28 C 95/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 29 050 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 150 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 25 900 Kč s úrokem v kapitalizované výši 8 796,17 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 961,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 850 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem v kapitalizované výši 4 469,74 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 776,97 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 506,31 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 776,97 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 5 550 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 8 800 Kč zahrnující jistinu ve výši 6 776,97 Kč a souhrnný poplatek (úroky, odměnu za zpracování a doručení, administrativní činnosti) ve výši 2 023,03 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 469,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 506,31 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 776,97 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 776,97 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované 20 000 Kč, které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 800 Kč nejpozději [datum], avšak žalovaná uhradila pouze částku 26 000 Kč, zbylou dlužnou částku nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne [datum].

2. Žalobkyně se žalobou rovněž domáhala zaplacení částky 20 250 Kč zahrnující jistinu ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek (úroky, odměnu za zpracování a doručení, administrativní činnosti) ve výši 5 250 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 796,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 961,73 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované 15 000 Kč, které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč nejpozději [datum], avšak žalovaná uhradila pouze částku 5 850 Kč, zbylou dlužnou částku nesplatila i pře zaslanou upomínkou ze dne [datum].

3. Žalovaná ve svém vyjádření uplatnila námitku promlčení všech nároků žalobkyně v obecné promlčecí době a navrhla žalobu zamítnout.

4. Žalobkyně s námitkou žalované nesouhlasila, neboť žalovaná hradila i po splatnosti poslední sjednané splátky, kdy v případě smlouvy [číslo] splátky hradila ještě v období od [datum] do [datum] a v případě smlouvy [číslo] v období od [datum] do [datum]. Žalovaná tak každou další platbou uznala svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let, když poslední platbu uhradila v případě smlouvy [číslo] dne [datum] a v případě smlouvy [číslo] dne [datum]. K promlčení pohledávek tak nemohlo dojít, neboť k promlčení nejdříve dojde dne [datum] v případě smlouvy [číslo] dne [datum] v případě smlouvy [číslo].

5. Žalovaná s vyjádřením žalobkyně nesouhlasila, neboť účinky uznání zbytku dluhu je možno spojit pouze s plněním částečným nikoliv dílčím. Zároveň namítla, zda všechny uplatněné nároky byly sjednány platně s odkazem na neplatnost právního jednání, které odporuje zákonu, případně zjevně narušuje veřejný pořádek, pokud opomíjí požadavky na ochranu spotřebitele. Pro případ, že by soud některý z nároků shledal platným, navrhla splátky v maximální výši 1 500 Kč měsíčně.

6. Žalovaná se z jednání, k němuž byla řádně a včas předvolána, omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 800 Kč zahrnujícím úrok ve výši 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, splatit ve 58 týdenních splátkách ve výši 600 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]).

8. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč zahrnujícím úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek ve výši za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, splatit ve 58 týdenních splátkách ve výši 450 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). 9. [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]).

10. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalované dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V případě Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr byl uveden příjem žalované ve výši 13 500 Kč ze zaměstnání, další příjem ve výši 4 500 Kč, přídavky na děti ve výši 2 000 Kč a celkové průměrné měsíční výdaje ve výši 14 500 Kč zahrnující nájem ve výši 3 500 Kč, výdaje domácnosti ve výši 2 000 Kč, pojištění ve výši 500 Kč a splátky úvěru ve výši 3 500 Kč. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva, výplatní pásky a výpis z účtu, u výdajů nebyly zaškrtnuty žádné podklady. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že žije u rodičů a splácí půjčku od [právnická osoba] Credit ve výši 50 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 3 500 Kč. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

11. V případě Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka hodnocení bonity/žádost o úvěr byl uveden příjem žalované ve výši 15 500 Kč ze zaměstnání, další příjem ve výši 6 500 Kč, přídavky na děti ve výši 700 Kč a ostatní příjmy 2 500 Kč a průměrné měsíční výdaje ve výši 17 200 Kč. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva, výplatní pásky a výpis z účtu, u výdajů nebyly zaškrtnuty žádné podklady. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že splácí půjčku od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 20 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 2 700 Kč a půjčku od GE [příjmení] [příjmení] v celkové částce 3 000 Kč. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny předloženy nebyly.

12. Soud se rovněž zabýval námitkou žalované týkající se promlčení uplatňovaných nároků. Žalovaná v obou případech plnila ještě v roce 2019, přičemž toto částečné plnění má v souladu s ustanovením § 2054 odst. 2 o. z. účinky uznání zbytku dluhu. Uplatní se tak vyvratitelná domněnka, že dluh k okamžiku jeho částečného plnění trval v celé výši, a proto bylo na žalované, aby tuto domněnku existence vyvrátila, což žalovaná neučinila. Nárok ze strany žalobkyně byl uplatněn u soudu dne [datum]. Soud proto námitku promlčení vznesenou ze strany žalované shledal nedůvodnou.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Při právního hodnocení zjištěného skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek a hotovostní inkaso v celkové částce 14 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 600 Kč a dne [datum] uzavřely smlouvu o zápůjčce ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek a hotovostní inkaso v celkové částce 11 100 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 450 Kč.

17. Soud má však za to, že v obou případech nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Jak žalobkyně sama uvedla, vycházela její právní předchůdkyně z informací získaných od žalované v Kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované. Tyto listiny však soudu nedoložila.

18. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

20. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

22. Na plnění ze Smlouvy o půjčce [číslo] žalovaná obdržela částku 20 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku 26 000 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu. Jelikož žalovaná na dluh žalobkyni plnila více, než činila jistina poskytnutá žalobkyní, soud v této části zamítl žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou.

23. Na plnění ze Smlouvy o půjčce [číslo] žalovaná obdržela částku 15 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku 5 850 Kč, soud rovněž započetl přeplatek ve výši 6 000 Kč ze Smlouvy [číslo] celkovou částku 11 850 Kč tak započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 3 150 Kč.

24. Jestliže jsou smlouvy o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvách.

25. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

26. Žalobkyně vyzvala žalovaného oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo odesláno dne [datum] a do sféry její dispozice se dostalo dne [datum] ve smyslu § 573 o z. Žalovaná měla zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 10 dnů, tj. do [datum], počínaje dnem [datum] je v prodlení a žalobkyně má právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky 3 150 Kč v požadované výši 8,05 % za období, kdy byla žalovaná se zaplacením v prodlení od [datum] ročně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výši přiznané částky soud nestanovil žalované k uhrazení dlužné částky splátky. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním svého práva u soudu, neboť byla v řízení převážně úspěšná. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vyhlášení rozhodnutí přiznána částka 3 748,85 Kč a požadovala zaplacení částky 63 976,05 Kč. Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil 5,9 % v poměru k neúspěchu 94,1 %. Žalovaná tak má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 88,2 % Náklady řízení v celkové výši 6 292 Kč se skládají z odměny advokáta ve výši 4 600 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), která spočívá v odměně za 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava, vyjádření na výzvu soudu) á 2 300 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby á 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) a 21% DPH ve výši 1 092 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

29. Náklady řízení ve výši 5 550, tj. 88,2 % z částky 6 292 Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.