35 C 101/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 826 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 226 Kč s úrokem z prodlení od 11. 7. 2020 do 4. 2. 2021 v kapitalizované výši 10,68 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 600 Kč s úrokem z prodlení od 11. 7. 2020 do 4. 2. 2021 v kapitalizované výši 29,32 Kč.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 2. 2021, ve znění doplnění ze dne 1. 4. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 826 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 7. 2020 do 4. 2. 2021 ve výši 40 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 2. 4. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno], s ročním pojistným ve výši 834 Kč, splatným prvního dne příslušného období. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 2. 4. 2020, a to ani na písemnou upomínku, pročež pojištění zaniklo dne 10. 7. 2020. Žalobkyně se domáhá pojistného za období od 2. 4. 2020 do 10. 7. 2020 ve výši 226 Kč a poplatků za upomínání v celkové výši 600 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 16. 11. 2020.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobkyně a žalovaná si ujednaly dne 1. 4. 2019 Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno], s ročním pojistným ve výši 834 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu určitou od 2. 4. 2019 do 1. 4. 2020 s tím, že byla sjednána automatická prolongace smlouvy o další pojistné období, pokud pojistník nebo pojistitel nesdělí písemně druhému účastníku smlouvy, nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného období, že na dalším pojištění nemá zájem. Součástí Pojistné smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky ([anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [částka]) a přílohy vyznačené na pojistné smlouvě, dále pak přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele (viz Pojistná smlouva). Dle čl. 6 odst. 6 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) má pojistitel právo na zákonný úrok z prodlení, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek, pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného (viz VPP). Dle sazebníků nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, s účinností od 3. 6. 2019, činí poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění 300 Kč (viz sazebník nákladů).

6. Dopisem ze dne 13. 3. 2020 nazvaným„ Předpis pojistného“ informovala žalobkyně žalovanou o pojistném za období od 2. 4. 2020 do 1. 4. 2021 ve výši 834 Kč (viz dopis ze dne 13. 3. 2020). Žalovaná uhradila pojistné za období od 2. 4. 2019 do 1. 4. 2020, neuhradila pojistné splatné dne 2. 4. 2020. Za období od 2. 4. 2020 do 9. 7. 2020 eviduje žalobkyně dluh na pojistném ve výši 226 Kč, dále naúčtovala žalované dne 21. 7. 2020 a dne 17. 8. 2020 náklady na vymáhání ve výši 300 Kč (viz přehled inkasní bilance Pojistné smlouvy). Dopisem ze dne 5. 5. 2020 nazvaným„ upozornění na neuhrazené pojistné“ vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 834 Kč (viz dopis ze dne 5. 5. 2020). Dopisem ze dne 18. 5. 2020 nazvaným„ Upomínka k zaplacení dlužného pojistného“ vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 1 134 Kč, sestávající se z dlužného pojistného ve výši 834 Kč a z nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, do 9. 7. 2020 s upozorněním na zánik pojištění neuhrazením dlužné částky ve stanovené lhůtě (viz dopis ze dne 18. 5. 2020 vč. kopie dodejky). Dopisem ze dne 22. 7. 2020 nazvaným„ zánik pojištění“ informovala žalobkyně žalovanou o zániku pojištění dle Pojistné smlouvy ke dni 9. 7. 2020 v 24:00 hod pro nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě a upozornila ji na dlužnou částku 526 Kč s tím, že pokud ji neuhradí, bude jí žalobkyně navíc účtovat náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč (viz dopis ze dne 22. 7. 2020). Dopisem ze dne 18. 8. 2020 nazvaným„ pokus o smír“ vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 826 Kč, sestávající se z dluhu ve výši 226 Kč a z nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, s upozorněním, že v případě neuhrazení přistoupí k vymáhání dlužné částky (viz dopis ze dne 18. 8. 2020). Žalovaná ničeho neuhradila na výzvu k zaplacení dlužné částky ze dne 15. 10. 2020 ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně zaslanou jí dne 16. 11. 2020 (viz výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 15. 10. 2020 a předžalobní upomínka ze dne 16. 11. 2020 vč. podacího archu a sledování zásilek). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>8. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>9. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 4. 2019 pojistnou smlouvu, konkrétně šlo o pojištění majetku dle § 2849 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované pojistnou ochranu a žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši stanovené v Pojistné smlouvě. Pojistné bylo sjednáno na dobu určitou od 2. 4. 2019 do 1. 4. 2020 s automatickým prodloužením pojištění, pokud některá smluvní strana nesdělí druhé straně nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného období, že na dalším pojištění nemá zájem. Pojistné bylo sjednáno ve výši 834 Kč ročně, splatné v souladu s § 2783 odst. 2 větou druhou o. z. vždy 2. 4. příslušného roku. Žalovaná uhradila první pojistné splatné dne 2. 4. 2019, neuhradila však pojistné splatné dne 2. 4. 2020 ve výši 834 Kč. Žalobkyně v souladu s § 2804 o. z. vyzvala žalovanou upomínkou ze dne 18. 5. 2020 k tomu, aby uhradila dlužnou částku 1 134 Kč, sestávající se z dlužného pojistného ve výši 834 Kč a z nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, do 9. 7. 2020. Jelikož byla dodržena zákonná lhůta 1 měsíce k zaplacení a jelikož žalovaná na dlužném pojistném v termínu splatnosti ničeho nezaplatila, koncem dne 9. 7. 2020 pojištění vzniklé na základě Pojistné smlouvy zaniklo. V souladu s § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, tzn. i za dobu od 2. 4. 2020 do 9. 7. 2020 (99 dnů). Poměrná část pojistného za uvedené období činí 226 Kč (834 Kč: 365 dnů v daném roce × 99 dnů bez pojištění). Žalovaná na dlužném pojistném doposud ničeho dobrovolně neuhradila, a proto ji k tomu zavázal soud při shledání důvodnosti nároku co do základu i výše svým rozhodnutím.

14. Dále se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 600 Kč; tento nárok neshledal soud oprávněným. Z dokazování vyplynulo, že povinnost žalované platit žalobkyni konkrétní poplatek za konkrétní upomínky nebyla v Pojistné smlouvě sjednána. Ve VPP, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, byla sjednána povinnost v případě prodlení s úhradou pojistného hradit náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek, ovšem nebylo stanoveno, o jaké konkrétní náklady, jakým způsobem konkretizované se má jednat, a není zřejmé, že by se mělo jednat právě o náklady konkretizované v Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, účinného od 3. 6. 2019). Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by jí vznikl nárok na poplatky v úhrnné výši 600 Kč, pročež soud žalobu co do částky 600 Kč zamítl (výrok II.).

15. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z celé žalované částky (tvořené dlužným pojistným i poplatky), avšak tento požadavek na úrok z prodlení omezila pouze na období od 11. 7. 2020 do 4. 2. 2021. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalované s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že úrok z prodlení jako příslušenství sleduje osud věci hlavní, mohl být žalobkyni přiznán pouze z částek, které byly v řízení shledány za důvodné, resp. nemohl být žalobkyni přiznán z částek, do kterých byla žaloba zamítnuta. Protože žaloba byla zamítnuta co do částky 600 Kč, nemohl být žalobkyni přiznán úrok z prodlení z této částky. Ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného pak bylo nutno posoudit, zda a kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou tohoto nároku. Platba pojistného byla sjednána ročně ve výši 834 Kč k 2. 4. daného roku, kdy žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 2. 4. 2020. Žádala-li žalobkyně úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši 226 Kč až ode dne následujícího po dni, kdy mělo dojít k zániku pojištění, žádala méně, než na co má nárok, a takový žalobní požadavek soud nemůže přestoupit. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 226 Kč od 11. 7. 2020 do 4. 2. 2021, který lze kapitalizovat na částku 10,68 Kč (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, tj. co do částky 29,32 Kč, byla naopak žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 826 Kč s úrokem z prodlení ve výši 40 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky 866 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 226 Kč (dlužné pojistné) a úrok z prodlení ve výši 10,68 Kč, celkem tak byla žalobkyni přiznána částka 236,68 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 27,33% úspěch a neúspěšná byla ze 72,67 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalovaná má právo na náhradu 45,34 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva. Žalovaná však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se ani nepodávají z obsahu soudního spisu, a proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.