28 C 169/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 28 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 939,06 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 810,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 000,94 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 060 Kč s úrokem v kapitalizované výši 10 365,27 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 10 846,38 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 7 903,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 846,38 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 907,32 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 360 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 360,94 Kč zahrnující jistinu ve výši 5 985,84 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 375,10 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 10 360,94 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 321,71 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 360,94 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému 10 000 Kč, které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč nejpozději [datum], v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 7 999,06 Kč, zbytek dlužné částky nesplatil i přes zaslanou upomínku. Žalobkyně se rovněž po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 639,06 Kč zahrnující jistinu ve výši 10 846,38 Kč a souhrnný poplatek ve výši 6 792,68 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z částky 10 846,38 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 365,27 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 10 846,38 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 10 846,38 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 391,82 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 846,38 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným rovněž dne [datum] Smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému 12 000 Kč, které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 700 Kč nejpozději [datum], v 45 týdenních splátkách po 460 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 3 060,94 Kč, zbytek dlužné částky nesplatil i přes zaslanou upomínku.

2. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 7 999,06 Kč (přehled plateb).

4. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 700 Kč zahrnujícím úrok ve výši 1 144 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 920 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 636 Kč, splatit v 45 týdenních splátkách ve výši 460 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). Žalovaný celkem uhradil 3 060,94 Kč (přehled plateb). Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích, které zaznamenala do Zákaznické karty. Zákaznickou kartu, ani jiné listiny prokazující posouzení úvěruschopnosti žalovaného však na výzvu soudu nepředložila. 5. [právnická osoba] obě pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek z [datum]).

6. V okamžiku uzavření smlouvy, tj. v říjnu 2010 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 13,96 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v říjnu 2010 činila 15,94 % ročně (přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na [webová adresa]).

7. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

10. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle odst. 2 oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávky za žalovaným ze smluv postoupila právní předchůdkyně žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené ve smyslu § 524 obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyní dopisem ze dne [datum]. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 201/2004, soud nezkoumá, zda je smlouva o postoupení platná, oznámil-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věty první). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2). <b>Ke Smlouvě [číslo] ze dne [datum]</b> 15. Právní předchůdkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o půjčce [číslo] ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovanému vznikla dle smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku 18 360 Kč.

16. Sjednané právo na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 8 360 Kč posoudil soud jako právo na zaplacení úroku, neboť souhrnný poplatek svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. [příjmení] 8 360 Kč na dobu 60 týdnů představuje úrok ve výši 72,45 % ročně ( (8 360 Kč/60) × (52/ 10 000 Kč) × 100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček; jako rozporná s dobrými mravy pak byla konkrétně shledána úroková sazba vyšší jak 60 % ročně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dohodnutá výše úroků převyšovala 5× obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která v době uzavření smlouvy ze dne [datum] činila 13,96 %. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). S ohledem na neplatné ujednání o smluvním úroku, byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit jen jistinu ve výši 10 000 Kč.

17. Z žalobních tvrzení se podává, že žalovaný uhradil celkem na dluh částku 7 999,06 Kč. Jelikož z neplatného smluvního ujednání právo na zaplacení souhrnného poplatku (smluvního úroku) nevzniklo, nebylo možné na tuto neexistující pohledávku ani zčásti započíst plnění žalovaného. S ohledem na uvedené žalovaný dluží pouze na jistině částku 2 000,94 Kč (10 000 Kč – 7 999,06 Kč), kterou doposud dobrovolně neuhradil.

18. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou svých závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 517 obč. zák. Žalovaný měl dlužnou jistinu vrátit do [datum]. K tomuto dni se také stala celá pohledávka za žalovaným splatnou. Jelikož žalovaný na dluh uhradil částku 7 999,06 Kč a jelikož soud shledal ujednání o souhrnném poplatku absolutně neplatným, ocitl se žalovaný dne [datum] v prodlení s úhradou dlužné jistiny ve výši 2 000,94 Kč (a nikoliv ve výši 10 360,94 Kč) a žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.; žalobkyně však úrok z prodlení požadovala až od [datum] do zaplacení. Za období od [datum] do [datum] přitom zákonný úrok z prodlení z částky 2 000,94 Kč v kapitalizované výši činí 810,20 Kč.

19. S ohledem na uvedené soud uložil v případě smlouvy ze dne [datum] žalovanému povinnost, aby žalobkyni zaplatil částku 2 000,94 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 810,20 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 000,94 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbytku žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. <b>Ke Smlouvě [číslo] ze dne [datum]</b> 20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

21. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovanému vznikla dle smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 700 Kč vrátit v 45 týdenních splátkách po 460 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku 20 700 Kč.

22. Soud má za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Jak žalobkyně sama uvedla, vycházela její právní předchůdkyně z informací získaných od žalovaného v Zákaznické kartě a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Zákaznickou kartu, ani jiné listiny však soudu nedoložila.

23. Ačkoliv zákon č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do 24. 2. 2013, v ustanovení § 9 odst. 1 výslovně nestanovil sankci v podobě neplatnosti smlouvy při porušení povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, i v tomto režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. (účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb.) má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

24. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

25. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

26. Podle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o půjčce je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

28. Na plnění ze smlouvy o půjčce [číslo] žalovaný obdržel částku 12 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku 3 060,94 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 8 939,06 Kč.

29. Jestliže je smlouva o půjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě.

30. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

31. Žalobkyně vyzvala žalovaného oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo odesláno dne [datum] a do sféry jeho dispozice se dostalo ve smyslu § 573 o z. dne [datum]. Podle oznámení měl žalovaný zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 10 dnů, tj. do [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 846,38 Kč od [datum] do zaplacení. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky 8 939,06 Kč pouze za období, kdy byl žalovaný se zaplacením v prodlení od [datum] v požadované výši 7,75 % ročně.

32. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku 8 939,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 939,06 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbytku žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.