,24 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 982,52 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 661,24 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 151,24 Kč od [datum] do zaplacení.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.