35 C 164/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 020 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 720 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 563 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 7 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 020 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek ve výši 6 720 Kč za dobu od 4. 8. 2019 do 11. 2. 2020, po kterou bylo žalovanou provozováno vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč.

3. Proti platebnímu rozkazu vydanému podepsaným soudem podala žalovaná odpor. Bránila se v podstatných skutečnostech tím, že automobil odvezl její bývalý manžel dne 30. 9. 2019 do [obec], kde bylo vozidlo přes nesouhlas žalované umístěno až do jeho následného převzetí po zásahu Policie ČR do března 2020. Žalovaná nebyla schopna dostat vozidlo zpět do své dispozice, navíc byl na ni vyvíjen nátlak, aby vozidlo darovala synovi bývalého manžela. Bývalým manželem byla ujištěna, že pojištění je zaplaceno. Že tomu tak není, žalovaná zjistila v únoru 2020 a okamžitě pojištění sjednala. Až do vydání platebního rozkazu neobdržela žádnou upomínku k úhradě dluhu, ani předžalobní upomínku, když má od 1. 6. 2020 trvalé bydliště převedeno na stávající adresu a od 2. 7. 2020 má zřízenou datovou schránku. Žalovaná nárok částečně uznala, žádala o zrušení nároku na náhradu nákladů řízení žalobkyně ve výši 1 489 Kč, o zrušení úroku z prodlení a vzhledem k okolnostem, které provázely neplacení pojistného spočívajících v nemožnosti se k autu dostat - neměla k dispozici velký ani malý technický průkaz – také o snížení denní sazby základu příspěvku, kterým se vypočítává celkový poplatek.

4. K jednání nařízenému na dne 14. 6. 2022 se pak žalovaná, ač řádně a včas obeslána, bez omluvy nedostavila. Za splnění podmínek uvedených v § 101 odst. 3 o.s.ř. tak soud věc projednal bez přítomnosti žalované. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 5. Žalovaná je dle evidence registru silničních vozidel doposud evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Toto vozidlo s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 bylo v období od 4. 8. 2019 do 11. 2. 2020 (192 dnů) provozováno, aniž by bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovanou provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované na adresu [adresa žalované], představující příspěvek do garančního fondu ČKP (35 Kč/den × 192 dnů bez pojištění) a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč do 30 dnů od jejího doručení. Upomínkou ze dne 1. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 7 134,80 Kč, lhůtu k úhradě stanovila do 16. 7. 2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne 10. 11. 2021.

6. Dne 14. 2. 2020 žalovaná emailovou zprávou vyzvala [jméno] [příjmení], k vrácení předmětného vozidla včetně klíčů a malého technického průkazu. V emailu bylo konstatováno, že dne 30. 3. 2019 [jméno] [příjmení] odjel předmětným vozidle z důvodu stěhování a vyklízení bytu. Žalovaná očekávala vrácení vozidla do jednoho měsíce vzhledem ke vzdálenosti, namísto toho jí byla zaslána darovací smlouva pro [jméno] [příjmení], s čímž žalovaná nikdy nesouhlasila. Žalovaná žádala o vydání vozidla do 7 dnů od zaslání výzvy. Dále byl předložen koncept darovací smlouvy, která měla být uzavřena dne 31. 3. 2019 mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] jako obdarovaným, jejímž předmětem měl být předmětný automobil, který žalovaná měla darovat obdarovanému. Smlouva je opatřena podpisem obdarovaného, není připojen podpis dárce.

7. V době od 30. 10. 2019 do 5. 8. 2020 byla žalovaná v pracovní neschopnosti. Dne 25. 2. 2020 žalovaná obdržela pojistku ke smlouvě [číslo] kterou uzavřela žalovaná s direct pojišťovnou, jejímž předmětem bylo uzavření smlouva o pojištění vozidel s počátkem pojištění dne 12. 2. 2020 na dobu neurčitou, není však konkretizováno, kterého osobního automobilu se toto pojištění týká. Dne 2. 7. 2020 informační systém datových schránek přijal žádost žalované o zřízení datové schránky. <b>Právní posouzení věci</b> <i>8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>9. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem (odst. 1 věta první). Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 3 odst. 2 věta první).</i> <i>10. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5).</i> <i>11. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč.</i> <i>12. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> <i>13. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 16. Žalovaná, která je zapsána jako vlastník předmětného vozidla v registru silničních vozidel, pročež se u ní uplatí právní domněnka vlastnictví a provozování předmětného vozidla podle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., porušila pro období od 4. 8. 2019 do 11. 2. 2020 (192 dnů) svou povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho vzniklo žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. vůči žalované právo na zaplacení příspěvku ve výši 6 720 Kč (denní sazba 35 Kč × 192 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Výzvou k plnění ze dne 5. 3. 2020, která se v souladu s § 573 o. z. dostala do sféry žalované v pondělí dne 9. 3. 2020, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy k úhradě. Splatnost příspěvku tedy nastala dne 8. 4. 2020 po uplynutí lhůty 30 dnů od doručení výzvy k úhradě dlužné částky. Upomínkou ze dne 1. 7. 2020, která se v souladu s § 573 o. z. dostala do sféry žalované v pondělí dne 6. 7. 2020, vyzvala žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7 134,80 Kč, která byla složena z příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 6 720 Kč, z nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč a úroku. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku 7 020 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně příslušenství v podobě požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 198 o.z. (výrok I.).

17. K obranným námitkám žalované považuje soud za potřebné uvést, že sazbu příspěvku, která je stanovena zákonem, není možno snižovat. Úrok z prodlení je zákonný nárok, který žalobkyni přísluší v důsledku prodlení žalované s placením příspěvku, a pokud je tento nárok shledán důvodným, nemůže soud takový nárok nepřiznat, pokud ho žalobkyně žalované nepromine, a k tomu nedošlo. Okolnosti, pro které došlo k neplacení pojistného, byly zvažovány v rámci úvahy o možné aplikaci ust. § 150 o.s.ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, nicméně takové důvody shledány nebyly. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 18. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 5 282 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 600 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za výše uvedené úkony (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle § 6 a 7 cit. vyhl., a to v plné výši za úkon spočívající v účasti zástupce žalobkyně u jednání konaného dne 14. 6. 2022; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 7 020 Kč činí podle § 7 bod 4 citované vyhlášky částku 1 500 Kč; jeden režijní paušál po 300 Kč (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s účastí zástupce žalobkyně u jednání konaného dne 14. 6. 2022, celkem tedy 300 Kč; cestovné zástupce žalobce k jednání konanému dne 14. 6. 2022, když cesta byla konána z [obec] do [obec] a zpět při celkem ujetém počtu 184,4 km [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 4,5 l /100 km; dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,70 Kč/1km částku 866,68 Kč; náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně motorové nafty ve výši 47,10 Kč /1 l částku 395,81 Kč; cestovné pak celkem činí částku 1 262,49 Kč. Žalobkyně však na cestovném žádala pouze částku 1 167 Kč, proto soud žalobkyni přiznal částku jí požadovanou; náhrada za ztrátu času po 100 Kč/1půlho (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb.) v souvislosti s cestou zástupce žalobkyně k jednání konanému dne 14. 6. 2022 a zpět v rozsahu 4 půlhodin činí částku 400 Kč; DPH 21% ze základu 4 267 Kč, tedy DPH ve výši 896,07 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 5 563,07 Kč, po zaokrouhlení 5 563 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.