35 C 148/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 399 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 399 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 399 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 399 Kč od 26. 4. 2022 do 17. 5. 2022.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 399 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 399 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že v souladu s § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a s § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, byl žalovaný dopraven dne 19. 4. 2020 služebním vozidlem [stát. instituce] do protialkoholní záchytné stanice [anonymizována dvě slova] a. s., se sídlem [adresa] (dále jen„ PZS [obec]“). Převoz do PZS [obec] si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na trase [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno] [obec] – PZS [obec] – [anonymizováno] [obec], když služební vozidlo najelo celkem 60 km. Vyčíslení náhrad bylo provedeno na základě údajů z technického průkazu ve smyslu § 1 a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb. na částku 399 Kč. Zaplacení uvedené částky se žalobkyně domáhá na základě § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Dne 18. 5. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky 399 Kč, avšak výzvu se žalovanému nepodařilo doručit.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Dne 19. 4. 2020 v 12:38 hod byla hlídka [stát. instituce] vyslána do [obec] na [ulice a číslo], do prodejny [příjmení], kde se měli nacházet dva muži, kteří byli agresivní a obtěžovali zákazníky. Na místě se skutečně nacházeli dva muži, kdy mladší muž byl zakleknutý na starším muži. Ve starším muži byl ztotožněn žalovaný, u něhož byla provedena dechová zkouška s výsledkem 2,69 ‰ alkoholu v dechu, přičemž přivolaný lékař ZZS rozhodl o převozu žalovaného na PZS [obec] (viz úřední záznam [stát. instituce], záznam o dechové zkoušce), kde byl žalovaný v čase 15:40 předán ošetřujícímu lékaři (viz záznam o předání osoby do PZS, rozhodnutí o eskortě). Služební vozidlo najelo celkem 60 km (viz rozhodnutí o eskortě, doprava osoby do záchytné stanice). Vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], je žalobkyně, v technickém průkazu je uvedeno palivo motorová nafta, spotřeba pro kombinovaný provoz 7,7 l /100 km (viz technický průkaz). Žalobkyně vyčíslila náklady za použití služebního vozidla na částku 399 Kč, která sestává z částky 252 Kč představující náhradu za použití předmětného motorového vozidla (základní sazba za 1 km jízdy 4,20 Kč × 60 km) a z částky 146,92 Kč představující náhradu za spotřebované pohonné hmoty (průměrná spotřeba vozidla 7,7 l /100 km × průměrná cena motorové nafty ve výši 31,80 Kč × 60 km) – (viz protokol o vyčíslení nákladů).

6. Dopisem ze dne 18. 5. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 399 Kč do 14 dnů od doručení výzvy (viz dopis ze dne 18. 5. 2020 vč. dodejky); výzvu se žalobkyni nepodařilo doručit (viz doručenka). Žalovaný doposud ničeho dobrovolně neuhradil i poté, co mu byla dne 16. 5. 2022 za pomoci fikce doručení doručena do vlastních rukou žaloba (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu má tvrdit dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.</i> <i>8. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.</i> <i>9. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.</i> <i>10. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.</i> <i>11. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Dne 19. 4. 2020 žalobkyně zajistila žalovaného pod vlivem alkoholu, neboť tento bezprostředně ohrožoval zdraví jiných osob, jakož i své zdraví. Tím vznikla žalovanému v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinnost podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Za tímto účelem byl žalovaný převezen žalobkyní do PZS [obec]. Na základě § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. vznikla žalovanému povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady převozu, které žalobkyně v souladu s platnými právními předpisy vyúčtovala na částku 399 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku ani poté, co mu byla doručena žaloba, dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud při shledání oprávněnosti nároku svým rozhodnutím (výrok I.).

15. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z žalované částky ode dne podání žaloby do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a jeho výše je pak stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se sice pokusila žalovaného vyzvat k zaplacení částky dopisem ze dne 18. 5. 2020, leč se jí výzvu nepodařilo doručit, a proto za řádnou výzvu k zaplacení je nezbytné považovat až žalobu, která byla žalovanému doručena dne 16. 5. 2022. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil bez zbytečného odkladu, což s ohledem na výši dlužné částky je do dne následujícího, dostal se dnem 18. 5. 2022 do prodlení a žalobkyni od tohoto dne až do zaplacení přináleží nárok na úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 399 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení (výrok I.), naopak soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 399 Kč od 26. 4. 2022 do 17. 5. 2022 (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří dvě paušální náhrady hotových výdajů á 100 Kč za předžalobní výzvu a za písemné podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 200 Kč (výrok III.).

17. Jelikož úspěšná žalobkyně podléhá osobnímu osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dochází podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. k přenosu poplatkové povinnosti za podání žaloby na procesně neúspěšného žalovaného. Soud proto žalovanému uložil podle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (výrok IV.).

18. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.