35 C 161/2025

Plný text

Okresní soud ve adresa rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o ochranu rušené držby I. Žalovaní 1. a 2. společně a nerozdílně jsou povinni ve vztahu k nemovitostem zapsaným u právnická osoba pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa, a to: - budově č.p. Anonymizováno, stavbě pro výrobu a skladování, jež je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno, - budově bez č.p. nebo ev.č., stavbě pro výrobu a skladování, jež je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2, - budově bez č.p. nebo ev.č., zemědělské stavbě, jež je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, - části pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, která je vymezena červenou barvou v situačním plánu, který je jako příloha 1) nedílnou součástí tohoto usnesení, - části pozemku parc. č. Anonymizováno ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, která je vymezena fialovou barvou v situačním plánu, který je jako příloha 1) nedílnou součástí tohoto usnesení, - části pozemku parc. č. Anonymizováno 6, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, která je vymezena zelenou barvou v situačním plánu, který je jako příloha 1) nedílnou součástí tohoto usnesení, zdržet se - jakéhokoliv zamezování přístupu žalobkyně do těchto nemovitostí - jakéhokoliv omezování přístupu žalobkyně do těchto nemovitostí, - jakéhokoliv zamezování užívání žalobkyně těchto nemovitostí, - jakéhokoliv omezování užívání žalobkyní těchto nemovitostí. II. Žalovaní 1. a 2. společně a nerozdílně jsou povinni ve vztahu k movitým věcem konkretizovaným v přílohách 2) a 3) k tomuto usnesení, které jsou nedílnou součástí tohoto usnesení, zdržet se - jakéhokoliv zamezování užívání žalobkyně těchto movitých věcí, - jakéhokoliv omezování užívání žalobkyní těchto movitých věcí. III. Žalovaní 1. a 2. společně a nerozdílně jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 982,50 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 9. 7. 2025 ve znění jejího doplnění učiněného podáním ze dne 12. 7. 2025 a 1. 10. 2025 domáhala ochrany rušené držby ve vztahu k nemovitostem a movitým věcem konkretizovaným ve výroku tohoto usnesení. Žalobkyně užívá k výkonu své podnikatelské činnosti dotčené nemovitosti nacházející se ve společném jmění žalovaných, a to na základě konkludentně uzavřené nájemní smlouvy ode dne 1. 1. 2025. Žalobkyně se zabývá lisováním plastů, zaměřuje se na doplňky k plastovým, hliníkovým a euro oknům. Má zavedenou zákaznickou základnu v automobilovém průmyslu, u výrobců žaluzií, lamelových dveří i ve spotřebním průmyslu. Zaměstnává 17 zaměstnanců. Žalobkyně navázala svou činností na předchozí rodinné podnikání žalovaného pana jméno FO a jeho syna pana jméno FO, kteří spolu podnikali na základě smlouvy o sdružení uzavřené dne 10. 1. 2006 dle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále „SOZ“). S ohledem na přibývající věk a zdravotní stav žalovaného pana jméno FO a za účelem zabezpečení rodinného podnikání pro další generace došlo k ukončení podnikání formou sdružení k 31. 12. 2024 a k přechodu podnikatelské činnosti na žalobkyni, která od 1. 1. 2025 převzala také práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů se zaměstnanci. Mezi žalovanými a jejich synem jméno FO (nar. 30. 5. 1978) bylo dohodnuto, že: a. v podnikání bude dále pokračovat jméno FO jako jediný společník a jednatel žalobkyně, b. žalobkyně bude i nadále vykonávat podnikatelskou činnost v dotčených nemovitostech vlastněných žalovanými, bude využívat stroje a dopravní prostředky, které se v nich a na nich nacházejí, a za to jim žalobkyně bude platit nájemné ve výši 203 280 Kč. jméno FO dne 3. 3. 2025 zemřel. Dědičkami jeho majetku (a tedy i podílu v žalobkyni) jsou jeho dvě nezletilé dcery. Pozůstalostní řízení vedené Okresním soudem ve adresa pod sp. zn. 33 D 467/2025 prostřednictvím tituly před jménem jméno FO, notářky a soudní komisařky, doposud stále běží. Jelikož byla žalobkyně smrtí jediného společníka a jednatele paralyzována, byla jednatelkou žalobkyně jmenována jméno FO, nar. 14. 10. 1978, bytem adresa, matka nezletilých dcer jméno FO. Dne 6. 6. 2025 došlo v dotčených nemovitostech k nepříjemnému incidentu, kdy jednatelka žalobkyně paní jméno FO přijela za doprovodu právního zástupce a jméno FO, nar. 10. 7. 1977, bytem adresa, zkontrolovat práci zaměstnanců a výrobní proces. V administrativní budově se objevil žalovaný, jednatelku žalobkyně i její doprovod začal vulgárně urážet a pod pohrůžkou násilí i smrti je vykázal z dotčených nemovitostí. Žalovaný přitom prohlašoval, že jednatelku společnosti již do dotčených nemovitostí nevpustí a pokud by se zde přesto objevila, ublíží jí. Později přijela do dotčených nemovitostí také žalovaná, ani ona však neumožnila jednatelce žalobkyně vstup do dotčených nemovitostí. Žalobkyně přivolala policejní hlídku, která dorazila před dotčené nemovitosti a snažila se situaci zklidnit. O události pořídila úřední záznam. Na místo dorazil také právní zástupce žalovaných Jméno advokáta B, který tvrdil, že za žalované uplatňuje zadržovací právo z důvodu údajného dluhu žalobkyně na nájemném. Žalovaní totiž poslali platbu nájemného za měsíc květen (hrazeno vždy na začátku měsíce následujícího) zpět na účet žalobkyně, čímž se pokoušeli zmařit splnění povinnosti žalobkyně plynoucí z nájemní smlouvy. Přípisem ze dne 11. 6. 2025 se pak žalovaní prostřednictvím téhož právního zástupce pokusili opět tvrdit uplatnění zadržovacího práva, tentokrát pro změnu z důvodu údajného bezdůvodného obohacení, které mělo podle žalovaných vzniknout proto, že nájemní smlouva „byla ukončena k adresa“. Toto tvrzení však z ničeho neplyne, není ničím podloženo a nezakládá se na pravdě. Mezi žalovanými a žalobkyní (vlastněnou a řízenou jejich synem) byl dohodnut dlouhodobý nájemní vztah a platby nájemného v nezanedbatelné výši, které žalobkyně řádně a včas hradí. Kromě toho zajišťuje i servis a údržbu movitých věcí nacházejících se v dotčených nemovitostech, a i na tyto činnosti vynakládá nemalé finanční prostředky. Agrese žalovaných vůči žalobkyni se následně vystupňovala, až dosáhla stavu, kdy došlo k výměně zámků v dotčených nemovitostech, k nimž či do nichž nemá přístup nejen jednatelka, ale nikdo z pracovníků či zaměstnanců žalobkyně. V současné době je tedy zcela paralyzována výroba žalobkyně a do pronajatých prostor nemají přístup zaměstnanci ani obchodní partneři žalobkyně. Rušební jednání tedy nesměřuje jen vůči jednatelce, ale vůči žalobkyni v celém rozsahu, včetně všech jejích zaměstnanců. Na místo musela v pátek 26. 9. 2025 a v pondělí 29. 9. 2025 dorazit policie, ani ta však nezjednala nápravu s tím, že očekává rozhodnutí soudu. Výměnou zámků a uzamčením dotčených nemovitostí (ale i předchozím vykázáním jednatelky a jejích pracovníků) došlo i k rušení držby všech movitých věcí sloužících k podnikání žalobkyně (zejména strojů a dopravních prostředků). Bližší konkretizace všech těchto věcí by byla velmi komplikovaná, jde o celý provoz podnikání mající více než dvacetiletou historii. V dotčených nemovitostech aktuálně nikdo jiný, než žalobkyně podnikatelskou činnost nevyvíjí, lze tedy říci, že jde o všechny movité věci, které se na těchto nemovitostech a v těchto nemovitostech nacházejí. Pokud jde o jejich specifikaci, vlivem obstrukcí žalovaných nebylo možné udělat inventuru všech těchto věcí, nicméně účetní poradci potvrdili, zejména jméno FO, že přinejmenším movité věci uvedené v seznamu odepisovaného majetku žalobkyně užívá pro své podnikání a tyto se nacházejí v uzamčených nemovitostech. Žalobkyně dále užívá movité věci uvedené v seznamu drobného majetku, který žalobkyně přikládá. Jde o movité věci, které spadaly do majetku sdružení jméno FO a jméno FO, které zaniklo smrtí jméno FO, a tyto movité věci žalobkyně dál využívá. Resp. nyní je užívání rušeno obstrukčním jednáním žalovaných. Tyto seznamy majetku užívaného žalobkyní předal do pozůstalostního řízení účetní sdružení jméno FO, který je tedy rovněž s to dosvědčit, že tyto movité věci slouží k podnikání žalobkyně a žalobkyně k nim vykonává držbu.

1. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Bránili se tím, že žalobce navzdory svým tvrzením předmětné nemovitosti a movité věci ke svému podnikání nevyužívá, jelikož došlo k utlumení podnikatelské činnosti žalobce. Žalobce od konce měsíce září nemá žádné zaměstnance a sám žalobce rozeslal odběratelům prostřednictvím e-mailu vyjádření, že dochází k ukončení jeho podnikatelské činnosti. Tvrzení žalobce o využívání nemovitostí a movitých věcí k podnikání v podání ze dne 1. října 2025 tedy nenachází oporu v realitě. Movité věci v majetku sdružení měl žalobce v užívání, ale pronájem těchto věcí zanikl ke konci měsíce září 2025, což zástupce žalobce sám uznal v e-mailové komunikace se zástupcem žalovaných. Žalobce již tedy k užívání těchto movitých věcí nedisponuje právním titulem, což sám uznává. Nadto žalobce tyto movité věci nevyužívá k podnikání, jelikož podnikatelská činnost žalobce byla utlumena. Ve vztahu k movitým věcem tedy nemůže být žalobě vyhověno, jelikož sám žalobce uznává, že k užívání těchto movitých věcí nemá právní titul. Žaloba z rušené držby by pak neměla loužit na ochranu neoprávněného užívání věcí. Žalovaní doplňují, že tvrzení žalobce o servisování movitých věcí (strojů) jsou zcela irelevantní, protože pronájem těch movitých věcí prokazatelně skončil (viz výše) a tyto movité věci v současné době nejsou žalobcem užívány k jeho podnikatelské činnosti. Nájemní smlouva nebyla uzavřena konkludentně (bod 4 žaloby), nýbrž ústní formou, a to mezi jméno FO a jméno FO. Jedinou žijící osobou znající obsah této smlouvy je tedy Jméno žalované A. Je potřeba rozlišovat konkludentní smlouvu a ústní smlouvy, přičemž v tomto případě byl obsah nájemní smlouvy dohodnut ústní formou. Nájem se pak netýkal pozemků okolo budov, protože za takových okolností by si žalovaní mohli znemožnit přístup mimo jiné do jejich budovy č.p. Anonymizováno. V průběhu jednání o generační obměně v podnikání bylo jednání o písemné podobě smlouvy, ale nedošlo ke shodě na její textaci, proto nebyla uzavřena. Pokračování vnuček v podnikání (bod 17 žaloby) pak nebylo nikdy s ohledem na jejich věk diskutováno. jméno FO nebyl v tak úzkém kontaktu s jednatelkou žalobce, aby takové záležitosti diskutovali. Jak by potvrdili rodinní příslušníci jméno FO, vztah s jednatelkou žalobce byl chladný. Žalobce jako první incident rušící jeho držbu uvedl den 6. června 2025. Prekluzivní lhůta dle § 1008 občanského zákoníku běží od prvního jednání narušujícího pokojný stav. Zákonná úprava je v tomto ohledu striktní a žalobce si nemůže vybírat, který rušební incident zvolí a musí jednat po prvním rušení pokojeného stavu (zjednodušeně řečeno). Při žalobcem popisovaném incidentu dne 6. června 2025 však již nebyla splněna podmínka pokojného stavu. Poslední pokojný stav držby se datuje k 23. květnu 2025, kdy jednatelka žalobce nebyla vpuštěna do dotčeného areálu jméno FO (syn žalovaných) a jméno FO (rodinný přítel rodiny jméno FO a bývalý zaměstnanec žalobce). Tento incident sám žalobce označuje ve vytýkacím dopise adresovaném jméno FO, kde uvádí, že dne 23. května 2025 odmítl jméno FO vpustit do předmětného areálu jednatelku žalobce. V rámci tohoto incidentu byl přítomen i jméno FO, který odmítal jednatelku žalobce a jejího zástupce (zástupcem i pro toto řízení) vpustit. Žalobce tedy opět v písemné formě potvrzuje, že skutečnosti uvedené v žalobě nenacházejí oporu v realitě a pozdější incident byl zvolen z důvodu, že prekluzivní lhůta k podání žaloby uplynula již 4. července 2025, přičemž žaloba samotná je datována k 8. červenci 2025. Žaloba je tedy opožděná a bylo podána po uplynutí prekluzivní lhůty.

2. Podle zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád: § 176 ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno; § 177 odst. 1 domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat; § 178 v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

3. Podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník: § 987 držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe; § 1003 držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav; § 1007 ods.t 1 byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil; § 1007 odst. 2 vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání; § 1008 odst. 1 soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé; § 1108 odst. 2 k námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1. právnická osoba řízení o ochranu rušené držby se soud omezí pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu - v řízení se nezkoumá oprávněnost držby ani předběžné hmotněprávní otázky, ty se řeší až v následném petitorním řízení vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Smyslem posesorní žaloby je ochrana, popřípadě obnovení posledního stavu držby, jde tedy o prozatímní ochranu posledního faktického stavu, nikoliv ochrana subjektivních práv, přitom tento faktický stav ani nemusí být ve skutečnosti nutně v souladu s právem. U řízení o žalobě z rušené držby je třeba vycházet z předpokladu, že právní stav věci ustupuje fakticitě. Obranu žalovaného mohou zásadně představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty, neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil.

5. Žalovaní jsou vlastníky prokazování předmětných nemovitostí, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí (ve spise na čl. 33).

6. Nebylo sporné, že žalobkyně užívala k výkonu své podnikatelské činnosti předmětné nemovitosti i movité věci, když navázala svou činností na podnikání žalovaného a jeho syna jméno FO, kteří spolu podnikali ve sdružení, přičemž v důsledku generační obměny přešla podnikatelská činnost na žalobkyni, která od 1. 1. 2025 také převzala práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. (K těmto skutečnostem se také vztahovaly předložené listiny: odpověď na žádost o poskytnutí informací z daňového řízení č.l. 27, smlouva o sdružení ze dne 10. 1. 2006 č.l. 28, dohoda o vystoupení člena sdružení č.l. 30, oznámení zaměstnavatele o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na žalobkyni).

7. Nebylo sporné, že k tomuto účelu byla od 1. 1. 2025 konkludentně uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalobkyně užívala předmětné nemovitosti i movité věci – stroje a další věci nacházející se v nemovitostech. Nespornou existenci nájemní smlouvy lze dovodit z přípisů žalovaných adresovaných žalobkyni, a to ze dne 11. 6. 2025 (ve spise na č.l. 40 s doručenkou datové zprávy na čl. 41, kterým žalovaní vůči žalobkyni uplatnili nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí a movitých věcí souhrnně označených jako vybavení, které tvoří stroje a další věci nacházející se v nemovitostech, za období od 1. 5. 2025 do 11. 6. 2025 a zadržovací právo k majetku žalobkyně nacházející se v nemovitostech) i z přípisu ze dne 27. 8. 2025 (ve spise na č.l. 81 a 99, kterým žalovaní vyzvali žalobkyni k vydání movitých věcí souhrnně označených jako vybavení, které zahrnují věci spadající do majetku sdružení, nebo do společného jmění žalovaných, příp. do obchodního majetku žalovaného jako OSVČ), v nichž žalovaní konstatují, že mezi žalovanými a žalobkyní (v přípisech označeni jako „klienti“ a „společnost“) byla v minulosti uzavřena ústní nájemní smlouva týkající se nájmu nemovitostí a vybavení - strojů a dalších věcí nacházejících se v nemovitostech – (přípis z 11. 6. 2025, č.l. 40), resp. nájmu strojů a dalších věcí nacházejících se v nemovitostech (přípis z 27. 8. 2025, č.l. 81). Nájemní smlouvou, (která skončila) pak žalovaní argumentovali i vůči Policii ČR, jejíž příslušníci byli přivoláni dne 26. 9. 2025 a 29. 9. 2025 k předmětným nemovitostem, kde docházelo k neshodám mezi jednatelkou žalobkyně a osobami, které jednatelku žalobkyně odmítaly vpustit do prostor firmy.

8. Sporné bylo, zda nájemní smlouva byla uzavřena jako krátkodobá či dlouhodobá a zda nájemní vztah z této smlouvy vyplývající skončil k datu 30. 4. 2025, či ke konci měsíce září 2025 ve vztahu k věcem movitým (jak žalovaní argumentují ve vyjádření k žalobě). Posuzování těchto otázek však přestupuje rámec posesorní žaloby, proto se jimi soud nezabýval, a pro účely tohoto rozhodnutí tak nečiní žádná relevantní skutková zjištění z čestného prohlášení tituly před jménem jméno FO z účetní společnosti právnická osoba, která řešila přechod podnikání na žalobkyni a podle kterého se mělo jednat o dlouhodobý nájem, nikoli takový, který měl skončil v roce 2025.

9. Sporné bylo, zda žalobkyně vykonává podnikatelskou činnost, když podle žalovaných došlo k utlumení podnikatelské činnosti žalobkyně, která od konce měsíce září nemá žádné zaměstnance a rozeslala odběratelům emailové vyjádření, že dochází k ukončení jeho podnikatelské činnosti. Tato skutečnost nemá podle názoru soudu na posouzení věci žádný vliv, když byla prokázána držba předmětných movitých i nemovitých věcí a otázka personálního obsazení žalobkyně zaměstnanci či objemu zakázek a rozsahu její činnosti je tedy irelevantní. Kromě toho však sice žalovaní předložili emailovou korespondenci – email z 11. 9. 2025 (ve spise na č.l. 101), který zaslala žalobkyně svému obchodnímu partnerovi (takto žalobkyně v emailu oslovuje adresáta emailu) a ve kterém mu sděluje, že: „již není schopna přijímat a plnit nové objednávky, když po úmrtí jediného společníka není schopna dosáhnout dohody o pokračování spolupráce s vlastníkem průmyslového areálu, v němž společnost působí, a se zaměstnanci společnosti; že je nucena přistoupit k ukončení podnikatelské činnosti ve stávající podobě; že jednání s vlastníkem areálu stále probíhají; že není vyloučeno navázání na dosavadní spolupráci; nyní musí veškeré další objednávky odmítnout.“ Z obsahu tohoto emailu však nelze dovodit definitivní ukončení podnikatelské činnosti žalobkyně, když neschopnost plnit se se netýká stávajících, již přijatých objednávek, ale objednávek nových a ukončuje podnikatelskou činnost ve stávající podobě, což nelze vyložit jako úplné ukončení podnikatelské činnosti.

10. Konkretizace movitých věcí je pak dána - seznamem odepisovaného majetku ve vztahu k movitým věcem uvedeným v příloze 2 tohoto usnesení, když z dokumentu datovaného dne 20. 8. 2025 (ve spise na čl. 83verte a 84-92) vyplývá, že jméno FO předložil do dědického řízení po zemřelém jméno FO, vedeném pod sp. zn. spisová značka přehled odpisovaného majetku dotčeného sdružení a karty tohoto majetku z evidence sdružení. Karty majetku jsou v záhlaví označeny jako Jméno žalované A, IČO IČO; - seznamem drobného majetku sdružení (ve spise na čl. 93 - 94) ve vztahu k movitým věcem uvedeným v příloze 3 tohoto usnesení, který pochází z účetnictví, je v záhlaví označen jméno FO.

11. V konsekvencích s přípisem žalovaných žalobkyni ze dne 27. 8. 2025 (ve spise na čl. 81), v němž žalovaní jako movité věci – stroje a další movité věci nacházející se v předmětných nemovitostech, k nimž byla v minulosti uzavřena s žalobkyní nájemní smlouva a které souhrnně označuje jako vybavení, konkretizují mj. věci z obchodního majetku žalovaného jako OSVČ, lze tak movité věci označené v těchto seznamech, z nichž byly převzaty do příloh tohoto usnesení, považovat za movité věci, k nimž žalobkyně měla držbu odvíjející se od nájemní smlouvy.

12. Pro úplnost nebylo sporné, že jméno FO, matka nezletilých dcer zemřelého jméno FO, vykonává funkci jednatelky žalobkyně (k čemuž bylo dokládáno usnesení Okresního soudu ve adresa č.j. spisová značka ve spise na č.l. 26, a výpis z obchodního rejstříku ve spise na čl. 38).

13. Žalobkyně předkládala předloženy výpisy z účtu žalobkyně dokladující platby za servis a údržbu movitých věci (ve spise na č.l. 14, 15, 16, 17, 35, 39), které žalovaní devalvovali s argumentací, že pronájem movitých věcí skončil. Tyto skutečnosti tedy nemají na rozhodnutí o žalobě žádný vliv, když jednak držba movitých věcí byla nesporná, jak je rozebráno shora, jednak posuzování otázek existence nájemního vztahu překračuje rámec posesorní žaloby.

14. Následující skutečnosti již také překračují rámec posesorní žaloby, proto se jimi soud nezabýval, konkrétně posouzením otázek uplatnění zadržovacího práva žalovanými, které v žalobě zmiňovala žalobkyně s tím, že touto argumentací žalovaní odůvodňovali skutečnost, proč nechtějí vpustit jednatelku žalobkyně do předmětných nemovitostí při incidentu, ke kterému došlo dne 6. 6. 2025, neboť sami žalovaní tuto argumentaci, která by snad mohla znamenat, že rušení držby není svévolné, nepoužili. Byly-li v této souvislosti předloženy doklady o platbách nájemného (ve spise na čl. 16, 18, 23, 24, 25, 36), kterými žalobkyně vyvrací důvodnost uplatnění zadržovacího práva, soud z těchto listin nečiní žádná relevantní skutková zjištění; 15. Pro rozhodnutí o žalobě je pak irelevantní postavení vnuček žalovaných a dcer zemřelého jméno FO a jejich zájmy v souvislosti s pokračováním činnosti žalobkyně. Proto se soud nezabýval argumentací ani jedné strany v této souvislosti rozebírané, s čímž souvisí i emailová komunikace z 4. 9. 2025 (ve spise na č.l. 100).

16. Z úředního záznamu sepsaného Policií ČR, Obvodní oddělení policie adresa pod č.j. KRPZ-61187-1/ČJ-2025-150518, předloženého žalobkyní (ve spise na č.l. 37) vyplývá, že dne 6. 6. 2025 v čase 14.30 hodin hlídka policie v areálu firmy žalobkyně prověřovala oznámení jednatelky žalobkyně zastoupené právním zástupcem o problémech, kdy je jednatelce žalobkyně znemožněn a odpírán přístup do firmy a na přilehlý oplocený pozemek. Žalovaný a jméno FO, bratr zemřelého jméno FO, hlídce sdělili, že jednatelka žalobkyně tam „nemá co dělat“, „vstupuje na místa, na která nemá právo vstupovat“.

17. Soud si vyžádal úřední záznamy sepsané Policií ČR o výjezdech do areálu žalobkyně dne 26. 9. 2025 a 29. 9. 2025, když k těmto výjezdům žalobkyně navrhovala výslech příslušníka, který na místě byl. Soud má za to, že pro rozhodnutí jsou vyžádané úřední záznamy včetně pořízené fotodokumentace dostačující a není nutno provádět výslech na místě zasahujícího policisty.

18. Z úředního záznamu č.j. KRPZ-102727-2/ČJ-2025-150518 (ve spise na čl. 106) vyplývá, že dne 26. 9. 2025 v 17.01 hodin oznamoval pan jméno FO, že dochází ke sporům ohledně užívání pozemku, hrozí napadení. Na místě byla ztotožněna jednatelka žalobkyně a další osoby, které odmítaly jednatelce žalobkyně umožnit vstup do firmy s odkazem na ukončení nájemní smlouvy ke dni 30. 4. 2025.

19. Z úředního záznamu č.j. KRPZ-102727-3/ČJ-2025-150518 (ve spise na čl. 108) vyplývá, že dne 29. 9. 2025 ve 12.59 hodin bylo oznámeno právním zástupcem jednatelky žalobkyně, že jednatelce žalobkyně je odmítáno umožnění vstupu do firmy. Hlídce bylo na místě oznámeno, že došlo k výměně zámku na dveřích do firmy a opatření plotu řetězem se zámkem, jednatelce žalobkyně nebyly předány klíče. Hlídka pořídila fotodokumentaci (ve spise na č.l. 110 - 113), z níž jsou pro rozhodnutí v této věci relevantní především fotografie č. 1 zachycující bránu opatřenou řetězem, který pevně spojuje dvířka branky se sloupkem plotu a znemožňuje otevření dvířek, a fotografie č. 6, 7, 8 a 9 zachycující vyměněný zámek ve dveřích do objektu.

20. Na základě shora rozebraných skutečností soud uzavřel, že byla zjištěna poslední držba žalobkyně trvající od 1. 1. 2025 odvíjející se od existence nájemního vztahu k předmětným nemovitým i movitým věcem, které žalobkyně užívala ke své výrobní činnosti ještě dne 6. 6. 2025, kdy je namítán incident s nevpuštěním jednatelky žalobkyně a jejího doprovodu do prostor užívaných k výrobní činnosti žalobkyní, avšak nebylo nikým ani tvrzeno, že by k tomuto datu žalobkyně již žádnou činnost nevyvíjela, a zpochybňování výkonu její podnikatelské činnosti v období od září 2025 v návaznosti na oznámení žalobkyně obchodním partnerům o neschopnosti přijímat a plnit nové objednávky a ukončení podnikatelské činnosti ve stávající podobě nevylučuje plnění stávajících objednávek a pokračování v podnikatelské činnosti v jiné, než stávající podobě.

21. Také bylo zjištěno svémocné rušení držby, které lze právnická osoba znemožněním přístupu do areálu a budovy umístěním řetězu na bránu znemožňujícím vstup do areálu a výměnou zámku ve dveřích budovy, ke kterému došlo mezi dnem 26. 9. 2025, kdy na místě přítomným příslušníkům policie nebylo sdělováno, že by byl přístup takto znemožněn a jednatelce žalobkyně a jejímu doprovodu bylo ve vstupu do prostor bráněno pouze osobami, které jí vstup odmítal umožnit, a dnem 29. 9. 2025, kdy jednatelka žalobkyně zjistila znemožnění přístupu výměnou zámku a opatřením branky řetězem, což pak bylo zdokumentováno i přivolanou policií. Výměna zámku a opatření branky řetězem totiž znemožňuje přístup do prostor nejen jednatelce, ale i všem dalším osobám, které by pro žalobkyni jako uměle vytvořený právní subjekt působily např. jako zaměstnanci, když faktickou vládu nad věcí mají osoby od žalobkyně odlišné.

22. Ve vztahu k rušebnímu jednání tvrzenému dne 6. 6. 2025 má soud za to, že toto nesměřovalo vůči žalobkyni jako uměle vytvořenému právnímu subjektu, ale vůči konkrétně personalizované osobě – jednatelce žalobkyně, která sice byla z dotčených nemovitostí vykázána i se svým doprovodem, nicméně rušební projevy odmítající umožnění vstupu spojené s verbálním vyhrožováním směřovaly adresně vůči jednatelce („/žalovaný/ přitom prohlašoval, že jednatelku společnosti již do dotčených nemovitostí nevpustí a pokud by se zde přesto objevila, ublíží jí), pouze která pak vyslovovala obavu z budoucího možného fyzického napadení a zamezení v užívání („panuje důvodná obava jednatelky paní jméno FO, že v případě, kdy se dostaví do dotčených nemovitostí, bude napadena žalovaným panem jméno FO, ať už verbálně nebo fyzicky, a bude jí zamezeno v užívání dotčených nemovitostí“).

23. Z tohoto pohledu se sice žaloba o ochranu rušené držby podaná dne 9. 7. 2025 může jevit jako předčasná, nicméně pro rozhodnutí je podle § 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. rozhodující stav v době jeho vyhlášení, proto i svémocné rušební jednání zjištěné nejpozději dne 29. 9. 2025 je důvodem pro rozhodnutí o žalobě na ochranu držby.

24. V souvislosti se zachováním lhůty pro podání žaloby předpokládané ustanovením § 1008 o. z. žalovaní namítali její prekluzi, když první rušební jednání dovozovali již ke dni 23. 5. 2025, kdy jednatelka žalobkyně nebyla vpuštěna do dotčeného areálu synem žalovaných jméno FO a jméno FO, který je rodinným přítelem rodiny jméno FO a bývalý zaměstnanec žalobkyně, kdy tento incident žalobkyně označuje ve vytýkacím dopise adresovaném jméno FO, na základě čehož žalovaní dovozují, že prekluzivní lhůta k podání žaloby uplynula již dne 4. 7. 2025, přičemž žaloba je datována k 8. 7. 2025 a byla tedy podána po uplynutí prekluzivní lhůty.

25. Byl předložen tento vytýkací dopis (ve spise na č.l. 102), z něhož se podává, že žalobkyně jméno FO, svému zaměstnanci, vytýká, že jeho jednáním, kdy dne 23. 5. 2025 přibližně ve 13.32 hodin odmítl vpustit jednatelku společnosti do areálu a sídla společnosti, porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

26. Ve vztahu k tomuto incidentu lze obdobně konstatovat skutečnosti jako k incidentu ze dne 6. 6. 2025, tzn. především že směřoval adresně vůči jednatelce žalobkyně, nikoliv však vůči žalobkyni jako uměle vytvořenému právnímu subjektu. Při tomto závěru pak není pro věc potřebné provádět dokazování výslechem svědků jméno FO, jméno FO a jméno FO.

27. Pokojný stav tedy, byť s určitými nepříjemnostmi realizovanými vůči jednatelce žalobkyně, které byl odpírán vstup do areálu a sídla žalobkyně, trval až do dne 29. 9. 2025, kdy byla zjištěna výměna zámku a řetěz na brance, což lze kvalifikovat jako pokus vypudit žalobkyni z držby, znemožnit jí zcela možnost realizovat výrobní činnost ukončením držby. Až od 29. 9. 2025 lze stav mezi účastníky považovat za rušení držby (případně její ohrožení) takové intenzity, která vyžaduje soudní ochranu. Byla-li soudní ochrana žádána již žalobou podanou dne 9. 7. 2025, jsou k datu rozhodnutí soudu splněny podmínky pro její poskytnutí a žalobu lze mít za podanou včas.

28. Na základě všech shora rozebraných skutečností soud žalobě vyhověl, ve vztahu k movitým věcem však pouze těm, které žalobkyně výslovně konkretizovala a které jsou uvedeny v přílohách k tomuto usnesení.

29. Pro neurčitost nebylo možno uložit žalovaným povinnost zdržet se rušení držby k dalším nekonkretizovaným movitým věcem, které podle žalobkyně jsou uzamčeny v dotčených nemovitostech a jsou jich stovky, potažmo tisíce (další díly, formy, rámy apod. sloužící k podnikání žalobkyně a dále materiál k výrobě a výrobky žalobkyně), byť žalobkyně se nedomnívá, že by za těchto okolností měl být návrh považován za neurčitý, když všechny tyto movité věci jsou umístěny v konkrétně vymezených dotčených nemovitostech, kde jsou en bloc používány k podnikatelské činnosti.

30. Pasivní legitimaci pak lze dovodit na straně žalovaných jako vlastníků předmětných nemovitých věcí, v nichž a na nichž se nachází i movité věci.

31. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jejího práva, které podle obsahu spisu náklady řízení tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb.za 3 úkony právní pomoci: - převzetí a přípravu zastoupení, - písemné podání žaloby, - odvolání proti usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne 4. 8. 2025, č.j. spisová značka (žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné doplnění žaloby, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, když určitá a konkrétní skutková tvrzení, tedy skutečnosti doplňované na výzvu soudu, měla obsahovat již perfektní žaloba - viz nález Ústavního soudu ze dne 25.7.2012, sp.zn. I. ÚS 988/12) sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 30 000 Kč určené podle § 9 odst. 1 cit. vyhl. činí podle § 7 bod 5 citované vyhlášky částku 2 300 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 6 900 Kč; tři režijní paušály po 450 Kč (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s každým úkonem právní pomoci, celkem tedy 1 350 Kč; DPH 21 % ze základu 8 250 Kč, tedy DPH ve výši 1 732,50. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 14 982,50 Kč.

32. Podle § 171 odst. 2 o.s.ř nebyla-li v usnesení uložena povinnost k plnění, je usnesení, není-li stanoveno jinak, vykonatelné, jakmile bylo doručen, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhlášeno nebo vyhotoveno. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.