35 C 16/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 247 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 447 Kč s úrokem z prodlení ve výši 112,19 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 800 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 61,81 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 389,88 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 2. 2020 do 10. 11. 2020 ve výši 174 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 1. 5. 2014 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění, s měsíčním pojistným ve výši 400 Kč, splatným prvního dne příslušného období. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 10. 2019, jakož i následující pojistné, a to ani na písemnou upomínku, pročež pojištění zaniklo dne 1. 2. 2020. Žalobkyně se domáhá pojistného za období od 1. 10. 2019 do 1. 2. 2020 ve výši 1 447 Kč a poplatků za upomínání v celkové výši 800 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 26. 6. 2020.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobkyně a žalovaný si ujednali dne 23. 4. 2014 Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo Investiční životní pojištění [název produktu], s měsíčním pojistným ve výši 400 Kč a s počátkem pojištění dne 1. 5. 2014 na dobu určitou do věku 65 let. Nedílnou součástí smlouvy byly nejrůznější všeobecné pojistné podmínky a přehled poplatků a parametrů (viz Pojistná smlouva). Dle přehledu poplatků a parametrů pojištění Investiční pojištění [anonymizováno], platného od 1. 1. 2015 činí poplatek za zánik pojištění z důvodu neplacení pojistného, stav bez placení pojistného 500 Kč (viz přehled poplatků). Žalovaný uhradil pojistné za období od 1. 5. 2014 do 30. 9. 2019, neuhradil pojistné splatné dne 1. 10. 2019 ve výši 400 Kč a následující pojistné. Za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 eviduje žalobkyně dluh na pojistném ve výši 1 447 Kč, dále naúčtovala žalovanému dne 1. 2. 2020 stornopoplatek ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč (viz přehled inkasní bilance Pojistné smlouvy). Dopisem ze dne 26. 11. 2019 nazvaným„ upozornění na neuhrazené pojistné“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 800 Kč (viz dopis ze dne 26. 11. 2019). Dne 11. 12. 2019 byla žalovanému uložena na poště zásilka s názvem upomínka dlužného pojistného ke smlouvě [číslo] (viz dodejka). Dopisem ze dne 12. 2. 2020 nazvaným„ zánik pojištění“ informovala žalobkyně žalovaného o zániku pojištění dle Pojistné smlouvy ke dni 1. 2. 2020 v 00:00 hod pro nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě a upozornila jej na dlužnou částku 1 947 Kč, sestávající se z dlužného pojistného ve výši 1 447 Kč a z poplatku za ukončení pojistné smlouvy ve výši 500 Kč, s tím, že pokud ji neuhradí, bude mu žalobkyně navíc účtovat náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč (viz dopis ze dne 12. 2. 2020). Dopisem ze dne 10. 3. 2020 nazvaným„ pokus o smír“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 2 247 Kč, sestávající se z dluhu ve výši 1 947 Kč a z nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, s upozorněním, že v případě neuhrazení přistoupí k vymáhání dlužné částky (viz dopis ze dne 10. 3. 2020). Žalovaný neuhradil částku 2 247 Kč ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně zaslanou mu dne 26. 6. 2020 (viz předžalobní upomínka ze dne 26. 6. 2020 vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>7. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>8. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 4. 2014 pojistnou smlouvu, konkrétně šlo o životní pojištění dle § 2833 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému pojistnou ochranu a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši stanovené v Pojistné smlouvě. Pojistné bylo sjednáno na dobu určitou do 65 let věku žalovaného s počátkem pojištění 1. 5. 2014. Pojistné bylo sjednáno ve výši 400 Kč měsíčně, splatné v souladu s § 2783 odst. 2 větou druhou o. z. vždy 1. dne příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 10. 2019, 1. 11. 2019, 1. 12. 2019 a 1. 1. 2020.

13. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění dle Pojistné smlouvy, avšak tato skutečnost nebyla v řízení prokázána. Z dokazování sice vyplynulo, že žalobkyně zaslala žalovanému„ upomínku dlužného pojistného k pojistné smlouvě [číslo]“, nebylo však postaveno najisto, jaký byl obsah upomínky, tedy zdali skutečně obsahovala výzvu k zaplacení dlužného pojistného s nejzazším termínem úhrady s upozorněním na zánik pojistného, a to právě ke dni 31. 1. 2020. Jednání konaného dne 16. 2. 2021 se žalobkyně nezúčastnila, svou neúčast u tohoto jednání omluvila, a při splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně. Žalobkyně se tedy sama připravila o možnost být soudem poučena (poté, co z provedeného dokazování vyplynulo, že listinami, které žalobkyně soudu k důkazu předložila, nebyl prokázán obsah tvrzené upomínky) ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení.

14. Tato skutečnost nicméně nemá vliv na vznik nároku žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného. Dlužné pojistné za žalobkyní požadované období od 1. 10. 2019 do 1. 2. 2020 (celkem 4 měsíce a 1 den) činí 1 613,79 Kč (4 × měsíční pojistné ve výši 400 Kč + poměrná část měsíčního pojistného za 1. 2. 2020 ve výši 13,79 Kč). Jestliže žalobkyně na dlužném pojistném požadovala částku 1 447 Kč, požadovala více, než na co má nárok. S ohledem na uvedené soud přiznal žalobkyni částku 1 447 Kč (výrok I.).

15. Dále se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 800 Kč; tento nárok neshledal soud oprávněným. Z dokazování provedeného u jednání dne 16. 2. 2021, při němž byly čteny listinné důkazy, nebylo prokázáno zaslání žádné konkrétní výzvy, za něž si žalobkyně účtuje tvrzené poplatky. Dále z dokazování vyplynulo, že povinnost žalovaného platit žalobkyni konkrétní poplatek za konkrétní upomínky nebyla v Pojistné smlouvě sjednána; pokud snad měla tato povinnost vyplývat ze všeobecných pojistných podmínek, je nutno zdůraznit, že tyto nebyly soudu k důkazu předloženy. Nadto podle přehledu poplatků a parametrů pojištění Investiční pojištění [anonymizováno], platného od 1. 1. 2015, mohla žalobkyně účtovat pouze poplatek za zánik pojištění pro neplacení pojistného ve výši 500 Kč, avšak zánik pojištění pro neplacení pojistného prokázán nebyl. Poplatek za vymáhání pojistného pak v uvedeném přehledu poplatků a parametrů uveden nebyl. S ohledem na uvedené soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by jí vznikl nárok na poplatky v souhrnné výši 800 Kč, pročež soud žalobu co do částky 800 Kč zamítl (výrok II.).

16. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z celé žalované částky (tvořené dlužným pojistným i poplatky), avšak tento požadavek na úrok z prodlení omezila pouze na období od 2. 2. 2020 do 10. 11. 2020. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že úrok z prodlení jako příslušenství sleduje osud věci hlavní, mohl být žalobkyni přiznán pouze z částek, které byly v řízení shledány za důvodné, resp. nemohl být žalobkyni přiznán z částek, do kterých byla žaloba zamítnuta. Protože žaloba byla zamítnuta co do částky 800 Kč, nemohl být žalobkyni přiznán úrok z prodlení z této částky. Ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného pak bylo nutno posoudit, zda a kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou tohoto nároku. Platba pojistného byla sjednána měsíčně ve výši 400 Kč k 1. dni každého měsíce, kdy žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 10. 2019, 1. 11. 2019, 1. 12. 2019 a 1. 1. 2020. Žádala-li žalobkyně úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši 1 447 Kč až ode dne následujícího po dni, kdy mělo dojít k tvrzenému zániku pojištění, žádala méně, než na co má nárok, a takový žalobní požadavek soud nemůže přestoupit. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 1 447 Kč od 2. 2. 2020 do 10. 11. 2020, který lze kapitalizovat na částku 112,19 Kč (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, tj. co do částky 61,81 Kč, byla naopak žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (výrok II.).

17. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 447 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 112,19 Kč (výrok I.), naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 800 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 61,81 Kč (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 2 247 Kč s úrokem z prodlení ve výši 174 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky 2 421 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 1 447 Kč (dlužné pojistné) a úrok z prodlení ve výši 112,19 Kč, celkem tak byla žalobkyni přiznána částka 1 559,19 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 64,40% úspěch a neúspěšná byla z 35,60 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 28,50 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.

19. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 2 247 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21% ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 28,50 % z částky 1 368 Kč, tedy částku 389,88 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

20. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.