35 C 146/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 484 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 484 Kč, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 84,29 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 2. 2022 po žalované domáhala zaplacení částky 1 484 Kč s úrokem z prodlení ve výši 84,29 Kč (zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužných částek za jednotlivé měsíce za dobu počínající 16. dnem měsíců 1–11/2021 a končící dnem 15. 2. 2022). Žalovaná částka představuje nezaplacené televizní poplatky za měsíc 1/2021 ve výši 134 Kč a za měsíce 2-11/2021 á 135 Kč. Povinnost k úhradě těchto poplatků pro žalovanou vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3. Podáním ze dne 5. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět v části, v níž se po žalované domáhala zaplacení jistiny ve výši 1 484 Kč, neboť dne 28. 2. 2022, tj. po podání žaloby, jí žalovaná celou dlužnou jistinu zaplatila. Soud v souladu s § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první o. s. ř. řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil (výrok I.), aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí návrhu došlo dříve, než začalo jednání ve věci. Předmětem řízení tak zůstal úrok z prodlení v kapitalizované výši 84,29 Kč.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 5. Žalovaná je od září 1987 doposud přihlášena u žalobkyně jako poplatník televizních poplatků (viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20. 1. 2022). Dopisem ze dne 3. 12. 2021, který se dostal do sféry žalované dne 8. 12. 2021, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných poplatků v celkové výši 1 484 Kč do 15 dnů ode dne doručení upomínky s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 3. 12. 2021 vč. dodejky); žalovaná do podání žaloby ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>6. Právní posouzení</b> <i>7. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>8. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> <i>9. Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby (odst. 1). Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem (odst. 2).</i> <i>10. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Žalobkyně je provozovatelem vysílání na základě zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi. Žalovaná, která podle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., televizní přijímač přihlásila k evidenci v září 1987 a je evidována jako poplatník doposud, měla na základě § 7 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost platit žalobkyni televizní poplatek, a to vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce trvání poplatkové povinnosti. Výše televizního poplatku představuje částku 135 Kč měsíčně. Žalovaná nicméně své zákonné povinnosti nedostála, když televizní poplatky za měsíc 1/2021 ve výši 134 Kč a za období 2–11/2021 v celkové výši 1 350 Kč (10 × 135 Kč) uhradila žalobkyni až dne 28. 2. 2022, tedy po podání žaloby. Řízení pak bylo v této části, tj. co do jistiny ve výši 1 484 Kč, na základě zpětvzetí žalobkyně zastaveno.

14. Žalobkyně se však dále domáhala zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých poplatků do 15. 2. 2022 v kapitalizované výši 84,29 Kč. Poplatky za jednotlivé měsíce byly splatné vždy k 15. dni příslušného měsíce, k 16. dni se tak žalovaná dostala ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení s jednotlivými měsíčními platbami a žalobkyni vznikl podle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož soud shledal oprávněnost tohoto nároku co do základu i jeho výše, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v kapitalizované výši 84,29 Kč.

15. Soud tak žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přesto soud nepovažoval náklady řízení vynaložené žalobkyní za právní zastoupení za náklady řízení účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za zastoupení, kterou požadovala ve výši 1 126 Kč, ale pouze částka 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 2 úkony dle § 1 odst. 3 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní upomínka, podání návrhu ve věci samé) á 100 Kč, a to s odkazem na znění nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2011 sp. zn. I ÚS 195/11, a ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12, kdy po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby hradila náklady řízení žalobkyně, která se v typově jednoduché právní věci, zahájené„ formulářovou“ žalobou, nechala zastupovat advokátem, třebaže disponuje vlastním právním oddělením a agendu televizních poplatků si sama spravuje a činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků by si tedy měla zabezpečovat sama. Pokud si zvolila možnost být v této jednoduché věci zastoupena advokátem, je to sice její právo, na druhou stranu ale nelze takto náhradu nákladů řízení aplikovat jako svým způsobem sankční mechanismus vůči žalované. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

17. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.