35 C 168/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o výživného zletilého dítěte <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, stanovená naposledy usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 1. 2021, č.j. 35 C 316/2020-25 na částku 4 500 Kč měsíčně, byla s účinností od [datum] snížena na částku 3 000 Kč měsíčně, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhal snížení vyživovací povinnosti vůči žalované, která je jeho dcerou, a to způsobem uvedeným v odst. I. výroku. Žalobu odůvodnil v podstatných skutečnostech tím, že má zvýšené náklady spojené se zvýšením svých dvou nezletilých dcer [jméno] a [příjmení] [příjmení], došlo k poklesu jeho příjmu a výrazně se zvýšil příjem na straně matky. Žalobce poukázal na skutečnost, že vykázal dílčí základ daně za rok 2019 ve výši 291 668 Kč, za rok 2020 ve výši 138 860 Kč a za rok 205 200 Kč. Snížení výživného žádá právě od [datum], kdy má nejistotu o pokračování v současné pracovní aktivitě, když stávající smlouva mu končí [datum]. Změna v jeho příjmové situaci, od níž odvíjí svůj požadavek na snížení výživného, nastala už v roce 2020, kdy proti roku 2019, 2018 je výrazný propad v jeho příjmech.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se v podstatných skutečnostech tím, že ukončila studium na gymnáziu a nastupuje k vysokoškolskému studiu, oproti době posledního rozhodnutí o výživném se žalobci příjmy zvýšily a výdaje žalované se také zvyšují.

3. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 28. 1. 2021, č. j. 35 C 316/2020-25 byl schválen smír uzavřený žalobcem a žalovanou tak, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 11. 2018, č.j. P 318/2005-373 na částku 5 600 Kč, se s účinností od [datum] snižuje na částku 4 500 Kč měsíčně, splatnou ke každému 5. dni v měsíci předem, k rukám žalované. Citované usnesení nabylo právní moci [datum]. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z nesporných skutečností, provedl následující dokazování, z něhož činí následující závěry o skutkovém stavu, přičemž dále je uvedeno i to, z jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobce: když v roce 2021 žádal o snížení výživného, neměl udělané daňové přiznání za 2020. Dohodl se na snížení proto, aby nemusel jezdit z Bratislavy do [obec] a tyto věci řešit; je svobodný, kromě žalobkyně má další dvě vyživovací povinnosti k [jméno] 14 let a [příjmení] 10 let, žije ve společné domácnosti i s jejich matkou. Pracuje v zahraničí, musí si udržovat druhé bydlení, s tím jsou zvýšené náklady; je osobou samostatně výdělečně činnou, poskytuje služby v oblasti ledního hokeje, pracuje jako trenér. Od srpna 2019 do prosince 2020 působil v [obec], kde jeho příjem činil částku 2 900 EUR měsíčně. Od srpna do prosince 2020 měl přivýdělek z rozvážky vína. Od prosince 2020 dosud působí v Bratislavě, kde jeho příjem činil v období 12/ 2020 2021 částku 1 900 EUR, od [datum] činí částku 2 300 EUR před zdaněním. Od nástupu do Bratislavy se věnuje pouze trenérské činnosti, jiné pracovní aktivity, z nichž by měl příjem, nemá. Smlouvu na výkon trenérské činnosti v Bratislavě má uzavřenou do [datum], prognóza pokračování pro další období je nejistá. Jiné příjmy nemá, dávky státní sociální podpory ani sociální dávky nepobírá; náklady na bydlení v Bratislavě činí 500 EUR měsíčně, zahrnuje nájemné včetně energií; ve [obec] bydlí v bytě o velikosti 3+1, který je ve vlastnictví jeho partnerky, žalobce tam má pouze trvalé bydliště. Náklady na bydlení ve [obec] jsou představovány částkou cca 10 000 Kč měsíčně, která zahrnuje náklady na energie a platby do SVJ. Tyto náklady jsou zhruba stejné v letech 2020 [číslo]. Své partnerce žalobce měsíčně posílá částku 13 000 Kč na celkovou spotřebu – bydlení, jídlo, atd., partnerka pak vše platí ze svého účtu; má dluh vůči svým rodičům, kteří mu půjčili 296 000 Kč, resp. 300 000 Kč na koupi bytu, který partnerka žalobce kupovala do svého vlastnictví od města Zlína. Rodičům splácí nepravidelně tak, jak se s otcem domluví. Není sjednán definitivní termín splacení, je to na domluvě s otcem. Jiné závazky ani pohledávky nemá; nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek. Osobní automobil nevlastní, do Bratislavy jezdí vlakem. Vlastní pouze věci běžné spotřeby; nemá určenou konkrétní částku výživného na dvě nezletilé dcery z partnerského vztahu, žije s jejich matkou společně. Výdaje pro tyto dvě nezletilé dcery přestavují platby do školní jídelny školní družinu v částce cca 600 Kč měsíčně pro jednu, LŠU pro starší dceru, kroužek keramiky pro mladší dceru v částce cca 1000 Kč měsíčně pro jednu. Starší dcera bude nosit rovnátka, což představuje vyšší výdaje; nemá zvýšené výdaje v souvislosti se zdravotním stavem; partnerka žalobce kvůli jeho pobytu v zahraničí pracuje na poloviční úvazek ve zlínské firmě, její příjem je do 20 000 Kč čistého. Žalobce v návrhu argumentoval výrazným zvýšením příjmu matky žalované, protože se domníval, že matka žalované má dva byty a jestli je někdo schopný držet dva byty, tak musí mít vyšší příjmy. Nicméně žalobce posléze u jednání respektoval skutečnost, že matka žalované užívá pouze jeden byt, druhý je ve vlastnictví jejích rodičů.

6. Podle daňových přiznání žalobce: v roce 2020 vykázal příjmy v celkové výši 247 150 Kč, výdaje v celkové výši 208 290 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 138 860 Kč; v roce 2021 vykázal příjmy v celkové výši 513 000 Kč, výdaje v celkové výši 307 800 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 205 200 Kč.

7. Žalovaná: je studentkou, aktuálně po úspěšném složení maturity a před nástupem na studium na právnické fakultě Univerzity [ulice] v [obec]. Její výdaje činí měsíčně částku cca 9 000 Kč včetně stravy, kdy však výdaje na ni jsou aktuálně ovlivněny skutečností, že se již nestravuje ve školní jídelně, kde platila za obědy kolem 32 Kč denně. Platí jízdné, telefon, běžné potřeby a léky. Navštěvuje hudební školu Yamaha, kde platí 500 Kč měsíčně, tj. 2 500 Kč na pololetí. Má zvýšené výdaje v souvislosti s potřebou nosit brýle. Musí podstoupit zubařský zákrok; bydlí u své matky v bytě o velikosti 1+kk, jde o družstevní byt, v němž náklady na bydlení představují částku cca 4 000 – 5 000 Kč zahrnující nájemné, energie a příslušné platby poplatků a platby družstvu; matka žalované pracuje jako pojišťovací poradce, její příjem činí částku cca 21 000 Kč měsíčně; měla zvýšené výdaje v souvislosti s ukončením studia v maturitním ročníku, jednalo se o výdaje na učebnice, maturitní večírek, školní výlet do [obec]. Má také zvýšené výdaje v souvislosti s předpokládaným studiem na vysoké škole, přihláškami na vysokou školu, platila se přihlašovací kauce na koleje, budou se platit koleje a taky se platily sciotesty nutné pro přijímací řízení. Tyto výdaje odhaduje na 27 000 Kč včetně všeho potřebného vybavení pro tablet (pouzdro, pero, klávesnice), o jehož pořízení namísto sešitů žalovaná uvažuje. Přihláška na Univerzitu [ulice] v [obec] stála 690 Kč, přihláška na [příjmení] [jméno] [příjmení] ve [obec] stála 430 Kč jedna, podávala dvě přihlášky. [příjmení] složit scio testy z oboru obecné studijní předpoklady a základy společenských věd, za každý platila kolem 700 – 800 Kč a zakupovala učebnice potřebné pro přípravu, jedna za cenu 300 Kč tzv. z druhé ruky, druhá za cenu 900 Kč nová učebnice; nevlastní žádný movitý majetek žádný, její matka vlastní starší osobní automobil Škoda Fabia, r.v. 2004; pracuje brigádně jako průvodce na zámku na [obec] a také roznáší letáky, což je činnost, s níž jí pomáhala její matka kvůli délce vyučovacích hodin.

8. Žalobce žalované hradí pouze běžné výživné, nad jeho rámec jí nic neposkytuje, účastníci se nestýkají. <b>Právní posouzení věci</b> <i>9. Dle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>10. Dle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>11. Dle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>12. Dle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.</i> <i>13. Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>14. Dle § 163 věty první o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek.</i> 15. Alimentace a vyživovací vztahy jsou projevem rodinné solidarity a zajišťují funkčnost rodiny samotné. Jedná se o zákonem uloženou povinnost pomoci druhému v materiálním slova smyslu tak, aby se oprávněný neocitl ve stavu nouze a aby jeho životní úroveň odpovídala jeho odůvodněným potřebám. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné dítěte je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. jak praví zákon„ neschopnost sám se živit“. Jak přitom plyne z důvodové zprávy k ustanovení § 911 občanského zákoníku„ zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba dítěte, jeho schopnost sám se o sebe – pokud jde o výživu - postarat (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14, bod 22.).

16. Schopnost samostatně se živit znamená, že oprávněný je schopen samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové. Jinými slovy to znamená, že oprávněný má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3113/10).

17. Žalovaná, která dokončila studium na střední škole a bude se návazným studiem na vysoké škole stále připravovat na své budoucí povolání, není schopna se sama živit, proto stále trvá vyživovací povinnost rodičů vůči ní, tedy také vyživovací povinnost žalobce, o které je třeba rozhodnout, když žalovaná se svým otcem nežije ve společné domácnosti a žalobce tak jinou formou než placením výživného neuhrazuje potřeby žalované.

18. Poslední úprava výživného, byla provedena usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 28. 1. 2021, č. j. 35 C 316/2020-25, kterým bylo výživné sníženo na částku 4 500 Kč měsíčně.

19. Předmětem posuzování je tak v daném případě otázka, zda a v jakém rozsahu došlo ke změně poměrů od minulé úpravy. Soud se v tomto řízení nezabývá správností předcházejícího rozhodnutí, ale hodnotí pouze to, zda a nakolik se změnily poměry v časovém odstupu. Pokud nedojde k podstatné změně poměrů účastníků, nelze připustit ani změnu rozhodnutí postupem dle ustanovení § 163 o. s. ř. (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 14/2000 a Občanské soudní řízení soudcovský komentář, [příjmení] [jméno] podle stavu k [datum], [jméno] [příjmení] a kol.).

20. Předmětem posouzení v dané věci je, zda jsou dány důvody pro změnu původního rozhodnutí soudu o výživném žalované a snížení výživného pro žalovanou žalobci jako jejímu otci od [datum], příp. v jakém rozsahu.

21. V době poslední úpravy výživného byla žalovaná studentkou gymnázia a na tomto statusu studentky se u žalované nic nezměnilo kromě toho, že úspěšně ukončila studium na střední škole a byla přijata k vysokoškolskému studiu. Náklady na bydlení u matky v době posledního rozhodování a v současné době se výrazně nezměnily, příjmová situace matky žalované je také neměnná od doby posledního rozhodování. Náklady na stravu, ošacení, obutí, volnočasové aktivity žalované se mění pouze se změnou cenových hladin a případných preferencí žalované, neboť potřeby žalované v tomto směru se oproti době posledního rozhodování již měnit nemohou – již v době posledního rozhodování byla žalovaná dospělou ženou s potřebami přiměřenými věku, takže v tomto směru nemohlo dojít ke změně v souvislosti s fyziologickým vývojem. Do budoucna v souvislosti s vysokoškolským studiem lze očekávat zvýšení výdajů žalované.

22. Nutno konstatovat, že ani na straně žalobce nedošlo od doby posledního rozhodování o výši výživného k takové změně jeho poměrů, která by měla vést ke snížení výživného pro žalovanou. Osobní situace žalovaného je stále stejná – v době posledního rozhodování o výživném i v současné době je svobodný, žije s partnerkou a dvěma nezletilými dcerami v bytě, který jeho partnerka aktuálně koupila do svého vlastnictví, výdaje na bydlení jsou stále přibližně stejné. Zmiňuje-li žalovaný dluh vůči svým rodičům, kteří poskytli částku 300 000 Kč na zakoupení tohoto bytu, jde o byt, který koupila partnerka žalobce a žalobce v současné době netíží povinnost splácení, když splácí nepravidelně,„ vše je na dohodě jeho otcem“. V době posledního rozhodování i v současné době žalobce působil jako trenér ledního hokeje v Bratislavě, kde je nucen zajistit si bydlení představované neměnným výdajem ve výši 500 EUR měsíčně. V době posledního rozhodování i v současné době již žalobce neměl příjem z jiné činnosti. Příjem žalobce z jeho trenérské činnosti se dokonce zvýšil, když od prosince 2020 do dubna 2021 (tedy v době posledního rozhodování o výživném) představoval částku 1 900 EUR, zatímco od [datum] představuje částku 2 300 EUR. Je skutečností, že kurz EUR ke Kč se v čase mění, podle ČNB činil k datu posledního rozhodování cca 26 Kč 1 EUR, zatímco aktuálně činí 24, 725 Kč 1 EUR (jak vyplývá z informací ČNB uveřejněných na jejich webových stránkách). Nelze nicméně přehlédnout, že i při nižším kurzu činí aktuální měsíční příjem žalobce v hrubém částku cca 56 900 Kč, zatímco v době posledního rozhodování činil tento příjem cca částku 49 400 Kč. 23. [příjmení] je pravdou, že podle daňových přiznání žalobce v roce 2020 vykázal příjmy v celkové výši 247 150 Kč, výdaje v celkové výši 208 290 Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 138 860 Kč, což je čistý příjem, který při přepočtu na jeden měsíc činí částku 11 572 Kč, v roce 2021 vykázal příjmy v celkové výši 513 000 Kč, výdaje v celkové výši 307 800 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 205 200 Kč, což je čistý příjem, který při přepočtu na jeden měsíc činí částku 11 572 Kč, nicméně nelze pominout, že při závěru o nesnížené výši příjmu žalobce oproti době posledního rozhodování, který tak nebude mít za následek snížení výživného, jak bude rozebráno dále, soud podrobněji nezkoumal výši žalobcem v daňovém přiznání uplatněných výdajů, které jeho příjem výrazně snížily, takže nebylo pro účely vyživovací povinnosti zkoumáno, zda jde o snížení důvodné či nikoliv.

24. Kromě toho je zřejmé, že pokud žalobce hradí výdaje na bydlení v zahraničí ve výši 500 EUR a své partnerce poskytuje měsíčně částku 13 000 Kč na pokrytí potřeb spojených se společným soužitím, pak nemůže být kalkulováno s jeho příjmem vykázaným podle daňového přiznání.

25. V době posledního rozhodování o výši výživného bylo možno pro posouzení výše příjmu žalovaného vyjít z daňového přiznání za rok 2020, ve kterém žalobce vykázal čistý příjem ve výši 138 860 Kč. V době současného rozhodování pak je možno vycházet z daňového přiznání žalobce za rok 2021, v němž žalobce vykázal čistý příjem ve výši 205 200 Kč, tzn. došlo ke zvýšení příjmu žalobce oproti době posledního rozhodování, což je změna, která nemůže vést ke snížení výživného. Soud přitom v aktuálním řízení neposuzuje, zda v době posledního rozhodování byla výše výživného stanovena správně, ale posuzuje, zda a jak se změnily poměry od doby posledního rozhodnutí o výživném a zda jsou v důsledku změny poměrů dány podmínky pro změnu o rozhodnutí o výživném.

26. Po zvážení všech těchto shora rozebraných skutečností pak soud dospívá k závěru, že podmínky pro snížení výživného dány nejsou. Nezbylo tak, než žalobu zamítnout (odst. I. výroku). <b>Náklady řízení</b> 27. Zamítnutí žaloby znamená, že v řízení měla plný úspěch žalovaná, které tak podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jejího práva. Protože podle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uveden v odst. II. výroku.