28 C 239/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 67 160,66 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] s odůvodněním, že mezi ní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalované poskytla zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a zaplatit celkové náklady zápůjčky ve výši [částka], celkem tedy [částka] v 59 měsíčních splátkách ve výši [částka] a v 60. splátce ve výši [částka], kdy první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná však hradila pouze částečně, v důsledku čehož došlo k zesplatnění dlužné částky v celkové výši [částka] ke dni [datum]. Žalovaná částka představuje zůstatek neuhrazené jistiny ve výši [částka], zůstatek neuhrazeného úroku ve výši [částka], neuhrazeného poplatku za správu zápůjčky ve výši [částka], neuhrazeného úroku z prodlení kapitalizovaného do zesplatnění ve výši [částka], neuhrazeného úroku z prodlení kapitalizovaného od zesplatnění do [datum] ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty po zesplatnění ve výši [částka] a neuhrazených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jistinu úvěru již splatila a smluvní pokuta je sjednána v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřená, navrhla žalobu zamítnout.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu s celkovými náklady zápůjčky ve výši [částka] zahrnující úrok ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka], tj. celkem částku [částka] splatit v 59 měsíčních splátkách ve výši [částka] a v 60. splátce ve výši [částka] vždy ke 12. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Ve smlouvě byla vyčíslena pevná roční úroková sazba ve výši 45 % (Smlouva o zápůjčce [číslo]). Strany se dohodly, že žalobkyně je oprávněna účtovat žalované v případě prodlení smluvní pokutu dle bodu II.

1. A a II.

1. B. Sazebníku v závislosti na délce prodlení. V případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky, je žalobkyně oprávněna vyzvat žalovanou k zaplacení upomínkou a požadovat nárok na„ upomínečné“ ve výši dle bodu II.

2. Sazebníku. Pokud žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, je žalobkyně oprávněna zbývající dosud neuhrazenou jistinu zápůjčky prohlásit za splatnou, před tím ji vyzve k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů od doručení upomínky v souladu s čl. 11 smlouvy. Neuhradí-li žalovaná dluh ani v této dodatečné lhůtě, je žalobkyně oprávněna po jejím uplynutí uplatnit smluvní pokutu ve výši dle bodu II.

1. B. Sazebníku. Celková smluvní pokuta může činit maximálně 50 % jistiny zápůjčky dle čl. 12 smlouvy. Žalobkyně je také oprávněna požadovat při prodlení s plněním kterékoliv splátky zákonný úrok z prodlení dle čl. 14 smlouvy (Smlouva [číslo] sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut společnosti [právnická osoba], splátkový kalendář, obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru).

4. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] převodem na její bankovní účet dne [datum] (výpis z účtu, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaná uhradila celkem částku [částka] (vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] ke dni [datum], výpis splátkového kalendáře, přehled úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění).

5. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných splátek zápůjčky ve výši [částka], dlužných administrativních poplatků ve výši [částka] a dlužné smluvní pokuty ve výši [částka]. Současně ji upozornila na nárok na zákonný úrok z prodlení, který je připravena odpustit, pokud dlužná částka [částka] bude uhrazena nejpozději do [datum]. V případě neuhrazení upozornila na zesplatnění zápůjčky ke dni [datum] s následky s tím spojenými (výzva k úhradě ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, žalobkyně oznámila žalované zesplatnění zápůjčky ke dni [datum], současně jí vyzvala k zaplacení dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] s upozorněním na uplatnění smluvní pokuty ve výši 0,1 % z celkového dluhu za každý den prodlení a na zákonný úrok z prodlení (oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne [datum], podací lístek). Předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky [částka] do [datum] s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (předžalobní výzva ze dne [datum], podací lístek).

6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. Současně provedla kontrolu žalované v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, přičemž žalovaná zde neměla žádný záznam. Žalobkyně soudu předložila výplatní pásku žalované za měsíc leden 2019, v níž byla uvedena čistá mzda ve výši [částka] včetně čtvrtletních bonusů ve výši [částka] a ročních bonusů ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba] (výplatní páska 1/ 2019). Předložila rovněž bankovní výpisy za měsíc [číslo], 1/ 2019 a 2/ 2019, z nichž jsou patrné příchozí a odchozí měsíční platby. V měsíci [číslo] byl žalované vyplacen celkový příjem ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba], v průběhu měsíce čerpala úvěr v celkové výši [částka], na splátkách úvěr uhradila celkovou částku [částka] (výpis z účtu [číslo]). V měsíci 1/ 2019 byl žalované vyplacen celkový příjem ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba], v průběhu měsíce čerpala úvěr v celkové výši [částka], dne [datum] přišla na její účet půjčka ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba], na splátkách úvěru uhradila celkovou částku [částka] a dne [datum] uhradila půjčku od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] (výpis z účtu 1/ 2019). V měsíci 2/ 2019 byl žalované vyplacen příjem ve výši [částka], v průběhu měsíce čerpala úvěr v celkové výši [částka], dne [datum] přišla na její účet půjčka ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba], na splátkách úvěru uhradila celkovou částku [částka] a dne [datum] uhradila soudnímu exekutorovi částku [částka] (výpis z účtu 2/ 2019). Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované, z níž vyplývá, že je rozvedená a má trvalý pobyt ve [obec] (kopie občanského průkazu) a formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, z něhož vyplývá, že žalovaná žije v nájmu, je zaměstnána od července 2017, její čistý měsíční příjem činí [částka], je jí vyplácen v hotovosti, splácí půjčky měsíční splátkou ve výši [částka] a její průměrné měsíční výdaje činí [částka] (formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr). Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok a poplatek v celkové částce [částka], a to v 59 měsíčních splátkách ve výši [částka] a 60. splátkou ve výši [částka].

13. Soud má za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že vycházela z informací získaných od žalované ve formuláři příjmů a výdajů a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované, a to výplatní páskou a výpisy z bankovního účtu. K důkazu žalobkyně předložila jednu výplatní pásku a bankovní výpisy za měsíc [číslo], 1/ 2019 a 2/ 2019, z nichž lze učinit jednoznačný závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované řádně nesplnila, když posoudila pouze příjmy, kdy je z výplatní pásky a z bankovních výpisů patrné, že žalovaná má pravidelný příjem od společnosti [právnická osoba] v průměrné měsíční výši [částka]. Výdaje žalované, stejně jako skutečnou míru jejího zadlužení, žalobkyně neprověřovala vůbec, pokud by tak učinila, nemohla by dojít k závěru, že je žalovaná schopna úvěr splácet, neboť z předložených bankovních výpisů je její finanční situace dobře patrná. Žalovaná splácí několik půjček a úvěru, jejichž splácení kryje dalšími půjčkami a úvěry. Její měsíční výdaje spojené jen se splácením úvěrů a půjček dosahují měsíčně desítky tisíc. Řádné posouzení výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmů k hrazení stanovených splátek.

14. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, 1 As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobkyně byl povinen údaje uváděné žalovaným pečlivě prověřit. Nebylo nikterak doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně učinila dotaz na evidenci žalovaného v registrech dlužníků, nebyly doloženy skutečné měsíční výdaje žalovaného za bydlení, výše úvěrů a půjček a jejich měsíčních splátek, apod. Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku odpovídajících podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.

15. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro naplnění ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele provedeny. Soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Neověření příjmů a výdajů naznačuje účelovost ze strany poskytovatele úvěru – snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

16. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly při zběžném a povrchním pohledu nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.

17. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

21. Žalovaná obdržela částku [částka], přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku [částka], kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši [částka]. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě, proto se soud blíže nezabýval námitkou žalované, že smluvní pokuta byla stanovena v rozporu s dobrými mravy.

22. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

23. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaná v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

24. Soud proto v souladu s § 153 dost. 2 o. s. ř. zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 dost. 1 o. s. ř. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním svého práva u soudu. Žalované žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.