35 C 193/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 6 773 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>- částku 4 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 400 Kč od [datum] do zaplacení a</b> <b>- na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 445,50 Kč,</b> <b>vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši po 1 000 Kč splatných ke každému 16. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2023, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 373 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 373 Kč od [datum] do zaplacení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 773 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 773 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“) ve výši 6 000 Kč, následně postoupený na žalobkyni, a zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný neuhradil splátky [číslo] proto žalobkyně dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 7 123 Kč s příslušenstvím Kč do [datum].

2. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor a bránil se tím, že Smlouva je neplatná, neboť Společnost řádně neprozkoumala před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Navrhl, aby bylo žalobě vyhověno pouze do nesplacené části jistiny. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami a z účastnického výslechu žalovaného, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Společnost coby věřitel a žalovaný coby dlužník si ujednali dne [datum] Smlouvu, ve znění změny ze dne [datum], na jejímž základě Společnost poskytla žalovanému částku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 1 380 Kč do [datum]. Pro případ prodlení bylo ujednáno právo Společnosti účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení (viz Smlouva na č. l. 17 a 19). Žalovaný uhradil celkem 900 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). V rámci formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (formulář čl. 35) Společnost uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována dotazem v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, Databázi nebankovního registru klientských informací a Bankovního registru klientských informací, a v databázi [příjmení]. Dne [datum] si ujednaly Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy ve stavu ke dni [datum] s tím, že postoupení se stane účinným po zaplacení úplaty. V příloze byla uvedena pohledávka za žalovaným s aktuální výši dluhu 7 473 Kč, z toho jistina 5 100 Kč, smluvní pokuta 2 273 Kč a neuhrazené paušální náhrady náklady na upomínání ve výši 100 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], KIZAP [číslo], potvrzení o přijetí platby). Dopisem ze dne [datum] informovala Společnost žalovaného, že postoupila pohledávku ze Smlouvy v aktuální výši 7 473 Kč včetně příslušenství na žalobkyni (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího archu).

5. Dne [datum] si strany sporu ujednaly splátkovou dohodu, v níž žalobkyně prohlásila, že nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od Společnosti pohledávku vůči žalovanému vyplývající ze Smlouvy, kdy pohledávka ke dni podpisu dohody činila 7 473 Kč. Žalovaný prohlásil, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Strany souhlasily s kapitalizací dluhu, tedy že uvedená částka se stává jistinou uznaného závazku. Strany se dohodly na uhrazení pohledávky v 15 splátkách, kdy 1. až 14. splátka ve výši 500 Kč bude uhrazena 20. dne v měsíci počínaje měsícem [číslo] a 15. splátka ve výši 473 Kč bude uhrazena dne [datum]. Pro případ prodlení se zaplacením alespoň 2 splátek má žalobkyně právo dluh učinit okamžitě splatným (viz splátková dohoda). Žalovaný uhradil 700 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník), a proto žalobkyně v dopise„ zesplatnění dluhu“ ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky 7 123 Kč do [datum] s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz zesplatnění dluhu vč. podacího archu). Žalovaný následně uhradil 400 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník).

6. Žalovaný je osobou [anonymizováno] znevýhodněnou pro invaliditu III. stupně, což mu do jisté míry bránilo v řádném porozumění obsahu Smlouvy a dohody o uznání dluhu. V době uzavření Smlouvy pobíral invalidní důchod ve výši 8 000 – 9 000 Kč, měl také příjem z brigády v KNTB ve [obec] ve výši asi 8 000 Kč měsíčně. Bydlel v bytě, který byl financován hypotečním úvěrem, měsíční splátka činila 4 000 Kč. Zálohy za elektřinu a plyn činily celkem 1 000 Kč. Dále hradil nedoplatek vůči bytovému družstvu částkou 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl několik dluhů ([anonymizováno 6 slov], Internext, [anonymizována tři slova]). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.</i> <i>11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila Společnost žalobkyni na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti ve vztahu k dlužníkovi. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

16. Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu, ve znění změny ze dne [datum] Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle jejího obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované vynutit si poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalovanému coby vydlužiteli částku 6 000 Kč; tím došlo ke vzniku právního vztahu zápůjčky. Žalovanému vznikla povinnost vrátit Společnosti poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 380 Kč do [datum].

17. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. N Podle výsledků dokazování Společnost úvěruschopnost žalovaného posoudila pouze nahlédnutím do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní a Nebankovní registr klientských informací). Takové posouzení úvěruschopnosti ze strany Společnosti nelze považovat za řádné, neboť - jak vyplývá z právní úpravy a na ni navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18) - Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené či poskytnuté spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Není zřejmé, jaký konkrétní výstup z nahlédnutí do registrů Společnost učinila, co přesně v těchto registrech zjistila, nadto lze mít pochybnost, zda toto nahlédnutí skutečně učinila, neboť z účastnické výpovědi žalovaného vyplynulo, že v době sjednávání Smlouvy již měl řadu dluhů a zesplatněné úvěry. Kromě toho Společnost – podle obsahu Smlouvy i formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru nijak nezjišťovala ani neověřovala příjmy a výdaje žalovaného.

18. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní o řádném zjištění a posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Protože se žalobkyně nezúčastnila nařízeného jednání, svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, takže při splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednání proběhlo v její nepřítomnosti, tak se žalobkyně sama připravila o možnost být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti vylíčit patřičná skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání ve vztahu ke skutečnostem, k nimž dle závěru soudu na základě provedeného dokazování břemeno důkazní neunesla.

19. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

20. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 6 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 1 600 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak aktuálně činí 4 400 Kč a které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Protože tuto svou povinnost žalovaný dosud nesplnil, zavázal ho k jejímu splnění svým rozhodnutím soud.

21. Žalobu pak bylo nutno v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 373 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 373 Kč od [datum] do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítnout (výrok II.).

22. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také úrok z prodlení. Úrok z prodlení je ve smyslu § 1970 o. z. sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou dlužné částky. Bylo tak nutno posoudit, k jakému datu se nárok Společnost, resp. žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení stal splatným.

23. Splatnost bezdůvodného obohacení nemůže z povahy věci být přesně ujednána nebo jinak stanovena ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. Splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení tak ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. nastává na výzvu věřitele. V konkrétním případě je nutno za takovou výzvu považovat již listinu obsahující„ zesplatnění dluhu“, kterou je nutno dle jejího obsahu považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Touto výzvou věřitel stanovil žalovanému lhůtu k plnění do data [datum]. Jelikož žalovaný dluh do takto stanoveného data splatnosti neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení a žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. ode dne [datum] do zaplacení právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,5 % ročně. Soud tak žalobkyni v souladu s jejím žalobním návrhem přiznal úrok z prodlení. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. věta první o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí ([datum]) v řízení úspěšná co do přiznání částky 4 819,08 Kč (dlužná částka 4 400 Kč + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 419,08 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 7 418,10 Kč (dlužná částka ve výši 6 773 Kč + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 645,10 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 64,96 % v poměru k neúspěchu ve výši 35,04 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 29,92 %.

25. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 6 773 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 600 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za výše učiněné úkony (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 900 Kč, tedy DPH ve výši 189 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 29,92 % z částky 1 489 Kč, tedy částku 445,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok I.).

26. Žalovaný s odkazem na své poměry žádal, aby mohl uhradit dlužnou částku ve splátkách ve výši 1 000 Kč. Žalovaný má v současné době příjem z invalidního důchodu ve výši 12 – 13 tis. Kč měsíčně, zároveň si přivydělává u technických služeb, kde jeho příjem od srpna 2022 činí částku kolem 18 tis. Kč měsíčně. Do srpna 2022 byly jeho příjmy nízké kvůli dlouhodobému [anonymizováno] a také kvůli exekučním srážkám. V srpnu mu skončily předchozí exekuce, avšak hned mu naskočila exekuce nová, aktuálně je mu z výplaty i z důchodu exekučně strhávána částka cca 6 000 Kč. Splácí hypotéku splátkou ve výši po 4 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení bytovému družstvu platí částkou 3 000 Kč měsíčně, sám si platí elektřinu a plyn v bytě zálohami po 1 300 Kč měsíčně. Splácí nedoplatek na plyn měsíčními splátkami po 1 000 Kč. Soud shledal, že okolnosti daného případu, zejm. kladný postoj žalovaného k žalobou požadovanému plnění a jeho současná majetková situace, ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. plně odůvodňují umožnit žalovanému splnit rozsudkem přiznané povinností ve splátkách ve výši 1 000 Kč. Soud má za to, že žalobkyně i při takto stanovené výši splátek obdrží žalobou požadované plnění v časově přijatelném horizontu, přičemž po celou dobu splácení bude mít nadále nárok na úrok z prodlení. Soud navíc k ochraně žalobkyně stanovil, že v případě řádného a včasného neuhrazení, byť jediné splátky, ztrácí žalovaný automaticky dobrodiní plnění ve splátkách, v důsledku čehož se žalobkyně bude moci ihned domáhat splnění zbylé výše nesplacené povinnosti, která byla žalovanému uložena tímto rozhodnutím.