28 C 291/2018

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o žaloba na určení vlastnického práva <b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí:</b> <b>- spoluvlastnického podílu id. ¼ na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí],</b> <b>- spoluvlastnického podílu id. ½ na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí],</b> <b>- spoluvlastnického podílu id. ¼ na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí],</b> <b>- spoluvlastnického podílu id. ¼ na pozemcích parc. [číslo] [rok], [rok], zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí],</b> <b>- spoluvlastnického podílu id. ½ na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí],</b> <b>- pozemků parc. [číslo] zapsanými na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí].</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 162 150 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení vlastnického práva k nemovitým věcem spoluvlastnickému podílu id. ¼ na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], spoluvlastnickému podílu id. ½ na pozemcích parc. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], spoluvlastnickému podílu id. ¼ na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], spoluvlastnickému podílu id. ¼ na pozemcích parc. [číslo] [rok], [rok], zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], spoluvlastnickému podílu id. ½ na pozemcích parc. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], zapsaných na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], pozemkům parc. [číslo] zapsanými na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí].

2. Žalobce ve svých žalobních tvrzeních uvedl, že daroval dvěma darovacími smlouvami ze dne [datum] a darovací smlouvu ze dne [datum] žalované nemovité věci uvedené ve výroku I. Žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva, jelikož byl žalovanou opakovanou uveden v omyl a podveden, v důsledku z čehož odvolal dar. V době, kdy se žalobce se seznámil se žalovanou, působila jako finanční a daňový poradce zapsaný v Komoře daňových poradců. U žalobce vzbudila důvěru po lidské i procesní stránce. Následně mu připravila plán ekonomických a právních změn ve společnostech žalobce, včítaje v to převody jeho osobního majetku na žalovanou z důvodu probíhajícího rozvodu žalobce. Žalobce přesvědčila, že je pro něj nejlepší, pokud [právnická osoba] s. r. o. bude vést po finanční a účetní stránce pouze ona a žalobce ji povede po provozní a výrobní stránce. Finančně nejvýhodnější bude, pokud založí novou společnost, kde ona bude formálně jednatelkou a na tuto společnost se převede [právnická osoba] s. r. o. pouze aktiva, případně původní [právnická osoba] s. r. o. rozhodne o jejím zrušení a likvidaci. Žalobce podstupoval rozvodové řízení se svojí manželkou a žalovaná argumentovala, že majetek žalobce by neúměrně zvyšoval majetkové vypořádání a výživné. Dohoda žalobce a žalované byla taková, že po ustálení majetkové situace žalobce z pohledu vypořádání majetkových vztahů s manželkou, převede tato svůj podíl na společnostech bez dalšího na žalobce a do té doby bude vést společnosti pouze formálně. Jako součást finančního plánu žalované bylo i převedení i dalších nemovitostí z vlastnictví žalobce na její osobu, neboť argumentovala tím, že majetek žalobce nesmí být veden jako žalobcův. Žalobce tedy daroval žalované darovací smlouvu ze dne [datum] a darovacími smlouvami ze dne [datum] a [datum] nemovité věci, které jsou předmětem žaloby vedené pod sp. zn. 28 C 12/2018. Žalovaná jako formální statutární zástupce společnosti [právnická osoba] se dopouštěla značných machinací vůči účetnictví této společnosti a zpronevěry finančních prostředků, které mají znaky úvěrového podvodu a získala na nákup strojů částku 2 400 000 Kč, kterou použila posléze na úhradu svých dluhů. Matka žalobce [jméno] [příjmení] vlastnila nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] a i na tuto vyvíjela žalovaná tlak, aby jí nemovitosti převedla za kupní cenu 2 100 000 Kč, které byly převedeny na soukromý účet žalované.

3. Žalobce a žalovaná byli ještě před darováním a převodem nemovitých věcí domluveni tak, že žalovaná vrátí na ní převedené nemovitosti, další nemovitosti a podíl na společnostech [právnická osoba] zpět, což žalovaná toto výslovně přislíbila. Žalovaná tím, že žalobce uvedla v omyl v právním důvodu podpisu smluv, způsobila absolutní neplatnost převodních smluv. Smlouvy jsou v rozporu se zákonem, jelikož žalovaná se zřejmě při uzavření jejich prostřednictvím dopustila trestních činů. Smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy, protože žalovaná vylákala nemovitosti na žalobce lstí.

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, jelikož neuznává tvrzení žalobce, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Tvrzení o uvedení žalobce v omyl ve vztahu k právním důvodům převodních smluv jsou v rozporu s písemnými smlouvami, obsahujícími ověřený podpis žalobce. Policejní orgán došel k jednoznačnému závěru o dobrovolném a kvalifikovaném vyjádření vůle žalobce v rámci uzavřených darovacích smluv, jimž žalovaná nabyla sporné nemovitosti, o čemž svědčí usnesení policejního orgánu o odložení ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. Žalobce projevil vůli nemovitosti převést a o následcích takového jednání byl dle vlastních slov poučen nejen členy své rodiny, ale i právním zástupcem [anonymizováno] [příjmení]. Žalované není známo, že by žalobce odvolání daru pro nevděk ve smyslu § 2075 občanského zákoníku v tomto období učinil. Žalobce se po rozpadu druhovského poměru žalobce a žalované po [datum] několikrát dožadoval zpětného převedení majetkových hodnot, ale odvolání daru pro nevděk neučinil. V písemném podání ze dne [datum] jsou uvedeny pouze velmi obecné formulace. Žalovaná nesouhlasí s označenými skutky tak, jak jsou žalobcem popisovány a interpretovány a nepovažuje je za úmyslné ublížení žalobci či členům jeho rodiny, případně zjevné porušení dobrých mravů. Žalobce v několika případech označuje skutky, jež nijak nesouvisí s žalobcem či osobami, jež lze považovat za osoby žalobci blízké, neboť jde o právnické osoby. Žalovaná z opatrností namítá opožděnost odvolání daru.

5. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 27. 8. 2021, č. j. 28 C 291/2018-212 byla zamítnuta žaloba v celém rozsahu a žalobce zavázán k úhradě nákladů řízení žalované. K odvolání žalobce i žalované byla usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] usnesením ze dne 1. 12. 2021, č. j. 60 Co 241/2021-236 zrušen a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém odůvodnění uvedl, že žalobce sice podal poměrně rozsáhlou žalobu, ve které se vyloženě omezil pouze na to, že popíše skutkový děj a soud si vybere podstatné skutečnosti. Je na žalobci, aby si ujasnil, čeho se vlastně míní v řízení domáhat a k tomu tvrdil všechny podstatné skutečnosti. Z dosud neúplných a nejasných tvrzení žalobce se naznačuje, že by snad darovací smlouva mohla být posouzena jako neplatná pro rozpor s dobrými mravy nebo jako smlouva, která odporuje zákonu podle § 580 odst. 1 o. z. Soud I. stupně proto žalobce podle § 118a odst. 2 o. s. ř. vyzve a poučí, aby doplnil skutková tvrzení, v jakých skutečnostech spatřuje rozpor se zákonem, s jakou právní normou, příp. v čem spatřuje rozpor s právními mravy. Pokud žalobce tvrdí, že darovací smlouva je neplatná, protože jednal v omylu ve smyslu § 583 o. z., pak je na žalobci, aby tvrdil, v čem tento omyl spočívá. V případě, že soud I. stupně neshledá darovací smlouvu neplatnou, bude se zabývat tím, zda žalobce dar řádně odvolal, kdy tak učinil, jakou formou a jaký byl obsah právního jednání odvolání daru, o čemž bude nutno žalobce poučit dle § 118a odst. 1 o. s. ř. nechť tvrdí uvedené skutečnosti ve vztahu k odvolání daru v roce 2017, zejména nechť prokáže ve vztahu ke konkrétním skutečnostem, kdy a jak pro konkrétní skutečnost dar odvolal.

6. Žalobce byl poučen usnesením ze dne 30. 12. 2021, č. j. 28 C 291/2018-241 v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu. Žalobce v rozsáhlém podání ze dne [datum] upřesnil žalobní tvrzení v obecné rovině, a proto při jednání soudu po opakovaném poučení žalobce konkretizoval, že tvrdí nicotnost darovacích smluv z důvodu zastřeného právního úkonu, jelikož se jednalo o kupní smlouvy a úplatný převod. Pokud by soud shledal, že předmětné darovací smlouvy nejsou nicotné, nechť soud nadále zkoumá, jestli jsou neplatné pro rozpor se zákonem. Darovací smlouvy porušují zákon o převodu nemovitostí a zákonné opatření senátu [číslo] Sb. Žalobce dále spatřuje neplatnost smluv pro rozpor s dobrými mravy. S žalovanou žil 5 let, tato z něho tahala celou dobu majetek a slibovala, že majetky na něho převede, až bude mít ukončeny spory s bývalou manželkou nebo pokud se rozejdou. Žalovaná je osobou vzdělanou jako daňový poradce a je na soudu, aby dle § 5 a § 8 o. z. rozpor s dobrými mravy posoudil. Mezi účastníky nebylo specifikováno u žádné ze tří darovacích smluv, jaká částka bude zaplacena za zastřené darování. Platba byla specifikována podle finančních možností v drobných částkách na účet žalobce v průběhu roku 2015 2016. Žalobce nedokázal specifikovat přesně konkrétní částky, který byly takto převáděny za dar, protože žalovaná měla plné moci k účtu žalobce, převáděla si peníze tam a zpět, tudíž nelze říct, jakou částku platila, za které darovací smlouvy. Žalobce nadále tvrdí, tíseň, nátlak a přesvědčování žalobce žalovanou a neplatnost z důvodu lichvy. Žalobce nedoplnil tvrzení týkající se odvolání daru pro nevděk, co do jeho důvodů a doby odvolání. Pokud se jedná o lichvu, žalovaná svým jednáním na žalobce naléhala, tlačila jej k převodu nemovitostí pod různými záminkami zneužila jednak jeho tísně, neboť v něm přiživovala představu, že může být proti své vůli zbaven majetku, zneužila jeho lehkomyslnosti ve vztahu k právům a povinnostem vyplývajících z vlastnictví.

7. Soud provedl k prokázání tvrzení žalobce dokazování listinnými důkazy, účastnickými výpověďmi a svědeckými výpověďmi a zjistil tento skutkový stav: Z darovací smlouvy uzavřené mezi [celé jméno žalobce] jako dárcem a [celé jméno žalované] jako obdarovaným dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako výlučný vlastník nemovitostí parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], tyto nemovitosti bezplatně převádí na obdarovanou vč. součástí a příslušenství s tím, že bodě 1.2 je uvedeno, že obdarovaná je družkou dárce a tato je přejímá dle bodu 3.1 do výlučného vlastnictví. V bodě 4.1 prohlašuje, že jeho vlastnické právo trvá, nepřevedl ho žádným právním jednáním nezapsaným ve veřejném seznamu na jinou osobu a může s těmito nemovitostmi volně nakládat. V bodě V. je obdarovaná seznámena s tím, že dárce může dar odvolat pro nouzi a nevděk. Podpisy na smlouvě jsou legalizovány u žalobce dne [datum] na [obec] poště a u žalované dne [datum] u notářky JUDr. [jméno] [příjmení].

8. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako dárce, žalovaná jako obdarovaná, uzavřeli smlouvu stejného znění, kdy předmětem daru byl podíl ve výši id. ¼ k nemovitosti pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] Smlouva byla předložena bez ověřených podpisů.

9. Z darovací smlouvy bez uvedeného data bylo zjištěno, že mezi žalobcem jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, došlo k převodu podílu ve výši id. ½ na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], podílu na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], podílu na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], podílu na nemovitostech zapsaných na pozemcích [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], podílu na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], podílu na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] a podílu na nemovitostech na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] a podílu na nemovistech zapsaných na nemovitostech na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] Tyto nemovitosti specifikované v článku 1 převádí žalobce na žalovanou bezplatně, obdarovaná je družkou dárce a tato dar přijímá. Darovací smlouva byla podepsána dne [datum] oběma účastníky, kdy jsou jejich podpisy legalizované Městským úřadem Napajedla.

10. Z listiny označené jako Výzva k vydání daru datované [datum] bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce vyzývá žalovanou k neprodlenému vydání všech darovaných nemovitých věcí a písemně potvrzuje odvolání daru a odstoupení od dvou darovacích smluv ze dne [datum], kterými daroval nemovité věci, a to jednotku [číslo] vymezené v budově [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] včetně spoluvlastnických podílů pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobce dalšími darovacími smlouvami daroval nemovité věci v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], na [list vlastnictví], na [list vlastnictví], nemovité věci nacházející se v k. ú. [obec] na [list vlastnictví], nemovité věci v k. ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví] a nemovité věci v k. ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví], [list vlastnictví]. Žalobce přibližně v březnu 2017 všechny tyto dary odvolal pro nevděk, od darovacích smluv odstoupil, neboť žalovaná úmyslně obdarovanému ublížila, když je lstí připravila o velkou část nemovitých věcí v jeho osobním vlastnictví, porušila dohodu týkající se převody společností [právnická osoba] a také v rámci společností [právnická osoba] se dopustila jednání, které se jeví jako jednání směřující ke spáchání úmyslných trestních činů vůči žalobci. Podacím lístkem ze dne [datum] je doloženo odeslání do sféry žalované.

11. Z listiny označené jako odvolání daru a výzva k vydání daru datované [datum] bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce vyzývá žalovanou k vrácení daru nemovitostí převedené třemi darovacími smlouvami ze dne [datum] a darovací smlouvou ze dne [datum] s tím, že přípisem ze dne [datum] informovala, že žalobce přibližně v roku 2017 odvolal dary pro nevděk a odstoupil od darovacích smluv v areálu [jméno] [příjmení], neboť od samého počátku úmyslně, systematicky, cíleně, opakovaně a dlouhodobě jedná tak, že ubližuje dárci a jeho blízkým, kdy žalobce a jeho rodinu připravila o velkou část nemovitých věcí v jejich osobním vlastnictví, ačkoliv tyto nemovité věci svou hodnotou několikanásobně převyšují hodnotu běžných darů, byly darovány bez jakéhokoliv protiplnění a přislíbila její navrácení. Odvděčujete se dárcům tím, že se veškerým dostupným způsobem pokoušíte překazit jejich podnikání, které probíhá v areálu [jméno]. Žalobce tímto opakovaně odvolává předmětné dary darovacími smlouvami ze dne [datum] a [datum] a odstupuje od nich.

12. Z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 4. 6. 2012, č. j. 26 C 25/2012-54 bylo zjištěno, že manželství [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Mikulov, okres [okres], bylo rozvedeno s právní mocí rozsudku ke dni [datum].

13. Z usnesení Policie ČR ze dne 20. 11. 2021 ve věci č. j. KRPZ-102207-306/TČ-2017-150081-TOB bylo zjištěno, že policejní orgán odložil trestní věc pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 d) trestního zákoníku a zločinu zpronevěry podle § 206/1, 4 d) trestního zákoníku, kterou se měla dopustit žalovaná v době od [datum] do [datum] na základě šesti uzavřených darovacích smluv pod záminkou, že po majetkovém vypořádání společného jmění manželů [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] vrátí žalovaná majetek zpět do vlastnictví žalobce, jak to bylo předem domluveno, k čemuž ale později nedošlo. Celková částka za nemovitosti, které získala žalovaná na základě darovacích smluv, činí 5 507 297 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

14. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že pozemky, které jsou předmětem žaloby, měl darovací smlouvou převedeny do svého vlastnictví od bývalé ženy [jméno] [příjmení] v podílu id. ½, kterou daroval žalované. O druhou polovinu se v té době soudil s bývalou ženou. Jedná se o pozemky v k. ú. [obec] u [obec] a v části [anonymizováno] [obec]. Záměrem bylo, že darovací smlouva byla podle žalované nejlepší a nejlevnější způsob převodu pozemků, aby o pozemky nepřišel, protože podávala na [právnická osoba] návrh na insolvenci. Pozemky převedl i s výhodnějšího vypořádání SJM a výhodnějšího výživného v soudním řízení. Darovací smlouvy připravovala žalovaná, on je jenom podepisoval. Žalovaná založila [právnická osoba] [anonymizováno], kde měl být jednatelem, všechny pozemky měly být zapsány na tuto firmu, která následně na něho měla být převedena. Darovací smlouva byla výhodná pro nižší daně a nemusely se dělat odhady. Účelem darovací smlouvy nebylo darovat pozemky, ale převedení do firmy [anonymizována dvě slova]. Není mu známo, proč mu žalovaná firmu nepřevedla a proč tyto pozemky do [anonymizována dvě slova] nevložila. Smlouvy podepsal, ačkoliv matka a sestra s tím nesouhlasily a varoval ho i tehdejší zástupce JUDr. [příjmení] a [anonymizováno] Darovací smlouvy se dělaly za účelem toho, aby se sjednotily do [anonymizována dvě slova]. Dohoda byla taková, že dostane úplatu za některé darovací smlouvy. Neví, kterých pozemků [anonymizováno] to konkrétně týkalo, ani mu není známo, zda úplatu dostal, protože žalovaná měla přístup ke všem účtům. Sousedi věděli, že ten majetek se bude prostřednictvím žalované vkládat do [anonymizována dvě slova], proto je označili jako svědky. Nevzpomíná si, kdy se domáhal vrácení daru, bylo to prostřednictvím právních zástupců z [obec].

15. Z účastnického výslechu žalované bylo zjištěno, že důvodem sepsání darovacích smluv měl být spor o nemovitosti s bývalou ženou žalobce [jméno] [příjmení] [příjmení], který žalobce zastupoval uvedl, že by bylo nejlepší se s ní dohodnout. To se však týkalo pozemku v [anonymizováno] [obec]. Pozemky, které jsou předmětem této žaloby, měly sloužit na vypořádání, stejně jako pozemek v k. ú. [obec], nikdy se neměly vrátit žalobci a neměly být vloženy ani do [anonymizována dvě slova]. To se týkalo pozemku z areálu [jméno]. Pozemky v k. ú. [obec] byly darovány, jelikož měly sloužit pro záměr výstavby rodinných domů pro ně dva a další rodinné domy na prodej. Darovací smlouvy připravovala právnička [anonymizována dvě slova] Mgr. [příjmení] a účelem bylo darovat pozemky, nikoliv se záměrem je vrátit. JUDr. [příjmení] dostal tyto smlouvy naskenované v emailu k nahlédnutí. Žádná úplata za tyto darovací smlouvy nebyla dohodnuta ani poskytnuta. Žalobce nechtěl pozemky vlastnit v podílu s [jméno] [příjmení], chtěl vlastnit svoje pozemky. Žalobce se nechtěl nikdy zabývat smlouvami, chtěl sedět v bagru a bagrovat.

16. Soud provedl svědecké výpovědi svědky označeným žalobcem k prokázání jeho tvrzení. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jako sousedé se bavili o tom, že žalobce musí nějaké majetky převést na žalovanou, protože se v té době rozváděl s [jméno] [příjmení] a tato měla finanční nároky při rozvodu. Není mu známo, o jaké pozemky ani katastrální území šlo, ani jakým způsobem se předávaly. Žalobce mu řekl, že to na žalovanou převede nebo že jí to dá. Řekl mu, jestli se nezbláznil, avšak on byl v té době zamilovaný člověk a měl svůj názor. Jestli to bylo uplatněno bezúplatně, není to známo, v té době hodně investovali. Žalovaná prodala barák a dala výtěžek do firmy.

17. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce je jako kamarád informoval, že chce převést veškeré nemovitosti na žalovanou, aby mu dělala správu majetku, zda se mu to velice výhodné, protože tomu nerozumí a žalovaná se v tom vyzná. Všichni mu to rozmlouvali, ale on v té době byl zamilovaný, neviděl, neslyšel. Mluvil o darování, že to má velice dobře ošetřené. Žalobce umí pracovat, vydělat peníze, ale nejdou mu papíry, vždy si najde nějaké manažera, který to mají řídit. Říkal, že s darem to bude strašně výhodně pro obě strany. Výhodnost nespecifikoval, asi z daňového hlediska. Žalobce mluvil o době určité, že až se změní situace, převede se to na jeho osobu, s žalovanou o tom nemluvil.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že věděl, že podstatou je přepis na žalovanou, aby nedošlo k poslání pozemků jinam. Žalobce převáděl dobrovolně pozemky na žalovanou. [anonymizováno] byla firma, která předtím fungovala, bylo však nutno založit jinou firmu, protože tam byly požadavky předchozí manželky.

19. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se převádělo všechno na žalovanou, vyžadovala to, že s tím bude něco líp, že to nějak bude lépe zhodnocovat. Nic bližšího o smlouvách neví. Týkalo se to pozemků, kde byla nedokončená novostavba. S žalovanou o tom však nemluvil.

20. Ze svědecké výpovědi JUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že darovací smlouvy z [datum] a ze dne [datum] nesepisoval. Obecně se může vyjádřit, že žalobce zastupoval asi do roku 2015, v té době byly vztahy mezi účastníky nadstandardní, a poté později, až se vztahy zhoršily. Jednání v jeho advokátní kanceláří prakticky vedla žalovaná, žalobce byl u toho, když něco chtěl říct, řekla„ [anonymizováno], ty mlč, ty tomu nerozumíš.“. Když chtěl něco vyjádřit, hlásil se jako školák. Docházelo k neustálým převodům v důsledku vypořádání s bývalou manželkou [jméno] [příjmení]. Přišla žalovaná, že žalobce něco chce a potom přišla se žalobcem, který to podepsal. Předtím chodila se žalobcem jeho bývalá manželka [jméno] [příjmení], že žalobce něco chce, připravte to. Jednalo se o soudní spory, vymáhání pohledávek, správní řízení, pokuty.

21. Ze svědecké výpovědi JUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětné darovací smlouvy z [datum] a [datum] nesepisoval a nic bližšího mu není známo. Zastupoval žalobce ve sporu s bývalou manželkou a v konečné fázi řízení došlo k záměně na straně žalované, kdy tam vystupovala žalovaná a nějaká s. r. o. Co bylo důvodem těchto převodů si nevzpomíná. Bylo to rozhodnutí žalobce, nikdo to s ním neprobíral. Při jednáních byla dominantní žalovaná, ale žalobce měl vždy svůj názor. Žalobce je natolik dominantní člověk, aby si řekl svoje. Někdy přišel žalobce sám, někdy přišla žalovaná, že má od něho pokyn. Komunikoval se žalobcem i se žalovanou, ta měla však lepší přístup k počítači, protože žalobce byl pracovně vytížený. Je vyloučeno, aby byl ve sporu s [jméno] [příjmení] uzavřen smír, Uzavření smíru by znamenalo uznání nároků [jméno] [příjmení], což by nemělo logiku. Stanovisko žalované bylo stejné jako stanovisko žalobce. V lednu 2016 byl vyhlášen rozsudek Okresním soudem ve Zlíně, Krajský soud v Brně rozhodl dne [datum].

22. Z dalších listinných důkazů, které byly žalobcem předloženy a soudem provedeny k důkazu, nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti odpovídající tvrzením žalobce a ze kterých by byly zjištěny podstatné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci.

23. Při právním hodnocení soud zjištěný skutkový stav právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o. z.) a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.)

24. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Soud se nejprve vyhodnotil jako předběžnou otázku, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení a zda požadovanému určení je možno vyhovět. Smyslem projednatelnosti určovací žaloby, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je snaha vést meritorní jednání pouze o věcech, ve kterých určení může vyřešit spornou situaci mezi účastníky řízení a mít faktický dopad do jejich právních vztahů a předejít dalším právním sporům. V judikatuře se uvádí, že určovací žaloba má smysl a je soudně projednatelná v případě, že její pomocí lze odstranit stav ohrožení práva či eliminovat právní nejistotu a současně odpovídající nápravy (ochrany) nelze dosáhnout jinak (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 236/2017, Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1440/14). V dané věci je ve veřejném rejstříku v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí žalovaná, což dle tvrzení žalobce neodpovídá faktickému stavu. Žaloba na určení je podmínkou následného vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, neboť změna zápisu v katastru nemovitostí je podmíněna právě výrokem soudu o určení vlastnického práv k nemovitostem. Tím bude odstraněna nejistota v dosavadním určení věcně právního vztahu mezi účastníky, a to vzhledem k právním a evidenčním účinkům vlastnických vztahů v katastru nemovitostí. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2658/2019). Soud tedy uzavřel, že je dán naléhavý právní zájem na určení podle § 80 o. s. ř.

26. Z provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že žalobce a žalovaná uzavřeli darovací smlouvy dne [datum] a dvě darovací smlouvy dne [datum] v souladu s vůlí projevenou v písemném textu. Žalobce měl zájem darovat nemovitosti žalované,„ neboť to bude pro něho nejvýhodnější“, ať už z důvodů lepšího právního postavení vůči bývalé ženě [jméno] [příjmení] ve sporech ve vypořádání podílového spoluvlastnictví či stanovení výživného nezletilým dětem, příp. z důvodů daňových (účastnická výpověď žalobce). Žalobce svoji vůli převést nemovitosti na žalovanou opakovaně deklaroval vůči svým přátelům, ačkoliv tyto mu jeho záměr rozmlouvali (svědecká výpověď [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Právní zástupci žalobce tyto darovací smlouvy nesepisovali a nebylo jim ničeho o obsahu známo (svědecká výpověď JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení]). Žalovaná přijímala uvedené nemovitosti od žalobce za účelem vypořádání majetku s jeho bývalou ženou [jméno] [příjmení] či za účelem sjednocení pozemků pro výstavbu rodinných domků (účastnická výpověď žalované).

27. Soud se zabýval námitkou žalobce, že předmětné darovací smlouvy jsou nicotným právním jednáním. Žalobce spatřoval nicotnost z důvodu zastřeného právního jednání, jelikož se jednalo o kupní smlouvy a úplatný převod. Nicotnost, resp. v pojmosloví užívané občanským zákoníkem zdánlivé právní jednání právně neexistuje, jako právní jednání se pouze jeví. Z hlediska právních důsledků nicotného jednání se uvádí, že žádné následky vyvolat nemůže. Zdánlivost (nicotnost) právního jednání nastává přímo ze zákona a soud k ní při svém rozhodování nebo při postupu v řízení přihlíží i bez návrhů účastníků řízení (z úřední povinnosti); vezme ji tedy v úvahu vždy, jakmile vyjde najevo, aniž by bylo zapotřebí, aby se jí někdo z účastníků dovolal nebo jinak na ni poukazoval. Jednání z případů zdánlivého právního jednání vzbuzuje pouze zdání, že jde o právní jednání, k němuž se podle zákona nepřihlíží a na které se tedy hledí, jako kdyby k němu nikdy nedošlo, je jednání, při kterém nebyla zjevně projevena vážná vůle. Jde např. o projev vůle učinit žertu při hře, výuce nebo za jiných podobných okolností, z nichž bylo zřejmé, že jednající ve skutečnosti nechtěl způsobit takové právní následky, které jsou s konkrétním projevem vůle spojeny. Zdánlivým právním jednáním je rovněž simulované právní jednání, které je činěno jen„ na oko“, při němž jednající strana navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny. Má-li být simulovaným právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, soudí se podle jeho pravé povahy. Zdánlivost (nicotnost) právního jednání je třeba odlišovat od jeho neplatnosti. Právní jednání může být neplatné, jen jestliže není zdánlivé (nicotné), neboť na takové právní jednání se hledí, jako kdyby k němu nikdy nedošlo (viz rozsudek NS ČR ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2862/2019).

28. Darovací smlouva je dvoustranný právní úkon, kdy dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá (§ 2055 o. z.). V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k úplatnému převodu a darováním by měla být simulována kupní smlouva. Ačkoliv žalobce tvrdil, že mu bylo za darování placeno, sám ve svých tvrzeních neuvedl, kdy, jakou částkou ani po poučení soudu tvrzení nedoplnil a nedoložil k nim žádný důkaz. Soud tedy uzavřel, že právní jednání není nicotné, neboť nevykazuje znaky právního úkonu předstíraného či zastíraného.

29. Soud se dále zabýval tvrzenou neplatností předmětných darovacích smluv, a to z důvodu v rozporu se zákonem a s dobrými mravy.

30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Právní úkon, který se příčí dobrým mravům, je ztížen neplatností, jestliže jeho účelem je sledovat nemravný cíl. [obec] mravy jsou neurčitým právním pojmem, jejichž obsahem je množina norem chování, stojící mimo právo, které jsou v právu užívány na základě přímého zákonného odkazu, tedy na základě zmínky v konkrétní právní normě odkazující. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že v době uzavírání předmětných darovacích smluv byl vztah mezi žalobcem a žalovanou na úrovni druhovského poměru, o čem svědčí rovněž formulace v samotných darovacích smlouvách. O jejím nadstandardním vztahu pak vypovídají i svědci, jako JUDr. [příjmení] či přátelé žalobce, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Pokud žalobce v době darování předmětných nemovitostí měl zato, že je to pro něho nejvýhodnější ať už z důvodu vedení správy nemovitostí či vyvádění majetku ze svého vlastnictví z důvodu sporu s bývalou ženou [jméno] [příjmení] či insolvence [právnická osoba], nemůže být shledána s dobrými mravy, až poté, co se se žalovanou rozešel a nenaplnila se jeho představa. Neplatný je právní úkon, který je učiněn v rozporu s dobrými mravy v okamžiku jeho konání nikoliv poté, co až v roce 2018 žalobce zjistí, že se rozešly jeho představy a očekávání s realitou. Stejně tak neshledal soud rozpor s dobrými mravy pro obcházení zákona, jelikož darování je upraveno občanským zákoníkem jako dvoustranné právní jednání a věc finančních odvodů z darování je pak věcí veřejného práva a může vést k případným daňovým doměrkům.

32. Žalobce dále tvrdil, že jednal v omylu, a proto je jeho právní jednání neplatné.

33. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

34. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

35. Žalobce tvrdil, že omyl spočíval v tom, že darování mělo být dočasné, do doby, pokud bude trvat druhovský poměr a pokud se se žalovanou rozejdou, budou nemovitosti vráceny zpět. Z judikatorních rozhodnutí vyplývá, že zanedbání požadavků okolnostem přiměřené péče jednající osoby, zajistit si okolnostem odpovídající objektivní informace pro posouzení existence předpokladů, které jsou pro ni a hledisko uvažovaného právního úkonu významné (resp. rozhodné), proto je způsobilé zpochybnit možnost účinně se pak dovolat tímto počínáním ovlivněného omylu. Soud v intencích těchto rozhodnutí dospěl k závěru, že pokud žalobce tvrdí, že byl vyvolán omyl ze strany žalované o dočasnosti darování a jeho následném vrácení, považuje ho za bezpředmětné, zda toto ujednání bylo platné, zda se jednalo o vedlejší ujednání nebo o rozvazovací podmínku, zda bylo učiněno písemně nebo ústně, nejdůležitější je, že žalobce uzavřel pro něj nevýhodnou kupní smlouvu právě, že uzavřel darovací smlouvu dle něho v omylu, jelikož si sám zaviněně nezjistil, že darování je úkonem časově neomezený.

36. Žalobce tvrdil, že smlouva je neplatná pro lichvu a tíseň vyvolanou žalovanou vůči žalobci, která v něm vyvolala a přiživovala představu, že může být proti své vůli zbaven majetku, zneužila jeho lehkomyslnosti ve vztahu k právům a povinnostem vyplývající z vlastnictví. Žalovaný s nemovitostmi nakládal lehkomyslně, nepřikládal vlastnictví patřičný důraz pod hrozbou narůstající administrativy, vzal zavděk nabídku žalované na převod vlastnického práva k nemovitostem na ni. Nedostatečně se přitom zajímal o právní záruky takového převodu, spokojil se s tvrzením, že darovací smlouva je výhodnější a v případě vůle může kdykoliv dar odvolat. Žalovaná zneužila stavu mysli, v jakém se po rozvodu a vypořádání společného jmění manželů ze strachu z exekuce a z předložení [právnická osoba] s. r. o.

37. Soud z provedeného dokazování má zato, že žalobce byl společníkem a jednatelem několika společností, vlastníkem několika nemovitostí a úspěšným podnikatelem (účastnické a svědecké výpovědi). Žalobce dlouhodobě vedl právní spory, nechal se zastupovat právními zástupci (svědecká výpověď JUDr. [příjmení] a JUDr. [příjmení]). Ačkoli žalobce tvrdil, že byl žalovanou ovládán a zneužit, z výpovědi svědka [příjmení] je zřejmé, že submisivní chování žalovaného je jeho celoživotní zaměření, jelikož v předcházejícím případě bývalá manželka [jméno] [příjmení] stejně za žalobce právní jednání vedla a právní úkony zajištovala. Svědek [příjmení] [příjmení] vyslovil, že při jednáních byla dominantní žalovaná, ale i žalobce je dostatečně dominantní, aby si řekl, co chce. Soud vycházel z toho, že žalobce má dle § 4 o. z. jako svéprávná osoba rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od něho v právním styku může očekávat. Žalovaná v tomto případě nevystupovala jako příslušník určitého povolání nebo stavu, ale jako partnerka žalobce (§ 4 a § 5 o. z.). Žalobce sám tvrdí, že jakýmkoliv papírům nerozumí, je pouze vyučen, umí jezdit s bagrem, a proto si vždy vybere osobu, které absolutně důvěřuje a které stoprocentně svěří veškeré své osobní a obchodní záležitosti. Samotná tato tvrzení pak zpochybňují neplatnost darovacích smluv. Je-li si žalobce vědom svých povahových vlastností, nemůže pak následně tyto zneužívat pro dodatečné prohlášení neplatnosti pro něj„ nevýhodných darovacích smluv“. Soud neshledal žádný ze znaků lichevního jednání ani žádnou lest a tíseň žalobce při uzavírání darovacích smluv. Žalobce uzavíral darovací smlouvy při plném vědomí a na základě dostatečného časového prostoru od rozhodnutí po podpis smluv bez přímého či nepřímého nátlaku či hrozby ze strany žalované. Pro úplnost obava žalovaného, že pokud tak neučiní,„ žalovaná se s ním rozejde“, se jeví naprosto lichá.

38. Podle § 2072 o. z. ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, nepromine-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle odst. 2 odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

39. Podle § 2075 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

40. Žalobce svá žalobní tvrzení přes procesní poučení soudu neupřesnil, soud vycházet tedy ze stávajících tvrzení a označených důkazů. Žalobce se domáhal určení vlastnictví k nemovitostem, které daroval žalované darovací smlouvou ze dne [datum] a darovací smlouvou ze dne [datum], neboť od obou darovacích smluv odstoupil údajně ústně v březnu 2017, což nebylo v řízení prokázáno, a písemně v lednu 2018. Začátkem roku 2017 zjistil, že byl uveden v omyl a odhalil úmyslné podvodné jednání žalované. Pomine-li soud zmatečné formulace„ o odstoupení od darovacích smluv pro uvedení v omyl“, je nucen konstatovat, že tvrzené důvody odstoupení nejsou způsobilé přivodit odvolání daru ve smyslu § 2072 o. z., jelikož se nejedná o nevděk ani zjevné porušení dobrých mravů. Žalobce tvrdí, že nevděk měl spočívat v tom, že žalovaná následně nepřevedla majetkové hodnoty zpět na žalobce tak, jak bylo mezi nimi dohodnuto, neboť smyslem převodů bylo zmenšit majetek žalobce z důvodu probíhajícího rozvodu žalobce a sporů o vypořádání společného vlastnictví. Jednání, které je v rozporu s právními předpisy, a zjevné zneužití práva nemůže požívat právní ochrany (§ 8 o. z.). Tvrzení, že majetek žalobce by neúměrně zvyšoval majetkové vypořádání a výživné, jsou naprosto liché a nezákonné sliby mezi žalobcem a žalovanou o zpětném převodu, a nemohou být právně vymahatelné. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani ze svého protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (§6 o. z.) Nicméně vůle darovaného či vůle obdarovaného není relevantní podmínkou platnosti darovací smlouvy.

41. Soud nad rámec uvádí, že již tvrzení žalobce neobsahují dobu, kdy se měl dozvědět, že mu žalovaná ublížila a kdy tedy začal běžet počátek jednoleté promlčení pro odvolání daru. Stalo-li se tak v roce 2015, pak je třeba konstatovat, že výzva ze dne [datum] k odvolání daru byla podána opožděně. Žalobce sice tvrdí, že odvolal dar již v březnu 2017, ale tato tvrzení nebyla učiněna žalovanou nespornými a žalobcem nebyla prokázáno. Policie ČR odložila vyšetřování pro podezření ze spáchání zločinu podvodu a zpronevěry, tudíž lze konstatovat, že soud není v tomto směru vázán, že nedošlo ke spáchání trestního činu (§135 o.s.ř.). Soud však ani v tomto řízení nezjistil podvodné jednání ze strany žalované, neboť žádným důkazem nebylo prokázáno, že by při sjednávání darovacích smluv přislíbila vrácení daru a v daném okamžiku již věděla, že tento slib nemůže splnit, čímž by se dopustila podvodného jednání.

42. Soud ze všech těchto uvedených důvodů žalobu na určení vlastnictví jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

43. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním svého práva u soudu.

44. Podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jako hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

45. Podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.

46. Podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, částka 35 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné.

47. Podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech uvedených v odstavci 3 písm. a), jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.

48. Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2688/15, uzavřel, že je pochopitelně na jedné straně žádoucí, aby obecné soudy nebyly zatěžovány zbytečnými spory o výši nákladů řízení, na straně druhé by však nemělo docházet k situacím, kdy je evidentní, že předmět řízení má vysokou hodnotu, ale jen proto, že tato hodnota nebyla v řízení vyčíslena zcela pregnantně, je při určení výše nákladů řízení postupováno dle ust. § 9 advokátního tarifu, odpovídajícího hodnotě mnohonásobně nižší. Není tedy vyloučeno, aby soud pro účely ocenění předmětných nemovitostí využil například účastníkem předložené stanovisko realitní kanceláře, a to zejména za situace, kdy ostatní účastníci řízení obsah tohoto stanoviska nerozporují. Obecným soudům nic nebrání ani v tom, aby případně na základě vlastní úvahy údaj uváděný účastníkem dále korigovaly. Takovýto přibližný odhad bude totiž u věcí s vysokou hodnotou lépe odpovídat základnímu principu vyjádřenému v § 8 advokátního tarifu, dle nějž by u sporů, jejichž předmětem jsou věci ocenitelné, měla být odměna advokáta odvozena od jejich ceny. Zatímco v případě "laického" odhadu hodnoty nemovitosti lze předpokládat, že odchylka ve výši odměny advokáta (oproti odměně, která by byla určena znaleckým posudkem) se bude pohybovat nejvýše v řádu několika desítek procent, užitím § 9 advokátního tarifu se odměna deformuje nesrovnatelně výrazněji (v nyní projednávaném případě jde o rozdíl šestnáctinásobku). Jinými slovy řečeno, k právu vítězného účastníka na náhradu nákladů řízení je i významně podhodnocený odhad ceny nemovitosti mnohem šetrnější, než když soud na určení ceny zcela rezignuje.

49. Soud v souladu s právním názorem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ve věci Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 41 C 4/2021, má za to, že v projednávané věci je situace obdobná. Předmětem řízení bylo určení práva k věci penězi ocenitelné. Součástí spisu jsou údaje o kupních cenách při nabývání nemovitostí žalobcem a [jméno] [příjmení] z nichž vycházela i Policie ČR při vyšetřování podezření ze spáchání trestních činů pod č.j. KRPZ - [číslo] [číslo] 2017 [číslo] v analýze policejního orgánu ze dne [datum] ve výši 1 231 657 K, k čemuž je třeba přičíst id. ½ nemovitostí v k. ú. [obec] ve výši 460 000 Kč, tedy celkem činí tarifní hodnota 1 691 657 Kč. Kupní cena přitom představuje tržní cenu v daném místě a čase, tedy cenu obvyklou Za skutečnost obecně známou, kterou není třeba dokazovat (§ 121 o. s. ř.), lze považovat skutečnost, že od doby vymezené lety 2012 2015 došlo k významnému nárůstu cen nemovitostí, tzn., že současná obvyklá cena nemovitostí, které byly předmětem řízení, bude nepochybně vyšší, než by odpovídalo kupním cenám, za které byly nemovitosti prodány v letech 2008 [číslo]. Z uvedeného je zřejmé, že aktuální obvyklá cena všech nemovitých věcí, které byly předmětem řízení, je nepochybně vyšší. Ačkoliv tato částka neodpovídá skutečné aktuální ceně nemovitostí, nepochybně se aktuální obvyklé ceně nemovitostí blíží mnohem více, než částka 50.000 Kč, jež je za tarifní hodnotu považována ve smyslu § 9 odst. 4 advokátního tarifu.

50. Výše odměny za jeden úkon právní služby vypočtená dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6 advokátního tarifu činí 15 100 Kč. Soud přiznal za 9 úkonů právní služby učiněné před soudem I. stupně spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při jednání [datum], [datum], [datum], [datum] [datum] 9- 12.10 hodin, [datum] (§11 odst. 1 písm. a) d) g) advokátního tarifu), a v hodnotě půl úkonu 7 550 Kč za vyjádření k přerušení řízení a vyjádření k doplněným tvrzením žalobce (analogicky §11 odst. 2 advokátního tarifu), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za celkem 11 úkonů právní služby po 300 Kč a za úkon odvolání do nákladového výroku jeden půl úkon právní služby ve výši 7 550 Kč (§11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč.

51. Náklady řízení v celkové výši 162 150 Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.