28 C 212/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 44 434,82 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 280,31 Kč s úrokem v kapitalizované výši 2 428,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 41 280,31 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 725,62 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 725,62 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 859 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že žalované na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] poskytla [anonymizováno] úvěr formou úvěrového rámce. Žalovaná z úvěrového rámce vyčerpala ke dni [datum] peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit čerpaný [anonymizováno] úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [anonymizováno] z dlužné částky nejméně však částkou [částka]. Jelikož se žalovaná dostala s úhradou splátek do prodlení, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy k [datum]. Žalovaná na dluh do zesplatnění zaplatila celkem [částka], přičemž tato částka byla započítána na jistinu ve výši [částka], na úroky ve výši [částka], na pojištění ve výši [částka], na poplatky ve výši [částka] a na pokuty ve výši [částka]. Dlužná částka tak ke dni zesplatnění sestávala z jistiny ve výši [částka], úroků ve výši [částka], pojistného ve výši [částka], nákladů za vymáhací proces ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] počítané do [datum] sazbou 8 % a od [datum] sazbou 0,1 % denně z každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaná dostala do prodlení o více než 30 dnů.

3. V souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba] se na základě Smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne [datum] zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce až do výše [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši [anonymizováno] měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 10. dni v měsíci ve výši [anonymizováno] z dlužné částky k poslednímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši [částka]. V rámci Smlouvy o úvěru bylo mezi účastníky sjednáno pojištění [anonymizována čtyři slova] s pojistným ve výši [anonymizováno] ze sjednané měsíční splátky (Smlouva o poskytnutí úvěru ze dne [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné úvěrové podmínky [právnická osoba] (dále jako VÚP) (Smlouva o poskytnutí úvěru, VÚP). Podle čl. [anonymizováno] VÚP nebyl-li poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byl [anonymizována dvě slova], x [právnická osoba] oprávněn požadovat od klienta, aby zaplatil smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] z každé splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal do prodlení více než 30 dnů (VÚP). Podle [anonymizováno] a [anonymizováno] [číslo] byl [právnická osoba] oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení, dostane-li se klient do prodlení se splacením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce s tím, že odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k poštovní přepravě. Ke dni účinnosti odstoupení je splatný celý dluh klienta vůči [právnická osoba] (VÚP). S účinností k [datum] došlo k přeměně [právnická osoba] [anonymizováno] fúzí sloučením k zrušení této společnosti bez likvidace a nástupnickou společností se stala žalobkyně (výpis z obchodního rejstříku).

5. Žalovaná v období od [datum] do [datum] vyčerpala z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši [částka] včetně poplatků zaúčtovaných k tíži úvěrového účtu (výpis transakcí na úvěrovém účtu [číslo]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] a upozornila ji na možnost odstoupení od smlouvy, nebude-li dlužná částka zaplacena do 30 dnů (Dopis ze dne [datum]). Jelikož žalovaná řádně a včas neplatila splátky úvěru za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], žalobkyně v souladu s jejím smluvním oprávněním odstoupila dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy s tím, že ke dni [datum] se úvěr v celkové výši [částka] stane splatným v celém rozsahu. Odstoupení od smlouvy bylo odesláno žalované na adresu dle smlouvy dne [datum] (výpis transakcí na úvěrovém účtu, Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum], podací arch).

6. Ke dni [datum] žalobkyně evidovala na úvěrovém účtu žalované dluh na jistině úvěru částku [částka], na úrocích předepsaných v rámci neuhrazených splátek za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] částku [částka], na pojistném částku [částka], na náhradě nákladů za vymáhací proces částku [částka] a na smluvních pokutách [částka] (výpis transakcí na úvěrovém účtu [číslo]).

7. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen o. z.) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť smlouva, o niž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti těchto zákonů.

8. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru (§ 497).

9. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 52 odst. 1 o. z. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 je spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

11. Podle § 56 odst. 1 o. z. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Podle § 544 odst. 1 o. z. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 téhož paragrafu smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

13. Podle § 517 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Soud při právním posouzení uzavřel, že mezi účastníky byla podle § 497 obchodního zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut opakovaně revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce [částka]. Žalované tak dle zákona a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost vrátit žalobkyni čerpané peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem [anonymizováno] měsíčně. Žalobkyni vznikl v souladu se Smlouvou o úvěru také nárok na úhradu pojistného ve výši [anonymizováno] ze sjednané měsíční splátky. Jelikož žalovaná nezaplatila řádně a včas splátky splatné v měsících [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], odstoupila žalobkyně v souladu se svým smluvním oprávněním pro prodlení žalované se splacením více než dvou po sobě následujících splátek od smlouvy o úvěru s účinností ke dni [datum], čímž se dluh ze smlouvy o úvěru stal splatným.

15. Žalobkyni tak s ohledem na částečné plnění žalované vznikl nárok na zaplacení jistiny ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši [částka] vyneseným v jednotlivých měsíčních splátkách od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a nárok na zaplacení pojistného ve výši [částka] představující neuhrazené pojistné v předepsaných splátkách od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok].

16. Žalobkyně se dále v řízení domáhala dle článku [anonymizováno] VÚP zaplacení smluvní pokuty v celkové výši [částka] odpovídající [anonymizováno] denně ze součtu dlužných měsíčních splátek a náhrady nákladů za vymáhací proces ve výši [částka].

17. Předmětná smlouva o úvěru naplňuje znaky spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 52 o. z. Východiskem spotřebitelské ochrany je požadavek, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva, snazší dostupnost právních služeb a se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Pro takové vztahy je charakteristické, že podnět ke smluvnímu jednání pochází zpravidla od dodavatele, přičemž spotřebitel není na předpřipravená smluvní ujednání připraven. Společným znakem právní úpravy spotřebitelských smluv podle § 51a a násl. o. z. je tedy snaha cestou práva vyrovnat tuto faktickou nerovnost, a to formou omezení autonomie vůle (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 342/09).

18. Z ustanovení § 56 odst. 1 o. z. plyne zákaz těch ujednání obsažených ve spotřebitelských smlouvách, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Zde uvedený pojem "dobrá víra" je nutno v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice Rady č. 93/13/EHS vykládat v jeho objektivním slova smyslu, tedy jako požadavek poctivosti soukromoprávního styku. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou, a to například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11).

19. V posuzovaném případě tak soud uzavřel, že bylo ustanovení o smluvní pokutě obsaženo ve VÚP, které byly vytištěny drobným, obtížně čitelným písmem, a nadto systematicky umístěno v části závěrečných ustanovení, která u běžného člověka jakožto spotřebitele mohou na první pohled navozovat dojem méně relevantního obsahu, přičemž na této listiny nebyl připojen ani podpis žalované. Takové ujednání o smluvní pokutě je tedy pro rozpor se zákonem podle § 39 o. z. ve spojení s § 56 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Stejně tak případný údaj o nároku žalobkyně na úhradu nákladů za vymáhací proces musí být uveden na listině, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. V tomto případě však nárok žalobkyně na úhradu nákladů za vymáhací proces nebyl součástí Smlouvy o úvěru, případně jiné listiny, na níž by žalovaná připojila svůj podpis. Žalobkyni proto nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů za vymáhací proces ve výši [částka] nevznikl.

20. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku k datu její splatnosti do [datum], dostala se dnem následujícím po splatnosti s její úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 517 odst. 1 a 2 o. z., vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. S odkazem na uvedené právní hodnocení zavázal soud žalovanou k zaplacení dlužné částky 41 280,31 Kč s úrokem v kapitalizované výši 2 428,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 41 280,31 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

22. Žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 725,62 Kč sestávající z náhrady nákladů za vymáhací proces a smluvní pokuty spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 725,62 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení jako nedůvodnou zamítl.

23. Žalobkyně byla v řízení částečně neúspěšná, avšak tento neúspěch byl s ohledem na celý předmět řízení nepatrný, proto soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., že má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jejího práva. Náklady řízení představují soudní poplatek 1 681 Kč; odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), spočívající v odměně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) 3 x 500 Kč; náhrada hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada daně z přidané hodnoty 21 % ve výši 378 Kč.

24. Náklady řízení v celkové výši 3 859 Kč je žalovaná povinna je zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.