28 C 194/2019

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání SJM <b>I. Ze zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] na parcele st. [číslo] v katastrálním území Otrokovice včetně spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech domu [adresa] na parcele st. [číslo] v katastrálním území Otrokovice a spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech pozemku p. č. st. [číslo] v katastrálním území Otrokovice.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na úhradu vypořádacího podílu částku 1 009 850,60 Kč ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla ze společného jmění manželů přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] na parcele st. [číslo] v k. ú. [obec] včetně spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech domu [adresa] na parcele st. [číslo] k. ú. [obec] a spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech pozemku p. č. st. [číslo] v k.ú. [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín. Žalobkyně a žalovaný byli zavázání uhradit rovným dílem ½ společného závazku u [právnická osoba], poskytnutého na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru rek. [číslo]. Žalobkyně byla zavázána zaplatit žalovanému na vyrovnání společného jmění manželů vypořádací podíl ve výši 896 083 Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. K odvolání žalobkyně a žalovaného Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, která byla zavázána uhradit i závazek z hypotečního úvěru a zaplatit žalovanému na úhradu vypořádacího podílu 636 322,77 Kč ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozsudku s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. K dovolání žalovaného byl rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena Okresnímu soudu ve [obec] k dalšímu řízení. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyjádřil dovolací soud závazný právní názor, že 350 000 Kč vynaložených žalobkyní na společný majetek účastníků řízení nezakládá nárok na náhradu při vypořádání společného jmění ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o.z.“). Jinak řečeno, nejedná se o vnos, to však neznamená, že by takto vynaložený majetek nebylo možné v poměrech konkrétního případu zohlednit při vypořádání společného jmění; jak již bylo uvedeno, rozšířil-li majetek získaný zápůjčkou masu společného jmění a zavázaný manžel uhradil dluh ze svého výlučného majetku, lze uvažovat o disparitě podílu při stanovení vypořádacích podílů. Protože je zřejmé, že žalobkyní uplatněná částka ve výši 350 000 Kč není vnosem, jehož vypořádání by podléhalo pravidlům § 742 o.z., dovolací soud z tohoto důvodu procesní ekonomie se nezabýval dalšími námitkami vztahující se k tzv. valorizací vnosů podle § 742 odst. 2 o.z. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dovolacímu soudu nezbylo než toto rozhodnutí zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.

4. Soud vycházel ze skutkových závěrů, které učinil na základě provedených důkazů a doplnil je o aktuální zjištění.

5. Předmětem vypořádání se stala bytová jednotka zapsaná jako společné jmění manželů u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín a to jednotka [číslo] byt vymezená dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově [adresa], bytový dům stojící na pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši id. [číslo] na společných částech domu [adresa], stojícím na pozemku parc. č. st. [číslo] ([list vlastnictví]) a spoluvlastnickým podílem ve výši id. [číslo] na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] ([list vlastnictví]).

6. Předmětné nemovitosti byly oceněny soudem stanoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dle jejich stavu ke dni zániku SJM a obvyklé ceny zjištěné ke dni zpracování znaleckého posudku v říjnu 2019 s částkou 2 450 000 Kč. S ohledem na plynutí času od vypracování znaleckého posudku ke dni soudnímu rozhodnutí byl tento znalecký posudek aktualizován. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl znalec zavázán zjistit obvyklou cenu dle stavu nemovitosti aktuální ke dni rozhodnutí soudu. Znalec ve svém dodatku ze dne [datum] stanovil obvyklou cenu maximální výší 2 900 000 Kč. K námitkám žalobkyně znalec při ústním vysvětlení svých závěrů trval na tom, že stav nemovitostí byl stejný mimo běžnou údržbu jako při prohlídce [datum] a s ohledem na změnu cenového předpisu k [datum] a s odkazem na srovnání nemovitostí přímo v místě nejbližší předmětné nemovitosti stanovil aktuální cenu nemovitostí. Vycházel přitom z toho, že cena 1 m2 se pohybuje ve [obec] mezi 35 000 až 60 000 Kč za m2, avšak vzhledem k lokalitě předmětné nemovitosti blízko nádraží dospěl k částce 37 323 Kč za m2 včetně lodžie. Cena zjištěná podle cenových předpisů mu vyšla stejná jako cena obvyklá. Znalec přiznal, že nepoužívá jiné metody a ke svým závěrům využil pro srovnání nemovitosti prodané více než rok před vypracováním dodatku znaleckého posudku.

7. Žalovaný předložil soudu vypracovaný znalecký posudek s doložkou dle § 127a o. s. ř. znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ke zjištění obvyklé ceny předmětné nemovitosti ke dni [datum], z jehož závěrů bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětné nemovitosti dle srovnávací metody prodaných i inzerovaných nemovitostí činí 3 680 000 Kč. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při ústním objasnění v závěru znaleckého posudku vycházel ze zjištěného stavu nemovitosti Ing. [celé jméno znalce], jelikož od [datum] došlo pouze k vymalování a běžné údržbě. Zjištěná cena vychází ze srovnání z dlouhodobé inzerce odborné databáze, kde je uveden rovněž popis nemovitosti. Koeficientem 0,92 odpočítává předpokládané provize a právní služby a dle fotografií pak srovnatelné vybavení. [příjmení] eliminoval rozpory, vylučuje ze srovnávacích záznamů extrémně vysoké a nízké cenové údaje.

8. Předmětem vypořádání se stala pohledávka ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], zastoupenou [právnická osoba], s dlužníky [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], jejichž předmětem byla částka 650 000 Kč na úhradu za převod členských práv a povinností se smluvní úrokovou sazbou 4,26 % p.a. a splatností úvěru nejpozději do 25 let od termínu čerpání úvěru s tím, že dlužník se zavazuje zaplatit anuitní splátky vždy do 20. dne každého měsíce v předpokládané výši 3 525 Kč (Smlouva o hypotečním úvěru ze dne [datum]). Hypoteční banka dne [datum] oznámila, že úvěr uzavřený na základě uvedené smlouvy o úvěru byl splacen mimořádnou splátkou v březnu 2021 ve výši 316 032,30 Kč. Od [datum] bylo uhrazeno celkem 472 756,60 Kč včetně mimořádně splátky (zpráva [právnická osoba]).

9. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo nesporné, že splátku hypotečního úvěru na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru u hypoteční banky od [datum] hradila výlučně žalobkyně v celkové výši 472 756,60 Kč. Žalovaný uhradil náklady spojené s užíváním bytu od [datum] ve výši 79 492 Kč (shodná tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 o. s. ř.).

10. Předmětem vypořádání se stala částka 350 000 Kč, kterou si žalobkyně půjčila od manželů [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] za přítomnosti ručitelky [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne [datum] v hotovosti za účelem převodu práv k družstevnímu bytu (Smlouva o krátkodobé účelové půjčce ze dne [datum]). Z potvrzení podepsaného dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] přijala od [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] částku 400 000 Kč jako zálohu na budoucí převod práv k družstevnímu bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec] (potvrzení ze dne [datum]).

11. Položka označenou žalobkyní nejprve jako výlučná půjčka ve výši 350 000 Kč, později jako její vnos, byla hodnocena na základě skutkových zjištění učiněných ze svědeckých výpovědí, listinných důkazů i účastnických s tím, že právní posouzení zůstává na úvaze soudu. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s manžely [příjmení] půjčku na 350 000 Kč, kde jako ručitel vystupovala její matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] (smlouva o půjčce, svědecké výpovědi manželů [příjmení]). Tyto finanční prostředky byly použity na úhradu zálohy spolu s 50 000 Kč náležejících do společného jmění manželů a zaplaceny za převod členských práv k bytu [jméno] [příjmení] téhož dne (prohlášení, účastnické výpovědi, svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně]). Nesporným faktem zůstává, že půjčená částka 350 000 Kč byla zaplacena žalobkyní z daru matky žalobkyně ve výši 350 000 Kč manželům [příjmení] (svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně], účastnická výpověď žalobkyně). Žalovaný se o půjčce dozvěděl až při písemném potvrzení převzetí daru 350 000 Kč dne [datum] (svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně], účastnické výpovědi). Dar byl určen výhradně žalobkyni (darovací smlouva, svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně]).

12. Nevěděl-li žalovaný o této sjednání půjčky, činí tato skutečnost závazek převzatý žalobkyní za trvání manželství jejím závazkem výlučným, jelikož byla převzata jedním z manželů bez souhlasu druhého a nejednalo se přitom o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, jinými slovy tato částka přesahovala běžné hospodaření rodiny (§ 710 odst. 1 písmeno b/ o. z.). Výlučný závazek žalobkyně byl uhrazen pak z výlučných prostředků, které nespadaly do společného jmění manželů, a to z daru matky poskytnutý žalobkyni (§ 709 odst. 1 písmeno b/ o. z.). Ačkoliv se jednalo o výlučný závazek žalobkyně, v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu věci zakoupené za trvání společného jmění manželů tvoří součást společného jmění bez ohledu, že závazek součástí společného jmění být nemusí. Nejvyšší soud ve svém závazném právním názoru poukázal na to, že rozšířil-li majetek získaný zápůjčkou masu společného jmění a zavázaný manžel uhradil dluh ze svého výlučného majetku, lze uvažovat o disparitě podílu při vypořádání společného jmění manželů, nelze však hovořit o vnosu z výlučného na společný majetek (viz rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

13. Z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že manželství [příjmení] [jméno] [příjmení], rozené [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného], uzavřené dne [datum] před Magistrátem města Zlína, bylo rozvedeno. Za příčinu rozvratu manželství byla shledána rozdílnost jejich povah a názorů a z toho pramenících neshod, zejména v otázce hospodaření ve společné domácnosti. Rozsudek nabyl právní moci [datum].

14. Žalobkyně navrhla zohlednit při vypořádání společného jmění manželů, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost (§ 742 odst. 1 písm. e) o.z.).

15. Podle rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalovaný pravomocně shledán vinným ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1 odst. 2 písm. d) trestního zákoníku a přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku, neboť od počátku roku 2011 do září 2016 v bytě na adrese [adresa]„ megero, pičo, smradlavá feno, tlustá krávo, tvoje matka je kurva“ atd., přitom na ni i plival, urážel celou její rodinu, kdy nadával na její matku, že je„ piča a hnusná tlama“, svou manželku v roce 2011 dvakrát napadl i fyzicky, když ji opakovaně udeřil pěstí do hlavy, když držela v náručí svou dceru, a když chtěla odejít ke své matce, bránil jí v odchodu tím způsobem, že zamknul byt, v jiném případě ji zase kopl do hýždí, také prohlížel její kabelku a mobilní telefon, jednou zkontroloval její emailovou korespondenci a komunikaci, někdy v roce 2015 manželce vyhrožoval, že ji vyhodí z okna, pokud si nevezme pilulky, že poletí z 8. patra, dne [datum] k ní přiskočil a přiložil jí žehličku do blízkosti obličeje s pohrůžkou, že jí přežehlí obličej, za což bylo odsouzen dle § 199 odst. 2 trestního zákoníku a § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 28 měsíců a podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 34 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

16. Domácí násilí je protiprávní a neomluvitelné, nelze jej žádným způsobem vysvětlit ani zlehčit a může vést k aplikaci disparity. Domácí násilí je protikladem péče o rodinu, kterou zákon výslovně uvádí jako jednu z okolností, jejichž jsou pro vypořádání společného jmění manželů významné. Má-li být při vypořádání společného majetku zohledněna péče o rodinu, musí totéž platit i pro jejich nedostatek a také pro jejich protiklad, neboť jde o různé strany téhož. Není rozhodující, zda násilí mělo přímý dopad na společný majetek; takový požadavek nestanoví ani zákon, když vedle sebe staví péči o rodinu na jedné straně a zásluhy o nabytí a udržení společného majetku na druhé straně (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2017 sp. zn. [spisová značka]).

17. Podle § 708 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

18. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkami zde uvedenými.

19. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají a) majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

20. Při výpočtu vypořádacího podílu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2020/2018 ze dne 27. 3. 2019 uvedl, že i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je použitelný následující způsob výpočtu vypořádacího podílu:

1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv –dále jen„ výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů.

2. Způsob určení výše podílu každého z manželů: a) od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků. b) takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku (t. j. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů). c) k podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) jestliže byl některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci ve vztahu k třetí osobě podílejí stejným dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.

3. Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu: Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá (bod 2 b)), zvýšený o hodnotu jeho vnosu (bod 2 c)) a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně (bod 2 d)), porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

21. Při právním hodnocení vycházel soud ze skutkových zjištění za aplikace zákonných ustanovení a citované judikatury. K vypořádání jako jediná majetková hodnota zůstala nemovitá věc, tuto bytovou jednotku včetně přináležejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku přikázal soud do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť o ni projevila zájem a tuto bytovou jednotku užívá. Při stanovení vypořádacího podílu zohlednil u žalobkyně úhradu společného dluhu vůči hypoteční bance v celkové výši 472 756,60 Kč a u žalovaného zohlednil úhradu na společném dluhu ve výši 79 492 Kč. Výše vypořádacího podílu byla vypočtena postupem dle citovaného rozhodnutí. Od celkové hodnoty majetku v SJM aktiv ve výši 3 680 000 Kč (hodnota bytové jednotky) odečetl polovinu částky, kterou žalobkyně zaplatila ze svých výlučných prostředků na úhradu společného dluhu z hypotečního úvěru za dobu od zániku SJM do doby soudního rozhodnutí ve výši 236 378,30 Kč a polovinu částky 79 492 Kč, kterou žalovaný za dobu od [datum] do soudního rozhodnutí zaplatil ze svých výlučných prostředků na společný závazek plynoucí z vlastnictví bytu ve výši tedy 39 746 Kč. Výsledná částka 3 403 875,70 Kč tvoří čisté jmění účastníků.

22. Soud shledal důvod odchýlit se od rovnosti podílů a uplatnil v souladu s § 742 odst. 1 o. z. disparitu podílů (viz rozhodnutí NS 11.1.2017, sp. zn. 22 Cdo 5133/2016), v níž zohlednil především domácí násilí žalovaného páchané na žalobkyni za doby trvání rodinné domácnosti. Při posouzení jeho délky téměř 5 let a rozsahu i intenzity, která byla kvalifikována úmyslným trestním činem, je soud vázán pravomocným rozsudkem, o tom, že se skutek stal (§135 o.s.ř.). S přihlédnutím k této skutečnosti byl veden soud úvahou při srovnání s citovanou judikaturou, že je na místě ve prospěch žalobkyně stanovit disparitu podélů 2:

1. Soud v rámci disparity pak v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu zohlednil také výlučný závazek žalobkyně ve výši 350 000 Kč investovaný na pořízení společného bytu v hodnotě 1 050 000 Kč, což byla de facto třetina jeho tehdejší hodnoty, a proto disparitu navýšil o 0,5:

1. Celkově tedy pro spravedlivé vypořádání společného jmění s ohledem na zjištěné skutkové závěry shledal podíl žalobkyně ku žalovanému ve výši 2,5: 1, tedy 71,5 %: 28,5 %.

23. Podíl každého z účastníků na čistém majetku, tj. tedy majetku po odečtení vnosů, činí u žalobkyně v poměru 71,5 % částku 2 433 771,10 Kč a u žalovaného v poměru 28,5 % částku 970 104,60 Kč. K podílu každého z účastníků se dále přičítá výše jím provedeného vnosu včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředku po zániku SJM na společný dluh. V případě žalobkyně se k této částce připočítává 236 378,30 Kč a získává se tím její podíl na společném jmění manželů ve výši 2 670 149,40 Kč. V případě žalovaného se k částce 970 104,60 Kč přičítá 39 746 Kč a získává se jeho podíl na SJM ve výši 1 009 850,60 Kč. Součet obou takto zjištěných částek 2 670 149,40 Kč a 1 109 850,60 Kč tvoří dohromady celkovou hodnotu aktiv společného jmění 3 680 000 Kč.

24. Účastníci v době soudního rozhodnutí již neměli žádný společný dluh, neboť tento byl ke dni rozhodnutí soudu žalobkyní plně vůči peněžnímu ústavu uhrazen. Žalobkyni byl přikázán majetek bytová jednotka v hodnotě 3 680 000 Kč, přičemž z vypořádání SJM jí má připadnout částka 2 670 149,40 Kč. Na uhrazení vypořádacího podílu žalovanému tak vychází částka 1 009 850,60 Kč. Kontrolním výpočtem je tato částka pak shodná s částkou, která byla vypočtena jako 28,5% podíl na čistém jmění při zohlednění poloviny uhrazeného společného závazku.

25. Žalobkyně byla tedy zavázána k zaplacení vypořádacího podílu žalovanému ve výši 1 009 850,60 Kč, když soud ponechal lhůtu splatnosti delší než zákonnou, a to v délce tří měsíců od právní moc rozsudku, s ohledem na výši vypořádacího podílu nad částku již dle odvolacího soudu žalobkyní žalovanému vyplacenou, leč před vyhlášením rozsudku jako bezdůvodné obohacení vrácenou.

26. Podle § 150 o.s.ř. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oba účastníci v tomto sporu získali adekvátní hodnotu vypořádaného společného jmění v nemovitých věcech či peněžním vyrovnání. V daném nelze hovořit o úspěch či neúspěchu ve věci, neboť stanoviska účastníků byla v průběhu řízení měněna a po rozhodnutí dovolacího soudu byl soud I. stupně vázán jeho závazným právním názorem.