35 C 174/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 119 991 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobci a) a b) po žalovaném domáhali zaplacení částky 119 991 Kč s úrokem ve výši 0,685 % za každý den prodlení</b> <b>- z částky 70 737 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>- z částky 43 904 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>- z částky 5 350 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou dne 1. 6. 1921 se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení částky 119 991 Kč s úrokem ve výši 0,685 % za každý den prodlení z částky 70 737 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, z částky 43 904 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení a z částky 5 350 Kč od 26. 5. 2021 zaplacení. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy ze dne 5. 9. 2017 nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+kk (dále jen„ předmětný byt“) v 5. patře domu ul. [ulice a číslo], [obec a číslo], který je ve spoluvlastnictví žalobců, každý v rozsahu id. ½. Žalovaný se nicméně dostával do prodlení s úhradou předepsaných plateb, a proto žalobci nájem předmětného bytu ukončili výpovědí z nájmu ze dne 11. 6. 2018, kdy k vyklizení předmětného bytu došlo dne 20. 6. 2020, a to ve špinavém, nevyklizeném a částečně poškozeném stavu. Nájemné činilo 7 000 Kč a záloha na poskytnuté služby činila 750 Kč, se splatností do 5. dne toho kterého měsíce s tím, že pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,685 % denně. Žalovaný měl v roce 2019 uhradit celkem 93 000 Kč, avšak uhradil jen 21 600 Kč, takže dluh ke dni 31. 12. 2019 po odečtení přeplatku z vyúčtování služeb v roce 2019 ve výši 663 Kč činil 70 737 Kč. V období od 1. 1. do 30. 6. 2020 neuhradil žalovaný ničeho, takže po odečtení přeplatku z vyúčtování služeb v roce 2020 ve výši 2 596 Kč ke dni 30. 6. 2020 činil 43 904 Kč. Na základě faktury č. 2020 ze dne 17. 9. 2020 uhradili žalobci [právnická osoba] za stěhování částku 12 705 Kč. Jelikož dvakrát došlo k odebrání elektroměru z důvodu dluhu nájemce, vydali žalobci v roce 2018 částku 1 495 Kč na fakturu č. 25618 ze dne [datum] a v roce 2020 částku 1 150 Kč na fakturu č. 18420 ze dne 9. 7. 2020, tj. celkem 2 645 Kč. Po vyúčtování kauce ve výši 10 000 Kč proti návrhu na znovuosazení elektroměru a zčásti na pohledávku na vyklizení bytu evidují žalobci dluh za rok 2019 ve výši 70 737 Kč s prodlením od 1. 1. 2020 do zaplacení, za rok 2020 ve výši 43 904 Kč s prodlením od 1. 7. 2020 do zaplacení a za vzniklé škody 5 350 Kč s prodlením od 26. 5. 2021 do zaplacení, tj. celkem 119 991 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami připojenými, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Žalobci jsou v katastru nemovitostí evidováni jako podíloví spoluvlastníci pozemku p. č. 2018 o výměře 458 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům (viz informace o pozemku na č. l. 5). Dne 5. 9. 2017 si žalobci jakožto pronajímatelé a žalovaný jakožto nájemce ujednali nájemní smlouvu č. 1325282017, na jejímž základě přenechali žalobci žalovanému do užívání předmětný byt za účelem bydlení, a to na dobu určitou od 5. 9. 2017 do 31. 8. 2017 (patrně správně do 31. 8. 2018) s tím, že nájem předmětného bytu se automaticky prodlužuje do 31. 8. příslušného kalendářního roku, a to i opakovaně, pokud smluvní strana nesdělí druhé smluvní straně ve dvouměsíčním předstihu, že na dalším pokračování nájmu předmětného bytu nemá zájem. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7 000 Kč měsíčně s tím, že vedle nájemného je žalobce povinen za každou osobu, která předmětný byt užívá platit úhrady za plnění spojená s užíváním předmětného bytu v zálohové výši 750 Kč. Vyúčtování provedou pronajímatelé nejméně jednou ročně podle skutečné spotřeby poskytovaných služeb, přičemž případný přeplatek nebo nedoplatek je splatný do 15 dnů od doručení vyúčtování poskytovaných služeb nájemci. Nájemné a zálohy jsou splatné vždy do 5. dne v měsíci, za který se nájemné platí. Pro případ prodlení s placením nájemného, záloh na služby nebo nedoplatku na službách je nájemce povinen hradit úrok z prodlení ve výši 0,685 % z dlužné částky za každý byť započatý den prodlení. Za účelem zajištění nájemného, úhrad za plnění spojená s užíváním předmětného bytu, jakož i úhrad jakýchkoli jiných závazků nájemce, byl žalovaný povinen složit pronajímatelům neúročenou jistotu/kauci ve výši 10 000 Kč (viz nájemní smlouva). Dne [datum] došlo k odevzdání předmětného bytu žalovanému (viz protokol na č. l. 12).

5. Dopisem ze dne 24. 5. 2018, který si žalovaný převzal téhož dne, upozornili žalobci žalovaného na zvlášť závažné porušování povinností vyplývajících z nájmu předmětného bytu, kdy neuhradil alespoň po 3 měsíce nájemné a zálohy za měsíce 3–5/ 2018, kdy celkový dluh činí 23 250 Kč, současně jej upozornili na možnost vypovězení nájmu předmětného bytu bez výpovědní doby (viz dopis na č. l. 17). Dopisem ze dne 11. 6. 2018, který si žalovaný převzal téhož dne, vypověděli pronajímatelé žalovanému nájem předmětného bytu bez výpovědní doby, neboť žalovaný zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu předmětného bytu, a sice nezaplacením nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň 3 měsíců – dluh na nájemném za měsíce 3–6/ 2018 v celkové výši 28 000 Kč a současně dluh na úhradách za plnění poskytovaná s užíváním předmětného bytu za měsíce 3–6/ 2018 v celkové výši 3 000 Kč, současně jej vyzvali k odevzdání předmětného bytu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu, a informovali jej o právu vznést proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu (viz výpověď na č. l. 16).

6. Dne 19. 7. 2018 vyznačil pan [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], na podkladech pro uzavření smlouvy na hladině NN vyjádření revizního technika s tím, že toto vyjádření má platnost 3 měsíce (viz podklady pro uzavření smlouvy na č. l. 49). Fakturou – daňovým dokladem č. 25618 ze dne 19. 7. 2018 vyzval pan [jméno] [příjmení] žalobce b) k zaplacení ceny za opravu odběrného místa – předmětný byt, a sice přihláška pro PRE a jistič 25/1 1 x v celkové výši 1 495 Kč, s datem splatnosti 30. 7. 2018 (viz faktura na č. l. 10). Ke dni 7. 7. 2020 byl odmontovan elektroměr a plynoměr přináležející k předmětnému bytu (viz fotografie na č. l. 29 a 30). Dne 4. 7. 2020 vyznačil pan [jméno] [příjmení] na podkladech pro uzavření smlouvy na hladině NN vyjádření revizního technika s tím, že toto vyjádření má platnost 3 měsíce (viz podklady pro uzavření smlouvy na č. l. 50). Fakturou – daňovým dokladem č. 18420 ze dne 9. 7. 2020 vyzval pan [jméno] [příjmení] žalobce b) k zaplacení ceny za opravu odběrného místa – předmětný byt po odebrání elektroměru ve výši 1 150 Kč, s datem splatnosti 23. 7. 2020 (viz faktura na č. l. 11). Dne 21. 7. 2020 došlo k osazení nového elektroměru (viz potvrzení o montáži na č. l. 31). Dne 15. 9. 2020 provedl pan [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], vystěhování a úklid předmětného bytu (viz čestné prohlášení na č. l. 51). Fakturou – daňovým dokladem č. 2020 ze dne 17. 9. 2020 vyzval pan [jméno] [příjmení] žalobce a) k zaplacení ceny za vyklizení a úklid ve výši 12 705 Kč, s datem splatnosti 27. 9. 2020 (viz faktura na č. l. 9).

7. Dle vyúčtování služeb za období od 1. 1. – 31. 12. 2018 ze dne 15. 4. 2019, které si žalovaný převzal dne 26. 4. 2019, činilo vodné a stočné 5 569,70 Kč, předepsané zálohy činily 9 000 Kč, takže přeplatek činí 3 430 Kč. Přeplatek bude použit na snížení dluhu, který ke dni [datum] činí 29 696 Kč, uhrazeno (II/2019) 50 Kč, uhrazeno (III/2019) 50 Kč. Po odečtení přeplatku celkový dluh činí 26 166 Kč, který je nutno uhradit do 15 dnů. Ručně bylo do vyúčtování připsáno„ přeplatek použit do vyúčtování k 31. XII. 2019 – daně na splacení dluhu“ a u položek„ dluh k 31. 12. 2018, uhrazeno (II/2019), uhrazeno (III/2019), přeplatek, zbývá uhradit“ bylo připsáno„ neuhradil“ (viz vyúčtování na č. l. 77).

8. Dopisem ze dne 4. 1. 2021, zaslaným e-mailem blíže nezjištěného dne, upomenul žalobce a) žalovaného na dluh na nájemném za měsíce 1–6/ 2020 ve výši 42 000 Kč, na dluh na zálohách za služby za měsíce 1–6/ 2020 ve výši 4 500 Kč. Celková dlužná částka k [datum] činí 221 288 Kč, z toho dluh na nájmu za rok 2019 ve výši 86 870 Kč, dluh na přihlášce pro PRE – odebraný elektroměr ve výši 1 450 Kč a 3 upomínky ve výši 300 Kč, dluh na nájmu za rok 2020 ve výši 42 000 Kč a dluh na službách za rok 2020 ve výši 4 500 Kč, přeplatek na službách za rok 2019 ve výši 5 163 Kč, soudní poplatek za žalobu na vyklizení bytu ve výši 5 000 Kč, přihláška pro PRE – odebraný elektroměr ve výši 1 150 Kč, náklady na právní služby (vyklizení bytu) ve výši 13 068 Kč, vyklizení bytu ve výši 12 705 Kč, tj. celkem 161 925 Kč + úrok z prodlení z neuhrazených částek ve výši 59 363 Kč (viz dopis na č. l. 14, e-mailu na č. l. 73).

9. Dle vyúčtování služeb za období od 1. 1. – 31. 12. 2019 ze dne 30. 4. 2020, zaslaným e-mailem blíže nezjištěného dne, činilo vodné a stočné 3 837,06 Kč, předepsané zálohy činily 9 000 Kč, takže přeplatek činí 5 163 Kč. Přeplatek bude použit na snížení dluhu, který ke dni 31. 12. 2019 činí 88 565 Kč. Neuhrazené nájemné (I- IV/2020) činí 28 000 Kč, neuhrazené zálohy na služby (I- IV/2020) činí 3 000 Kč, úrok z prodlení (celkem) 42 765 Kč, takže celkový dluh ke dni 30. 4. 2020 činí 157 167 Kč, který je nutno uhradit do 15 dnů (viz vyúčtování na č. l. 78, kopie e-mailu na č. l. 71).

10. Dle vyúčtování služeb za období od 1. 1. – 30. 6. 2020 ze dne 30. 4. 2021, zaslaným e-mailem dne 11. 5. 2021, činilo vodné a stočné 1 904,42 Kč, předepsané zálohy činily 4 500 Kč, takže přeplatek činí 2 596 Kč. Přeplatek bude použit na snížení dluhu, který ke dni 31. 12. 2020 činí 161 925 Kč. Po odečtení přeplatku a kauce a při započtení úroku z prodlení celkový dluh ke dni 30. 4. 2021 činí 216 209 Kč, který je nutno uhradit do 15 dnů (viz vyúčtování na č. l. 15, kopie e-mailu na č. l. 33, kopie e-mailu na č. l. 72). <b>Právní posouzení věci</b> <i>11. Podle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.</i> <i>12. Podle § 2252 odst. 1 a 2 o. z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.</i> <i>13. Podle § 2291 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.</i> <i>14. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 17. Uzavřením Smlouvy byl mezi žalobci coby pronajímateli a žalovaným coby nájemcem založen nájemní vztah § 2235 a násl. o. z., na jehož základě vznikla žalobcům povinnost přenechat žalovanému do dočasného užívání předmětný byt, poskytovat služby s užíváním bytu spojené a vyúčtovat zálohy na poskytnutých službách. Žalovanému naopak vznikla mj. povinnost hradit za užívání bytu žalobcům nájemné ve výši 7 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 750 Kč, splatné 5. dne příslušného kalendářního měsíce. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 5. 9. 2017 do 31. 8. 2018 s tím, že nájem předmětného bytu se vždy automaticky prodlužuje do 31. 8. následujícího kalendářního roku. Nájem zanikl výpovědí bez výpovědní doby ze dne 11. 6. 2018. K vyklizení předmětného bytu došlo 18. Zaprvé žalobci uplatnili nárok na zaplacení dlužné částky za rok 2019 ve výši 70 737 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,685 % denně z dlužné částky od 1. 1. 2020 do zaplacení. Dlužná částka měla představovat nájemné a zálohy ve výši 12 × 7 750 Kč ponížená o platby žalovaného v celkové výši 21 600 Kč a o přeplatek na vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 663 Kč. Soud opakovaně vyzval žalobce k tomu, aby přesně specifikovali žalovanou částku 70 737 Kč, tedy jakou část představuje nájemné (správně náhrada ve výši obvyklého nájemného dle § 2295 o. z.) a jakou zálohy na poskytnuté služby a především pak za jaké konkrétní měsíce; žalobci nicméně na výzvu soudu adekvátním způsobem nereagovali, kdy ani podání ze dne 3. 9. 2021 včetně jeho příloh světlo do případu nevneslo, a jednání konaného dne 15. 3. 2022 se pak žalobci nezúčastnili, čímž se sami připravili o možnost být ještě při tomto jednání poučení o nutnosti uvést patřičná skutková tvrzení, a proto soudu nezbylo než uzavřít, že není patrno, jakou část dlužného nájemného a záloh na poskytnuté služby a za jaké období žalobce požaduje.

19. Zadruhé žalobci uplatnili nárok na zaplacení dlužné částky za rok 2020 ve výši 43 904 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,685 % denně z dlužné částky od 1. 1. 2020 do zaplacení. Dlužná částka měla představovat nájemné a zálohy ve výši 6 × 7 750 Kč ponížená o přeplatek na vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 2 596 Kč. Soud opakovaně vyzval žalobce k tomu, aby přesně specifikovali žalovanou částku 43 904 Kč, tedy jakou část představuje nájemné (správně náhrada ve výši obvyklého nájemného dle § 2295 o. z.) a jakou zálohy na poskytnuté služby a především pak za jaké konkrétní měsíce; žalobci nicméně na výzvu soudu adekvátním způsobem nereagovali, kdy ani podání ze dne 3. 9. 2021 včetně jeho příloh světlo do případu nevneslo, a jednání konaného dne 15. 3. 2022 se přitom žalobci nezúčastnili, čímž se sami připravili o možnost být ještě při tomto jednání poučení o nutnosti uvést patřičná skutková tvrzení, a proto soudu nezbylo než uzavřít, že není patrno, jakou část dlužného nájemného a záloh na poskytnuté služby a za jaké období žalobce požaduje.

20. Zatřetí žalobci uplatnili nárok na zaplacení vzniklé škody ve výši 5 350 Kč, která měla být složena z nákladů na vyklizení předmětného bytu ve výši 12 705 Kč a z nákladů na vyhotovení dvou revizních zpráv za účelem znovuosazení elektroměru k předmětnému bytu, který byl před tím odebrán pro neplacení elektřiny, to vše ponížené o složenou jistotu ve výši 10 000 Kč. Soud opakovaně vyzval žalobce k tomu, aby přesně specifikovali žalovanou částku 5 350 Kč, tedy jakou část představují náklady na vyklizení předmětného bytu a jako část představují náklady na vyhotovení dvou revizních zpráv; žalobci nicméně na výzvu soudu adekvátním způsobem nereagovali, kdy ani podání ze dne 3. 9. 2021 včetně jeho příloh světlo do případu nevneslo, a jednání konaného dne 15. 3. 2022 se pak žalobci nezúčastnili, čímž se sami připravili o možnost být ještě při tomto jednání poučení o nutnosti uvést patřičná skutková tvrzení, a proto soudu nezbylo než uzavřít, že není patrno, jakou část dlužného nájemného a záloh na poskytnuté služby a za jaké období žalobce požaduje.

21. Jelikož soud neshledal důvodným nárok na zaplacení jistiny, nezbylo soudu než zamítnout rovněž nárok na příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,685 % za každý den prodlení z částky 70 737 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, z částky 43 904 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení a z částky 5 350 Kč od 26. 5. 2021 zaplacení.

22. Závěrem soud pro úplnost podotýká, že by žalobě v části, v níž byl uplatněn nárok na zálohy na služby poskytnuté v souvislosti s bydlením, nemohlo být vyhověno, i kdyby žalobci řádně vymezili jeho výši, neboť uvedený nárok je nezbytné odlišovat od nároku na zaplacení nedoplatku na službách dle provedeného vyúčtování, kdy přitom je možné se domáhat záloh na poskytnutých službách jen do okamžiku, kdy bylo či mělo být učiněno vyúčtování poskytnutých služeb; po tomto datu nárok na zálohy zaniká, avšak nadále se může věřitel domáhat úroku z prodlení za dlužné období (např. rozsudek ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 (uveřejněný pod č. 74/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 32 Cdo 85/2016). Co se pak týče uplatněného úroku z prodlení, dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení (tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), přičemž úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši. S ohledem na uvedené by musela být žaloba v rozsahu, v níž se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení úroku z prodlení nad zákonem stanovenou výši, zamítnuta i z tohoto důvodu.

23. S ohledem na uvedené soudu nezbylo než uzavřít, že žalobou uplatněný nárok je v celém rozsahu nedůvodný, především protože pro neunesení břemene tvrzení žalobci nemohli unést břemeno důkazní, proto soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítout (výrok I.). <b>Náklady řízení</b> 24. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, měl by tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).