35 C 135/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 250 368 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 230 109,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 218 605 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 20 258,98 Kč</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 62 557 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1) Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 1. 2022, ve znění doplnění ze dne 12. 5. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 250 368 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 218 605 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou prostřednictvím mandatáře uzavřela dne 12. 6. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 167 998 Kč tak, že tuto částku převedla dne 20. 6. 2018 na účet prodejce. Smlouva byla uzavřena s žalovanou jako osobou podnikající, nejedná se tedy o spotřebitelský úvěr v režimu zák. o spotřebitelském úvěru, ale o úvěr o podnikatelský. Nedílnou součástí smlouvy se staly obchodní podmínky (dále jen„ podmínky“). Žalovaná měla povinnost čerpanou částku splácet ve formě 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 570 Kč od 12. 7. 2018 splatných vždy k 12. dni příslušného kalendářního měsíce. Měsíční splátky byly sjednány jako pevné a neměnné po celou dobu trvání úvěrové smlouvy. V měsíční splátce je obsažena jistina a úrok. Žalovaná přestala hradit žalobkyni pravidelné splátky od splátky splatné 12. 9. 2020, tzn. od 27. měsíční splátky. Žalovaná porušila svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky (tj. povinnosti dle čl. 3 odst.

1. Podmínek). Konkrétně jde o prodlení se splátkami ve výši po 6 570 Kč splatnými dne 12. 9. 2020, 12. 10. 2020, 12. 11. 2020, 12. 12. 2020, 12. 1. 2021, 12. 2. 2021, 12. 3.2021, 12. 4. 2021, 12. 5. 2021 a 12. 6. 2021. K úhradě dluhu byla žalovaná upomínána pod hrozbou ukončení a zesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou sjednaného plnění způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 3. a 5. Podmínek, žalobce sdělila žalované dopisem ze dne 1. 7. 2021, že v souladu s ustanovením čl. 5 odst. 3. a 5. Podmínek došlo k zesplatnění všech pohledávek žalované vyplývajících ze Smlouvy, a to ke dni 13. 6. 2021. Žalobkyně žalovanou bezvýsledně vyzvala ke splnění jejích závazků. Dluh ke dni podání žaloby tedy činí 250 368 Kč a tvoří ho: -) splátky splatné do zesplatnění 60 925 Kč; -) jistina a sankce v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 157 680 Kč; -) úrok z prodlení 30 576 Kč; -) smluvní pokuta v důsledku prodlení s úhradou jednotlivých splátek 837 Kč; -) účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky 150 Kč; -) účelně vynaložené náklady na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru 200 Kč. 2) Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránil se v podstatných skutečnostech tím, že uzavřenou smlouvu žalovaná považovala za smlouvu o spotřebitelském úvěru a ihned po zjištění, že úvěr je veden jako podnikatelský, odstoupila dne 19. 6. 2018 od smlouvy. Jestliže žalobkyně převedla na účet prodejce částku 167 998 Kč dne 20. 6. 2018, stalo se tak až poté, kdy žalovaná projevila snahu smluvní vztah ukončit, takže nemělo dojít k převodu částky, ale strany měly řešit ukončení smluvního vztahu. Dne 11. 7. 2018 žalovaná uhradila na účet žalobce celou částku úvěru ve výši 167 998 Kč. Nároky v žalobě nejsou řádně odůvodněny, nevychází ze smlouvy, výpočet částek je nepřezkoumatelný, nedostatečně tvrzený, je v rozporu i s tím, jak je konstruováno v podmínkách. Dále žalovaná namítla, že jistina byla uhrazena jednorázově, a tedy přesně ve výši dlužné částky dne 11. 7. 2018, ostatní nároky na smluvní pokutu a nárok, který žalobce označuje jako jistinu a sankce pak jsou promlčené, když k běhu lhůt došlo již v roce 2018 a v této části, pokud žalobce konstruuje jakoukoliv další povinnost ke splácení, není ta povinnost přiléhavá a není možná pro promlčení. Pokud došlo k předčasnému splacení a vznikl nárok na jednorázovou smluvní pokutu v souladu se smlouvu 7 000 Kč, ten vznikl taky v roce 2018, takže je taky promlčen. K tomu se vážící úroky sdílí osud jistiny. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3) Soud vyšel z dokazování provedeného listinami připojenými k žalobnímu návrhu či předloženými v průběhu řízení, přičemž dále je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4) Žalobce jako věřitel zastoupený zástupcem [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 12. 6. 2018 úvěrovou smlouvu [číslo]. Žalovaná je v části klient – fyzická osoba podnikatel (OSVČ) označena na prvním místě názvem firmy – svým jménem a příjmením, následuje [IČO]. Následně je označena svým jménem a příjmením, číslem občanského průkazu s uvedením data jeho platnosti, dále rodným číslem a jako druhým dokladem řidičským průkazem s uvedením jeho čísla. Na dalším místě je uvedeno sídlo firmy [ulice a číslo], [PSČ] [obec], následně telefon do firmy a telefon domů, přičemž telefonní čísla se shodují. Následuje kolonka„ podniká od:“ s uvedením data [datum] a v kolonce předmět podnikání je uvedeno [anonymizováno]. Následuje pasáž označená písmenem A - Smlouva o podnikatelském úvěru na koupi zboží [číslo] v této pasáži je označen předmět financování, a to [jméno] [příjmení] třída ([anonymizováno]) – 350 [anonymizováno]. Předmět financování je pak označen dále objemem motoru, číslem karoserie, rokem výroby, počtem dosud najetých kilometrů, registrační značkou a číslem technického průkazu. V další části je konkretizováno financování, takže pořizovací cena včetně DPH činí 217 998 Kč, přímá platba jako část ceny hrazené klientem v % činí 22,93 % a přímá platba je představována konkrétní částkou 50 000 Kč. Součet splátek dává dohromady částku 394 200 Kč, výše úvěru (jistiny) je konkretizována částkou 167 998 Kč. Počet měsíčních splátek je vypočten na 60, výše měsíční splátky je stanovena na 6 570 Kč a roční úroková sazba činí 40,53 %. Doba trvání úvěru je sjednána do 12. 6. 2023 a celková výše měsíční splátky k úhradě (včetně pojištění, je-li sjednáno) činí 6 570 Kč. Nebylo sjednáno havarijní pojištění, zákonné pojištění ani pojištění splátek. Datum splatnosti první měsíční splátky bylo stanoveno na 12. 7. 2018, datum splatnosti dalších měsíčních splátek je vždy ke 12. dni každého kalendářního měsíce. Dále je uveden konkrétní variabilní symbol odpovídající číslu smlouvy a účet pro provádění splátek. V části 1. Popis smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží, důsledky prodlení a ostatní základní podmínky úvěru bylo sjednáno: že tato Smlouva o podnikatelském úvěru na koupi zboží je smlouvou, na základě které, věřitel poskytuje klientovi úvěr na koupi výše uvedeného zboží (motorového vozidla), a to za podmínek stanovených v této Smlouvě o podnikatelském úvěru na koupi zboží, v Podmínkách [číslo] ze dne 1. 11. 2016 a v Sazebníku. Podmínky a Sazebník tvoří nedílnou součást této Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží. Podmínky upravují další práva a povinnosti související s poskytnutím úvěru a Sazebník obsahuje přehled veškerých poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru; v článku 1.2 Smluvní pokuta, že za každou měsíční splátku, kterou dlužník neuhradí do data splatnosti, zaplatí věřiteli jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové výše měsíční splátky. Povinnost zaplatit smluvní pokutu vznikne rovněž v případě okamžité splatnosti Dlužných částek za podmínek článku 16.5 Podmínek. v článku 1.3 Úrok z prodlení, že nebude-li uhrazena měsíční splátka nebo jiná Dlužná částka do Data splatnosti, má klient povinnost věřiteli z takových neuhrazených částek platit úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. v článku 1.4 Ztráta výhody splátek, že dlužné částky za okamžitě splatné může věřitel prohlásit, (i) dostane-li se klient do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek, a v dalších konkretizovaných případech. V těchto případech se stávají Dlužné částky, vypočtené podle článku 16.4 Podmínek, splatné ke dni uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti, které věřitel zašle společně s vyčíslením Dlužných částek klientovi. 5) Mandátní smlouva [číslo] uzavřená dne 5. 11. 2004 byla uzavřena mezi žalobcem jako mandantem a [právnická osoba] [anonymizováno] a. s., [IČO] jako mandatářem. Podle preambule je mandant obchodní společnosti, jejímž hlavním předmětem podnikání je financování leasingu a úvěru spotřebního zboží a automobilů. Mandatář je obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je mj. zprostředkování obchodu. Podle čl. 1 se mandatář podpisem této smlouvy zavázal uzavírat jménem mandanta leasingové nebo úvěrové smlouvy, jejíž předmětem financování budou ojeté nebo nové automobily a služby a poplatky s prodejem ojetých nebo nových automobilů spojené, jejíž prodejem se obvykle zabývá mandatář v rozsahu svého živnostenského oprávnění, ve kterých bude mandant na straně poskytovatele leasingu v případě leasingové smlouvy a na straně věřitele v případě úvěrové smlouvy. 6) Z úvěrových podmínek [číslo] ze dne 1. 11. 2016 vyplývá z: pasáže základních práv a povinností plynoucích ze smlouvy, že tyto podmínky upravují na svém začátku v článku 1-8 práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o úvěru na koupi zboží, smlouvy o úvěrovém rámci a smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží. Dále jsou v článcích 9-11 obsažena zvláštní práva a povinnosti týkající se pouze smlouvy o úvěru na koupi zboží, v článcích 12-14 práva a povinnosti týkající se smlouvy o úvěrovém rámci a v článcích 15-17 práva a povinnosti týkající se smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží; článku 1.4, že Klientem ze Smluv je osoba, které jsou tyto podmínky určeny. Zda klient uzavřel jako spotřebitel Smlouvu o úvěru na koupi zboží, pozná podle názvu smlouvy a podle toho, zda je v záhlaví smlouvy označen jako nepodnikatel. Pokud je klient v záhlaví označen jako podnikatel či právnická osoba, byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru na koupi zboží; článku 1.5, že základní podmínky jsou upraveny ve Smlouvách. Ustanovení těchto podmínek se užijí tehdy, pokud ze Smluv nevyplyne jinak. Odchylná ustanovení ve Smlouvách mají přednost před ustanoveními těchto podmínek; článku 1.6, že od Smlouvy o úvěru na koupi zboží může klient odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření Smlouvy o úvěru na koupi zboží. Od Smlouvy o úvěrovém rámci může klient odstoupit do 14 dnů od aktivace kreditní karty dle článku 12.3 těchto podmínek. Pro dodržení lhůty stačí, pokud oznámení o odstoupení klient odešle v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat na adresu věřitele, nejpozději v poslední den této lhůty; článku 3.1, že jistina a úroky jsou součástí měsíční splátky splatné v termínech stanovených ve smlouvách; článku 5.1, že ocitne-li se klient v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je uvedena ve smlouvách. Úrok z prodlení se neplatí ze smluvní pokuty a přerostlého úroku z prodlení. V případě prodlení s úhradou měsíční splátky je úročena celá dlužná částka, tedy částka tvořena příslušnou částí úvěru, úroků a pojistného poplatku, bylo-li pojištění sjednáno; článku 5.2, že ocitne-li se klient v prodlení s placením měsíční splátky či jiné Dlužné částky, vznikne mu povinnost zaplatit smluvní pokutu, jejíž výše je stanovena ve Smlouvách a zůstává po celou dobu trvání smluvního vztahu neměnná. Uplatněná smluvní pokuta nepřesáhne 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení, je-li v prodlení s plněním peněžité povinnosti; z části zvláštní ustanovení o smlouvě o podnikatelském úvěru na koupi zboží, článku 15.1, že účelem úvěru je financování nákupu Zboží. Datem čerpání úvěru je den uzavření Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží. Úvěr bude jednorázově čerpán, že celá výše úvěru bude po uzavření Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží převedena na účet určený Prodejcem nebo Dodavatelem; článku 15.4, že klient může věřitele písemně požádat, aby s ním věřitel uzavřel dohodu o předčasném splacení úvěru. Pokud klient požádá o předčasné splacení celého úvěru, jeho žádost bez vážného důvodu věřitel neodmítne. Částečné předčasné splacení úvěru však neumožní. Při předčasném splacení úvěru bude klient muset zaplatit částku sjednanou v dohodě o předčasném splacení ke Dni splatnosti určenému v dohodě (dále jen„ Rozhodný den“). O výpočtu této částky a jejím Datu splatnosti věřitel bude klienta informovat před uzavřením dohody o předčasném splacení úvěru. Při výpočtu částky pro předčasné splacení dojde ke snížení úroků z nesplacené části úvěru, které by byly jinak splatné po Rozhodném dni. Při předčasném splacení úvěru může věřitel od klienta požadovat administrativní poplatek ve výši 10 % z částky úvěru, která by se jinak stala splatnou až po Rozhodném dni. Klient může požádat věřitele o zpracování návrhu na předčasné splacení úvěru ze Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží a vyčíslení možných částek. Za druhé a další zpracování takového návrhu, však bude věřitel po klientovi požadovat uhrazení poplatku dle Sazebníku; článku 16.1, že ocitne-li se klient v prodlení se splacením Dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu a úrok z prodlení za podmínek uvedených ve Smlouvě o podnikatelském úvěru na koupi zboží a článku 5.1 a 5.2 těchto podmínek. Na Smlouvu o podnikatelském úvěru na koupi zboží se však neuplatní omezení výše smluvní pokuty podle článku 5.2 věty druhé až čtvrté těchto podmínek; článku 16.3, že dostane-li se klient do prodlení s úhrado tří a více měsíčních splátek, zanikne-li jeho oprávnění k podnikatelské činnosti, nebo pokud neposkytne dodatečné zajištění nebo nedoplní stávající zajištění podle článku 17.3 těchto podmínek, může věřitel prohlásit Dlužné částky za okamžitě splatné. Stejné právo má věřitel i v dalších konkretizovaných případech. V takovém případě sestávají Dlužné částky, vypočtené podle článku 16.4 těchto podmínek, splatné ke dni v uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti, které věřitel klientovi zašle společně s vyčíslením Dlužných částek; článku 16.4, že pokud se Dlužné částky stanou okamžitě splatnými, protože věřitel mj. uplatní ztrátu výhody splátek, vypočtou se dlužné částky splatné k určenému datu splatnosti (dále jen„ Rozhodný den“) jako součet (i) veškerých měsíčních splátek splatných a nezaplacených k Rozhodnému dni (ii) nesplacené části úvěru, která by jinak byla splatná po Rozhodném dni, (iii) sankce za porušení Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží a (iv) nákladů a poplatků, na které nám podle Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží vznikl nárok. 7) Ze sazebníku k úvěrovým podmínkám [číslo] ze dne 1. 11. 2016, platných a účinných od 1. 11. 2016 vyplývá: z části B. Sazebník pro smlouvu o úvěru na koupi zboží, že za prodlení s dodání nebo vrácením zapůjčeného velkého technického průkazu přísluší smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každých 30 kalendářních dnů prodlení, z části D. Sazebník pro smlouvu o podnikatelském úvěru na koupi zboží, že náklady a poplatky uvedené v této části D může věřitel účtovat společně s náklady a poplatky uvedenými v části B., pokud účastníci spolu uzavřeli Smlouvu o podnikatelském úvěru na koupi zboží. Účelně vynaložené náklady související s odesláním upomínky činí 150 Kč, účelně vynaložené náklady související s odesláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru činí 200 Kč, administrativní poplatek za předčasné splacení úvěru činí 7 000 Kč do 6 měsíců od uzavření smlouvy, v ostatních případech 3 000 Kč. 8) Přehledem plateb k úvěrové smlouvě [číslo] vystaveným 6. 10. 2021 bylo prokázáno, že k této smlouvě pro klientku označenou jako žalovanou byly předepsány splátky ve výši po 6 570 Kč, celkem 60 splátek, kdy první byla splatná k 12. 7. 2018 a poslední 60. splátka byla splatná ke 12. 6. 2023. 9) Z tabulky umoření pak vyplývá, jaká konkrétní část z té které jednotlivé splátky byla vždy určena na úrok a jaká na úmor. Z této tabulky zároveň vyplývá, že splátka č. 1 byla uhrazena dne 27. 8. 2018, splátka č. 2 byla uhrazena dne 28. 8. 2018, splátky č. 3-26 byly uhrazeny dne 4. 9. 2018, všechny tyto splátky byly uhrazeny ve výši po 6 570 Kč. Dále byla uhrazena splátka č. 27 ve výši 4 775 Kč dne 22. 10. 2018. Splátky [číslo] uhrazeny nebyly. 10) Žalovaná dne 12. 6. 2018 převzala od společnost [právnická osoba] [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], což potvrdila podpisem protokolu o předání – převzetí automobilu. Z potvrzení o poskytnutí úvěru vyplynulo, že dne 20. 6. 2018 žalobkyně dala pokyn k převodu částky 167 998 Kč na účet společnosti [právnická osoba] 11) Podle výpisu z účtu žalované žalovaná dne 11. 7. 2018 dala pokyn k platbě 167 998 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem odpovídajícím číslu uzavřené smlouvy. 12) Podle přehledu uskutečněných plateb žalobkyně na pohledávku vůči žalované z titulu smlouvy započetla celkem částku ve výši 180 595 Kč, z níž byly uhrazeny splátky č. 1 až 26 v plné výši po 6 750 Kč a splátka 27 částkou ve výši 4 775 Kč, dále byla částka 5 000 Kč započtena na smluvní pokutu. Neuhrazeny zůstaly splátky 27 částkou 1 795 Kč a splátky 28 – 60 vždy ve výši po 6 750 Kč. Do zesplatnění byly splatné splátka 27, z níž dosud neuhrazená byla částka 1 795 Kč, a splátky 28 – 36, tzn. 9 splátek po 6 750 Kč. Ke dni zesplatnění se staly splatnými splátky 37 - 60, tzn. 24 splátek po 6 750 Kč. 13) Dopisem nazvaným žádost o předčasné splacení podnikatelského úvěru datovaným dne 19. 6. 2018 žalovaná požádala žalobkyni s ohledem na změnu své finanční situace o předčasné splacení celé dlužné částky a ukončení konkretizované smlouvy o úvěru ke dni 19. 6. 2018. K tomuto dni také žádá o vyčíslení objektivně vzniklých nákladů. Dopis je na první straně opatřen otiskem denního razítka 21. 6. 2018, kdy se dopis dostal do dispoziční sféry žalobkyně. 14) Dopis nazvaný odůvodnění odstoupení od smlouvy na první straně datovaný datem 19. 6. 2018, který předložila žalovaná i žalobkyně - stejnopis předložený žalobkyní je opatřen na druhé straně datem 11. 7. 2018 a na první straně otiskem denního razítka, kdy se dopis dostal do dispoziční sféry žalobkyně, a to dne 12. 7. 2018, bylo prokázáno, že žalovaná odstupuje a reklamuje kupní i úvěrovou smlouvu a smlouvu o výpůjčce. Formát úvěrové smlouvy jsou jako smlouvy leasingové, ne podnikatelské, jak to upsali pracovníci autobazaru [anonymizováno] v [obec]. Nakonec je úvěrová smlouva o spotřebitelském úvěru, ne o podnikatelském. 15) Dopisy ze dne 22. 6. 2018 a ze dne 9. 7. 2018 jsou dopisy, které adresovala žalobkyně žalované, označila je jako„ předčasné ukončení smlouvy o spotřebitelském úvěru“, a jejich obsah je totožný, neboť oba mají zcela stejný text v reakci na požadavek žalované týkající se předčasného ukončení úvěrové smlouvy ke dni 31. 7. 2018. Obsahují informaci, že předčasné ukončení smlouvy je možné realizovat za částku 265 230 Kč, v níž je obsažen i poplatek za předčasné ukončení smlouvy 7 000 Kč. 16) Dopisem ze dne 17. 10. 2018 žalobce reagoval na e-mail žalované ze dne 26. 9. 2018, ve kterém žalovaná vyjádřila nespokojenost ve věci její úvěrové smlouvy [číslo]. Žalobce připomínal, že úvěrovou smlouvu žalovaná s ním uzavřela jako podnikatel a jedná se tak o Smlouvu o podnikatelském úvěru na koupi zboží, což potvrzuje také název úvěrové smlouvy a označení klienta v jejím záhlaví…. I přesto, že na straně žalobce ani na straně obchodního partnera společnosti [právnická osoba] a nebylo v této záležitosti shledáno žádné pochybení, v rámci zachování dobrých vztahů s klienty, byl žalované ze strany [právnická osoba] učiněn návrh na vyřešení vzniklé situace, a to následujícím způsobem: společnost [právnická osoba] je připravena realizovat storno úvěrové smlouvy [číslo] umožnit žalované úhradu kupní ceny vozidla jiným způsobem. S ohledem na finanční a administrativní operace spojené se stornem úvěrové smlouvy a úhradou kupní ceny jiným způsobem je však nezbytně nutné vozidlo ponechat po dobu řízení těchto záležitostí postavené na pobočce společnosti [právnická osoba] Ze strany [právnická osoba] byla žalované tato nabídka učiněna jako projev vůle, bohužel se však zatím jedná jen o jednostrannou snahu směřující k vyřešení vzniklé situace, neboť ze strany žalované nebylo na výše uvedenou nabídku nijak reflektováno. Žalobkyně tedy žalovanou žádá, aby neprodleně buď na nabídku společnosti [právnická osoba] přistoupila nebo sdělila výhrady, které k návrhu této společnosti má a tyto ihned řešila s touto společností za účelem nalezení vhodného řešení. Dopisem ze dne 23. 11. 2018 žalobkyně žalované sdělila, že vzhledem k tomu, že žalovaná na nabídku společnosti [právnická osoba] spočívající ve stornu úvěrové smlouvy a zaplacení kupní ceny původně financovaného vozidla jinou formou nijak nereflektovala, byly ze strany společnosti [právnická osoba] vyčerpány veškeré možnosti, jak žalované v dané záležitosti vyjít vstříc. Žalobkyně byla připravena k celé transakci poskytnout maximálně součinnost z důvodů, že žalovaná žalobkyni v 7/ 2018 uhradila částku ve výši 167 998 Kč a dále v 8/ 2018 částku ve výši 2 612 Kč a ve výši 9 985 Kč. Žalobkyně připomíná, že úvěrová smlouva byla uzavřena se žalovanou jako podnikatelem. Již uvedené znamená, že úvěrovou smlouvu žalovaná neuzavřela jako spotřebitel, ale jako podnikající fyzická osoba, na kterou se nevztahují ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu, přestože žalovaná žalobkyni uhradila částku ve výši 167 998 Kč a na první pohled by se mohlo zdát, že společnosti uhradila dlužnou jistinu, k předčasnému splacení úvěru nedošlo. Ukončení podnikatelského úvěru se řídí podmínkami úvěrové smlouvy čl. 15, které žalobkyně dále v tomto dopise citovala. K řádnému předčasnému ukončení může dojít výhradně na základě úhrady žalobkyní vyčíslené částky a písemné dohody obou smluvních stran, jednostranný úkon směřující k předčasnému ukončení formou údajného doplacení dlužné pohledávky tento následek způsobit sám osobně nemůže. Došlé finanční prostředky tak žalobkyně používá na postupné pokrývání měsíčních splátek, které se generují v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou. Žalobkyně žalovanou informovala, že má-li žalovaná stále zájem na ukončení úvěrové smlouvy jejím předčasným doplacením, je žalovaná oprávněna využít předčasného ukončení smlouvy dle výše uvedených úvěrových podmínek. V takovém případě bude žalované ze strany žalobkyně vyhotovena kalkulace pro předčasné splacení. Nevyužije-li žalovaná možnosti předčasného ukončení úvěrové smlouvy, bude tato i nadále platná dle podmínek sjednaných při jejím uzavření a zaplacena mimořádná platba bude použita na úhradu splátek budoucích, které se budou průběžně stávat splatnými. Žalobkyně žalovanou žádala o její stanovisko v dané záležitosti nejpozději do 10 od doručení vyjádření. Žalobkyně žalovanou upozornila, že pokud žalovaná na tento dopis nijak reagovat nebude, žalobkyně považuje toto mlčení za souhlas nejen s výše uvedeným postupem (úvěrová smlouva bude nadále platná dle podmínek sjednaných při jejím uzavření a zaplacená mimořádná platba bude použita na úhradu splátek budoucích, které se budou průběžně stávat splatnými), ale současně za vyjádření nezájmu o předčasné doplacení úvěrové smlouvy. 17) Listina o zesplatnění datovaná dne 1. 7. 2021 byla jednou předložena žalobcem (v ISAS listina označená jako dopis o zrušení) a jednou žalovanou, z čehož soud dovozuje, že do dispozice žalované se dostala zcela určitě listina jí předložená. Toto soud zdůrazňuje, protože tyto dvě listiny, byť se obě mají týkat stejné skutečnosti – zesplatnění pohledávky – jsou částečně totožné, avšak částečně se liší. Obě listiny shodně stanoví, že k ukončení úvěrové smlouvy v důsledku prodlení žalované došlo k 30. 6. 2021, a v obou listinách shodně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 28. 7. 2021. Rozdílně však je v těchto listinách vyčíslena právě dlužná částka – v listině předložené žalobkyní jde o celkovou částku 219 825 Kč a v listině předložené žalovanou jde o částku 235 593 Kč, a to v důsledku rozdílného vyčíslení vyúčtovaného příslušenství. V obou listinách stejně je vyčíslena částka dlužných splátek splatných do dne ukončení smlouvy 60 925 Kč a částka dlužné jistiny a sankcí 157 680 Kč, avšak vyúčtované příslušenství (úrok z prodlení, smluvní pokuta, poplatky) je vyčísleno v listině o zesplatnění předložené žalobkyní na částku 1 220 Kč, v listině předložené žalovanou na částku 16 988 Kč, aniž by bylo blíže konkretizováno, v jaké výši jednotlivé dílčí nároky označené souhrnně jako příslušenství mají tu kterou částku tvořit. Není tak zřejmé, jaký konkrétní úrok z prodlení, v jaké konkrétní alespoň kapitalizované částce je do účtovaných částek zahrnut, jaká konkrétní smluvní pokuta, v jaké konkrétní výši, za jaké konkrétní prodlení se splněním jaké konkrétní povinnosti, či jaké konkrétní poplatky za jaké konkrétní zpoplatněné služby, v jaké konkrétní dílčí výši jsou do těchto částek zahrnuty. Tyto nedostatky sice nemění nic na závěru o tom, že žalobkyně zesplatnila úvěr k datu 30. 6. 2020, nicméně nelze z těchto listin dovozovat nic relevantního pro posouzení např. splatnosti a prodlení nároku na zaplacení poplatků. 18) V souladu s čl. 16 3. podmínek se dlužné částky, které žalobkyně prohlásila za okamžitě splatné a vypočetla v souladu s čl. 16 4. podmínek, stávají splatné ke dni uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti, která žalobkyně zašle žalované spolu s vyčíslením dlužných splátek. 19) Jak bylo konstatováno shora, v listinách obsahujících úkon zesplatnění, které předložily žalobkyně i žalovaná, je uvedeno, že v důsledku prodlení žalované došlo k ukončení smlouvy ke dni 30. 6. 2021. Tuto formulaci je nutno považovat za stanovení dne splatnosti uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti, když jinou formulaci, která by podstatu tohoto stanovení splatnosti vystihla, v předložených listinách o zesplatnění uvedeno není. Za této situace soud uzavírá, že v řízení bylo prokázáno listinami obsahujícími úkon zesplatnění, že k zesplatnění úvěru došlo ke dni 30. 6. 2021, nikoliv ke dni 13. 6. 2021, jak tvrdila žalobkyně v žalobě 20) Dopisem ze dne 16. 7. 2021 žalobkyně žalovanou informovala, že v souladu a dle ustanovení článku 2 odst. 2.14 úvěrové smlouvy [číslo] odstupuje od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží uzavřené mezi společností žalobkyně a žalovanou a zároveň žalobkyně žalovanou vyzývá, aby neprodleně zajistila provedení změny vlastníka financovaného vozidla v registru vozidel. 21) Předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2021 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] přičemž konkretizovala důvody i výši vymáhaného dluhu. Listina byla podána provozovatelem poštovních služeb k doručení žalované. <b>Právní posouzení věci</b> <i>22) Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>23) Podle § 2399 odst. 2 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> <i>24) Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>25) Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>26) Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>27) Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 28) Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 167 998 Kč tak, že za žalovanou uhradila část ceny osobního automobilu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, to vše uhradit v 60 pravidelných měsíčních splátkách á 6 570 Kč, kdy každá splátka zahrnovala úhradu jistiny a úroku. První splátka byla splatná ke dni 12. 7. 2018, každá další k 12. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála. Dne 11. 7. 2020 žalovaná dala pokyn k úhradě částky 167 998 Kč na účet žalobkyně, která spolu s dalšími uhrazenými částkami – platby v celkové výši 185 595 Kč – byla započtena na jednotlivé postupně nabíhající splatné splátky, avšak takto žalovaná uhradila pouze splátky 1-26 v plné výši, na 27. splátku splatnou dne 12. 9. 2020 uhradila pouze částku 4 775 Kč, takže z této splátka dluží částku 1 795 Kč a neuhradila již ničeho na splátky splatné dne od 12. 10. 2020 dále. V důsledku toho žalobkyně přistoupila oprávněně k zesplatnění úvěru, čímž žalobkyni vzniklo v souladu s čl. 16 4. podmínek právo na zaplacení veškerých měsíčních splátek splatných a nezaplacených ke dni zesplatnění, nesplacené části úvěru, který by jinak byla splatná po dni zesplatnění, nákladů a poplatků, na které žalobkyni podle smlouvy vznikl nárok. O zesplatnění žalobkyně žalovanou informovala dopisem ze dne 1. 7. 2021, v němž žalované sdělila, že úvěrový vztah skončil ke dni 30. 6. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě vyčíslené celkové dlužné částka do 28. 7. 2021. Žalovaná žalobkyni nic neuhradila. <b>K jednotlivým nárokům</b> <b>a) splátky splatné do zesplatnění ve výši 60 925 Kč</b> 29) Jedná se o splátky splatné od 12. 9. 2020, což je jednak 27. měsíční splátka, která nebyla mimořádnou splátkou uhrazena celá a z níž k úhradě zůstává částka 1 795 Kč, a dále o splátky 27 – 36, tzn. splátky splatné od 12. 10. 2020 do 12. 6. 2021, tzn. splátky splatné přede dnem, ke kterému byl úvěr zesplatněn. V této části žalobního požadavku soud žalobě vyhověl. <b>b) jistina a sankce v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 157 680 Kč</b> 30) Jedná se o částku, kterou by žalovaná uhradila, kdyby smlouva nebyla zesplatněna. Jde o součet splátek 37 - 60, které žalovaná neuhradila a které by v případě, že by žalovaná řádně plnila, byly hrazeny. Skládají se z jistiny a pojem sankce je v tomto významu použit pro smluvní úrok, který by žalovaná v případě řádného splacení ve splátkách uhradila. Jde celkem o 24 splátek po 6 570 Kč, což dává dohromady částku 157 680 Kč. V této části žalobního požadavku soud žalobě vyhověl. <b>c) úrok z prodlení kapitalizovaný na částku 30 576 Kč</b> 31) žalobce u jednání konaného dne 7. 6. 2022 doplnil skutková tvrzení k mechanismu výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení tak, že jde o úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně od data splatnosti jednotlivých splátek splatných do zesplatnění - do data 28. 7. 2021, tzn. do dne, který je uveden v dopise o zesplatnění pohledávky ze dne 1. 7. 2021. Úrok z prodlení se dopočítává -) z dlužné splátky ve výši 1 795 Kč od 13. 9. 2020 do 28. 7. 2021 ve výši 0,1% denně -) pak z dlužné splátky ve výši 6 570 Kč od 13. 10. 2020 do 28. 7. 2021 ve výši 0,1 % denně -) a takto stejně z každé další dlužné splátky splatné do dne zesplatnění, tzn. dopočítává se z jedné splátky ve výši 1 795 Kč a z devíti splátek po 6 570 Kč, mění se pouze počátek úročení podle splatnosti splátky. 32) Nárok na úrok z prodlení ze splátky, jejíž součástí je kromě jistiny také úrok, takže se úrokem z prodlení úročí úrok, vzniká žalobci dle čl. 5 1. VOP, kde je uvedeno, že při prodlení s placením měsíční splátky vzniká povinnost platit úrok z prodlení ve výši stanovené ve smlouvě. Úrok se neplatí ze smluvní pokuty a přirostlého úroku z prodlení. V případě prodlení s úhradou měsíční splátky je úročena celá dlužná splátka, tedy částka tvořená příslušnou částí úvěru, úroků a pojistného poplatku, bylo-li pojistné sjednáno. Ve shodě s tímto ujednáním podmínek je i ujednání smlouvy v čl. 1, které stanoví povinnost zaplatit úrok z prodlení při neuhrazení měsíční splátky do data splatnosti, úrok z prodlení se platí z dlužné částky. Výše úroku z prodlení 0,1 % denně pak vyplývá také z čl. 1 smlouvy. 33) Při žalobcem tvrzeném mechanismu výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení, jak je konstatován shora, pak úrok z prodlení vychází následovně: 0,1 % denně z částky 1 795,00 Kč od 13. 9. 2020 do 28. 7.2021, ve výši 572,60 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 10. 2020 do 28. 7.2021, ve výši 1 898,73 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 11. 2020 do 28. 7. 2021, ve výši 1 695,06 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 12. 2020 do 28. 7.2021, ve výši 1 497,96 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 1. 2021 do 28. 7. 2021, ve výši 1 294,29 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 2. 2021 do 28. 7. 2021, ve výši 1 090,62 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 3. 2021 do 28. 7.2021, ve výši 906,66 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 4. 2021 do 28. 7. 2021, ve výši 702,99 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 5. 2021 do 28. 7. 2021, ve výši 505,89 Kč 0,1 % denně z částky 6 570,00 Kč od 13. 6. 2021 do 28. 7. 2021, ve výši 302,22 Kč Celkem 10 467,02 Kč. 34) Na základě shora uvedené nezbývá než uzavřít, že úrok z prodlení z dlužných splátek kapitalizovaný do 28. 7. 2021 je důvodný pouze co do částky 10 467,02 Kč a v této části soud žalobě také vyhověl, zatímco co do částky 20 108,98 Kč musela žaloba jako nedůvodná být zamítnuta. <b>d) smluvní pokuta 837 Kč</b> 35) Dle čl. 1 2. smlouvy o úvěru má žalobkyně na smluvní pokutu z každé neuhrazené měsíční splátky. Podle doplnění tvrzení u jednání konaného dne 7. 6. 2022 ale v tomto případě žalobkyně požaduje smluvní pokutu ze splátek splatných 12. 9. 2020 ve výši 1 795 Kč a 12. 10. 2020 ve výši 3 750 Kč, jejichž součet odpovídá částce 8 365 Kč, z níž 10% po zaokrouhlení představuje částka 837 Kč. Pokud v žalobě na str. 3, osmém odstavci je vyčíslována smluvní pokuta na částku 892 Kč, tam došlo k písařské chybě. 36) I v této části žalobního požadavku tak soud žalobě jako důvodné vyhověl. <b>e) náklady 150 Kč</b> 37) Částku 150 Kč žalobkyně požaduje v souladu se sazebníkem za zaslání upomínky ze dne 5. 11. 2020. 38) U jednání konaného dne 7. 6. 2022 žalobkyně doplnila, že upomínku z 5. 11. 2020 do spisu nezakládala, když upomínka je posílána obyčejným dopisem, žalobkyně má doklad jen ze svého interního serveru o tom, že ji odeslala, ale nemá doklad z pošty. 39) Protože bylo sporné, zda zpoplatněná služba spočívající v upomenutí žalované upomínkou z 5. 11. 2020 byla poskytnuta, když žalovaná podle vyjádření u jednání konaného dne 7. 6. 2022 takovou upomínku ve své dispozici nemá, soud žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání, že tato upomínka byla učiněna. Žalobkyně na výzvu reagovala tak, že důkaz k prokázání tvrzené upomínky ze dne 5. 11. 2020 neoznačuje a nepožaduje ani lhůtu k jeho doložení. 40) Za této situace soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní z prokázání poskytnutí zpoplatněné služby spočívající v upomenutí žalované upomínkou ze dne 5. 11. 2020 a nezbylo tak, než žalobu co do částky 150 Kč požadované z titulu poplatku za upomínku zamítnout. <b>f) náklady 200 Kč</b> 41) Částku 200 Kč žalobkyně požadovala podle čl. 5 bod 6. podmínek za zaslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru. U jednání konaného dne 7. 6. 2022 žalobkyně tvrdila, že oznámení o zesplatnění je ve spise založeno včetně doručenky. 42) S tímto tvrzením se soud neztotožňuje, protože do spisu nebyla založena doručenka k oznámení o zesplatnění, ale pouze podací arch k předžalobní výzvě. Nicméně v řízení žalobkyně i žalovaná předložily stejnopis dopisu ze dne 1. 7. 2021, jehož obsahem je oznámení o zesplatnění úvěru. Byť, jak je rozebráno shora, se tyto dvě listiny částečně obsahově liší ve vyčíslení požadované částky, je možno uzavřít, že do dispoziční sféry žalované se dostalo oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1. 7. 2021 a žalobkyni tak za zaslání tohoto oznámení přísluší nárok na poplatek ve smyslu 5. 6. podmínek, přičemž výše tohoto poplatku vyplývá z části D sazebníku k úvěrovým podmínkám. V této části tak soud žalobě mohl vyhovět. <b>g) úrok z prodlení požadovaný obecným mechanismem výpočtu</b> 43) Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, který požadovala pouze z částky 218 605 Kč, což je součet dlužných splátek do zesplatnění a splátek zesplatněných k datu 30. 6. 2021, a žádala ho od 30. 10. 2021. Do prodlení s úhradou jednotlivých splátek do zesplatnění se žalovaná dostala vždy dnem následujícím po splatnosti té které dlužné částky ve výši 6 570 Kč, tzn. vždy 13. dnem kalendářního měsíce počínaje dnem 13. 9. 2020 a konče dnem 13. 6. 2021. Do prodlení s úhradou souhrnné částky splátek zesplatněných ke dni 30. 6. 2021 se žalovaná dostala dnem 29. 7. 2021, což je den následující uplynutí lhůty, kterou žalobkyně žalované k úhradě zesplatněných splátek poskytla. 44) Ve vztahu k částce ke splátkám splatným do zesplatnění (v souhrnu částce 60 925 Kč) žalobkyně úrok z prodlení v návaznosti od jednotlivých dat splatnosti do dne 28. 7. 2021 požadovala již v kapitalizované podobě pod bodem c) shora. Požaduje-li žalobkyně ze souhrnu těchto splátek úrok z prodlení i od data 30. 10. 2021 do zaplacení, žádá tak méně, než na co má nárok, když by jí úrok z prodlení příslušel již od data 29. 7. 2021, tedy ode dne následujícího po dni, k němuž byla provedena kapitalizace. 45) Souhrn zesplatněných splátek se stal splatným ke dni 30. 6. 2021, přičemž žalobkyně žalované poskytla ještě lhůtu do 28. 7. 2021 k zaplacení zesplatnění částky, takže ode dne 29. 7. 2021 je žalovaná v prodlení s její úhradou a je tak ode dne 29. 7. 2021 povinna žalobkyni hradit úrok z prodlení z částky 157 680 Kč jako souhrnu zesplatněných splátek. Jestliže tedy žalobkyně žádá úrok z prodlení ode dne 30. 7. 2021, žádá tak méně, než na co má nárok. 46) Zákonná výše úroku z prodlení dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. činila pro období od 13. 9. 2020 do 30. 6. 2021 sazbu 8,25 %, ode dne 1. 7. 2021 pak sazbu 8,5 %. Žádala-li žalobkyně úrok z prodlení ve výši 8,25 %, žádala také méně, než na co má nárok. 47) Takové žalobní požadavky soud nemůže přestoupit, proto úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán co do počátku i co do výše v souladu s jejím žalobním požadavkem. <b>K jednotlivým obranným argumentům žalované</b> a) námitka, že žalovaná mínila uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, nikoli o úvěru podnikatelském <i>48) Podle § 538 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.</i> 49) Z úvěrové smlouvy vyplývá, že žalobkyně je v ní uvedena jako fyzická osoba – podnikatel, na prvním místě je označena svým IČ, teprve poté následuje označení rodným číslem. Kromě toho je označena sídlem firmy a předmětem podnikání také s údajem o počátku podnikání. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalované pak byl ověřen údaj o začátku podnikání žalované v ČR, a to ke dni 2. 9. 1992, což ke dni uzavření smlouvy o úvěru 12. 6. 2018 je dvacet šest let, takže se jeví jako zástupná námitka, že žalovaná byl znevýhodněna v důsledku jazykové bariéry a že zprostředkovatel, který s ní smlouvu za žalobce uzavřel, zneužil jejího omylu, když žalovaná chtěla uzavřít smlouvu o úvěru spotřebitelském a nikoli podnikatelském. 50) S ohledem na i formální stránku smlouvy, v níž se již na úvodní straně s konkrétními údaji o osobách smlouvu uzavírajících a konkrétními individuálními podmínkami této smlouvy objevuje označení, že jde o smlouvu o podnikatelském úvěru, které se pak opakuje i v dalších pasážích smlouvy, nelze dovodit, že by žalobkyně uvedla žalovanou v omyl o povaze smlouvy, kterou s ní žalovaná uzavřela. V situaci, kdy žalovaná poskytla zprostředkovateli žalobkyně údaje identifikující ji jako podnikatelku, není možno dovodit prokázanost úmyslu žalované uzavřít smlouvu o úvěru jako smlouvu spotřebitelskou a uvedení žalované v omyl žalobkyní. 51) Tato námitka žalované je tak pro posouzení merita věci irelevantní. b) námitka, že žalovaná dne 19. 6. 2018 odstoupila od smlouvy <i>52) Podle § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon</i> 53) Především je nutno akcentovat, že pokud byla smlouva vyhodnocena jako smlouva o úvěru podnikatelském, podléhajícím ust. § 2395 o.z., a nikoli též zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, nelze využít možnosti odstoupení od smlouvy koncipované tímto zákonem v ust. § 118 odst. 1), podle kterého spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. 54) Občanský zákoník pak možnost odstoupení od smlouvy v případě smluv nikoliv spotřebitelských nekoncipuje bez dalších podmínek, např. odstoupit od smlouvy je možno pouze pokud prodlení představuje podstatné porušení smlouvy (§ 2002 odst. 1 o.z.). 55) Ve smlouvě, resp. podmínkách smlouvy uzavřené mezi účastníky nebyla pro případ podnikatelského úvěru sjednána možnost od smlouvy odstoupit kdykoli a bezplatně, jak se tohoto práva domáhá žalovaná. 56) V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná vyhotovila listiny, které obsahují pojem o odstoupení od smlouvy, nicméně je nutno k nim učinit následující závěry. 57) Jde jednak o listinu označenou jako žádost o předčasné splacení podnikatelského úvěru (odstoupení od smlouvy) označenou datem 19. 6. 2018 (ve spise na č.l. 38), která se dostala do dispozice žalobkyně dne 21. 6. 2018. V této listině, byť je označena v závorce jako odstoupení od smlouvy, žalovaná žádá o předčasné splacení celé dlužné částky a vyčíslení veškerých objektivně vzniklých nákladů, takže podle jejího obsahu je nutno tuto listinu hodnotit spíše jako žádost o předčasné splacení úvěru ve smyslu čl. 15 podmínek, než jako odstoupení od smlouvy. 58) Kromě toho tato listina se do dispoziční sféry žalobkyně, stejně jako další listina obsahující prohlášení žalované o odstoupení od smlouvy – listina nazvaná odůvodnění odstoupení od smlouvy, opatřená na první straně datem 19. 6. 2018, ale na druhé straně datem 11. 7. 2018, a opatřená na první straně otiskem denního razítka s uvedením data 12. 7. 2018 jako data, kdy se listina dostala do dispoziční sféry žalobkyně - dostala až den poté, co dne 20. 6. 2018 žalobkyně převedla finanční prostředky z úvěru na účet prodejce, tedy až poté, co strana ze smlouvy o úvěru povinná svoji povinnost již splnila v plném rozsahu. Odstoupení od smlouvy tak možné není, a tato námitka tak důvodná není. c) námitka, že žalobkyni měla být zřejmá snaha žalované ukončit smluvní vztah a mělo dojít k řešení ukončení smluvního vztahu 59) Z korespondence mezi účastníky vedené vyplynulo, že žalobkyni tato snaha žalované zřejmá byla, a žalobkyně postupovala v intencích čl. 15 podmínek, když s listinami opatřenými datem 19. 6. 2018 i s ohledem na úhradu částky 167 998 Kč, kterou žalovaná zaslala žalobkyni dne 11. 7. 2021 nakládala jako se snahou úvěrovou smlouvu ukončit, žalovanou informovala o podmínkách, za jakých je předčasné splacení úvěru možné, také jí nabídla vyhotovení kalkulace pro předčasné splacení úvěru a informovala žalovanou o tom, že pokud nevyužije možnosti předčasného ukončení smlouvy, bude částka zaplacené mimořádné platby použita na úhradu splátek budoucích, které se budou průběžné stávat splatnými – viz dopis žalobkyně ze dne 23. 11. 2018 (ve spise na č.l. 34). 60) Žalovaná další kroky potřebné k předčasnému ukončení smlouvy nevyvinula. 61) Při závěru o platnosti uzavřené smlouvy jako smlouvy o podnikatelském úvěru a vázanosti smluvními podmínkami pak žalobkyně oprávněně postupovala v souladu s nimi, konkrétně s čl. 6 a částku převyšující splatné dlužné částky považovala za předplacení úvěru a použila ji na úhradu v budoucnu splatných měsíčních splátek, a to vždy k jejímu řádnému datu splatnosti. 62) Námitka žalované tak není důvodná. d) námitka, že žalovaná uhradila celou částku jistiny, která byla ve smlouvě vyčíslena na částku 167 998 Kč 63) Tato námitka také není důvodná, neboť shora bylo vysvětleno, že žalobkyně s úhradou částky 167 998 Kč nenakládala, ani nemohla při vázanosti smluvními podmínkami, jako s úhradou pouze jistiny, ale považovala ji za předplacení úvěru, když smlouva byla platná a nebyla ukončena, takže z této částky postupně umořovala jednotlivé splátky úvěru, které se stávaly průběžně splatnými a které obsahovaly část určenou na úmor jistiny a část určenou na úmor úroku, jak vyplývá i z tabulky umoření, kterou žalobkyně soudu také předložila. 64) Pro nečinnost žalované, kdy nedošlo k předčasnému splacení úvěru v intencích smluvních podmínek, tak zaplacená částka 167 998 Kč nemohla být považována za vrácení jistiny, ale byla považována za předplacení jednotlivých splátek úvěru. Jistina tak do dne zesplatnění splacena v plném rozsahu nebyla, a nároky na splacení jistiny, která je součástí splátek dlužných do zesplatnění i splátek zesplatněných, tak jsou důvodné. 65) námitka, že není k dispozici rozpis, který by konkretizoval, co ze zesplatněných částek je jistina, úrok, poplatek, smluvní sankce, apod. 66) Nezbývá než konstatovat, že žalobkyně s žalobou předložila dokument označený tabulka umoření ke smlouvě [číslo] z níž je patrno u každé jednotlivé splátky, která je označena konkrétním datem splatnosti a výší, jaká poměrná část z té které splátky je určena na úrok a jaká na úmor jistiny e) námitka, že v různých listinách žalobkyně vyčísluje dlužnou částku rozdílně, sama v některé korespondenci označuje úvěr za spotřebitelský a až následně podnikatelský 67) Toto jsou skutečnosti, které nemají žádný vliv na posouzení merita věci. Na určité rozdílnosti v listinách sice v nálezové části tohoto odůvodnění poukazoval i soud, nicméně jsou to skutečnosti irelevantní. Soud vychází ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě a nároky posuzuje podle toho, jak jsou vyčísleny v žalobě a prokázány v řízení. Označení úvěru jako spotřebitelského nemá pro posouzení jeho povahy žádný význam, když právní jednání se posuzuje podle jeho obsahu, nikoliv podle označení. f) námitka, že žalobce konstruuje několik smluvních pokut, ve smlouvě je uvedena smluvní pokuta 7 000 Kč, žalobce najednou konstruuje smluvní pokut 10 % z dlužných částek 68) Soud má za to, že ve smlouvě pokuta ve výši 7 000 Kč sjednána nebyla. Žalobce u jednání vysvětlil, že částka 7 000 Kč je poplatkem za předčasné splacení úvěru vyplývajícím ze sazebníku, nikoli smluvní pokutou. Nadto takový nárok není předmětem řízení. Pokud snad v korespondenci vedené mezi účastníky byla o takovém nároku zmínka, nemá to žádný význam pro posouzení merita sporu, jehož předmětem takový nárok není. Zmínka o takovém nároku v korespondenci nemůže vést ke zmatečnosti, nadto i v listině, kterou v této souvislosti žalovaná argumentuje, je částka 7 000 Kč označena jako poplatek za předčasné ukončení úvěrové smlouvy, takže nemůže vést k zaměnitelnosti se smluvní pokutou a tím vyvolání zmatečnosti. 69) Nárok na smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky je nárokem oprávněným, byl rozebrán v předchozí pasáži odůvodnění. 70) Tato námitka není důvodná. g) námitka, že žalobkyně zesplatnila úvěr až po splatnosti poslední splátky 71) Tato námitka také není důvodná. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách počínaje dnem 12. 6. 2018. I z přehledu splátek vyplývá, že poslední 60. splátka měla být splatná až ke dni 12. 6. 2023. Úvěr byl prohlášen za splatný poté, co byly na 27. splátku vyčerpány veškeré platby žalovanou provedené včetně mimořádné platby ve výši 167 998 Kč použité na úhradu postupně nabíhajících splatných splátek a žalovaná v úhradě nepokračovala. h) námitka, že žalované částky jsou zmatečné, nepodloženy výpočtem, neopřeny o úvěrové podmínky, nepřezkoumatelné, neodůvodněné, dochází k duplicitně žalovaným nárokům – dvojí plnění z téhož titulu 72) Soud má za to, že ani tato námitka není důvodná. V předchozí pasáži odůvodnění jsou jednotlivé v řízení uplatněné nároky konkretizovány, odůvodněny, nutno zdůraznit, že soud při jejich hodnocení vychází ze skutkových tvrzení žalobkyně, která posuzuje a vyhodnocuje, žádné nároky nejsou žalovány duplicitně. V podrobnostech na předchozí pasáž odůvodnění rozsudku odkazuje. ch) námitka promlčení 73) Podle názoru soudu se není možnost ztotožnit s argumentací žalované, že jestliže byla jistina uhrazena jednorázově plně v roce 2018, došlo k běhu promlčecích lhůt ve vztahu k dalším nárokům již od roku 2018. 74) Již shora bylo rozebráno, proč nedošlo k úhradě jistiny v roce 2018 a proč byla platba ve výši 167 998 Kč považována za předplacení úvěru, z něhož byly umořovány postupně nabíhající splatné splátky. Nedošlo k ukončení úvěrového vztahu v roce 2018, teprve k datu 30. 6. 2021 byl úvěr zesplatněn a teprve dnem 1. 7. 2021 by mohla začít běžet tříletá promlčecí doba k uplatnění nároků z této úvěrové smlouvy ve smyslu § 609 a násl. o.z. Pokud by se uvažovalo v intencích jednotlivých splatných a neuhrazených splátek, tak nejstarší z nich byla splatná k datu 12. 9. 2020, tedy dnem 13. 9. 2020 by začala běžet tříletí promlčecí doba, která by uplynula dnem 13. 9. 2023. 75) Námitka promlčení důvodná není. i) požadavek žalované na moderaci žalované částky 76) Tento požadavek žalovaná odůvodnila tím, že žalovaná částka je ve vztahu ke skutečně poskytnuté jistině úvěru trojnásobná, a i vzhledem k jednání žalobkyně, která jedná účelově, nehodnotí jednání žalované tak, jak to žalovaná zamýšlela, tzn. ukončení smluvního vztahu a jejíž jednání je tak v rozporu s dobrými mravy, by měla být žalobkyni přiznaná částka být co nejnižší. 77) Podle názoru soudu moderovat lze pouze smluvní pokutu, je-li nepřiměřeně vysoká (§ 2051 o.zz), přičemž nárok na smluvní pokutu žalobou uplatněný – 10 % z dlužných splátek – není nepřiměřeně vysoký. Jiné nároky soud moderovat nemůže, může pouze hodnotit jejich ne/důvodnost. 78) Soud je oprávněn nepřiznat právní ochranu nároku, který se jeví v rozporu s dobrými mravy. Jednání žalobkyně, která postupovala v intencích smlouvy mezi účastníky uzavřené, kterou soud vyhodnotil jako platnou, která brala v potaz, že se žalovaná snaží z uzavřené smlouvy vyvázat a informovala žalovanou o možnostech, jak toho lze dosáhnout, a která uplatňuje svoje smluvní nároky poté, co k předčasnému ukončení smlouvy způsobem ve smlouvě sjednaným nedošlo, nelze vyhodnocovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy. <b>Náklady řízení</b> 79) Z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 80) Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobce žalobou domáhal (zejména úroků z prodlení stanovených obecnými mechanismy jejich výpočtů) a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. 81) Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 250 368 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 218 605 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, který lze kapitalizovat k datu rozhodování na částku 11 611,51 Kč Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky vyčíslené k datu rozhodování na částku 261 979,51 Kč. 82) Žalobkyni byla přiznána částka 230 109,02 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 218 605 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, který lze kapitalizovat k datu rozhodování na částku 11 611,51 Kč Celkem byla žalobci přiznána částka takto kapitalizovaná na 241 720,53 Kč. 83) Žalobce měl tedy ve věci úspěch ve výši 92,27 % a neúspěch ve výši 7,73 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobce má právo na náhradu 84,54 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jeho práva. Tyto náklady řízení tvoří v souladu s vyúčtováním žalobce, který se jiných, než účtovaných nákladů řízení vzdal: zaplacený soudní poplatek ve výši 10 015 Kč; odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za 5 úkonů právní pomoci, a to v plné výši za následující úkony právní pomoci: - převzetí a přípravu zastoupení, - písemné podání žaloby, - předžalobní výzva; - písemné vyjádření ze dne 12. 5. 2022; - účast zástupce žalobce u jednání konaného dne 7. 6. 2022; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 219 792 Kč (žalovaná částka 250 836 Kč – 30 576 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení, neboť podle § 8 odst. 1 věta poslední cit. vyhlášky se při stanovení tarifní hodnoty nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo samostatným předmětem řízení) činí podle § 7 bod 6 citované vyhlášky částku 9 180 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 45 900 Kč; 5 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní pomoci, celkem tedy 1 500 Kč; cestovné zástupce žalobce k jednáním konanému dne 7. 6. 2022, když cesta byla konána z [obec] do [obec] a zpět při celkem ujetém počtu 585 km [značka automobilu], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,1 l /100 km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,70 Kč/1km částku 2 749,50 Kč; náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 44,50 Kč/1l částku 1 327,65 Kč; cestovné pak celkem činí částku 4 077,15 Kč. náhrada za ztrátu času po 100 Kč/1půlho (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb.) v souvislosti s cestou zástupce žalobce k jednání v rozsahu 14 půlhodin činí částku 1 400 Kč; DPH 21% ze základu 52 877,15 Kč, tedy DPH ve výši 11 104,20 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 73 996,35 Kč, z níž má žalobce nárok na náhradu 84,54 %, tedy na náhradu částky 62 556,51 Kč, po zaokrouhlení částky 62 557 Kč. 90) Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.