28 C 249/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši částka na účet Okresního soudu ve obec do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaná je občankou anonymizováno republiky, v České republice byla vedena jako osoba samostatně výdělečně činná a v období od datum do datum byla pojištěncem žalobkyně. Dle evropských předpisů byla žalovaná povinna informovat žalobce o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně, toto však žalovaná neučila a žalobkyně až ze sdělení OSSZ Zlín zjistila, že od datum již není vedena jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovaná tak od datum do datum již nebyla pojištěna na území České republiky, ani nebyla pojištěncem žalobkyně, přesto v uvedené období čerpala na území České republiky zdravotní služby v celkové výši částka, které uhradila žalobkyně. Dne datum žalovaná uznala celý dluh a zavázala se ho uhradit. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou podepsána dohoda o splátkách. Žalovaná uhradila pouze částku částka, zbývá jí uhradit částka.

2. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum se žalovaná jako osoba samostatně výdělečně činná zaregistrovala u žalobkyně ke zdravotnímu pojištění (Registrace pojištěnce a rodinných příslušníků ze dne datum). Žalovaná byla jako osoba samostatně výdělečně činná vedena v období od datum do datum (Sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Zlín ze dne datum). V období od číslo do číslo žalovaná na území České republiky využila zdravotní služby v celkové částce částka (Přehled úhrad zdravotní péče žalované, Přehled obratů). Dne datum žalovaná nárok žalobkyně co do důvodu a výše uznala (Uznání dluhu ze dne datum). Dne 26. 10 2020 žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu o splátkách tak, že první splátka ve výši částka bude uhrazena do datum a další splátky ve výši částka v měsících 12/ 2020 až číslo (Dohoda o splátkách ze dne datum). Dne datum se žalovaná znovu zaregistrovala jako osoba samostatně výdělečně činná u žalobkyně ke zdravotnímu pojištění s účinností od datum (Registrace pojištěnce a rodinných příslušníků ze dne datum). Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do datum (Předžalobní výzva ze dne datum, doručenka).

4. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 zaplatí příkazce poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.

5. Podle čl. 11 odst. 3 bodu a) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen nařízení č. 883/2004) se s výhradou čl. 12 až 16 na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu.

6. Podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen ZVZP) je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud jde mj. o osobu samostatně výdělečně činnou.

7. Podle § 10 odst. 3 ZVZP je pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.

8. Podle čl. 76 odst. 4 nařízení č. 883/2004 a dle čl. 3 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009 (dále jen nařízení č. 987/2009), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 má žalovaný povinnost informovat instituce příslušného členského státu a státu, v němž mají bydliště, co nejdříve o každé změně své rodinné a osobní situace, která ovlivňuje jejich právo na dávky podle tohoto nařízení.

9. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky částka podle § 2636 o. z. jako pohledávky z titulu zaplacení odměny za poskytnuté služby péče o zdraví v období od datum do datum, kdy žalovaná nebyla na území České republiky pojištěna a nebyla pojištěncem žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se v souladu s § 2 odst. 1 písm. b) bod 8 ZVZP stala pojištěncem žalobkyně, když se řádně k pojištění registrovala ke dni datum jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovaná přestala být vedena jako osoba samostatně výdělečně činná s účinností od datum, nesplnila však svoji povinnost vyplývající z § 10 odst. 3 ZVZP, čl. 76 odst. 4 nařízení č. 883/2004 a čl. 3 bodu 2 nařízení č. 987/2009 oznámit žalobkyni ukončení samostatné výdělečné činnosti. Žalovaná přesto v období od datum do datum využila zdravotní péči, kterou za ni uhradila žalobkyně, v celkové výši částka.

10. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Uznání zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání, čímž žalobce nemusí dokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Je naopak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo zanikl jinak, aby to prokázal. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2007, sp.zn. 35 Odo 362/2005)

12. S ohledem na to, že žalovaná svůj dluh navíc výslovně co do důvodu a výše uznala, má se podle § 2053 o. z. za to, že tento dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku částka.

13. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne datum k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Počínaje dnem datum je žalovaná v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Soud uložil žalované povinnost zaplatit částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení žalobkyně sestávají z paušální náhrady za 2 úkony (výzva k plnění, žaloba) 2 x částka dle vyhl. č. 245/2015 Sb., které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. Žalobkyně byla na základě § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (zákon o soudních poplatcích) v řízení osobně osvobozena od placení soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, žalované tak proti žalobkyni nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení a tato rovněž není od soudního poplatku osvobozena, proto podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost na žalovanou.

17. Žalovaná je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši částka dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, odpovídající poplatkové povinnosti spojené s podáním žaloby dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.