35 C 195/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1) a žalované 2) k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsanému na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .II. Nařizuje se prodej pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaného na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ve veřejné dražbě s následným rozdělením výtěžku mezi dosavadní spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.III. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalovaný 1) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalovaný 1) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, soudní poplatek , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1) a žalované 2) k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům (dále jen „předmětný dům“), zapsaného na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“) a jeho přikázání do podílového spoluvlastnictví žalovaného 1) a žalované 2) za náhradu určenou soudem na základě znaleckého posudku k ceně obvyklé. Žalobu odůvodnila tím, že na předmětných nemovitostech má spoluvlastnický podíl žalobkyně ve výši id. 3/8, žalovaný 1) ve výši id. 3/8 a žalovaná 2) ve výši id. 1/4. Žalobkyně a žalovaný 1) jsou bývalí manželé, žalovaná 2) je dcerou žalovaného 1). Žalobkyně se z důvodu konfliktů mezi bývalými manželi, které byly řešeny i přestupkovou komisí Statutárního města , adresa, , z předmětné nemovitosti odstěhovala. Rozdělení předmětných nemovitostí, resp. domu, není prakticky možné a reálné. Podíly o stávajících velikostech spoluvlastnických podílů nelze vymezit tak, aby měl každý z vlastníků samostatný přístup napojený na sítě a samostatné vytápění. Žalobkyně již dříve navrhovala vyplacení svého spoluvlastnického podílu, ani po několika jednáních se však strany na mimosoudním řešení nedohodly. Žalobkyně je nemajetná. Žalovaní vlastní vedlejší parcelu, která je nemalé hodnoty a vlastní ještě další majetek. I s ohledem na zájem žalovaného 1) a proklamaci toho, že podnikl kroky ke zpeněžení části svého majetku za účelem výplaty vypořádacího podílu žalobkyně předpokládá, že žalovaný 1) i žalovaná 2) mají dostatek finančních prostředků na to, aby vypořádací podíl žalobkyni vyplatili. Žalovaným 1) nabízený vypořádací podíl ve výši , částka, je žalobkyně ochotna přijmout pouze v rámci rychlého vypořádání do tří měsíců, jinak trvá na vyplacení vypořádacího podílu v plné výši dle znaleckého posudku.

2. Žalovaný navrhl, aby spoluvlastnický podíl žalobkyně byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ve výši , částka, , žádal o čas na zajištění finančních prostředků prodejem jiné nemovitosti, to se mu však nepodařilo.

3. Žalovaná 2) se zrušením podílového spoluvlastnictví souhlasila. Předmětnou nemovitost neužívá. Dům je dvougenerační, není vyloučeno jeho reálné rozdělení na minimálně dvě bytové jednotky, souhlasila by s prodejem nemovitosti a rozdělením výtěžku.

4. Bylo nesporné, že předmětná nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení, kdy spoluvlastnický podíl žalobkyně činí id. 3/8, spoluvlastnický podíl žalovaného 1) činí id. 3/8 a spoluvlastnický podíl žalované 2) činí id. 1/4.

5. Znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, (na č. l. 53 a násl.) bylo prokázáno, že se jedná o rodinný dům tvořený třemi bytovými jednotkami přístupnými ze společných chodeb a se společným technickým zázemím. Objekt není rozdělen na jednotky. Obvyklá cena předmětné nemovitosti činí , částka, ; k této ceně dospěl znalec na základě porovnání cen 8 nemovitostí v , adresa, , v lokalitě v dostupné vzdálenosti od centra , adresa, .

6. Žalovaný vznesl vůči znaleckému posudku námitky, se kterými se znalec písemně vypořádal. Nicméně s ohledem na zvolený způsob vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví není pro řízení relevantní zabývat se těmito námitkami podrobněji.

7. Ze shodných tvrzení účastníků, listiny označené jako místopřísežné prohlášení, jehož obsahem je vyjádření žalovaného ke vztahům mezi ním a žalobkyní (na č. l. 127), usnesení Magistrátu města , adresa, (na č. l. 134), vyrozumění o přestupku (na č. l. 140), listiny označené jako prohlášení pro MMZ včetně příloh, jehož obsahem je vyjádření žalovaného ke vztahům mezi účastníky (na č. l. 144), rozhodnutí Magistrátu města , adresa, (na č. l. 152), vyplývá, že vzájemné vztahy mezi žalobkyní a žalovaným 1) jsou na nulové, resp. negativní úrovni, lze je hodnotit jako vyhrocené, byly řešeny i v přestupkovém řízení vedeném přestupkovou komisí , Anonymizováno, , adresa, .

8. Bylo přitom nesporné, že rozdělením na bytové jednotky by nedošlo k odstranění sporů mezi účastníky. Při prezentovaném zájmu žalovaného o přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně do jeho vlastnictví byla mezi účastníky shoda o tom, že při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnicí se reálně změní pouze výše spoluvlastnického podílu žalovaného 1), podílové spoluvlastnictví žalovaného 1) a žalované 2) tak zůstane.

9. Bylo nakonec nesporné, že žádný z účastníků nemá dostatečné finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu.Závěr o skutkovém stavu10. Účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti se spoluvlastnický podílem o velikosti žalobkyně id. 3/8, žalovaný 1) id. 3/8 a žalované 2) id. 1/4. Součástí předmětné nemovitosti je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, tvořený třemi bytovými jednotkami přístupnými ze společných chodeb a se společným technickým zázemím, na jednotky však není rozdělen. Obvyklá cena předmětné nemovitosti činí , částka, . Žalobkyně ani žalovaná 2) nemají o nabytí předmětné nemovitosti zájem. Žalovaný 1) nemá dostatečné finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným 1) jsou negativní až vyhrocené. Žádný z účastníků nemá dostatečné finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu.Právní posouzení věci11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

12. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

15. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

16. Návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti podala žalobkyně, žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou další spoluvlastníci, s velikostí spoluvlastnických podílů žalobkyně id. 3/8, žalovaný 1) id. 3/8 a žalované 2) id. 1/4.; aktivní a pasivní věcná legitimace je tedy dána. Žalobkyně využila svého práva a v souladu s § 1140 o. z. se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, žalovaní se zrušením spoluvlastnictví souhlasili. Jelikož v řízení nevyšly najevo žádné důvody, pro které by žaloba měla být zamítnuta podle § 1140 odst. 2 věty druhé o. z. či podle § 8 o. z., dospěl soud k závěru, že návrh na zrušení spoluvlastnictví je oprávněný (výrok I.).

17. Zákon stanoví konkrétní způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví a závazně stanoví také jejich pořadí. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem pro případ, že rozdělení společné věci není dobře možné, je přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a terciálním způsobem pro případ, kdy žádný ze spoluvlastníků společnou věc nechce či nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu, je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě, popř. v odůvodněných případech jen v dražbě mezi spoluvlastníky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015).

18. Stran primárního způsobu vypořádání, tedy společného rozdělení společné věci, soud vyšel z premisy, že byť je předmětná nemovitost obecně věcí dělitelnou, když rodinný dům je tvořen třemi bytovými jednotkami přístupnými ze společných chodeb a se společným technickým zázemím, je v případě řešení vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví formou rozdělení na bytové jednotky třeba posuzovat, zda je takové rozdělení dobře možné (§ 1147 odst. 1 o. z.) nejen stavebně-technicky, ale i funkčně, tzn. zda jsou účastníci reálně schopni fungovat v bytovém spoluvlastnictví.

19. Bytové spoluvlastnictví představuje vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku, na němž dům stojí, a předpokládá spolurozhodování vlastníků bytových jednotek ve věcech správy a údržby společných částí domu. Vztahy účastníků při vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením domu na bytové jednotky nemusí být bezproblémové, ale nesmí být již při založení bytového spoluvlastnictví zřejmé, že správa a údržba společných částí domu povede do budoucna k dalším sporům účastníků, proto je jednou z překážek rozdělení domu na bytové jednotky konfliktní vztah účastníků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3250/2020).

20. Transformaci podílového spoluvlastnictví na bytové spoluvlastnictví však primárně vylučují v současnosti negativní až napjaté osobní vztahy spoluvlastníků, resp. vztahy mezi žalobkyní a žalovaným 1). Soud má za to, že se rozhodně nejedná toliko o neshody hypotetické či zapříčiněné toliko existencí současného soudního řízení, nýbrž o neshody bránící racionálnímu užívání předmětných nemovitostí (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5916/2017, či ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). Protože tedy rozdělení domu není možné z hlediska funkčního, když účastníci nejsou schopni fungovat v bytovém spoluvlastnictví, nezabýval se soud v zájmu zachování efektivity řízení posouzením možnosti rozdělení z hlediska stavebně-technického, když pro funkční nemožnost rozdělení věci nelze tento způsob vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví zvolit.

21. Bylo tedy nutno posoudit naplnění podmínek pro přikázání předmětných nemovitostí některému ze spoluvlastníků za náhradu. O předmětnou nemovitost nejprve vyslovil zájem žalovaný 1), který však poté, co byl zpracován znalecký posudek, z něhož vyplynula předpokládaná výše vypořádacího podílu a v návaznosti na svoji neschopnost zajistit finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni prodejem jiné nemovitosti, svoje stanovisko změnil a navrhoval, aby nemovitost byla přikázána žalobkyni nebo žalované 2) s povinností vyplatit vypořádací podíl žalovanému 1). Žalobkyně ani žalovaná 1) svůj nezájem o nemovitost prezentovaly již od zahájení řízení. Podmínku, že nemovitost nechce žádný z účastníků pak naplňuje i absence kredibility všech účastníků řízení (NS 22 Cdo 1305/2007). Způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním do vlastnictví některého ze spoluvlastníků tedy nepřichází do úvahy.

22. Nezbylo tak než rozhodnout v intencích § 1147 věty druhé o. z. o vypořádání podílového spoluvlastnictví prodejem předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů (výrok II.).Náklady řízení23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. při znalosti recentní judikatury Ústavního soudu (zejm. stanovisko pléna ÚS z 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23), podle které v řízeních o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zpravidla nelze určit, který z účastníků měl ve věci úspěch, resp. zpravidla by měl být úspěch každého z účastníků posouzen zásadně jako částečný a ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. by mělo být vysloveno, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V odůvodněných případech pak lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního případu může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci.

24. O takový případ se v projednávané věci jedná ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1), když spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví existoval fakticky pouze mezi nimi. Podílové spoluvlastnictví žalované 2) nemělo být dotčeno, resp. v případě vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu mělo být zachováno, když spoluvlastnický podíl žalobkyně měl být přikázán do vlastnictví žalovaného 1) s jeho povinností vyplatit žalobkyni vypořádací podíl (takže by množství spoluvlastníků bylo pouze redukováno se zvětšením spoluvlastnického podílu žalovaného 1) a s nezměněnou výší spoluvlastnického podílu žalované 2)). Role žalované 2) v řízení tak byla pouze pasivní vynucená tím, že řízení se musí účastnit všichni podíloví spoluvlastníci, nadto žalovaná 2) vyvíjela efektivní aktivitu ve snaze přispět k vyřešení existence spoluvlastnictví (v jejím důsledku bylo vymazáno zástavní právo zatěžující nemovitost).

25. Přístup žalovaného 1) k vyřešení sporu však jako konstruktivní hodnotit nelze (neefektivní snaha zajistit finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně při deklarovaném zájmu o přikázání jejího podílu do vlastnictví žalovaného, změny realitní kanceláře, která měla realizovat mimosoudní prodej předmětných nemovitostí, z čehož čiší snaha oddálit prodej nemovitosti, když v ní žalovaný bydlí). Soud tedy v intencích § 142 odst. 3 o.s.ř. žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení, které žalobkyni v tomto řízení vznikly a které v souladu s vyúčtováním zástupce žalobkyně tvoří:odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za 6 úkonů právní služby spočívajících v:- převzetí a přípravě zastoupení,- podání žaloby,- předžalobní výzvě,- účasti zástupce žalobkyně u jednání konaných dne , datum, , , datum, , , datum, ;sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, (určené podle § 8 odst. 5 věty druhé cit. vyhl.) činí podle § 7 bodu 6 cit. vyhl. částku , částka, ;celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku , částka, .6 režijních paušálů po , částka, (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní služby, celkem tedy , částka, ;náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ze základu , částka, , tedy DPH ve výši , částka, .Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku , částka, (výrok III.).

26. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) soud důvody pro postup dle § 142 odst. 3 o.s.ř. neshledal, kromě toho se žalobkyně vůči žalované 1) náhrady nákladů řízení vzdala. Bylo proto o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) rozhodnuto tak, jak je uvedeno v odst. IV. výroku.Náklady státu, soudní poplatek, lhůta k plnění27. V řízení byl zpracován znalecký posudek, znalci , tituly před jménem, , jméno FO, bylo usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přiznáno znalečné ve výši , částka, , které bylo proplaceno z rozpočtových prostředků soudu. Státu tak v řízení vznikly náklady ve výši , částka, . Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků.

28. Žalobkyni bylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků, proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení stát nemá. U žalovaných předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nejsou, ostatně ani jeden z nich se něčeho takového nedovolával. Výsledek řízení – nařízení prodeje společné věci znamená neúspěch. Důvody vedoucí soud k přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni vůči žalovanému 1) pak vedou soud k závěru, že je na místě, aby povinnost k náhradě nákladů státu splnil žalovaný 1) a nikoliv též žalovaná 2). Bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno v odst. V. výroku.

29. Žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., dochází tedy podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. k přenosu poplatkové povinnosti za podání žaloby na žalované, když výsledek řízení – nařízení prodeje společné věci znamená neúspěch. Důvody vedoucí soud k přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni vůči žalovanému 1) pak vedou soud k závěru, že je na místě, aby poplatkovou povinnost splnil žalovaný 1) a nikoliv též žalovaná 2). Soud tedy uložil žalovanému 1) dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši , částka, dle položky 6 bodu 1. a bodu 2. sazebníku soudních poplatků v třídenní lhůtě dle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích (výrok VI.).

30. Lhůtu ke splnění povinností k náhradě nákladů řízení (výrok III. a V.) soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.