35 C 173/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 927 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne [datum] smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, a to dne [datum] částku 3 500 Kč a dne [datum] částku 2 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky Společnosti. Smluvní strany se dohodly, že smlouva je uzavřená okamžikem poskytnutí zápůjčky. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do uvedeného data zápůjčku ani zčásti nesplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila Společnost pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává ze zbylé části jistiny zápůjčky, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje; vedle toho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřeli Společnost a žalovaný prostřednictvím internetu Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalovanému zápůjčku v celkové výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit do [datum]. Z dokazování sice vyplynulo, že Společnost poskytla na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, dne [datum] částku 3 500 Kč a dne [datum] částku 2 500 Kč (viz sdělení [právnická osoba], ze dne [datum], potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] a potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]), nebylo však prokázáno, že by uvedené částky byly žalovanému poskytnuty na základě smluvního plnění, tedy uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně sice soudu předložila listinu nazvanou„ rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dále listinu nazvanou„ smlouva o revolvingovém úvěru“, jakož i další dokumenty („ Standardní Evropské informace o spotřebitelském úvěru“,„ Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice“), avšak z žádného z těchto dokumentů nelze seznat shodnou vůli obou stran, být vázány tvrzenou smlouvou o zápůjčce.

5. Usnesením ze dne 24. 5. 2022, č. j. 35 C 173/2022-11, vyzval soud žalobkyni, aby doplnila tvrzení a navrhla patřičné důkazy, že mezi Společností a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, když z dosud předložených důkazů (rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru, smlouva o revolvingovém úvěru, standardní podmínky úvěrové smlouvy) uzavření smlouvy nevyplývá, jakým způsobem byla ověřena identifikace žalovaného jako osoby, s níž Společnost uzavřela tvrzenou smlouvu, a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného, současně soud žalobkyni poučil, že postačí sdělit, že žádnými dalšími důkazy k prokázání uzavření smlouvy nedisponuje. Na výzvu žalobkyně uvedla, že nedisponuje informacemi a důkazy k prokázání kontraktačního procesu nad rámec žalobního návrhu, na nějž odkázala, že dále nedisponuje informacemi a důkazy k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Současně dodala, že pokud soud posoudí smlouvu o zápůjčce jako neplatnou nebo shledá neprokázání její uzavření, navrhla, aby jí byl žalovaný nárok přiznán z titulu bezdůvodného obohacení.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila Společnost coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze smlouvy; v příloze byla pohledávka za žalovaným uvedena na řádku [číslo] (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příloha). O postoupení pohledávky byl žalovaný zpraven dopisem Společnosti ze dne [datum] (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu). Dne [datum] zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky 13 091,76 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne [datum]); zásilka byla odeslána dne [datum] (viz podací arch). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž postoupení pohledávky nabylo vůči žalovanému účinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

13. V projednávané věci nebylo prokázáno uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně sice předložila soudu listiny nazvané„ rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru“ a„ smlouva o revolvingovém úvěru“, jakož i další listiny, avšak z předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaný měl vyjádřit souhlas s tvrzenou smlouvou o zápůjčce, kdy samotné poskytnutí peněžní částky k závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce nepostačuje. K dotazu soudu pak žalobkyně výslovně uvedla, že jiné než předložené důkazy k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce nemá. Vzhledem k neprokázání náležitého vzniku smluvního vztahu (zápůjčky) nebylo možné přiznat žalobkyni jakékoliv plnění, které by se zakládalo na smluvním plnění, tedy ani nárok na vrácení jistiny zápůjčky společně s úrokem z prodlení.

14. V souladu se zásadou iura novit curia se nicméně soud zabýval otázkou, zdali by žalobní nárok či jeho část nebylo možné přiznat na základě jiného zákonného ustanovení, pod nějž by zjištěný skutkový stav bylo možné podřadit. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání poskytnutí částky v celkové výši 6 000 Kč na účet žalovaného, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je nicméně třeba právní poměr mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel na svůj účet částku 6 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou k úhradě dluhu, předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dne [datum], kdy se tato dostala do sféry žalovaného podle § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. Sedmidenní lhůta k plnění stanovená v této upomínce tak uplynula dne [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku 6 000 Kč dobrovolně nezaplatil, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud (výrok I.).

15. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaný dluh ve výši 6 000 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem [datum] (a nikoliv již dnem [datum]) do prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tedy v daném případě 10 % ročně. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení v nižší výši (8,05 %), než na který jí vznikl nárok, pročež soud při vázanosti žalobním nárokem a při shledání splatnosti pohledávky dne [datum] uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí ([datum]) v řízení úspěšná co do přiznání částky 7 304,76 Kč (jistina ve výši 6 000 + úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 304,76 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 8 708,77 Kč (jistina ve výši 6 000 Kč + úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 708,77 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 83,88 % v poměru k neúspěchu 16,12 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 67,76 %.

17. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 6 000 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21% ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 67,76 % z částky 1 368 Kč, tedy částku 927 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.).

18. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.