35 C 174/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 42 479 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 42 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 42 479 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku 19 168 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali po žalovaném zaplacení částky 42 479 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že dne [datum] došlo mezi žalobkyní b) a žalovaným k dopravní nehodě na parkovišti u [příjmení] [jméno] na adrese [adresa], kterou zavinil žalovaný tím, že při řízení vozidla [značka automobilu] nedal přednost v jízdě žalobkyni b) řídící vozidlo [značka automobilu]. V důsledku toho je žalovaný povinen nahradit žalobcům škodu, která vznikla na jejich vozidle. Náklady na opravu činily 86 025 Kč, přičemž spoluúčast žalobců činila 5 000 Kč. Dále se v důsledku dopravní nehody snížila hodnota vozidla žalobců o částku 19 000 Kč, přičemž současně žalobci vynaložili na vypracování znaleckého posudku částku 6 500 Kč. V neposlední řadě v období od [datum] do [datum] si byli žalobci nuceni pronajmout za úplatu náhradní vozidlo za částku 11 979 Kč. Žalovaný částku 42 479 Kč neuhradil na základě předžalobní výzvy ze dne [datum] s datem splatnosti do [datum], a proto ode dne následujícího přináleží žalobcům rovněž zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný s žalobou uplatněným nárokem vyjádřil nesouhlas. Potvrdil, že dne [datum] došlo ke zmíněné dopravní nehodě, a to tak, že odbočoval vpravo na parkoviště a přitom se srazil s žalobkyní b), která jela prokazatelně v protisměru části vozovky na parkovišti, tedy jeho části vozovky. Policejním orgánem byl označen jako viník dopravní nehody. Způsobená škoda byla žalobcům uhrazena pojišťovnou, přičemž bylo rozhodnuto, že odpovědnost za přestupek zanikla. Současně uvedl, že není pasivně legitimován, neboť provozovatelem vozidla, které způsobilo dopravní nehodu, je podle technického průkazu jeho manželka. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou od [datum] manželé (viz lustrace v ISZR).

6. Žalobce a) zakoupil od [právnická osoba] s. r. o., [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [obec], továrně nové vozidlo [anonymizována dvě slova] za kupní cenu 211 999,67 Kč (viz dodací list č. [anonymizováno]).

7. Žalobce a) je od [datum] doposud evidován jako výlučný vlastník vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]; jedná se o první registraci vozidla, tedy vozidlo bylo zakoupeno nové (viz kopie technického průkazu vozidla [značka automobilu]).

8. Dne [datum] kolem 14:35 hod došlo v obci [obec] na ul. [ulice], na parkovišti u obchodního domu [jméno], konkrétně na křižovatce účelových pozemních komunikací, kde přednost v jízdě nebyla upravena dopravními značkami a která se nacházela poblíž přístřešku na nákupní vozíky, mezi motorovým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], se kterým jel žalovaný, a mezi zprava přijíždějícím motorovým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], jehož řidička – žalobkyně b) projížděla křižovatku v protisměrné části vozovky z důvodu objíždění vozidla zaparkovaného u pravého okraje průjezdné části vozovky, následkem čehož došlo ke střetu mezi předními částmi vozidel (viz usnesení [stát. instituce] č. j. [spisová značka], znaleckým posudkem [číslo]).

9. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [číslo] zpracovaného pro účely správního řízení vedeného [stát. instituce], vyplynulo, že žalovaný vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno] do místa nehody přijížděl s největší pravděpodobností původně zcela běžným a standardním způsobem, který obecně nezvyšoval riziko vzniku předmětné dopravní nehody. V místě nehody (v křižovatce) se ale pohyboval způsobem nestandardním, nepředpokladatelným a v rozporu s požadavky zákona. Před vjezdem do prostoru křižovatky nezastavil, přičemž o přijíždějícím vozidle [anonymizováno] evidentně nevěděl. Vjetím vozidla [značka automobilu] do prostoru křižovatky, resp. do jízdního profilu komunikace pro směr jízdy, kterému měl žalovaný coby řidič vozidla [značka automobilu] umožnit nekolizní jízdu, vytvořil řidičce vozidla [anonymizováno] překážku náhlou a nepředpokladatelnou. Technickou příčinu vzniku předmětné dopravní nehody je nutné spatřovat primárně v jednání a způsobu jízdy žalovaného, který žalobkyni b) vytvořil překážku, na kterou již nebyla schopna účinně reagovat. Pokud by přitom žalovaný jednal v souladu s požadavky zákona, zabránil by střetu s vozidlem [značka automobilu]. Měl tak možnost vzniku kolizní situace nejen zabránit, ale i zcela předejít, pokud by si počínal standardním a předpokladatelným způsobem, který vychází z podmínky, že musí umožnit vozidlům přijíždějícím do předmětné křižovatky zprava bezkolizní pohyb v rámci celé šířky komunikace, na kterou se svým vozidlem [značka automobilu] vjížděl. Žalobkyně b) coby řidička vozidla [značka automobilu] do místa nehody přijížděla rychlostí, která byla plně v souladu s prostorovým uspořádáním místa nehody, povětrnostními podmínkami, viditelností a rozhledovými poměry a dopravní situací. Před místem nehody se původně pohybovala u pravého okraje komunikace a v důsledku odstaveného vozidla provedla úkon objíždění najetím do protisměrné poloviny vozovky. Její jednání bylo plně legitimní a v souladu i se zákonnými požadavky. Na překážku, kterou jí vytvořilo vozidlo [značka automobilu], neměla již dostatečný prostor účinně reagovat a tedy ani zabránit střetu. V jednání a způsobu jízdy žalobkyně b) nelze z technického hlediska spatřovat jakoukoliv příčinnou souvislost se vznikem předmětné dopravní nehody (viz znalecký posudek [číslo]). 10. [stát. instituce] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zastavil podle § 86 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky řízení vůči žalovanému, který se měl dopustit přestupku tím, že dne [datum] kolem 14:35 hod řídil motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], se kterým jel v obci [obec] na ul. [ulice], po parkovišti u obchodního domu [jméno] a na křižovatce účelových pozemních komunikací, kde přednost v jízdě nebyla upravena dopravními značkami a která se nacházela poblíž přístřešku na nákupní vozíky, odbočoval vpravo, přičemž nedal přednost v jízdě zprava přijíždějícímu motorovému vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], jehož řidička – žalobkyně b) přijížděla křižovatku v protisměrné části vozovky z důvodu objíždění vozidla zaparkovaného u pravého okraje průjezdné části vozovky, následkem čehož došlo ke střetu mezi předními částmi vozidel. Při dopravní nehodě utrpěla poškozená žalobkyně b) lehké zranění, a to zhmoždění krční páteře bez pracovní neschopnosti. Podle orientačního odhadu vznikla škoda na vozidle [značka automobilu] cca 20 000 Kč a na vozidle [značka automobilu], jehož vlastníkem je žalobce a), hmotná škoda ve výši cca 50 000 Kč. V odůvodnění správní orgán uvedl, že řízení bylo zahájeno dne [datum], dne [datum] vydal správní orgán rozhodnutí, jímž byl žalovaný uznán vinným. Na základě podaného odvolání Krajský úřad [územní celek] rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání. Z přibraného důkazu znaleckým posudkem vyplynulo, že příčinou nehody je výhradně jednání žalovaného. Dne [datum] došlo ke změně úřední osoby a současně odpovědnost za přestupek zanikla (viz uvedené usnesení). Krajský úřad [územní celek] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], odvolání obviněného zamítl a napadené usnesení potvrdil. V odůvodnění odvolací orgán uvedl, že rozhodnutí je správné, přestože je třeba korigovat odůvodnění napadeného usnesení. Uvedl, že v případě zastavení řízení pro zánik odpovědnosti za přestupek se měl správní orgán v odůvodnění svého usnesení zabývat striktně jen skutečnostmi podstatnými pro promlčení přestupku. V daném případě se projednávaný přestupek dne [datum] promlčel, čímž odpovědnost obviněného za přestupek zanikla (viz uvedené rozhodnutí).

11. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], s datem splatnosti [datum], vyzvala [právnická osoba] s. r. o. žalobce a) k zaplacení nákladů na opravu vozidla ve výši 86 025 Kč (viz faktura [číslo]). Částku 81 025 Kč uhradila dne [datum] [právnická osoba] z titulu havarijního pojištění (viz krycí dopis, informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum]) a dne [datum] uhradil žalobce a) částku 5 000 Kč coby spoluúčast (viz e-mail ze dne [datum], oznámení o provedení příkazu k úhradě).

12. Dne [datum] si společnost [anonymizováno] [právnická osoba] jako poskytovatel vozidla a žalobce a), zastoupený žalobkyní b), coby nájemce vozidla ujednali smlouvu o poskytnutí náhradního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s tím, že cena za poskytnutí náhradního vozidla je dána platným ceníkem pojišťovny, u které je škodná událost vedena. K fakturované částce bude přidáno DPH. Počátek převzetí náhradního vozidla dne [datum], stav tachometru 224 856 Kč, stav nádrže 100 % (viz smlouva o poskytnutí náhradního vozidla). Daňovým dokladem (fakturou) [číslo] vyzvala společnost [anonymizováno] [právnická osoba], žalobce a) k zaplacení částky 11 979 Kč coby půjčovné náhradní vozidla [značka automobilu], [registrační značka], v období od [datum] do 15. 5. 2019 za částku 550 Kč/den bez DPH, a to do [datum] na účet č. [bankovní účet] (viz daňový doklad [číslo]). Dne [datum] uhradila žalobkyně b) na účet č. [bankovní účet] částku 11 979 Kč (viz potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady).

13. Ing. [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] stanovil výši majetkové újmy vzniklé poškozením vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na částku 105 000 Kč a rozdíl v tržní hodnotě posuzovaného vozidla před poškozením a po provedené opravě, která byla provedena v důsledku tohoto poškození, na částku 19 000 Kč. Znalec závěrem připojil doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. ohledně vědomosti si nepravdivého znaleckého posudku (viz znalecký posudek Ing. [příjmení]).

14. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], s datem splatnosti [datum], vyzval Ing. [jméno] [příjmení] žalobce a) k zaplacení odměny a nákladů za vypracování znaleckého posudku [číslo] ve výši 6 500 Kč (viz faktura [číslo]).

15. Dopisem ze dne [datum] oznámil zástupce žalobců žalovanému, že převzal právní zastoupení. Uvedl, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, přičemž dle zpracovaného znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., vyplývá, že výlučným viníkem dopravní nehody je žalovaný, a proto je povinen nahradit žalobcům celkovou újmu 52 044,50 Kč, sestávající se ze škody ve výši 5 000 Kč spočívající ve spoluúčasti žalobkyně b) na pojistné události, v obchodním znehodnocení vozidla ve výši 19 000 Kč, v nákladech na vypracování znaleckého posudku ve výši 6 500 Kč, v náhradě za nájemné za poskytnutí náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla ve výši 11 979 Kč, v nemajetkové újmě (bolestného) žalobkyně b) ve výši 9 565,50 Kč. Současně požadoval úhradu nákladů na právní zastoupení ve výši 8 518,40, tedy celkově uhradit částku 60 562,90 Kč do [datum] s upozorněním na soudní vymáhání nároku (viz předžalobní výzva). Žalovaný ničeho neuhradil (viz nesporné tvrzení). <b>Právní posouzení věci</b> <i>16. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>17. Podle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.</i> <i>18. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. 6. 2020, nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.</i> <i>19. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.</i> <i>20. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> <i>21. Podle § 2969 o. z., při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.</i> <i>22. Podle § 513 o. z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> <i>23. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>24. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>26. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 27. Pro vznik povinnosti k náhradě škody z důvodu naplnění skutkové podstaty náhrady škody z titulu porušení zákonné povinnosti podle § 2910 o. z. jsou stanoveny čtyři předpoklady, a sice 1) porušení zákonem stanovené povinnosti, 2) vznik újmy, 3) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy a 4) zavinění, jehož existence se ve formě nedbalostního zavinění § 2911 o. z. presumuje. V posuzované věci má soud za to, že v dané věci veškeré předpoklady pro vznik povinnosti žalovaného k náhradě škody žalobcům jsou naplněny.

28. Stran porušení zákonné povinnosti došlo k tomu, že žalovaný, který řídil vozidlo [značka automobilu], v rozporu s § 22 odst. 2 zákona o silničním provozu nedal na křižovatce u obchodního domu [jméno] v [obec], ul. [ulice], přednost v jízdě vozidlu [značka automobilu], které řídila žalobkyně b), v důsledku čehož způsobil dopravní nehodu, při níž došlo ke škodě na majetku žalobců. Není přitom pochyb o tom, že právní pravidlo obsažené v § 22 odst. 2 zákona o silničním provozu stanovující chování řidiče na dopravními značkami neoznačené křižovatce má sloužit k tomu, aby se předešlo k újmě na životě a zdraví účastníků silničního provozu, jakož i ke škodě na majetku.

29. Co se týče vzniklé škody, žalobci v první řadě utrpěli škodu na věci – svém vozidle [značka automobilu], neboť museli vynaložit na opravu uvedeného vozidla částku 5 000 Kč, která jim nebyla pokryta z havarijního pojištění. Zadruhé utrpěli škodu na věci – svém vozidle [značka automobilu] spočívající v tom, že v důsledku dopravní nehody došlo i přes následné provedení opravy ke snížení hodnoty tohoto vozidla o částku 19 000 Kč. Zatřetí žalobcům vznikla škoda v důsledku vzniku dluhu, který jim vznikl v souvislosti se zajištěním náhradního vozidla v období od [datum] do [datum], po které nemohli žalobci užívat vozidlo [značka automobilu], a to ve výši 11 979 Kč. V neposlední řadě žalobci v důsledku nesoučinnosti žalovaného museli vynaložit náklad na vyhotovení znaleckého posudku ke stanovení snížení hodnoty jejich vozidla za částku 6 500 Kč.

30. Stran příčinné souvislosti má soud za to, že v daném případě byla naplněna podmínka adekvátní příčinné souvislosti, tedy že veškerá uplatněná škoda bezprostředně souvisí s porušením vytýkané, zákonem stanovené povinnosti. Tedy jinými slovy řečeno, pokud by žalovaný postupoval na křižovatce tak, jak měl, nedošlo by ke škodě na vozidle [značka automobilu] spočívající v nutnosti vydat náklady na opravu, jakož i ve snížení hodnoty tohoto vozidla, stejně jako by nedošlo ke škodě spočívající v nemožnosti užívat toto vozidlo v období od [datum] do [datum] a v nutnosti vynaložit náklad na vypracování znaleckého posudku.

31. K námitce žalovaného, že žalobkyně b) jela v protisměru, lze uvést, že na závěru o porušení § 22 odst. 2 zákona o silničním provozu ničeho nemění skutečnost, že komunikace, po níž do křižovatky přijížděla žalobkyně b), byla tak široká, že by se na ní obvykle vešla dvě vozidla vedle sebe, přičemž žalobkyně b) jela v důsledku jiného nesprávně odstaveného vozidla v protisměru, neboť tato skutečnost ničeho nemění na povinnosti žalovaného dát jí i v tomto případě přednost v jízdě; to platí obzvláště při pohybu na parkovišti, neboť zde se může obvykle nacházet více překážek včetně výjezdů vozidel z přilehlých parkovacích stání.

32. Co se týče námitky, že došlo k zániku odpovědnosti za přestupek, zde je třeba uvést, že podle § 1 odst. 1 věty druhé o. z. uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného, což se v posuzovaném případě projevuje tím, že byť došlo k zániku odpovědnosti za přestupek z důvodu jeho promlčení, nedochází tím automaticky k zániku či promlčení též nároku na náhradu škody, kterou lze tak nadále uplatňovat.

33. Konečně pokud jde o námitku, že žalovaný není evidován jako provozovatel vozidla [značka automobilu], jímž je jeho manželka, tudíž není pasivně věcně legitimován, ani této námitce nelze přisvědčit. Odborná literatura v souvislosti s § 2927 o. z. uvádí, že není vyloučeno, aby poškozený požadoval náhradu újmy přímo po řidiči, který není provozovatelem a způsobil újmu svým zaviněným protiprávním činem. V takovém případě však poškozený musí postupovat dle obecného ustanovení o náhradě újmy podle § 2910 (srov. P. Bezouška in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo]).

34. Splatnost nároku na náhradu újmy není zákonem stanovena, a proto v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. ve spojení s § 1723 odst. 2 o. z. je dlužník (žalovaný) povinen svůj dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, co je k tomu vyzván věřitelem (žalobci). Žalobci vyzvali žalovaného k zaplacení částky 42 479 Kč výzvou ze dne [datum] s datem splatnosti do [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) a žalobcům současně podle § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % ročně, který žalobci řádně uplatnili. Při shledání oprávněnosti žalobního nároku co do základu i výše zavázal soud žalovaného ke splnění dlužné jistiny i úroku z prodlení svým rozhodnutím. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 35. Žalobci byli v řízení zcela procesně úspěšní, a proto mají podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 700 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 42 479 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. ve spojení s § 12 odst. 4 cit. vyhl. u každého z žalobců částku 2 256 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobců advokátem činí částku 13 536 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 900 Kč; náhrada za 21% DPH ze základu 14 436 Kč, tedy DPH ve výši 3 032 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 19 168 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

36. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.