35 C 11/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 742 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 142 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,69 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 41,31 Kč.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 185,22 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 12. 2020, ve znění doplnění ze dne 30. 1. 2021, po žalovaném domáhala zaplacení částky 742 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 4. 2020 do 7. 12. 2020 v kapitalizované výši 51 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 1. 1. 2012 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo autopojištění [název produktu] [anonymizována dvě slova] vozidla tov. zn. Yamaha DT80MX, [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), s ročním pojistným od 1. 1. 2020 ve výši 430 Kč, splatným prvního dne příslušného období. Pojištění zaniklo ke dni 1. 4. 2020 pro změnu vlastníka předmětného vozidla. Žalobkyně se domáhá pojistného za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 142 Kč a poplatků za upomínání v celkové výši 600 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 24. 7. 2020.

3. Žalovaný ve věci uvedl, neuhradil pojistné za předmětné vozidlo, protože mu pracovnice žalobkyně k tomuto vozidlu nevypsaly složenku tak jako k ostatním, které zaplatil. Pojistné je ochoten zaplatit, nikoliv však pokuty, protože tyto on nezavinil, když mu nebylo řádně doručováno. Na adresu [adresa žalovaného], mu nebyly doporučené dopisy doručeny, neboť pošťačka mu v rozporu s označením na dopise nehodila dopisy do schránky; jinak by celá záležitost již byla vyřešena. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 14. 11. 2011 Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Počátek pojištění byl sjednán na 1. 1. 2012 v 00:00, roční pojistné bylo sjednáno ve výši 324 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž„ všechny pojistné podmínky vztahující se ke všem pojištěním sjednaným touto smlouvou“ (viz Smlouva).

5. Dopisem ze dne 25. 10. 2019 zpravila žalobkyně žalovaného o nové výši pojistného splatného od 1. 1. 2020 ve výši 430 Kč (viz dopis ze dne 25. 10. 2019).

6. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 1. 2020 (viz přehled inkasní bilance Pojistné smlouvy).

7. E-mailem ze dne 20. 1. 2020 nazvaným„ upozornění na neuhrazené pojistné“ upozornila žalobkyně žalovaného na dlužné pojistné ve výši 430 Kč (viz e-mail ze dne 20. 1. 2020 a potvrzení o odeslání na č. l. 32). E-mailem ze dne 3. 2. 2020 nazvaným„ upozornění na neuhrazené pojistné“ upozornila žalobkyně žalovaného na dlužné pojistné ve výši 430 Kč s tím, že pokud ji neuhradí, bude mu žalobkyně navíc účtovat náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč (viz e-mail ze dne 3. 2. 2020 a potvrzení o odeslání na č. l. 31p).

8. Dne 4. 2. 2020 uhradil žalovaný žalobkyni prostřednictvím poštovních poukázek pojistné v celkové výši 1 046 Kč k celkově 5 pojistným smlouvám, kdy však se v žádném z případů dle zadaných variabilních symbolů se nejednalo o Pojistnou smlouvu (viz podací lístky poštovních poukázek na č. l. 15).

9. Dopisem ze dne 17. 2. 2020, nazvaným„ upomínka k zaplacení dlužného pojistného“ upozornila žalobkyně žalovaného na dlužnou částku ve výši 730 Kč sestávající se z dlužného pojistného ve výši 430 Kč a poplatků za upomínání ve výši 300 Kč, s tím, že dlužná částka musí být připsána nejpozději do 9. 4. 2020 s upozorněním na zánik pojištění v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě (viz dopis ze dne 17. 2. 2020); dopis byl zaslán na adresu [adresa žalovaného], uložen byl dne 21. 2. 2020, přičemž se vrátil žalobkyni dne 3. 3. 2020 jako nedoručený, aniž by byl dopis vhozen do schránky s tím, že žalovaný je na uvedené adrese neznámý (viz dodejka).

10. E-mailem ze dne 27. 2. 2020 se žalovaný tázal paní [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně ohledně nesrovnalosti s úhradou pojistného za předmětné vozidlo, nač tato zaměstnankyně e-mailem z přesně neurčeného dne reagovala tak, že pojistné za předmětné vozidlo ve výši 730 Kč, splatné 1. 1. 2020, není uhrazeno a požádala ho o úhradu, aby Pojistná smlouva„ nespadla“ pro nezaplacení. Na to žalovaný e-mailem -mailem z přesně neurčeného dne reagoval tak, že zaplatil veškeré pojistné, které mu vypsala. A proto k poslednímu dni v měsíci hodlá pojistnou smlouvu vypovědět (viz e-mailová korespondence na č. l. 17).

11. Dne 1. 4. 2020 požádal žalovaný o zánik pojištění dle Pojistné smlouvy z důvodu změny vlastníka předmětného vozidla ke dni oznámení, současně požádal o vystavení potvrzení o době trvání pojištění a škodním průběhu zaniklého pojištění, současně jako korespondenční adresu uvedl [adresa žalovaného] (viz oznámení zániku pojištění).

12. E-mailem ze dne 7. 4. 2020 nazvaným„ zánik pojištění“ informovala žalobkyně žalovaného o zániku pojištění dle Pojistné smlouvy ke dni 1. 4. 2020 v 24:00 hod oznámením změny vlastníka pojistiteli a upozornila jej na dlužnou částku 442 Kč s tím, že pokud ji neuhradí, bude mu žalobkyně navíc účtovat náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč (viz e-mail ze dne 7. 4. 2020 a potvrzení o odeslání na č. l. 31p). E-mailem ze dne 4. 5. 2020 nazvaným„ pokus o smír“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 742 Kč, sestávající se z pojistného ve výši 142 Kč a z poplatků za upomínání ve výši 600 Kč, s upozorněním, že v případě neuhrazení přistoupí k vymáhání dlužné částky (viz e-mail ze dne 4. 5. 2020 a potvrzení o odeslání na č. l. 31). E-mailem ze dne 22. 5. 2020 požádal žalovaný žalobkyni o odpuštění upomínacích poplatků z důvodu, že pobývá určitý čas v zahraničí, a proto chtěl, aby mu informace o platbách chodily do e-mailu. Nestalo se tak, takže to řešil s panem vedoucím [jméno] [příjmení], který přislíbil, že upomínací poplatky zruší, což se stalo u některých smluv, nikoliv však u Pojistné smlouvy. Současně prosil o kontakt na e-mail [email] (viz dopis ze dne 22. 5. 2020).

13. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala dlužné pojistné ve výši 142 Kč, splatné dne 6. 4. 2020, náklady za vymáhání ve výši 300 Kč, splatné dne 7. 4. 2020, a náklady za vymáhání ve výši 300 Kč, splatné dne 4. 5. 2020 (viz přehled inkasní bilance Pojistné smlouvy).

14. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020, zaslanou téhož dne poštou na adresu [adresa žalovaného], a e-mailem, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 742 Kč a náhrady nákladů ve výši 1 936 Kč do 15 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka ze dne 24. 7. 2020 vč. podacího archu). Žalovaný v reakci odmítl hradit zvýšené náklady, byl ochotný zaplatit toliko výměr, který mu však nedošel (viz e-mailová komunikace na č. l. 19). Žalovaný doposud ničeho neuhradil (viz shodné tvrzení stran). <b>Právní posouzení věci</b> <i>15. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 16. S ohledem na uvedené ustanovení se pojistný vztah řídí dosavadními právními předpisy, zejm. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění do 31. 12. 2013, a zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. <i>17. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších přepisů, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.</i> <i>18. Podle § 4 zákona č. 37/2004 Sb. součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. (odst. 4). Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost (odst. 5).</i> <i>19. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb. nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.</i> <i>20. Podle § 13 zákona č. 37/2004 Sb. pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.</i> <i>21. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>22. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>23. Podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla,</i> <i>24. Podle § 13 odst. 2 první věty zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i> <i>25. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> <i>26. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věta první). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).</i> <i>27. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 28. Účastníci uzavřeli dne 14. 11. 2014 písemnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 2 a násl. zákona č. 37/2004 Sb. ve spojení s § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb. za účelem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaný, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se zavázal platit pojistné ve výši 324 Kč, které bylo s účinností od 1. 1. 2020 navýšeno na částku 430 Kč. Pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ke dni 1. 4. 2020, kdy žalovaný nahlásil změnu vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Zánik pojištění nic nezměnil na právu žalobkyně požadovat pojistné za celou dobu trvání pojištění, tedy i pro období od 1. 1. 2020, to v souladu s § 13 odst. 2 větou první zákona č. 168/1999 Sb. do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, tj. do 30. 4. 2020. Poměrná část pojistného odpovídající za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 (celkem 121 dnů) činí částku 142 Kč (pojistné ve výši 430 Kč: 366 dnů v daném roce × 92 dnů). Jelikož žalovaný povinnost k úhradě dlužného pojistného ve výši 142 Kč nesplnil dobrovolně, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.).

29. Dále se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 600 Kč; tento nárok neshledal soud oprávněným. Z dokazování provedeného u jednání dne 23. 2. 2021, vyplynulo, že povinnost žalovaného platit žalobkyni konkrétní poplatek za konkrétní upomínky nebyla v Pojistné smlouvě sjednána. Žalobkyně sice tvrdila, že nedílnou součástí Pojistné smlouvy byly rovněž pojistné podmínky, kdy povinnost k úhradě vzniklých nákladů měla vzniknout dle čl. 6 bodu 6 všeobecných pojistných podmínek VPP OD 1/11, podle něhož„ je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo na úrok z prodlení podle obecně platných právních předpisů, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek, avšak soud má za to, že uvedené pojistné podmínky se součástí Pojistné smlouvy nestaly, neboť nebylo na ně v Pojistné smlouvě náležitě odkázáno. Konkrétně má soud za to, že ustanovení v Pojistné smlouvě, že pojistník obdržel„ všechny pojistné podmínky vztahující se ke všem pojištěním sjednaným touto smlouvou“ je zjevně nedostačující, kdy z Pojistné smlouvy není patrno, jaký který konkrétní dokument měl být součástí smluvní dokumentace, nadto pokud by součástí Pojistné smlouvy mělo být více dokumentů, jako by se z formulace mohlo podávat, není patrno, jak tyto byly mezi sebou provázané navzájem a jaká ustanovení měl případně přednost. Za dané situace, kdy měl soud po provedeném dokazování důvodné pochybnosti o tom, jaké obchodní podmínky měly být součástí Pojistné smlouvy, bylo na žalobkyni, aby navrhla důkaz k tomu, že žalovaný byl s příslušnými pojistnými podmínkami seznámen. Žalobkyně se jednání konaného dne 23. 2. 2021 se nezúčastnila, když svou neúčast omluvila a jednání proběhlo za podmínek uvedených v § 101 odst. 3 o. s. ř., v její nepřítomnosti. Žalobkyně se tak sama připravila o možnost být případně ještě při jednání poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkaz k prokázání tvrzení o tom, že předložené pojistné podmínky se řádně staly součástí Pojistné smlouvy. Soud vzhledem k tomu dospěl na základě pravidel o dělení důkazního břemene k závěru, že předložené všeobecné pojistné podmínky VPP OD 1/11 se součástí Pojistné smlouvy nestaly, a proto se nemohlo uplatnit ani uvedené pravidlo v nich uvedené, které se týkalo možnosti účtovat žalovanému poplatky, a to právě specifikované dle Sazebníku vybraných poplatků pojišťovny za vymáhání pojistného s účinností od 1. 7. 2016 (Nadto je soudu z úřední činnosti známo, že od 3. 6. 2019 došlo ke změně sazebníku, takže Sazebník, který žalobkyně soudu předložila, by byl v té době již neplatný.).

30. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by jí vznikl nárok na poplatky v úhrnné výši 600 Kč, pročež soud žalobu co do částky 600 Kč pro nedůvodnost zamítl.

31. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z celé žalované částky (tvořené dlužným pojistným i poplatky), avšak tento požadavek na úrok z prodlení omezila pouze na období od 3. 4. 2020 do 7. 12. 2020. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 517 obč. zák. Vzhledem k tomu, že úrok z prodlení jako příslušenství sleduje osud věci hlavní, mohl být žalobkyni přiznán pouze z částek, které byly v řízení shledány za důvodné, resp. nemohl být žalobkyni přiznán z částek, do kterých byla žaloba zamítnuta. Protože žaloba byla zamítnuta co do nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, nemohl být žalobkyni přiznán úrok z prodlení z této částky. Ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného pak bylo nutno posoudit, zda a kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou tohoto nároku. Platba pojistného byla sjednána ročně k 1. 1. daného roku, kdy žalovaný nezaplatil pojistné ve výši 430 Kč splatné dne 1. 1. 2020. Žádala-li žalobkyně úrok z prodlení z dlužného pojistného až od. 3. 4. 2020, žádala méně, než na co má nárok, a takový žalobní požadavek soud nemůže přestoupit. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 142 Kč za období od 3. 4. 2020 do 7. 12. 2020, který lze kapitalizovat na částku 9,69 Kč (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, tj. co do částky 41,31 Kč, naopak byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 51 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky 793 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 142 Kč (dlužné pojistné) a úrok z prodlení ve výši 9,69 Kč, celkem tak byla žalobkyni přiznána částka 151,69 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 19,13% úspěch a neúspěšná byla z 80,87 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalovaný má právo na náhradu 61,74 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva. Účelně vynaložené náklady žalované tvoří jeden režijní paušál po 300 Kč za odpor s vyjádřením se k žalobě (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.). S ohledem na uvedené tak má žalovaný nárok na náhradu 61,74 % nákladů řízení ve výši 300 Kč, tj. na zaplacení částky 185,22 Kč.

33. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.