28 C 16/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 685 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje do částky 10 329 Kč a do úroku z prodlení v kapitalizované výši 6 032,21 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 048,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 048,97 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 307,03 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 8 176,60 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 307,03 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 685 Kč zahrnující jistinu ve výši 12 356 Kč a souhrnný poplatek (úroky, odměnu za zpracování a doručení, administrativní činnosti) ve výši 10 329 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 425,16 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 22 685 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému 15 000 Kč, které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč nejpozději [datum], žalovaný uhradil pouze částku 4 855 Kč, zbytek úvěru nesplatil i přes zaslanou upomínku ze dne [datum].

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 16 361,21 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 6 032,21 Kč a částky 10 329 Kč jako poplatku, neboť částka 16 361,21 Kč byla dne [datum] uhrazena žalovaným v rámci insolvenčního řízení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil. Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.

3. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 465 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). Žalovaný uhradil částku 4 855 Kč (přehled splátek). 5. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]).

6. V okamžiku uzavření smlouvy, tj. v dubnu 2010 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 13,76 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činila 15,48 % ročně (přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na [webová adresa]).

7. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

10. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle odst. 2 oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupila právní předchůdkyně žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené ve smyslu § 524 obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyní dopisem ze dne [datum]. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 201/2004, soud nezkoumá, zda je smlouva o postoupení platná, oznámil-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věty první). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

15. Právní předchůdkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o půjčce [číslo] ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovanému vznikla dle smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 465 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku 27 540 Kč.

16. Sjednané právo na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 12 540 Kč posoudil soud jako právo na zaplacení úroku, neboť souhrnný poplatek svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. [příjmení] 12 540 Kč na dobu 60 týdnů představuje úrok ve výši 72,45 % ročně ( (12 540 Kč/60) × (52/ 15 000 Kč) × 100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček; jako rozporná s dobrými mravy pak byla konkrétně shledána úroková sazba vyšší jak 60 % ročně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dohodnutá výše úroků převyšovala 5× obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která v době uzavření smlouvy ze dne [datum] činila 13,76 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). S ohledem na neplatné ujednání o smluvním úroku, byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit jen jistinu ve výši 15 000 Kč.

17. Z žalobních tvrzení se podává, že žalovaný uhradil celkem na dluh částku 21 216,21 Kč, tj. dle přehledu splátek 4 855 Kč a dne [datum] v rámci insolvenčního řízení 16 361,21 Kč. Jelikož z neplatného smluvního ujednání právo na zaplacení souhrnného poplatku (smluvního úroku) nevzniklo, nebylo možné na tuto neexistující pohledávku ani zčásti započíst plnění žalovaného.

18. Žalobkyně má právo na úrok z prodlení, který je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou svých závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 517 obč. zák. Žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum], od [datum] se žalovaný již ocitl v prodlení s úhradou dlužné jistiny 10 145 Kč a žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanové § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2013. Za období od [datum] do [datum] (tj. uhrazení jistiny ve výši 16 361,21 Kč) soud zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z jistiny 10 145 Kč kapitalizoval částkou 8 265,18 Kč.

19. Jelikož do [datum] žalovaný uhradil celkem částku 21 216,21 Kč, soud započetl úhradu nejprve na úrok z prodlení v kapitalizované výši 8 265,18 Kč a ve zbytku na část jistiny ve výši 12 951,03 Kč. Na jistině tak žalovaný doposud dlužní částku 2 048,97 (tj. 15 000 Kč – 12 951,03 Kč). Žalobkyni rovněž náleží i nadále úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 048,97 Kč od [datum] do zaplacení.

20. Soud proto žalovanému uložil povinnost, aby žalobkyni zaplatil částku 2 048,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 048,97 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly bráněním svého práva u soudu, neboť byl v řízení převážně úspěšný. Žalovanému žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.