28 C 267/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 46 521 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek (úrok, administrativní poplatek, odměna za hotovostní inkaso splátek a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova]) ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované [částka], které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum], avšak žalovaná úvěr nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. Žalobkyně se žalobou rovněž domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek (úrok, administrativní poplatek, odměna za hotovostní inkaso splátek a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova]) ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované [částka], které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum], avšak žalovaná úvěr nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. Žalobkyně se žalobou rovněž domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek (úrok, administrativní poplatek, odměna za hotovostní inkaso splátek a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova]) ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované [částka], které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum], avšak žalovaná úvěr nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne [datum].

2. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] zahrnujícím úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka], poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], splatit ve 88 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaná zaplatila celkem částku ve výši [částka] (vyjádření žalobkyně).

4. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] zahrnujícím úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka], poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], splatit ve 78 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaná zaplatila celkem částku ve výši [částka] (vyjádření žalobkyně).

5. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] zahrnujícím úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka], poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], splatit ve 60 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaná na dluh uhradila celkem [částka] (vyjádření žalobkyně). 6. [právnická osoba] všechny tři pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek z téhož dne).

7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalované dle údajů o jejich příjmech a výdajích. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka byl uveden příjem žalované ve výši [částka] a průměrné měsíční výdaje ve výši [částka]. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byly u příjmu zaškrtnuty výplatní pásky, výdaje nebyly ověřeny žádným dokumentem. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že je vdaná, pracuje v Komerční bance v call centru a nemá žádné úvěry ani půjčky. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

8. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka byl uveden příjem žalované ve výši [částka] a průměrné měsíční výdaje ve výši [částka]. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byly u příjmu zaškrtnuty výplatní pásky, výdaje nebyly ověřeny žádným dokumentem. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že je vdaná, pracuje v Komerční bance v call centru a má úvěr u společnosti [právnická osoba] v celkové výši [částka] s měsíční splátkou [částka]. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

9. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka byl uveden příjem žalované ve výši [částka] a průměrné měsíční výdaje ve výši [částka]. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva a výplatní pásky, výdaje nebyly ověřeny žádným dokumentem. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že je vdaná, pracuje v Komerční bance v call centru a má úvěr u společnosti [právnická osoba] v celkové výši [částka] s měsíční splátkou [částka]. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2398 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit souhrnný poplatek v celkové částce [částka], a to v 88 týdenních splátkách ve výši [částka], dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit souhrnný poplatek v celkové částce [částka], a to v 78 týdenních splátkách ve výši [částka] a dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit souhrnný poplatek v celkové částce [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka]

17. Soud má za to, že ve všech případech nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že ve všech případech vycházela z informací získaných od žalované v Kartách zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami. Tyto listiny však soudu nedoložila.

18. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

20. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

22. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Žalovaná v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] obdržela částku [částka], přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku [částka], kterou soud započetl jako plnění na jistinu ve výši [částka]. Jelikož žalovaná na dluh žalobkyni plnila více, než činila jistina poskytnutá právní předchůdkyní žalobkyně, zamítl soud v této části žalobu v celém rozsahu.

23. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] obdržela částku [částka], přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku [částka], kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši [částka].

24. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] obdržela částku [částka], přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku [částka], kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši [částka].

25. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru.

26. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

27. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení všech dlužných částek oznámením o postoupení pohledávky, které bylo žalované odesláno dne [datum] a do sféry její dispozice se dostalo dle § 573 o. z. dne [datum]. Podle oznámení měla žalovaná zaplatit ve lhůtě 10 dnů, tj. do [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaná v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

28. Soud uložil žalované povinnost zaplatit úrok z prodlení z celkové částky [částka] ([částka] + [částka]) pouze za období, kdy byla žalovaná se zaplacením v prodlení od [datum] ve výši 8,25 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním svého práva u soudu, neboť byla v řízení převážně úspěšná. Žalované žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.