35 C 180/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitých věcí <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit místnost o výměře 15 m2 nacházející se v 1. NP budovy [adresa], rodinný dům, jež je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 404 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro k. ú. a [územní celek], to vše do patnácti dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 237,26 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Původní žalobkyně – [celé jméno původní účastnice], [datum narození], bytem [adresa původní účastnice], se žalobou podanou dne 3. 6. 2021 domáhala po žalované vyklizení místnosti o výměře 15 m2 (dále jen„ předmětný nebytový prostor“), nacházející se v 1. NP budovy [adresa], rodinný dům (dále jen„ předmětný dům“), jež je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře 404 m2, zastavěná plocha a nádvoří (dále jen„ předmětný pozemek“), vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], na LV [číslo] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobu odůvodnila tím, že je na výlučnou vlastnicí předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům. Na základě nájemní smlouvy ze dne 16. 1. 2000 (dále jen„ Smlouva II.) uzavřené mezi právním předchůdcem původní žalobkyně – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemkyní byl žalované přenechán do dočasného užívání předmětný nebytový prostor, a to na dobu neurčitou s možností nájem oboustranně vypovědět v jednoměsíční výpovědní době, která počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé straně. Původní žalobkyně doručila žalované dne 29. 7. 2020 písemnou výpověď, takže nájem skončil ke dni 31. 8. 2020. Žalovaná vznesla dopisem ze dne 28. 8. 2020 proti podané výpovědi námitky, s nimiž však původní žalobkyně nesouhlasila a stanovila žalované dodatečnou lhůtu k vyklizení do 25. 9. 2020. Žalovaná ani v této náhradní lhůtě předmět nájmu nevyklidila, aniž by přitom požádala soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, takže předmětný nebytový prostor užívá neoprávněně.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok v žalobě neuznala, kdy jej označila za šikanózní a má nájem na základě Smlouvy za nadále trvající. Původní žalobkyně se již 5 let snaží ukončit užívání nemovitostí žalovanou a opakovaně činí různé kroky, kterými výrazně znemožňuje či omezuje řádné užívání nemovitostí žalovanou. Veškeré snahy jsou vyvíjeny s ohledem na skutečnost, že původní žalobkyně nesplácí úvěry, které na nemovitostech váznou, přičemž původní žalobkyně se snaží tyto nemovitosti prodat bez omezení. Žaloba je podána v souvislosti s nedořešenými majetkovými a finančními spory rodinného charakteru za účelem vytvoření nátlaku na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednoho z jednatelů a společníka žalované, který je švagrem původní žalobkyně. Původní žalobkyně se o nemovitosti dlouhodobě nestará, neprovádí ani základní údržbu. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Usnesením ze dne 13. 1. 2022, č. j. 35 C 180/2021-86, zdejší soud rozhodl, že v řízení bude na straně žalobkyně pokračováno se společností [název žalobkyně], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně]. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalobkyně je v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] evidována jako výlučný vlastník předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný nebytový prostor. Žalobkyně nabyla předmětný pozemek od původní žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 22. 10. 2021, s právními účinky zápisu k okamžiku 13. 12. 2021 10:40:00, za kupní cenu [částka]. Na předmětném pozemku nelpí žádná práva (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 79, kupní smlouva na č. l. 80). Předtím byl předmětný pozemek evidován na původní žalobkyni, která jej nabyla od svého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy ze dne 5. 8. 2016, s právními účinky zápisu k okamžiku 5. 8. 2016 v 11:32:

49. Na předmětném pozemku lpělo zástavní právo smluvní k zajištění dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši [částka] a ze smluvních pokut do výše [částka] do splacení dluhu z úvěru ve prospěch oprávněné [právnická osoba], dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z. ze dne 16. 9. 2016, s právními účinky zápisu k okamžiku 16. 9. 2016, dále zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky existující na splacení jistiny úvěru ve výši [částka] s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru [číslo] pohledávky budoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] na zaplacení všech smluvních pokut až do výše [částka], vznikající do 20. 4. 2030, pohledávky budoucí na zaplacení bezdůvodného obohacení a náhrady škody až do výše [částka], vznikající do 20. 4. 2030 ve prospěch oprávněné [právnická osoba], dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení [číslo] ze dne 20. 4. 2020, s právními účinky zápisu k okamžiku 20. 4. 2020. Dále na předmětném pozemku lpí zákaz zcizení a zatížení jakýmikoliv právy třetích osob bez souhlasu zástavního věřitele po dobu trvání zástavního práva [anonymizováno] [číslo] ve prospěch oprávněné [právnická osoba], dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení [číslo] ze dne 20. 4. 2020, s právními účinky zápisu k okamžiku 20. 4. 2020 (viz informace o pozemku na č. l. 4, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 39, zástavní smlouvy na č. l. 27).

5. Žalovaná je právnickou osobou (společností s ručením omezeným), která vznikla dne 31. 1. 2000. Jejími jednateli jsou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (švagr původní žalobkyně), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (manžel původní žalobkyně) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; za společnost jednají a podepisují jednatelé samostatně. Při sjednávání obchodních smluv nad 100 000 Kč podepisují dva jednatelé společně. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jsou rovněž společníky žalované, kdy vklad každého společníka ve výši 40 000 Kč byl zcela splacen (viz OR žalované).

6. Dne 16. 1. 2000 si [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatel a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby nájemci, jednající z titulu zakladatelů žalované, kdy dnem vzniku žalované mají přejít všechna práva a povinnosti vyplývající pro ně na žalovanou, ujednali Smlouvu, kterou pronajímatel přenechal za úplatu nájemci do dočasného užívání předmětný nebytový prostor, jakož i užívat sociální zařízení na podlaží, za účelem podnikání žalované – zřízení sídla žalované. Pronajímatel vyslovil souhlas k tomu, aby krajský soud rozhodl o zápisu sídla žalované v předmětné budově. Žalovaná byla povinna vrátit předmět nájmu ve stavu, v jakém ho přezvala s přihlédnutím k běžnému opotřebení, kdy o předání a převzetí zařízení sepíší strany zápis jak při počátku, tak i po ukončení nájemního vztahu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, počínaje dnem 16. 1. 2000. Strany si sjednaly právo nájem oboustranně vypovědět v jednoměsíční době, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé straně. Cena za nájem předmětného nebytového prostoru byla sjednána ve výši 800 Kč/m2/rok, takže roční nájemné činí 12 000 Kč, splatné v měsíčních splátkách po 1 000 Kč vždy k 10. dni měsíce, za které se nájemné platí (viz Smlouva na č. l. 5).

7. Dopisem ze dne 28. 7. 2020, zaslaným téhož dne, vypověděl zástupce původní žalobkyně žalované nájem předmětného nebytového prostoru s tím, že výpovědní doba činící 1 měsíc počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Současně vyzval žalovanou k vyklizení předmětného nebytového prostoru do dne ukončení nájmu, a to ve stavu, v jakém byl v době, kdy jej žalovaná převzala. V případě, že po ukončení nebudou předmětné prostory řádně předány žalované, bude podána žaloba na vyklizení (viz výpověď na č. l. 9, podací arch na č. l. 10). Dopis se dostal do sféry žalované dne 29. 7. 2020 (viz sledování zásilek na č. l. 11). Dopisem ze dne 28. 8. 2020 podala žalovaná námitky proti výpovědi Smlouvy, neboť měla za to, že pokud trvá nájem po dobu delší než 5 let, přičemž vypovídaná stran nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční. Podaná výpověď je proto neplatná, neboť žalovaná neměla po dobu trvání nájemního vztahu žádné reálné indicie od původní žalobkyně, které by nasvědčovaly tomu, že by mělo dojít k ukončení nájmu. Žalovaná navrhla, aby původní žalobkyně vzala podanou výpověď zpět ve lhůtě 1 měsíce s upozorněním na uplatnění žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi (viz dopis na č. l. 12). Dopisem ze dne 17. 9. 2020 původní žalobkyně s podanými námitkami nesouhlasila, neboť § 2312 o. z. na danou situaci vůbec nedopadá, neboť Smlouva jasně stanovila možnost výpovědi nájmu bez udání důvodu v jednoměsíční výpovědní době, a proto nájem skončil nepochybně ke dni 31. 8. 2020. Původní žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k předání předmětu nájmu nejpozději do 25. 9. 2020 ve stavu, v jakém byl v době, kdy jej žalovaná převzala. Současně žalovanou upozornila na podání žaloby na vyklizení a vyzvala ji k zaplacení nájemného ve výši 36 000 Kč nejpozději do 30. 9. 2020 s upozorněním na podání žaloby na zaplacení (viz reakce na námitky na č. l. 13, podací arch na č. l. 14); zásilka byla žalované doručena dne 21. 9. 2020 (viz sledování zásilek na č. l. 15). Žaloba na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu ze dne 28. 7. 2020 podána nebyla (viz nesporná skutečnost).

8. Dne 21. 3. 2017 si žalovaná coby zaměstnavatel a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby zaměstnanec ujednali rozvázání pracovního poměru ze dne 12. 2. 2001 ke dni 1. 4. 2017. Žalovaná prohlásila, že mimo výplaty mzdy za odpracovanou dobu nemá vůči zaměstnanci žádné další závazky; mzda bude vyplacena v nejbližším řádném výplatním termínu zaměstnavatele. Zaměstnavatel a zaměstnanec rovněž prohlásili, že vůči sobě nemají z titulu ukončovaného pracovního vztahu žádné další pohledávky ani závazky. Dohoda byla za obě strany podepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (viz ukončení pracovního poměru na č. l. 65).

9. Z ostatních provedených důkazů soud žádné podstatné skutečnosti pro právní posouzení věci nezjistil. <b>Právní posouzení věci</b> <i>10. Podle § 1012 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.</i> <i>11. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>12. Podle § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.</i> <i>13. Podle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.</i> <i>14. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>15. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.</i> <i>16. Podle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.</i> <i>17. Podle § 2314 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu (odst. 1). Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne (odst. 2). Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi (odst. 3).</i> <i>18. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.</i> 19. Žalobkyně je evidována na základě kupní smlouvy ze dne 22. 10. 2021, s právními účinky zápisu k okamžiku 13. 12. 2021 10:40:00 jako výlučná vlastnice předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný nebytový prostor, přičemž toto vlastnické právo nebylo v řízení nijak relevantně zpochybněno, a proto se u žalobkyně uplatní vyvratitelná právní domněnka podle § 980 odst. 2 věty první o. z., že vlastnící skutečně je.

20. Žalobkyně jakožto vlastník předmětného pozemku je v souladu s § 1012 větou první o. z. oprávněna v mezích právního řádu s předmětným pozemkem včetně všech jeho součástí a příslušenství (tedy i včetně předmětného domu a předmětného nebytového prostoru se v předmětném domě nacházejícího) libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit, ledaže by třetí osoby disponovaly k užívání předmětného pozemku právním titulem (zejm. služebností či nájmem).

21. Dne 16. 1. 2000 právní předchůdce žalobkyně – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako tehdejší vlastník a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kteří jednali z pozice zakladatelů žalované jménem žalované jako nájemkyně uzavřeli smlouvu, kterou soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o nájmu nebytových prostor ve smyslu § 3 zákona č. 116/1990 Sb., na jejímž základě nájemce přenechal žalované do nájmu předmětný nebytový prostor nacházející se v předmětném domě, za účelem podnikání žalované – zřízení sídla žalované a zavázal se umožnit žalované nerušený výkon práv. Žalovaná naopak nájem přijala a zavázala se za užívání hradit nájemné ve výši 800 Kč/m2/rok (tj. celkem 12 000 Kč), splatné v měsíčních splátkách po 1 000 Kč vždy k 10. dni měsíce, za které se nájemné platí. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, počínaje dnem 16. 1. 2000, s právem obou smluvních stran nájem vypovědět v jednoměsíční době, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé straně.

22. S účinností od 1. 1. 2014 se nájemní vztah založený Smlouvou v souladu s § 3074 odst. 1 o. z. počal řídit úpravou nájmu podle § 2201 a násl. o. z. za současného použití zvláštních ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. o. z.), neboť – jak bylo výslovně ve Smlouvě uvedeno – předmětem nájmu bylo provozování podnikatelské činnosti žalované. S účinností od 5. 8. 2016 v 11:32:49 pak vstoupila do postavení pronajímatelky původní žalobkyně, která tak byla povinná respektovat nájem žalované a výkon práv nájemkyně.

23. Původní žalobkyně využila svého smluvně založeného práva a nájemní vztah vypověděla bez udání důvodů výpovědí ze dne 28. 7. 2020, zaslanou prostřednictvím poštovních služeb a převzatou žalovanou dne 29. 7. 2020, s výpovědní dobou jednoho měsíce, počínaje měsícem následujícím po doručení výpovědi žalované. Soud posoudil výpověď po formální i obsahové stránce, načež neshledal, že by výpověď měla být nicotným či absolutně neplatným právním jednáním; z podané výpovědi totiž vyplývá jednoznačná vůle původní žalobkyně ukončit nájemní vztah předmětného nebytového prostoru výpovědí, písemná výpověď byla rovněž žalované řádně doručena, takže výpověď coby adresované jednostranné právní jednání mohlo vyvolat kýžené účinky. Pokud jde o oprávněnost výpovědi, tou se soud nebyl oprávněn zabývat, neboť žalovaná se sice proti výpovědi zprvu bránila námitkami, avšak po jejich neakceptaci ze strany původní žalobkyně nepodala žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu ve dvouměsíční lhůtě stanovené § 2314 o. z., a proto soudu nezbylo než uzavřít, že podaná výpověď je oprávněná. Pro úplnost soud podotýká, že není možné podanou výpověď kvalifikovat jako zjevné zneužití práva podle § 8 o. z., neboť skutečnosti, že mezi původní žalobkyní a jejím švagrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatelem žalované, panují napjaté vztahy nebo že původní žalobkyně se o výpověď snažila z toho důvodu, že chtěla předmětný pozemek prodat, k závěru o zneužití práva (ba dokonce v intenzitě právní šikany) nepochybně nevedou. Co se konečně týče výpovědní doby v trvání jednoho měsíce, počínaje měsícem následujícím po doručení výpovědi žalované, tato má přednost před aplikací dispozitivního § 2312 o. z., a proto nájem předmětného nebytového prostoru skutečně zanikl ke dni 31. 8. 2020, a proto k tomuto dni byla žalovaná povinna předmět nájmu vyklidit.

24. Žalobkyně namítala, že k vyklizení předmětného nebytového prostoru došlo, neboť dle žalované v předmětném nebytovém prostoru nemá umístěny fakticky žádné své věci a nevyužívá jej pro svou činnost, má v něm jen evidované své sídlo, které si nemůže změnit pro nečinnost jednoho ze svých jednatelů – manžela původní žalobkyně, navíc klíče a přístup k předmětnému nebytovému prostoru má fakticky jen manžel původní žalobkyně, neboť ostatní společníci a jednatelé předmětný nebytový prostor nevyužívali a nevyužívají; tato obrana je však nedůvodná.

25. V první řadě je třeba poukázat na rozporuplnost obrany žalované, neboť ta na jednu stranu uvedla, že předmětné nebytové prostory vyklidila, na druhou stranu při jednání dne 5. 4. 2022 sdělila, že s žalobkyní vede jednání o smírném vyřešení věci s tím, že mají obecnou dohodu o tom, kdy se co vyklidí.

26. Dále je třeba uvést, že po skončení nájmu byla žalovaná coby nájemkyně povinna podle § 2225 odst. 1 o. z. předat pronajímateli vyklizenou nemovitou věc ve stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání; s ohledem na předmět nájmu (pronájem nebytového prostoru) je třeba uvést, že – v případě absence příslušné dohody – nepostačuje k vyklizení to, že žalovaná fakticky přestane nebytový prostor užívat, nýbrž je významný akt předání nebytového prostoru zpět společně s případným předáním klíčů; není přitom pochyb o tom, že k předání předmětného nebytového prostoru doposud fakticky nedošlo, žalovaná tak užívá předmětný nebytový prostor neoprávněně.

27. Námitku žalované, že nemá ve skutečnosti do předmětného nebytového prostoru přístup z důvodu, že jediné klíče má zřejmě jen jeden ze společníků a jednatelů – manžel původní žalobkyně, neshledal soud jako nedůvodnou. Je třeba zdůraznit, že na základě Smlouvy byla oprávněna předmětný nebytový prostor užívat žalovaná, která následně na základě svého vnitřního rozhodnutí přenechala faktické užívání předmětného prostoru jednomu ze svých jednatelů a společníků; tento společník tedy předmětný nebytový prostor užíval odvozeně od práva přináležejícího žalované. Jestliže přitom došlo ke sporům uvnitř žalobkyně, byla tato nepochybně podle platné a účinné právní úpravy schopná docílit toho, aby s předmětným nebytovým prostorem bylo zacházeno jí předpokládaným způsobem. Skutečnost, že žalovaná má v předmětném domě evidováno své sídlo, které bez případného souhlasu manžela původní žalobkyně nemůže přemístit, není rovněž rozhodná, neboť rejstříková evidence sídla nezakládá právo právnické osoby prostor, v němž se sídlo nachází, užívat ani přitom nebrání vyklizení předmětné nemovitosti a jejího zpětného předání žalobkyni.

28. Pro úplnost soud podotýká, že na posouzení projednávané věci nemá vliv řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 46 C 181/2021, neboť v daném případě se řešilo vyklizení předmětného domu vůči spolku„ [anonymizována tři slova], tedy subjektu odlišnému od žalované (byť je zde personální propojenost s [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), a to ve vztahu k odlišnému nebytovému prostoru, který je užíván na základě jiného právního titulu – nájemní smlouvy ze dne 25. 10. 2012.

29. Vzhledem k tomu, že soud shledal žalobu na vyklizení důvodnou co do základu i výše, uložil svým rozhodnutím žalované povinnost předmětný nebytový prostor vyklidit. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 30. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva, které tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za čtyři úkony právní pomoci spočívající v 1) převzetí a přípravě zastoupení, 2) písemném podání žaloby, 3) replice, 4) účasti u jednání dne 14. 9. 2021 a ve výši ½ za jeden úkon právní pomoci spočívající ve sdělení ze dne 17. 9. 2021; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 5 500 Kč činí podle § 7 bod 4 cit. vyhl. ve spojení s § 9 odst. 1 cit. vyhl. (Soud nemohl postupovat podle § 9 odst. 3 písm. e) cit. vyhl., neboť nájem nebytových prostor nebyl předmětem řízení, toliko se řešil v rámci předběžné otázky) částku 1 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 6 750 Kč; pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 1 500 Kč; Cestovné zástupce žalobkyně k jednání konanému dne 14. 9. 2021 z [obec] do [obec] [obec] a zpět při celkem ujetém počtu 606 km [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,8 l /100 km (Jelikož pro stanovení průměrné spotřeby dle technického průkazu byla použita norma EU 566/2011, stanovuje třetí údaj, tzv. kombinovanou spotřebu.) motorové nafty, činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. částku 2 666,40 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při průměrné ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. částku 1 120,86 Kč, tedy celkem 3 787,26 Kč; náhrada za ztrátu času v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalobkyně k jednání konanému dne 14. 9. 2021 z [obec] do [obec] [obec] a zpět (§ 14 cit. vyhl.), celkem tedy 1 200 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 13 237,26 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

31. Lhůtu ke splnění povinnosti uložené výrokem I. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako patnáctidenní a lhůtu ke splnění povinnosti uložené výrokem II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.