28 C 313/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částky 37 058 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 058 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 058 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 082 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit jí částku 37 058 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 058 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že dne [datum] žalovaný fyzicky napadl zaměstnance společnosti [právnická osoba], pana [jméno] [příjmení], který vykonával ostrahu prodejny [anonymizováno], na adrese [adresa]. Za toto jednání byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. V rámci pojistné události [číslo] vyplatila žalobkyně poškozenému [jméno] [příjmení] dne [datum] částku 5 090 Kč za náhradu újmy z pracovního úrazu zahrnující bolestné a náhradu nákladů spojených s léčbou. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným Dohodu o uznání dluhu co do důvodu i výše, v jejímž rámci se žalovaný zavázal dluh uhradit formou pravidelných měsíčních splátek, počínaje měsícem [anonymizováno] [rok], splatných vždy ke každému 20. kalendářnímu dni příslušného měsíce pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný však neuhradil již první splátku splatnou v [anonymizováno] [rok].

3. Žalovanému byla rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně se společností [právnická osoba], přeplatek na dávce nemocenského za období od [datum] do [datum] ve výši 35 520 Kč. Z titulu pojistné smlouvy [číslo] žalobkyně v rámci pojistné události [číslo] ze dne [datum] vyplatila společnosti [právnická osoba], pojistné plnění ve výši 31 968 Kč ke krytí škody na vráceném přeplatku, přičemž na žalobkyni přešlo okamžikem výplaty pojistného plnění právo na vypořádání ze společnosti [právnická osoba] K úhradě dlužné částky žalobkyně žalovaného vyzvala dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum], žalovaný však ani přes tyto výzvy žalobkyni ničeho neuhradil. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného v rámci předžalobní výzvy k úhradě částky 37 058 Kč, a to ve lhůtě do sedmi dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena na jedinou žalobkyni známou adresu žalovaného, žalovaný však ničeho neuhradil.

4. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaný napadl pana [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“), který jej vyzval k nasazení roušky dle tehdejších vládních opatření, a pohmoždil mu nos (lékařské zprávy [anonymizována tři slova]. [příjmení], záznam o úrazu). Za toto protiprávní jednání byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., a byla mu uložena pokuta 500 Kč (záznam o podání vysvětlení ze dne [datum], blok na pokutu na místě nezaplacenou, sdělení Policie České republiky). Poškozený byl na základě dohody o provedení práce ze dne [datum] zaměstnaný ve společnosti [právnická osoba] (dále jen„ zaměstnavatel poškozeného“), která toto zranění nahlásila jako pojistnou událost k zákonné odpovědnosti za škody z pracovních úrazů a nemocí z povolání žalobkyni, která pojistnou událost zaevidovala pod [číslo] (dohoda o provedení práce ze dne [datum], hlášení o pojistné události, oznámení o registraci pojistné události). Žalobkyně dne [datum] uhradila poškozenému částku ve výši 5 090 Kč (doklad o vyplacení pojistného k pojistné události [číslo]). Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne [datum] žalovaného k úhradě regresní pohledávky z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci, kterou za zaměstnavatele poškozeného uhradila, a to ve výši 5 090 Kč, skládající se z částky 5 000 Kč jakožto 20 bodů bolestného à 250 Kč a částky 90 Kč jakožto úhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou, a to do [datum] (výzva žalobkyně ze dne [datum], obálka). K úhradě této částky byl žalovaný opětovně vyzván upomínkou ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] (upomínka ze dne [datum], výzva před podáním žalobního návrhu ze dne [datum], upomínka ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni dopis s žádostí o posečkání s úhradou dluhu, neboť se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a není v jeho možnostech dluh uhradit (dopis žalovaného ze dne [datum]).

6. Dne [datum] žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit formou pravidelných měsíčních splátek, počínaje [anonymizováno] 2022, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, přičemž bylo sjednáno, že v případně neplnění závazku bude dluh vymáhán soudní cestou (uznání dluhu a závazek o způsobu jeho uhrazení ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil hned první splátku, a to i přes upomínku žalobkyně ze dne [datum], nehradil ani na základě urgence žalobkyně ze dne [datum], přičemž byl upozorněn na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění zástupcem žalobkyně, ve které byl opětovně upozorněn na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou (upomínky ze dne [datum], urgence ze dne [datum], výzva před podáním žalobního návrhu ze dne [datum], předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]).

7. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] zaměstnaný ve společnosti [právnická osoba] (dále jen„ zaměstnavatel žalovaného“) (ukončení pracovněprávního vztahu, seznam PPV zahrnutých v dávce). Odhlášení ze sociálního pojištění mělo být provedeno zaměstnankyní zaměstnavatele žalovaného, paní [jméno] [příjmení], která je u zaměstnavatele žalovaného zaměstnána jako mzdová účetní, která žalovaného ze sociálního pojištění však neodhlásila (pracovní smlouva, dohoda o pracovní smlouvě). V období od [datum] do [datum] byl žalovaný v dočasné pracovní neschopnosti, v důsledku čehož mu byla vyplacena dávka nemocenského ve výši 35 250 Kč [anonymizována čtyři slova]. Rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl rozhodnuto o povinnosti zaměstnavatele žalovaného a žalovaného uhradit přeplatek na dávce nemocenského za období od [datum] do [datum] ve výši 35 520 Kč. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že neoprávněné vyplacení dávky nemocenského zavinil zaměstnavatel žalovaného, neboť až dne [datum] oznámil, že dne [datum] bylo ukončeno zaměstnání se žalovaným (rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], doručenka). Zaměstnavatel žalovaného částku 35 520 Kč [anonymizována čtyři slova] uhradil dne [datum] (výpis z účtu zaměstnavatele žalovaného).

8. Zaměstnavatel žalovaného uzavřel se žalobkyní dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] ve znění pozdějších dodatků, a to na odpovědnost zaměstnanců, uvedených v přílohách této smlouvy, za škodu způsobenou zaměstnavateli žalovaného, a to do výše limitu 30 000 Kč se spoluúčastí 10 %, min. však 1 000 Kč. Dle přílohy [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] byla takto pojištěna [jméno] [příjmení] jako mzdová účetní (pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum], přílohy – seznam pojištěných zaměstnanců, dodatek [číslo] k pojistné smlouvě [číslo]). Zaměstnavatel žalovaného dne [datum] oznámil žalobkyni pojistnou událost, která ji zaregistrovala pod číslem škodní události [číslo] (oznámení škodné události za škodu způsobenou třetí osobě, sdělení o registraci škodní události). Výzvou ze dne [datum] vyzval zaměstnavatel žalovaného k náhradě škody ve výši 35 520 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], ke dni [datum] si ji žalovaný stále nepřevzal (výzva k náhradě škody ze dne [datum], podací lístek, vyjádření k vymáhání vyplacené dávky NP ze dne [datum]). Žalobkyně po šetření škodní události vyčíslila škodu na 35 520 Kč, přičemž zaměstnavateli žalovaného byla na jeho účet dne [datum] vyplacena částka 31 968 Kč jakožto pojistné plnění, tedy 90 % plnění žalobkyně jakožto pojistitele; zbylá částka představovala spoluúčast pojištěné paní [jméno] [příjmení] (oznámení o výši pojistného plnění z pojistné události, potvrzení o úhradě). Následně žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení regresní pohledávky ve výši 31 968 Kč, a to ve lhůtě do [datum] (regresní nárok ze dne [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 5 090 Kč a dlužné částky ve výši 31 968 Kč, celkem tedy k úhradě částky 37 058 Kč, a to ve lhůtě do 7 ode dne doručení této výzvy. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne [datum], žalovaný však ničeho neuhradil (předžalobní výzva ze dne [datum], dodejka).

9. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

11. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.

12. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. V prvém případě poškozený při výkonu svého povolání utrpěl v důsledku napadení žalovaným pracovní úraz, v důsledku čehož mu vznikl vůči zaměstnavateli poškozeného podle podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), nárok na odškodnění, a sice v souladu s § 271c zákoníku práce nárok na náhradu za bolest ve výši 5 000 Kč a v souladu s § 27d zákoníku práce nárok na náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 90 Kč, tj. celkem částka 5 090 Kč. Tuto částku uhradila žalobkyně dne [datum] poškozenému z titulu zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání dle vyhlášky č. 125/1993 Sb. Zaměstnavateli poškozeného svědčí vůči původci škody, tedy žalovanému, právo na regresní náhradu podle § 2917 o. z., přičemž pro vznik povinnosti k náhradě škody z důvodu naplnění skutkové podstaty náhrady škody z titulu porušení zákonné povinnosti jsou stanovena kritéria podle § 2910 o. z. V daném případě žalovaný porušil svou zákonnou povinnost tím, že svým jednáním, za které byl pravomocně shledán vinným výše uvedeným rozhodnutím, protiprávně zasáhl do osobní integrity poškozeného, jemuž ublížil na zdraví. V důsledku tohoto protiprávního jednání žalovaného došlo k újmě na zdraví poškozeného, kterému posléze vznikl nárok na náhradu za bolest ve výši 5 000 Kč a nárok na náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 90 Kč, tj. celkem 5 090 Kč, kterou poškozenému uhradil zaměstnavatel poškozeného prostřednictvím zákonného pojištění u žalobkyně. Soud tedy shledal naplnění veškerých předpokladů pro vznik občanskoprávní odpovědnosti žalovaného za újmu na zdraví poškozeného, kdy tento nárok poškozeného podle § 2917 o. z. přešel na zaměstnavatele poškozeného a následně v důsledku vyplacení pojistného plnění v souladu s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. přešel tento nárok na žalobkyni.

14. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně disponuje vůči žalovanému nárokem na zaplacení částky 5 090 Kč z titulu újmy na zdraví, kterou žalovaný způsobil poškozenému zaviněným porušením své zákonné povinnosti nezasahovat do integrity jiného člověka při plnění pracovních povinností poškozeným. K zaplacení dlužné částky žalobkyně vyzývala žalovaného opakovaně, následně žalovaný svůj dluh písemně dne [datum] svůj dluh co do důvodu i výše uznal, tudíž platí vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalobkyně umožnila žalovanému dlužnou částku uhradit formou splátek pod ztrátou výhody splátek, nicméně žalovaný neuhradil řádně a včas ani první splátku, čímž se celý dluh stal splatným.

15. Podle § 124 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.

16. Podle § 2811 o. z. při škodném pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

17. Podle § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

18. Ve druhém případě byla žalovanému neoprávněně vyplacena dávka nemocenského pojištění, neboť z důvodů na straně zaměstnavatele žalovaného nebyl žalovaný odhlášen ze systému nemocenského pojištění, byť již nebyl u zaměstnavatele žalovaného zaměstnán. Výše uvedeným rozhodnutím [stát. instituce] byl žalovaný a zaměstnavatel žalovaného vyzváni, aby vyplacenou dávku 35 520 Kč, uhradili společně a nerozdílně, což učinil zaměstnavatel žalovaného dne [datum]. Následně zaměstnavatel žalovaného ohlásil pojistnou událost žalobkyni v návaznosti na uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum], neboť v rámci této smlouvy bylo sjednáno pojištění konkrétních zaměstnanců k nimž patřila [jméno] [příjmení], jejímž pochybením nedošlo k odhlášení žalovaného ze systému nemocenského pojištění, a to z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, která zaměstnavateli žalovaného vznikla tím, že uhradil částku 35 250 Kč odpovídající vyplacené částce nemocenského pojištění. Po šetření pojistné události byla žalobkyní dne [datum] vyplacena zaměstnavateli žalovaného částka 31 968 Kč jakožto pojistné plnění. V souladu s § 2820 odst. 1 o. z. přešla okamžikem výplaty pojistného plnění pohledávka zaměstnavatele žalovaného proti žalovanému, který měl se zaměstnavatelem žalovaného plnit společně a nerozdílně, na pojistitele, tedy na žalobkyni, a to až do výše plnění, které žalobkyně jakožto pojistitel oprávněné osobě, tj. zaměstnavateli žalovaného, vyplatila. Žalobkyně k úhradě částky 31 968 Kč žalovaného opakovaně vyzývala, a to nejprve výzvou ze dne [datum] a následně předžalobní výzvou ze dne [datum]. Protože žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, zavázal soud žalovaného k úhradě dlužné částky tímto rozsudkem.

19. V prvém případě se žalovaný zavázal dle uznání dluhu a závazku o způsobu jeho uhrazení ze dne [datum] uhradit dlužnou částku ve výši 5 090 Kč formou splátek, splatných vždy do 20. kalendářního dne v měsíci počínaje [anonymizováno] 2022 pod ztrátou výhody splátek. První splátku žalovaný neuhradil, celá částka se tedy stala splatnou dne [datum] a žalovaný se dne [datum] dostal do prodlení. V druhém případě žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 31 968 Kč do [datum], jelikož žalovaný ničeho neuhradil, dostal se dne [datum] do prodlení. Žalobkyni náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však úrok z prodlení požadovala až od [datum], tedy od okamžiku, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky na základě zástupcem žalobce zaslané a žalovanému doručené předžalobní výzvy.

20. S ohledem na vázanost návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud zavázal žalovaného k úhradě částky 37 058 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 058 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly uplatněním svého práva u soudu. Náklady řízení stávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 483 Kč a nákladů právního zastoupení dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, písemné podání ve věci samé) v sazbě 2 620 Kč za úkon, tedy 2 620 Kč x 3, náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 úkony právní služby v sazbě 300 Kč za úkon 3 x 300 Kč, a náhrady daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši 1 839 Kč.

22. Náklady řízení v celkové výši 12 082 Kč je žalovaný povinen nahradit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.